Posttraumatická stresová porucha (PTSP, anglicky post-traumatic stress disorder – zkráceně PTSD), někdy též posttraumatický stresový syndrom (PTSS), jinak také nazývána jako reakce na závažný stres nebo traumatická neuróza, vzniká jako reakce na traumatickou událost. Postižený opakovaně prožívá událost v myšlenkách, snech a fantaziích a vyhýbá se místům a situacím, ve kterých k události došlo. V současné době nahlížíme na PTSD zjednodušeně řečeno jako na stav, kdy selže začlenění traumatického zážitku mezi ostatní každodenní zkušenosti.
Lucifer
Podle nové studie dochází při zotavování z posttraumatické stresové poruchy ke klíčovým změnám v paměťovém systému mozku. Tyto rozdíly byly zjištěny v mozku 19 lidí, u nichž se po teroristických útocích v Paříži v roce 2015 rozvinula posttraumatická stresová porucha – a kteří se pak v následujících letech zotavili. Podle kognitivního neurovědce Vishnu Murtyho z Oregonské univerzity v Eugene poskytuje studie díky paměťovým úlohám a skenování mozku ucelený pohled na zotavující se mozek. „Dala dohromady mnoho částí, které se v této oblasti vyskytovaly.“
Laboratorní testy paměti ukázaly, že lidé, u nichž se rozvinula posttraumatická stresová porucha, vykazují rozdíly v tom, jak jejich mozek zpracovává vtíravé vzpomínky. Účastníci se učili dvojice náhodných slov a obrázků – například krabici kapesníků se slovem „práce“. U posttraumatické stresové poruchy se také jedná o dvojice asociovaných podnětů, i když mnohem komplikovanějším způsobem. Se vzpomínkou na trauma může být spojena například určitá vůně nebo zvuk.
Při testech provedených osm až osmnáct měsíců po útocích se u všech osob s posttraumatickou stresovou poruchou projevily rozdíly v tom, jak jejich mozek potlačuje vzpomínky, ve srovnání s osobami, které posttraumatickou stresovou poruchou netrpěly. V průběhu času se však u některých tato mozková aktivita změnila: Při testech dva až tři roky po útoku vykazovali lidé, kteří se z PTSD zotavili, při tomto úkolu potlačování paměti aktivitu mozku, která se více podobala aktivitě lidí, kteří PTSD nikdy netrpěli.
Posttraumatická stresová porucha se někdy popisuje jako problém s učením; lidé nedokážou aktualizovat své vzpomínky, aby si dříve „nebezpečný“ kontext vyložili jako bezpečný. Podle spoluautora Pierra Gagnepaina, kognitivního neurovědce z Inserm a Centre Cyceron ve francouzském Caen, je však podle nových výsledků důležité i potlačení vzpomínky, tedy jakési zapomínání. „Místo toho, abychom na posttraumatickou stresovou poruchu pohlíželi jako na poruchu učení, mohli bychom ji vnímat jako poruchu zapomínání,“ říká. To však neznamená, že lidé, kteří se zotaví, zapomenou, co se stalo, dodává. „Mohou vám vysvětlit vše, co se jim během traumatu stalo, ale znamená to, že můžete tuto vzpomínku uvést do stavu mlčení,“ říká.
Další skenování mozku ukázalo, že toto obnovení kontroly nad pamětí souvisí s objemem hipokampu, klíčového centra paměti v mozku. Lidé s chronickou posttraumatickou stresovou poruchou ztratili objem určitých částí hipokampu v letech po roce 2015. Jak se však lidé zotavovali, jejich hipokampus přestal atrofovat, naznačují výsledky. Nové výsledky nevysvětlují celou složitost PTSD – „je to jako, všechno, všude, najednou,“ říká Murty. „Říkáme tomu PTSD a přitom je to pravděpodobně sto poruch pod jednou nálepkou.“
Gagnepain a jeho kolegové doufají, že se jim podaří lépe porozumět mozkovým obvodům, které mohou vytvářet tuto schopnost obnovy. Považuje to za nadějný směr. „Váš mozek je stále schopen překonat trauma tím, že si vytvoří tyto mechanismy odolnosti,“ říká. „Není to vytesáno do kamene.“
Zdroj: Science News, How people suppress memories may be key to PTSD recovery, 9. 1. 2025
12.01.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0