Neviditelný čert

Pilotní studie ukázala, že stimulace mozku ultrazvukem by mohla pomoci potlačit bludy, které lidé trpící schizofrenií zažívají. Studie se zabývala transkraniální ultrazvukovou stimulací, při níž zařízení umístěné na hlavě pacienta vysílá ultrazvukové vlny přes lebku do mozku. Jejím cílem je změnit aktivitu v cílové oblasti mozku.

Lucifer

Bludy jsou falešné přesvědčení, kterých se lze jen velmi těžko zbavit; například může člověk věřit, že je pronásledován, i když tomu tak není, nebo si myslet, že se chystá velká katastrofa, aniž by k tomu měl jakékoli důkazy. V rámci studie vědci zjistili, že desetiminutová aplikace ultrazvukové léčby zmírnila závažnost bludů – a to přinejmenším na dobu jednoho týdne – u pacientů se schizofrenií nebo příbuznou poruchou.

Tato cílená ultrazvuková léčba aplikovaná přímo na mozek by mohla zabránit některým celkovým vedlejším účinkům antipsychotik, jako je přibývání na váze a vysoký krevní tlak. Nové výsledky, zveřejněné v úterý (20. října) v časopise npj Acoustics, však představují pouze první krok a bude nutné je dále ověřit v rozsáhlejších studiích.

Pilotní studie zahrnovala 10 pacientů se schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou. U obou onemocnění se u pacientů vyskytují psychotické příznaky, včetně bludů a halucinací. Schizoafektivní porucha zahrnuje také příznaky ovlivňující náladu, jako je mánie. Výzkumníci s každým účastníkem vedli rozhovor, aby charakterizovali obsah jejich bludů, a také zdokumentovali jejich kognitivní stav a prožitky spojené se sluchovými halucinacemi – vnímáním zvuků, které ve skutečnosti neexistují. Účastníci poté podstoupili jak ultrazvukovou léčbu, tak léčbu placebem, a to s odstupem jednoho týdne.

Mozek lze stimulovat i pomocí dalších neinvazivních terapií – například transkraniální magnetické stimulace, která využívá magnetická pole. Technika ultrazvuku se však od těchto terapií liší tím, že ultrazvukové vlny dokážou proniknout hlouběji do mozku s větší přesností, jak pro Live Science uvedl spoluautor studie Shy Shoham, neuroinženýr z NYU Grossman. Způsob, jakým snímač směřuje ultrazvukové vlny do určité oblasti mozku, přirovnal k tomu, jak čočka zaostřuje světlo.

V tomto případě vědci zaměřili tuto čočku na mozkovou síť zvanou kortiko-striatálně-pallido-talamický okruh, která zahrnuje struktury pod vnější mozkovou kůrou. Vztah mezi tímto okruhem a příznaky schizofrenie je stále poněkud nejasný, částečně proto, že jeho hlubší složky je obtížné studovat v dostatečném rozlišení pomocí MRI, uvedl spoluautor studie Dr. Wei Qi, klinický asistent profesor psychiatrie na NYU Grossman. Některé dřívější studie však naznačují, že tato síť hraje při schizofrenii určitou roli.

Většina toho, co vědci o této síti vědí, pochází z výzkumu pohybových poruch, jako je Parkinsonova choroba, při nichž dochází k nerovnováze mezi excitací a inhibicí v neuronech, které řídí pohyb. Podobná dynamika by podle vědců mohla pomoci vysvětlit příznaky schizofrenie. „Naše hypotéza zní, že u schizofrenie dochází k nerovnováze mezi excitací a inhibicí v tom, co je ve vnějším prostředí skutečně důležité,“ řekl Qi pro Live Science. „Neschopnost potlačit irelevantní signály by mohla být základem psychózy.“

Vědci po každém ošetření provedli dotazování účastníků studie a ptali se na míru přesvědčení, s jakou každý z nich věřil svým bludům, a na míru stresu, který tyto bludy způsobovaly. Ve srovnání s placebovou léčbou byla ultrazvuková stimulace spojena s méně závažnými bludy v následujícím týdnu. U pacientů však nedošlo k žádné významné změně v oblasti sluchových halucinací ani celkových kognitivních funkcí. Ultrazvuková terapie byla doprovázena mírnými vedlejšími účinky, jako je únava a bolesti hlavy. U některých pacientů došlo k přechodnému zesílení bludů, což Qi přisuzoval běžným výkyvům příznaků, které jsou u schizofrenie očekávané. Tyto jevy se vyskytovaly stejně často i po léčbě placebem, takže nemusí souviset konkrétně s ultrazvukem.

Stimulace byla zaměřena konkrétně na pravou stranu mozkové struktury zvané globus pallidus internus (GPI). V předchozí studii autoři zjistili, že větší propojenost mezi touto oblastí a jinou strukturou – dorzálním předním cingulárním gyrem – souvisí se závažnějšími psychotickými příznaky u schizofrenie. Proto si jako cíl vybrali právě GPI. „Dosud nebylo mnoho úspěšných terapeutických pokusů zaměřených na některé z těchto hlubších struktur,“ uvedl dr. Deepak Sarpal, docent psychiatrie na Lékařské fakultě Univerzity v Pittsburghu, který se na studii nepodílel. Ultrazvukové vlny dosahují do oblastí mozku pod kůrou méně invazivním způsobem než hluboká mozková stimulace, při které chirurg implantuje do mozku pacienta elektrodu, poznamenal Sarpal.

Vědci nejsou jedinou skupinou, která využívá transkraniální ultrazvuk k ovlivnění kortiko-striatálně-pallido-talamického okruhu. Na začátku tohoto roku stimulovala jiná skupina u pacientů se schizofrenií části striata, které se nachází přímo pod mozkovou kůrou. Zaměřili se spíše na halucinace než na bludy a zjistili, že léčba zmírnila příznaky alespoň na týden po zákroku. V této oblasti výzkumu představuje cílená povaha transkraniálního ultrazvuku výhody jak jako výzkumný nástroj, tak jako léčebný přístup.

Zdroj: Live Science, Ultrasound waves that jiggle deep brain structures may relieve delusions in schizophrenia, small trial hints

24.10.2026, 09:15:45   Publikoval Luciferkomentářů: 0