Roboti jdou do roboty I

rubrika: Populárně naučný koutek


"Není vyloučeno, že se staneme domácími mazlíčky počítačů a povedeme život pokojových psíků, doufám však, že si navždy zachováme možnost vytáhnout zástrčku, budeme-li chtít." - Arthur C. Clarke

Lucifer


kryten.jpgVyloučeno to asi není, jak praví jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů. S pomocí na konci příspěvku uvedené literatury se pokusím naznačit, v čem se skrývá jádro pudla - chtěl jsem říct robota. Arthur C. Clarke napsal i několik chmurných knížek, jeho naděje, že si zachováme možnost vytáhnout zástrčku, tedy vypnout počítač či robota, působí však velmi optimistickým dojmem. Jsem rovněž velikým optimistou, ale když vidím, že lidi dnes nedokáží vypnout ani mobil (a tu možnost stále ještě mají), padají na mě občas chmury. Mnozí mi již dnes připadají jako domácí mazlíčci konzumních technologií.

Ve filmu Já, robot založeném na povídkách Isaaca Asimova je roku 2035 aktivován nejpokročilejší robotický systém, jak byl kdy postaven. Jmenuje se VIKI (Virtual Interactive Kinetic Inteligence) a je určen k tomu, aby hladce řídil provoz velké městské aglomerace. VIKI kontroluje vše, od metra či elektrických sítí po tisíce robotů v domácnostech. Hlavní příkaz zní: Sloužit lidstvu. Jednoho dne si však VIKI položí zásadní otázku: Co je největším nepřítelem lidstva? Pomocí výpočtů dojde k závěru, že největším nepřítelem lidstva je lidstvo samo. Lidstvo je třeba zachránit před jeho vlastní šílenou touhou znečišťovat, rozpoutávat války a ničit planetu. Jediným způsobem, jak VIKI může splnit své ústřední poslání, je převzít vládu nad lidstvem a zavést blahodárnou strojovou diktaturu. Aby bylo lidstvo chráněno před sebou samým, je třeba ho zotročit.

Já, robot klade následující otázky: Jestliže zvyšování síly počítačů probíhá astronomickým tempem, převezmou nad námi někdy moc? Mohou vzniknout roboti tak pokročilí, aby se stali smrtelnou hrozbou naší existence? Někteří vědci říkají, že něco takového nenastane, protože samá myšlenka umělé inteligence je pošetilá. Celý soubor kritiků tvrdí, že není možné postavit myslící stroje. Argumentují tím, že lidský mozek je nejsložitější systém, jaký příroda kdy vytvořila, aspoň tedy v této části Mléčné dráhy - snaha sestrojit stroj napodobující lidské myšlení je tedy odsouzen k nezdaru. Filosof John Searle z univerzity v Berkeley a dokonce i slavný fyzik Roger Penrose z Oxfordu jsou přesvědčeni, že stroje nejsou fyzicky schopny myslet jako lidi. Colin McGinn z Rutgersovy univerzity je toho názoru, že umělá inteligence "je jako když se slimáci pokoušejí o freudovskou psychoanalýzu. Jednoduše k tomu nejsou uzpůsobeni."

Myšlenka umělých bytostí fascinuje vynálezce, inženýry, matematiky a snílky již odpradávna. Od Plechového dřevorubce v Čaroději ze země Oz přes dětinské roboty ve Spielbergově A. I.: Umělé inteligenci až po vražedné roboty v Terminátorovi nás vždy fascinovala myšlenka strojů jednajících a myslících jako lidé. Prvního jednoduchého, avšak fungujícího robota postavil roku 1738 Jacques de Vaucanson, když vyrobil figurínu schopnou hrát na flétnu, a také mechanickou kachnu. Slovo "robot", jak bezpochyby všichni víte, pochází z divadelní hry R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti) od Karla Čapka, a je odvozeno od slova "robota", což značí úmornou práci.

