Neviditelný čert

V tomhle šíleném vedru nejsem schopen ze sebe vypotit nic tak klopotně obsažného. A zdroje by byly i vlastní nápady, dokonce jsem si v posledním satoriho tažení na papírek napsal i kousek úžasné básně, jenže ten papírek se už stihl vypařit. Nejhorší je to sucho. