Neviditelný čert

A je tady zase pátek. Asi bych se už neomezeně opakoval, kdybych se pokusil naznačit, že lidé s alternativní duší dnes mají svátek. Takže se tvařte, že jsem vám tuto triviální informaci znovu nepředložil jako hlavu gorgony Medúsy na míse. Dnešek však právě proto, a proti jakýmkoli jiným očekáváním, se zde, v tak viditelně neviditelném čertím virtuálnu, bude odehrávat ve vinárně, která má neuvěřitelně přiléhavý název U Čerta.

Lucifer

Píseň, která vám bez pochyby bude celý tento svátek alternativních duší znít ve vašich jistě ještě mnohem alternativnějších duších, je věnována norskému dřevu a pochází z broučího alba Gumová duše. Text této vcelku roztomilé písničky, v níž se George Harrison nejspíš poprvé blýskl na sitár, je prostý, jednoduchý a bez jakýchkoli vedlejších pohnutek pragmatický.

Hlavní hrdina (pohlaví mužského) přijme do svého vlastnictví dvounohou kočku, zároveň ale bez okolků přiznává, že to byla vlastně ona, kdo si přivlastnila jeho, což, jak se nakonec ukáže, neměla dělat. Kočka si ho zcela vlastnicky nasáčkuje do svého pokoje a s kočičí hrdostí ho upozorní, že to, co kolem sebe vidí, je pravé a nefalšované norské dřevo. Pak mu blahosklonně dovolí, aby si někam sedl, jenže náš hrdina, ať se kouká sem nebo tam, žádné křesílko nenajde, takže sebou praští přímo na koberec. Sotva se na tom koberci usalaší, ihned začne spřádat své erotomanické plány a čeká na tu správnou příležitost.

Jak si tak spolu nenuceně povídají, tak zhruba ve dvě po půlnoci kočka zamňouká, že už je čas nasáčkovat se do postele. Náš hrdina zpozorní, ale - tu máš, čerte kropáč - kočka mu naservíruje eroticky dost těžko stravitelnou informaci, že se musí brzy ráno odkýblovat do práce. Náš hrdina je z toho tumpachový a potupně se odkýbluje do nejbližší vany, aby své vlhké sexuální hrátky zažil alespoň ve snu.

Když se ten tak bezohledně neukojený chlapec probudí celý mokrý ve vaně, trpce si uvědomí, že kočka už je pryč - že ten jeho ptáček zase někam uletěl. No a tak vstane, zívne, osuší své tělo, rozhlídne se, a když uvidí to norské dřevo, tak škrtne sirkou, aby té kočce, tomu zrovna nepřítomnému ptáčkovi jeho erotických snů, jasně demonstroval, že je skutečně nefalšované. Pochopitelně to dřevo.

Aby bylo jasno, nedělám si z té písničky srandu. Text a hudba jsou fantastické, Brouci (The Beatles) byli naprosto výjimeční a nenapodobitelní. Tady je text v originále:

I once had a girl, or should I say, she once had me...
She showed me her room, isn't it good, norwegian wood?

She asked me to stay and she told me to sit anywhere,
So I looked around and I noticed there wasn't a chair.

I sat on a rug, biding my time, drinking her wine
We talked until two and then she said, "It's time for bed"

She told me she worked in the morning and started to laugh.
I told her I didn't and crawled off to sleep in the bath

And when I awoke, I was alone, this bird had flown
So I lit a fire, isn't it good, norwegian wood.

15.03.2013, 00:00:31   Publikoval Luciferkomentářů: 5