Převratná role kyselin omega-3 - výživa emočního mozku

rubrika: Populárně naučný koutek


Třicetiletá Patricia patřila k deseti procentům mladých maminek, u nichž se projeví poporodní deprese. Rok po prvním synovi se jí narodil druhý chlapeček. Patricia však nevypadala spokojeně, byla spíš zasmušilá a mrzutá. Patricia ani její manžel nemohli ten náhlý smutek pochopit. Lékaři se je pokoušeli uklidnit hovory o hormonálních změnách provázejících těhotenství a zejména porod, ale příliš to nepomohlo.

Lucifer


sushi.jpgV posledních desetiletích se však objevilo zcela nové řešení Patriciiných problémů. Patricia bydlela v New Yorku, kde je denní spotřeba nejdůležitějších živin pro mozek, esenciálních mastných kyselin omega-3, obzvlášť nízká, ostatně stejně jako ve Francii nebo v Německu. Tyto mastné kyseliny, které si tělo neumí vyrobit (proto se jim říká esenciální), jsou rozhodující pro stavbu a rovnováhu mozku, takže si je plod odebírá přednostně placentou. Proto matčiny zásoby, které jsou v naší západní společnosti už tak nízké, v posledních týdnech těhotenství prudce klesají. Po porodu se omega-3 dále přednostně předávají dítěti v mateřském mléku, v němž tvoří jednu z podstatných složek, a tím se matčin deficit ještě zhoršuje. Jestliže druhý porod následuje brzy po prvním jako v případě Patricie - a mezitím její výživa obsahovala stále málo ryb a korýšů, kteří jsou hlavním zdrojem těchto mastných kyselin - dochází po druhém těhotenství k takové ztrátě omega-3, že se matka vystavuje velkému riziku deprese.

Výskyt poporodních depresí v Japonsku, Singapuru a Malajsii je třikrát až dvacetkrát nižší než v Německu, Francii a Spojených státech. Podle časopisu Lancet odpovídají tato čísla rozdílu ve spotřebě ryb a korýšů v těchto zemích a nedají se přičítat pouze tendenci Asiatů příznaky deprese skrývat. Musíme si vysvětlit, proč tomu tak je.

Mozek je součástí těla. Stejně jako buňky všech ostatních orgánů i mozkové buňky neustále své složky obnovují. Zítřejší buňky tedy vzniknou z toho, co jsme snědli dnes. Mozek je tvořen ze dvou třetin z mastných kyselin, které jsou základní složkou membrány nervových buněk, jejich "obalu", přes který probíhá veškerá komunikace mezi všemi nervovými buňkami ve všech oblastech mozku a těla. To, co jíme, se dostává přímo do membrán a tvoří jejich základ. Pokud konzumujeme hlavně nasycené tuky, tedy ty, které jsou v tuhém stavu při pokojové teplotě (máslo a jiné živočišné tuky), jejich tuhost se odráží v tuhosti mozkových buněk. Pokud však jíme hlavně nenasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě v tekutém stavu, "obal" mozkových buněk je měkčí, pružnější a komunikace mezi nimi probíhá stabilněji. Zejména pokud se jedná o mastné kyseliny omega-3.

Tým francouzských vědců ukázal, že potrava bohatá na omega-3 - například potrava Eskymáků, kteří denně přijmou v potravě 16 gramů rybího tuku - dlouhodobě zvyšuje produkci neurotransmiterů energie a dobré nálady v emočním mozku. Dánská studie uveřejněná na počátku tohoto století v British Medical Journal uvádí, že ženy, které v těhotenství konzumují v potravě víc omega-3, rodí děti, které mají vyšší porodní váhu a jen zřídkakdy jsou nedonošené. Jiná dánská studie publikovaná v Journal of the American Medical Association ukazuje, že děti, které byly kojeny nejméně devět měsíců, a tudíž ve své výživě dostaly větší množství omega-3, mají po dvaceti a třiceti letech vyšší intelektuální schopnosti. Význam omega-3 se však zdaleka netýká jen těhotenství.

Doktor Andrew Stoll z Harvardovy univerzity prokázal jako první účinek rybího tuku obsahujícího velké množství omega-3 na stabilizaci manických stavů a na zmírnění deprese u maniodepresivních pacientů. Z celé skupiny pacientů, kteří se studie zúčastnili, recidivoval jen jediný. Výsledky byly tak přesvědčivé, že vědci museli studii po čtyřech měsících přerušit. Pacienti z kontrolní skupiny, kteří dostávali placebo na základě olivového oleje, recidivovali o tolik rychleji než pacienti ze skupiny, která dostávala omega-3, že by bylo v rozporu s lékařskou etikou nepodávat omega-3 i kontrolní skupině. Od té doby se však ukázalo, že blahodárné účinky omega-3 se neomezují jen na léčbu maniodepresivní psychózy.

Podle mnohých vědců se musíme vrátit až k samým počátkům lidstva, abychom pochopili záhadný účinek mastných kyselin omega-3 na mozek a náladu. Existují dva typy esenciálních mastných kyselin: omega-3, které jsou obsaženy v řasách, planktonu a některých suchozemských rostlinách, například v trávě, a omega-6, které se vyskytují takřka ve všech rostlinných olejích a masu, hlavně v masu zvířat krmených koncentrovanými krmivy a masokostními moučkami. Kyseliny omega-6 jsou sice pro organismus důležité, ale nemají blahodárný účinek na mozek jako omega-3 a podporují zánětlivé reakce.

