Phaëton

rubrika: Populárně naučný koutek


Na sumersko-babylonských hliněných tabulkách stojí psáno, že původní planeta Phaëton, Sumery nazývaná Tiamat, se srazila s jiným nebeským tělesem. A tato planeta, která se již nepohybuje po oběžné dráze na úrovni dnešního pásu asteroidů, se rozpadla. Větší kus Phaëtonu/Tiamatu spolu se svým měsícem Kingu byl vržen do současné oběžné dráhy Země. Podle toho by Země byla zbytkem původní planety Phaëton a náš Měsíc jejím tehdejším souputníkem Kingu. Nápadně rozsáhlý a až jedenáct kilometrů hluboký je zářez do zemského povrchu, který dnes vyplňují vody Tichého oceánu. Je docela možné, že tato oblast je bolestnou památkou na tehdejší kosmickou kolizi.

Lucifer


phaeton.jpgNáš světový názor vlastně vychází z kulatého tvaru zeměkoule zploštělé na pólech. Tento názor protiřečí úvahám o planetární kolizi, která po sobě nutně musela zanechat určité stopy. V dubnu 1995 vypustila ESA (Evropská kosmická agentura) několik satelitů na oběžnou dráhu kolem Země do výšky 760 km. Evropský radarový satelit (ERS-1) je schopen vidět v noci i přes nejhustší mraky. Vyhodnocení snímků z března 1996 vyvolalo tichou senzaci, protože na nich Země neměla očekávaný tvar koule, vypadala spíš jako ledvina nebo brambora. V oblasti Tichého oceánu se pak skutečně nachází tušená obrovská jáma, ačkoli tuto ránu už částečně zacelily vlivy eroze a geologické procesy.

Podle toho, co uvádí Genesis, tu byla voda oceánů (propastná tůň) už při stvoření světa, kdy nepršelo. Pokud je Země zbytkem původní planety Phaëton/Tiamat, pak na ní voda již existovala. Sumerské klínopisné texty potvrzují, že Tiamat/Phaëton byl původně pokryt vodou. Když nyní porovnáme stvoření světa podle Genesis a rozbití Phaëtonu/Tiamatu, dají nám zdánlivě rozporné údaje určitý smysl: Země se zrodila v důsledku kosmické katastrofy, měla však vodu, která se původně nacházela na planetě Tiamat/Phaëton a která se nahromadila v hluboké brázdě v místě dnešního Tichého oceánu. Tím se objevila suchá země, neboť: "I řekl Bůh: 'Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!'" (Genesis 1,9).

"I řekl Bůh: 'Buď světlo!'" (Genesis 1,2-3). Předpotopní Země byla pravděpodobně obalena vodním pláštěm nebo byla naše atmosféra na základě kataklyzmatických procesů během rozpadu Phaëtonu/Tiamatu obohacena vodní párou a temnými mraky natolik, že prostě nemohlo žádné světlo proniknout na zemský povrch: Slunce, Měsíc a hvězdy bylo možné vidět teprve poté, co se rozplynul hustý příkrov mraků. Voda byla na Zemi již předtím. Z tohoto hlediska má Bible přece jen pravdu. Země se za těchto okolností prostě zrodila ze staršího základního tělesa, které se rychle přetvořilo v důsledku kataklyzmatických událostí a chemických a geologických procesů. Navíc tehdy vládly jiné atmosférické poměry.

V Bibli je zaznamenán posloupný rodokmen všech prvorozených synů, počínaje prvním člověkem Adamem, který postihuje období dvou tisíc tři sta šedesáti devíti let. Podle biblických údajů se potopa odehrála šestnáctset padesát šest let poté, co Bůh stvořil Adama, a tím i náš svět. Smrt Josefa, posledního příslušníka zaznamenaného pokolení, se v literatuře klade většinou do období mezi roky 1600 až 1700 před Kristem. Z toho podle Genesis vyplývá, že svět byl stvořen někdy kolem roku 4000 př. n. 1. To by znamenalo, že náš svět nebo lépe řečeno zemská kůra – ne zeměkoule – je stará šest až sedm tisíc let. Potopa nastala o necelých dva tisíce let později. Vlastní základní těleso Země, lépe řečeno Phaëtonu/Tiamatu, je přirozeně starší.

Že by šlo o pouhou utopickou spekulaci? Ať je tomu jakkoli, před potopou tedy byla doba, kdy bylo všechno jinak. Atmosférický tlak byl vyšší a za těchto okolností mohla žít na Zemi i mnohem větší zvířata než dnes, jako například dinosauři. Tuto epochu však rázně ukončila potopa, pravděpodobně způsobená popsanými dopady kosmických těles, tedy jakýmisi "poporodními bolestmi“ vyvolanými rozpadem Phaëtonu/Tiamatu, kdy planetární úlomky vzniklé při kolizi narážely s určitým zpožděním na zeměkouli. To z valné části přetvořilo zemskou kůru, svět zanikl a všechno začalo od začátku znovu a za zcela jiných podmínek.

Zdroj: Hans-Joachim Zillmer, Darwinův omyl


komentářů: 2         



Komentáře (2)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
2
Lucifer * 20.08.2013, 17:11:13
Shodou okolností tu knihu mám před očima na poličce. Něco o Phaëtonovi jsem našel tady

http://noktaul.717.cz/menu/zaujimavosti/vesmir/myticka-desiata-planeta-faethon

1 O planetě Tiamat
Ladislav Háva (neregistrovaný) * 20.08.2013, 15:58:59
Znám tuto knihu. Právě včera jsem ji vrátil do knihovny.
Phaëton neboli Tiamat, i ta srážka s jiným nebeským tělesem je skutečná událost. Byla to planeta sluneční soustavy, která dnes na obloze není. Vyprávějte to našim astronomům a sklidíte posměch nebo hrobové mlčení, jako já. Ono každé společenství tuto planetu pojmenovalo jinak. Jedním z jejích z názvů byl i Luciper – neboli Světlonoš. Tuto příhodu, ale s vypůjčeným názvem planety – Atlantida, popisuji sám ve své knize o Mayském kalendáři..
Jméno Faethon jsem použil pro další planetu sluneční sousavy, která dnes na obloze také není. Píši o tom knihu, snad se na pulty knihkupců dostane do vánoc. Tématicky to bude druhé vydání knihy o Mayském kalendáři doplněné o ony zmizelé planety. Totiž obě knihy, které jsem už napsal to nikdy před vánocemi nestihly. Můžete hádat proč.

«     1     »