AIDS - mor pro 21. století? I

rubrika: Populárně naučný koutek


V roce 1980 bylo Světovou zdravotnickou organizací vyhlášeno definitivní vymýcení varioly nebo také pravých či černých neštovic. Zdálo se, že lidstvo má konečný nástroj k likvidaci velkých epidemií minulosti, ale neoddechlo si ani rok. Další úder přišel z neočekávané strany. Způsobil jej příslušník dávno známé skupiny virů, tzv. retrovirů.

Lucifer


hiv_image.jpgRetroviry patří k nejdéle známým virům vůbec: byly objeveny už v roce 1905 (ve stejnou dobu byla Albertem Einsteinem publikována speciální teorie relativity), kdy Peyton Rous zjistil, že infekční agens, které způsobují nádory u kuřat, prochází dokonce i tak hustými filtry, které jinak spolehlivě odfiltrovaly každou patogenní bakterii. Pochopil tak, že původcem choroby musí být mnohem menší částice, nazvaná "virus". O mnoho let později, v 60. letech 20. století, se retroviry staly velmi intenzivně studovanou skupinou organismů a ukázalo se, že mají zcela unikátní způsob množení své genetické informace. Dokážou totiž svou genetickou informaci uloženou ve formě RNA přepisovat na DNA. Opačný tok genetické informace, z DNA na RNA a odtud na bílkoviny, byl v té době znám jako "centrální dogma molekulární biologie". Virový enzym, umožňující viru porušit centrální dogma, se nazývá reverzní transkriptáza tj. enzym dovolující "zpětný přepis" z RNA na DNA. Brzy se však ukázalo, že vznik nádorů je mnohem složitější a že retroviry v něm ve většině případů přímou roli nehrají.

V červnu 1981 bylo Centru pro kontrolu nemocí v Atlantě hlášeno pět nezvyklých případů pneumocystové pneumonie u lidí, kteří byli do té doby zdraví. Všichni to byli mladí homosexuální muži. Vedle pneumonie někteří z nich trpěli vzácným Kaposiho sarkomem a neobvyklými formami kvasinkových infekcí. To všechno byly do té doby poměrně vzácné infekce, které se dosud nalézali jen u lidí se silně oslabenou imunitou. Tak začala pandemie infekce HIV, která za 29 let postihla nejméně 59 milionů lidí, skoro polovinu z nich usmrtila, přes 13 milionů dětí připravila o rodiče a rozšířila se téměř do všech zemí světa.

Už dva roky po ohlášení nové choroby byl identifikován její původce, nový lidský retrovirus. Objevily ho nezávisle na sobě skupiny Luca Montagniera z Pasteurova ústavu v Paříži a Roberta Galla z Národního ústavu zdraví v Bethesdě. V roce 2008 byla Nobelova cena za objev viru udělena Lucu Montagnierovi a jeho spolupracovnici Françoise Barré-Sinoussiové. Američané se inspirovali příbuzností s viry lidské leukemie dospělých (HTLV I a HTLV II podle Human T-cell Leukemia Virus) a nazvali smrtící virus HTLV III, francouzská skupina prosazovala název LAV ("lymphadenopathy virus"). Na návrh Světové zdravotnické organizace byl později zaveden kompromisní název "Human Immunodeficiency Virus", HIV.

Odkud HIV pochází?

Když vyloučíme konspirační teorie o vzniku HIV ďábelským spiknutím vlády Spojených států s cílem zlikvidovat černošskou populaci, případně důvtipnou teorii, že HIV, natož AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome nebo též Acquired Immunodeficiency Syndrome, česky Syndrom získaného selhání imunity), vůbec neexistuje, nelze si při hledání původu viru nevšimnout jeho blízké příbuznosti s podobnými opičími viry SIV-1 a SIV-2 (Simian Immunodeficiency Virus). SIV byl izolován z šimpanzů žijících ve střední Africe. Většina odborníků se dnes shoduje, že HIV vznikl přenosem z primátů (pravděpodobně při porcování ulovených zvířat) a mutací, která umožnila jeho množení v lidském organismu.

