Lamentace nad skonem lidské kultury

rubrika: Povídání


K této úvaze mne, přiznávám, přiměly neurvalé a osobní útoky jistého mentálně odbrzděného individua na skomírajícím Psím podrbání.

 

Lucifer


Jak se záhy ukáže, mám k ní mnohem závažnější důvody, než slizké tlachání jakéhosi asociála, léčícího si své pohříchu fatální mindráky prostřednictvím internetu. Neměl jsem původně v úmyslu dnes s tímto tématem vyrukovat, ale zmíněný deprivant zafungoval jako spouštěcí mechanismus. Žijeme ve věku ošklivosti.

 

Předem upozorňuji, že nemám nijaké problémy s vnímáním kterékoli historické fáze lidského snažení, jakož i s vlídností akceptuji jakékoli úlety té či oné generace a moje úvaha rozhodně neznamená lamentaci ve smyslu „dneska ti mladí...". Konečně nejde jen o mladé. Dobře si vzpomínám, jak jsme ulítávali na své pubertální vzpouře a na just vyznávali jiné hodnoty než generace našich rodičů. Tahle snaha je bezpochyby hybnou pákou lidského rozvoje a jinak to nejde. Nejdřív tedy připomenu svá pubertální léta, aby bylo jasno, z jakých premis budu odvíjet svoje závěry.

 

Jako puberťák, pohříchu za Husákovské normalizace, jsem pochopitelně také podléhal módním vlivům. Kupříkladu dlouhé vlasy. Hybným mechanismem bezpochyby bylo, že soudruzi dbali na to, abychom byli vystříhaní jako správní komsomolci. Abychom se nepodobali dekadentní mládeži západních imperialistů. Abychom se zkrátka neopičili po třídním nepříteli. Byla to stupidní snaha, poněvadž s dlouhými vlasy na Západě přišli mladí evidentně levičáckého zaměření. Přesto jsme si ty vlasy nakonec nechali narůst. Byla to řehole, ale bolševikovi se nedařilo zachytit vodu cedníkem. Zpočátku jsem toužil mít vlasy dlouhé, co to dá. Netrvalo však dlouho, když jsem dospěl k závěru, že délka mých vlasů není dána velikostí odporu k stupiditě bolševických norem, ale tím, jak se mi to nejvíc líbí. Našel jsem si svůj vlastní způsob, bez ohledu na bolševika a bez ohledu na prvoplánový odpor k bolševikovi. A s tím jsem vydržel dodnes.

 

Nebo jiný příklad. Přišla móda širokých nohavic. Také jsem si nechal ušít u známého krejčího - načerno samozřejmě, jak jinak, tohle bolševik nedovoloval - podobné gatě. Do jisté míry šířky nohavic a upnutí v horní části spodní části těla to vypadalo docela elegantně. V šesté třídě ZDŠ jsme měli jedno spolužáka, který tímto ročníkem končil. Byl největší a nejstarší a nás a protože byl také největším desperátem, nechal si ušít kalhoty s tak širokými nohavicemi, že to vypadalo, jako by měl sukni. Já jsem z toho brzy vyrostl a ač poplatný tu a tam módě, řídil jsem se především svým pohodlím a nedbalou elegancí. Takže když teď budu lamentovat nad stavem současné nekultury, není to generační, ale objektivní problém.

 

Ještě kapku odbočím. Jako puberťák jsem míval docela psinu ze starých filmů z třicátých a čtyřicátých let. Chlapi jako podle pravítka, ulízaní dle vzoru Oldřich Nový, obleky jako skafandry pro kosmonauty a ženský jedna jako druhá a každá s hlasem tak unylým, že Nastěnka z Mrazíka je proti tomu kanadský dřevorubec. Ano, takto jsem to vnímal. Dnes se rád podívám na staré filmy, protože až na pár nepodstatných dobových kulis, vnímám především kultivovanost jejich představitelů. Filmy pro pamětníky na mne působí jako pohlazení, i kdy jsem si vědom, že ne vše bylo tak růžové, jak se skví na stříbrném plátně.

 

A teď už konečně k věci.

 

Žijeme ve věku ošklivosti. Být ošklivým, hloupým a zamindrákovaným není újmou, ale předností. Dřívější generace, byť sebevíc se bouřící proti kultuře svých rodičů, měly jedno společné. Byly vychovávány v pozitivním smyslu. Byly nemilosrdně konfrontovány se svými slabostmi a vedeny k tomu, aby je překonávaly. Slabost, nedokonalost, lenost atd. byly prezentovány jako něco, s čím se člověk buď poměří, nebo smíří. Smíří, ne že to vezme za svojí přednost. Bože, dej mi tolik síly, abych se dokázal vypořádat se vším, s čím se vypořádat mohu, a smířit s tím, s čím se vypořádat nemohu - A tolik rozumu, abych to rozeznal. Všechny starověké civilizace stavěly na výchově svých potomků jako na přípravě ke konfrontaci s nelítostným světem. Dnes, ve věku, kdy nás technika krmí, aniž bychom hnuli prstem, se zdá tenhle přístup obstarožní, zbytečný, nesmyslný a nepohodlný.