Nejvlivnějším člověkem v oblasti umělé inteligence (AI - Artificial Intelligence), vizionářem, který také pokládal základní kameny výzkumu AI, byl velký britský matematik Alan Turing. Právě on položil základy počítačové revoluce. Představoval si stroj (nazývaný od té doby Turingovým strojem) skládající se z pouhých tří prvků: vstupní pásky, výstupní pásky a ústředního procesoru, který je schopen provádět přesně určenou sadu operací. Na základě tohoto modelu se mu podařilo kodifikovat zákony výpočetních strojů a přesně určit jejich hranice, možností i jejich omezení. Přesnými zákony stanovenými Turingem se řídí všechny dnešní počítače.

Turing též přispěl k základům matematické logiky. V roce 1931 šokoval vídeňský matematik Kurt Gödel celý matematický svět důkazem, že v aritmetice existují pravdivá tvrzení, která nikdy nebude možno dokázat v rámci axiomů aritmetiky. Turing k tomuto revolučnímu poznatku přidal další. Ukázal, že není dokonce možné ani určit, zda Turingův stroj nebude k řešení jistých matematických operací potřebovat nekonečně mnoho času. Turing tímto dokázal, že v matematice existují pravdivá tvrzení, která nelze dokázat, tedy jsou navždy mimo možnosti počítačů, jakkoli dokonalých.

Během druhé světově války Turingovy průkopnické práce v oblasti luštění tajných kódů patrně zachránily tisíce životů spojeneckých vojáků a přispěly k jejich vítězství. Spojenci nebyli schopni rozluštit tajný kód nacistů, který se zakládal na kódovacím stroji zvaném Enigma, a tak byl Turing se svými kolegy požádán, aby postavil stroj schopný německý kód prolomit. Stroj přezdívaný Turingova bomba byl úspěšný.

Místo aby byl Turing oslavován jako válečný hrdina, který pomohl změnit průběh druhé světové války, uštvali jej ke smrti. Když jednoho dne došlo k vloupání do jeho domu, objevila přivolaná policie důkazy o jeho homosexualitě a Turinga zatkla. Soud pak nařídil, aby dostával injekce pohlavních hormonů, což na něj mělo zničující následky: narostly mu prsy a upadl do velkých úzkostí. Roku 1954 spáchal sebevraždu tím, že snědl jablko napuštěné cyankáli.

Dnes je Turing snad nejlépe znám pro takzvaný "Turingův test". Navrhl umístit člověka a stroj do dvou oddělených zapečetěných kabin. Na obě kabiny se můžeme obracet se svými otázkami, a když se nám nepodaří poznat rozdíl mezi odpověďmi člověka a stroje, pak stroj v "Turingově testu" obstál. Vědci již napsali jednoduché počítačové programy, jako je například "ELIZA", které jsou schopny napodobit lidské uvažování a mohou tak oklamat nezasvěcené. Ti se pak domnívají, že hovoří s člověkem. Nebyl však ještě napsán program schopný oklamat osoby speciálně vycvičené k tomu, aby byly schopny určit, ve které kabině je člověl a ve které stroj.

Celá armáda filosofů a teologů prohlašuje, že je nemožné vytvořit skutečné roboty schopné uvažovat jako my. John Searle, filosof z Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl důkaz neexistence umělé inteligence takzvaný "test čínského pokoje". Searle v podstatě tvrdí, že roboti sice mohou obstát v určitých formách Turingova testu, ale jen proto, že slepě manipulují se symboly, aniž by rozuměli jejich významu.

Také fyzik Roger Penrose z Oxfordu je přesvědčen, že umělou inteligenci nelze sestrojit; mechaničtí tvorové obdaření lidským vědomím a schopni myslet nemohou existovat díky zákonům kvantové fyziky. Je přesvědčen, že lidský mozek je natolik vzdálen jakémukoli laboratornímu výtvoru, že vytvářet roboty podobné lidem je pokus odsouzený k nezdaru.