Kdy a kde ke "zrodu" HIV došlo? Otázka "kde" je jednodušší: takřka s jistotou se jedná o střední Afriku, pravděpodobně Kongo či Kamerun. HIV, který se zde vyskytuje, je podle různých genetických testů evolučně nejstarší. Podobným způsobem, laboratorním množením a sekvenováním virové DNA za zachovalých vzorků pacientů, se hledala odpověď na otázku, kdy nejpozději mohlo k onomu přenosu dojít. Zatím se zdá, že to bylo někdy mezi lety 1901-1921 a že k tomuto přenosu došlo dokonce několikrát nezávisle za sebou, v jednom případě pravděpodobně prostřednictvím gorily. Tak vznikly tři hlavní virové kmeny HIV-1, nazývané O, M a N, které dnes rozeznáváme. Zatím nejstarší identifikovanou obětí HIV je lovec z Kamerunu, který v roce 1959 připlul po řece do Kinshasy v Kongu, kde zemřel v místní nemocnici. Jeho krev, dochovaná dodnes, obsahuje jak HIV, tak i příslušné protilátky a je nejstarším dokladem existence tohoto viru, jaký byl zatím objeven.

Jak se virus přenáší a jak se nepřenáší?

HIV se v infikovaném pacientovi vyskytuje v tělních tekutinách, hlavně v krvi, semeni, poševním sekretu a mateřském mléce. V ostatních tekutinách, jako jsou např. sliny, pot nebo slzy, je virus obsažen v zanedbatelné koncentraci. Z toho pramení hlavní způsoby přenosu: především pohlavním stykem (vaginálním, análním i orálním), krevní transfuzí infikovanou krví (v rozvinutých státech světa je dnes tento způsob díky snadno dostupnému testování téměř vyloučen), infikovanou jehlou při nitrožilním užívání drog nebo při tetování a konečně přenosem z HIV-pozitivní matky na plod (bez zásahu lékařů je asi 25% pravděpodobnost, že se od HIV-pozitivní matky novorozeně nenakazí). Virus se nepřenáší podáním ruky, pobýváním ve společné místnosti, objímáním, dokonce ani společenským polibkem od HIV-pozitivního člověka.

Hledání Achillovy paty viru

Léčení virových onemocnění je dosud od většiny infekcí bakteriálního původu, které lze docela dobře léčit antibiotiky, velmi problematické. Téměř všechny látky, které jsou schopny blokovat množení (replikaci) viru, zároveň významně zasahují do metabolismu hostitelské buňky. Jsou proto obvykle toxické a mohou buňky poškodit více než vlastní virová infekce. Při vývoji léků proti HIV se lze teoreticky zaměřit na kterýkoli z kroků životního cyklu viru: navázání viru k receptoru, fůzi s hostitelskou buňkou, reverzní transkripci (přepis genetické informace z virové RNA do DNA), transport DNA do jádra a její integraci do chromozomu prostřednictvím virové integrázy, replikaci virové DNA, transkripci a translaci, skládání virionu, jeho pučení a mutaci. V léčebné praxi pacientů s HIV infekcí se zatím používají hlavně inhibitory reverzní transkriptázy (blokující přepis virové RNA do DNA, která je schopná integrace do genomu), inhibitory virové proteázy, inhibitory virové integrázy a inhibitory vstupu viru do buňky.

Zdroj: Jan Konvalinka, Ladislav Machala - Viry pro 21. století


komentářů: 15         



Komentáře (15)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

15 Diky
Jan Konvalinka (neregistrovaný) 18.01.2012, 17:54:41
Mail jsem dostal, Outlook nepouzivam, vecer napisu. Zdravi JK

Axina
14
Axina 17.01.2012, 18:48:46
[13] Pane docente, poslala jsem Vám včera večer mail na adresu, kterou zde uvádíte (konval@uochb.cas.cz). Nechci Vás nijak "uhánět" o odpověď. Ale taky nechci nic ponechat náhodě.
Sama mám neblahou zkušenost s Outlookem. Dosud jsem (celé roky) používala Outlook Express. K naprosté spokojenosti. Nyní mi systémový specialista naší firmy nainstaloval na PC Microsoft Outlook, abych vůbec mohla přijímat firemní poštu. S tím, jak naše firma integruje pod stále vyšší zahraniční organizační celky, ztrácí svoji autonomitu. Kupříkladu nesmíme mít doménu .cz, nýbrž .com.
Vypadá to na nevinné, nepodstatné formální změny (zvláště u SW firmy), ale bohužel tomu tak není. Například spousta legální pošty nám padá do složky Nevyžádaná pošta a jsme vůči tomu bezmocní. Všechno teď závisí na výmluvnosti a přesvědčivosti našeho systémového specialisty při komunikaci s nadřízenými složkami v Německu...