 

Konzumní výrobci chrlí stupidní reklamy na cokoli, co se vymyká zdravému rozumu. A ono to funguje. A v rámci tržního mechanismu je efektivnější vyrábět pro lidi nechutné pytle, nechutné žrádlo, nechutnou pseudokulturu, páč je to jednodušší, než dělat cokoli sofistikovaného. Je jednodušší navlíct puberťáky do hader, za něž by se nestyděl ani Pepek Vyskoč, než šít na míru. Tlustá a zanedbaná děcka chodí v gatích, který jim padají, s rozkrokem, že i Pepek Vyskoč by se voháknul líp, a primitivní zakomplexovanci definují kulturní normy. A zkuste pípnout něco proti. To se nesmí. Jakékoli křivé zrcadlo je považováno za důvod k okamžitému vulgárnímu výpadu. K útoku, který za vulgární a sprosté prohlásí to zrcadlo.

 

Žijeme ve věku ošklivosti a kdokoli, kdo by se snažil postavit tomu navzdory, je vláčen žumpou této ošklivosti.

 

Zatím asi tak...


komentářů: 8         



Komentáře (8)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
8
Lucifer 16.02.2010, 18:53:49
[7] Moje postroje se snad dají vysledovat z mých tu a tam ventilovaných názorů. Většina fyzična je nám dána přírodou, takže kdybych byl kupříkladů plešatý, tak to háro mít nebudu, i kdybych se postavil na hlavu. Ledaže bych si dal na hlavu paruku. Jsem přesvědčen (sytý hladovému nevěří), že kdybych byl plešatý, paruku bych si na hlavu nedal. V tom to koneckonců není. Snad jsi měl na mysli, kterak se odívám. Tak tedy zcela v duchu tohoto článku. Totiž tak, jak se mi to líbí a módu vem čert ]Mrkající

7
Adéla (neregistrovaný) 12.02.2010, 23:06:30
Adéla je zvědava, jak jednotlivé odstavce článku souvisí s postoji a fyzičnem páněautora. Adéla na setkání dovalí nepěstěný nerevoluční a nicneznamenající vlas a vous, jenž za bolševika znamenal totéž, co teď. Adéla též najde širší nohavice. Adéla též žije ve věku ošklivosti. Každé ráno v koupelně, před zrcadlem... Adéle bohužel stále slouží zrak...

Lucifer
6
Lucifer 12.02.2010, 14:57:48
[5] Lidé nemusí být zrovna géniové, dnešní společnost však blbne na kvadrát. Drtivá většina lidí by přenesena do podmínek pravěku nepřežila ani pár hodin, a to nejen proto, že na to nejsou trénovaní, ale hlavně proto, že jsou odtržení od reality a není to jejich důvtip, který jim dnes pomáhá přežívat, ale technika. Je to dobře promazaný konzumní stroj, který si je hýčká jako Kirké.

5
Zuzana (neregistrovaný) 12.02.2010, 13:51:56
Vestina lidskych tvoru nejsou zadni geniove - to snad je odpoved na otazku, 'jak dlouho bude lidska bytost a spolecnost, kterou vytvari, tak neskonale hloupa ?'.;)

Lucifer
4 podotek
Lucifer 12.02.2010, 12:03:45
Spíchnul jsem to dost narychlo, ale k tématu se pokusím ještě vrátit s větší rozvahou ]Mrkající

Lucifer
3
Lucifer 12.02.2010, 11:20:28
[1] Nechtěl jsem nijak chválit výchovu minulých generací, pouze ukázat, že ve výchově dnešní generace chybí něco, co vždy bylo podle mého podstatné pro vývoj lidské kultury.

2 rezignace i ironie dohromady
JAKO (neregistrovaný) 12.02.2010, 07:15:29
Některé názory jsou spíše dílem lidské tvořivosti než postojem. Nebo zase jiné jsou názorem postaveném spíše na ironii, nebo rezignaci na neustálém primitivním lidském pitvoření, které jak se zdá se nehlo z místa již několik tisíců let. Poslední 20 stol.,a i současnost je toho důkazem. Ekonomické obohacování, tvářit se jako originální a vydělat na tom,apod. Dokdy ještě bude lidská bytost a společnost,kterou vytváří tak neskonale hloupá?

1
zcr (neregistrovaný) 11.02.2010, 23:11:11
Ne každý má na výchovu minulých generací takový pohled, viz například momentálně v kinech běžící film Bílá stuha.

«     1     »