8 Tahiti furt dokola (neregistrovaný) 28.10.2017, 14:43:16
Já měla svatbu na Staroměstské radnici-je to dávno, žádná procovina, prostě jsme bydleli v Praze 1 - na Starém Městě, takže svatba podle bydliště. Mám jen jednu dojemnou fotku - stojím v oddávací místnosti u otevřeného okna - byl červen - v ruce malou kytičku, hlavu skloněnou a celá fotka vyjadřuje, co si myslím.
Na sobě jsem měla vypůjčený kostým v tu chvíli už od mojí švagrové a na ruce stříbrný prstýnek. Na víc nebylo.Bohatí jsme nebyli.A mně bylo pouhých dvacet.Ženichovi dvacetčtyři. Vdávat jsem se \"nemusela\", dceruška se narodila až za tři roky, ale byla jsem za-mi-lo-va-ná, jako blázen. Z rodiny tam při svatbě nikdo nebyl, protože to byla svatba tajná.
Bydleli jsme s tchýní, švagrem a švagrovou v obrovském a nádherném bytě, hned kousek za Staromákem.Čtyři velké pokoje, místa na tance dost, i na zpěvy.Švagrová studovala konzervatoř a tak pěla do bezvědomí, ale moc krásně. Ale to jsem předběhla to, co chci vyprávět.
Pár dní po svatbě se přihodilo, že jsme se ocitli v celém bytě sami, přjemná chvíle pro novomanžele.
Ještě jsem neznala všechny manželovy \"neřesti\". A tak, když jsem si přinesla z kuchyně sklenici s mlíkem, stalo se následující. Povídám - napij se, miláčku! Dozvědělajsem se, že to on nemůže, protože je to jediný nápoj, který nesnáší.No, pokoj jsem nedala - a tak za chvíli bylo mlíko všude, postel mokrá,my napůl svlečení a manžel řval jako šílenec pomóoooc.Připomínám byl červen , horká noc, okno dokořán.
Ve chviličce ticha jsme najednou z ulice zaslechli - to je v prvním patře -jdu zavolat policajty. Opatrně jsme vykoukli zpoza záclony - na protějším chodníku stály davy, všichni hlavu nahoru a koukali, kdo a co se kde objeví.Leckdo volal haló, co se to tam děje? Poprask.
Zvonek u bytu..Já otevřít nemohla, neměla jsem co na sebe,noční košilka někam zapadla, tak šel manžel, měl trenýrky. Ve dveřích stáli dva policajti.Po otázce, co se to tady děje - kdo volal o pomoc - odvyprávěl manžel story o tom, že nesnáší mlíko. Jak se tvářilo obecenstvo, protože celý barák stál před naším bytem, to nevím - ale policjt trval na tom, že se manželka musí ukázat, aby viděli, že je celá -a tak jsem musela vypochodovat - klika, že jsem šla přes koupelnu, tak jsem přes sebe přehodila ručník. Bylo mi dvacet, kvíteček mládí a nevinnosti, i policajti hleděli. Ukázala jsem se zepředu, ale chtěli ještě vidět zádíčka, jestli nemám třeba pod lopatkou řeznou ránu nebo co.Tak všichni viděli nejen můj předeček, ale i zadeček.Celý barák - byl to rohák...