V době, kdy se vyvinul mozek člověka Homo sapiens, tedy když si uvědomil sám sebe, žili lidé v okolí velkých východoafrických jezer. Přístup k jedinečnému ekosystému, který byl velmi bohatý na ryby a korýše, možná stál na počátku podivuhodného vývoje mozku. Domníváme se, že výživa těchto prvních lidských bytostí byla dokonale vyvážená, s přísunem omega-3 a omega-6 v poměru 1:1. Takový ideální poměr pravděpodobně dodával tělu přesně tu výživu, jakou potřebovalo, aby produkovalo neurony optimální kvality, a tím dodávalo mozku zcela nové schopnosti umožňující výrobu nástrojů, vznik řeči a vědomí sebe samého.

Dnes, vzhledem k rozvoji zemědělství s velkochovy, v nichž se zvířata krmí spíš koncentrovanými krmivy než čerstvou pící, i k obsahu rostlinných olejů, které jsou bohaté na omega-6 ve všech průmyslově vyráběných potravinách, pohybuje se poměr omega-3 a omega-6 v západní výživě mezi 1:10 až 1:20. Mozek je, obrazně řečeno, vysoce výkonný motor, ale my mu dodáváme špatnou naftu a přitom chceme, aby fungoval.

Hlavním zdrojem esenciálních mastných kyselin omega-3 jsou řasy a plankton. Ty se k nám dostávají prostřednictvím ryb a korýšů, kteří je hromadí ve svých tukových tkáních. Nejlepším zdrojem jsou hlavně ryby z chladných vod, které mají více tuku. Ryby z chovů obsahují méně omega-3 než volně žijící ryby. Například volně žijící losos je výtečný zdroj omega-3, ale losos z chovů ho poskytuje méně. Nejspolehlivějšími zdroji, které nejméně podléhají kontaminaci karcinogenními organickými látkami, vypouštěnými do moří a řek, nebo hromadění toxinů, například rtuti, jsou malé ryby, které se nalézají ve spodní části potravního řetězce: makrely (jedna z ryb s nejvyšším obsahem omega-3), sardele (celé, ne jen filety), sardinky a sledě. K dalším rybám bohatým na omega-3 patří tuňák, treska a pstruh.

Existují také rostlinné zdroje omega-3, ale ty vyžadují ještě jednu etapu v metabolismu, aby se proměnily v mastné kyseliny. Jedná se o lněné semeno, řepkový olej, konopný olej a ořechy. Veškerá čerstvá zelenina obsahuje prekurzor omega-3, avšak v menší míře. Nejbohatším zdrojem jsou listu šuchy (patřila mezi základní potraviny v římské kuchyni před dvěma tisíciletími a dodnes se ještě používá v Řecku), špenát a mořské řasy. Tráva a listy rostlin, jimiž se živí zvířata ve volné přírodě, obsahují také omega-3. Proto má také zvěřina, například srnčí nebo kančí, vyšší obsah omega-3 než maso zvířat z chovů. Všechny rostlinné oleje mají vysoký obsah omega-6 a neobsahují omega-3, kromě lněného, řepkového a konopného, které mají vysoký obsah omega-3, a olivového oleje, který neobsahuje omega-3 ani omega-6. Máslo, smetana a neodtučněné mléčné výrobky jsou bohaté na nasycené mastné kyseliny a můžeme je konzumovat jen s mírou, protože omezují vstřebávání mastných kyselin omega-3 do buněk.

Abychom si byli jisti, že v každodenním životě dostáváme dostatečné množství nejčistších a nejkvalitnějších omega-3, je asi praktičtější je užívat v podobě potravních doplňků. Dosavadní studie ukazují, že k antidepresivnímu účinku je potřeba konzumovat denně 2 až 3 gramy směsi dvou mastných kyselin obsažených v rybách: kyseliny eikosapentaenové (EPA) a kyseliny dekosahexanové (DHA). Specializované lékárny prodávají několik výrobků v podobě tobolek nebo olejovité tekutiny. Je lépe zvolit přípravek, který obsahuje také menší množství vitaminu E, který olej chrání před oxidací, jíž by se stal nečinným, nebo dokonce škodlivým. Dodejme ještě, že olej z tresčích jater, kterého si tolik cenili naší prarodiče jako zdroje vitaminů A a D, nepatří k dobrým zdrojům omega-3. Bylo by nutné ho užívat takové množství, že by to vedlo k významnému a ohrožujícímu předávkování vitaminem A.

Zdroj: David Servan-Schreiber, Uzdravení bez léků a bez lékařů - Jak zvítězit nad stresem, úzkostí a depresí bez farmakoterapie a psychoterapie


komentářů: 1         



Komentáře (1)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
1
Axina 17.05.2012, 16:03:20
Už 20 let nekupuji máslo, ale Ramu Classic. Na stole jsou pořád oříšky, nejčastěji pistáciové. Dělám pomazánky z tuňáka nebo z uzených šprotů. Občas koupím uzenou makrelu. Prakticky pořád je doma norský "krabí" salát s jogurtem, což je vlastně treska.
Tak snad to s příjmem omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin nebude tak zlé a motor se nezadře Mrkající

«     1     »