13 biologicka valka
Jan Konvalinka (neregistrovaný) 15.01.2012, 22:15:06
Milá Axino,
konvence o nepřípustnosti biologických zbraní byla podepsána v 80. letech, a podle mých informací Spojené státy v důsledku toho ukončily svůj program vývoje (Sověti ho tehdy naopak uspíšili...). Garance to samozřejmě není, tyto zákazy jsou obtížně vymahatelné. Největší nebezpečí ostatně nehrozí od států, ale od teroristických organisací, které žádné dohody samozřejmě nedodržují. Japonská sekta Óm šimrikjó, která se proslavila vypuštěním sarinu v tokijském metru, taky původně plánovala použití nějakého šikovného viru.....

Axina
12
Axina 15.01.2012, 13:36:17
[11] Je-li to (i když jen zatím) nemožné, pak je to z hlediska obyčejných smrtelníků vlastně potěšitelné. Nedělám si iluze, že by nějakému militantnímu státu zabránily etické důvody věnovat se vývoji biologické zbraně, založené na neznámém smtícím viru.
Mohu ještě jeden dotaz?
Existují nějaké garance v mezinárodním měřítku, že se tak už někde v tajných laboratořích neděje? Nebo je to ze své podstaty vyloučeno? Moc mne zajímá váš názor.

11 viry v laboratoři
Jan Konvalinka (neregistrovaný) 15.01.2012, 02:35:48
Díky za dotaz. Máte zajímavý web.

Udělat virus v laboratoři určitě jde (v knížce popisujeme, jak Eckard Wimmer připravil v laboratoři v New Yorku virus poliomyelitidy ve zkumavce, nebo jak se připravovaly varianty viru Ebola nebo Marburg pro vojenské účely). To není problém, uměl by to každý šikovnější student. Ale to jsou kopie známých virů: udělat zbrusu nový by bylo mnphem těžší, zatím asi nemožné.....

Axina
10
Axina 15.01.2012, 02:30:21
[9] Zdravím vás, pane docente. Musím přiznat, že mne překvapilo a současně moc potěšilo, že jste navštívil web Neviditelného čerta.

Děkuji za váš komentář k [1].
Zaujalo mne jako programátorku vaše přirovnání virů napadajících živé organismy k virům napadajícím software.
Měla bych dotaz, doufám, že nebude moc naivní. Říká se (nevím, zda to jde dokázat), že některé počítačové viry jsou umělé vytvářené, aby měly SW firmy produkující antivirové programy dost zákazníků Usmívající se
Je možné, že některé lidi (ale třeba i rostliny nebo zvířata) napadly uměle vytvořené viry? Jde to vůbec - laboratorně vytvořit nový vir?

Pro čtenáře NČ sem dávám link, který trochu přiblíží vás a vaše názory:

http://www.ceskatelevize.cz/chat/chat.php?id=906

9 Pro Axinu
Jan Konvalinka (neregistrovaný) 14.01.2012, 20:32:41
Jak přešel virus HIV z opic na člověka, není úplně jasné. Mohla to být konzumace masa infikovaného zvířata, ale mohla to být i kontaminace krví, případně kousnutí. Opravdu přesně nevíme.

Axina
8
Axina 13.01.2012, 10:32:20
[7] Já pořád říkám, že webu by neobyčejně prospělo, kdyby byl zmapován lépe, než jen tím, že čtenář vstoupí do nějaké rubriky a vidí chronologicky řazený náhled článků.
Stačilo by udělat jen chronologický přehled názvů článků. Zkusím to promyslet. Ale až skončí období pro řádné podání přiznání k dani z příjmů ... Usmívající se


Axina
6
Axina 13.01.2012, 09:05:57
Trochu jsem se rozhlédla po internetu. Začínám si čím dál tím víc vážit YouTube. Zde je odkaz na velmi zajímavý dokument: Mýlil se Darwin?

http://www.youtube.com/watch?v=3VDHstGm25Q

«     1    2   »