Mnoho fyziků a techniků je však přesvědčeno, že ve fyzikálních zákonech není nic, co by bránilo vytvoření skutečného robota. Například Claude Shannon, často nazývaný otcem teorie informace, jednou na otázku, zda stroje mohou myslet, odpověděl: "Ovšemže ano." Když jej požádali, aby svou odpověď vysvětlil, řekl: "Já přece myslím. Nebo ne?" Jinými slovy, pro něj bylo zřejmé, že stroje mohou myslet, protože lidé jsou stroji.

Momentálně netuším, jestli mohu myslet a zda jsem člověk nebo stroj, ale jedno vím jistě: zítra si povíme něco o tom, jestli nám ti roboti mohou být nějak nebezpeční.

Zdroj: Michio Kaku, Fyzika nemožného


komentářů: 10         



Komentáře (10)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

10
MAX (neregistrovaný) 19.03.2011, 22:27:50
Já zase nedávno čet, že pojem "Umělá inteligence" znamená, když se blondýna nechá přebarvit na brunetu. Trochu odlehčení rádoby vážnýho problému.

Lucifer
9
Lucifer 19.03.2011, 17:00:03
Roku 1495 narýsoval velký renesanční umělec a vědec Leonardo da Vinci plány robotického rytíře, který se dovedl posadit, mávat rukama a pohybovat hlavou a dolní čelistí. Podle historiků to byl první realistický návrh humanoidního stroje (Michio Kaku :)

8
Zuzana (neregistrovaný) 19.03.2011, 16:20:02
a zde je nazev 'robot':
http://en.wikipedia.org/wiki/Karel_%C4%8Capek

7
Zuzana (neregistrovaný) 19.03.2011, 15:43:16
Zde je ten Da Vinci:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Leonardo_Da_Vinci_Robot_Leonardo3_2008-1.jpg

Lucifer
6 Mimochodem
Lucifer 19.03.2011, 15:06:18
Robot na obrázku je android Kryten (v českém překladu Kryton) z Červeného trpaslíka. Ukázky z tohoto velmi úžasného seriálu jdou tady:

http://www.youtube.com/watch?v=ATi8dj5AhtM

]Smějící se

Lucifer
5
Lucifer 19.03.2011, 14:47:57
Již v roce 400 př.n. l. psal řecký matematik Archytás Tarentský o možnosti vyrobit robotického ptáka poháněného parou. V prvním století našeho letopočtu Heron Alexandrijský, jemuž je připisován vynález prvního parního stroje, zase podle legendy sestrojil automaty, z nichž jeden uměl mluvit. Atakdále. A neměli bychom zapomenout na Golema od rabína Jehudy Löwa ben Becalela ze stověžaté matičky (i když dnes mi spíš připomíná mlátičku) ]Mrkající

4
Zuzana (neregistrovaný) 19.03.2011, 14:41:58
Kaku ma urcite pravdu. :)

(OT jsme tu meli vcera 81F, coz je 27C, dnes uz se pocasi vraci do breznoveho normalu).

Lucifer
3
Lucifer 19.03.2011, 14:36:07
[1] Kaku to tam také píše, ale nechtěl jsem příspěvek příliš nafukovat. První funkční robot byl postaven v roce 1738 Vaucansonem, jak píše Kaku, a já mu věřím ]Mrkající

2
Zuzana (neregistrovaný) 19.03.2011, 13:40:57
Akoliv vetsina z vas ma ted uz po obede. :)

1
Zuzana (neregistrovaný) 19.03.2011, 13:39:02
Hezke rano vsem,
moc zajimavy clanek, divala jsem se po precteni do wiki (coz neznamena, ze jsou to spravne udaje) a
wiki historie jde od Hero of Alexandria pres Greek engineering, Leonardo Da Vinci (1495), Jaques de Vaucanson ( 1739 az po Nikolu Teslu ( 1898) a Westinghouse Electric Corporation s Televoxem v 1926 atp...vsechno vcetne Vaucansona tam mas.

«     1     »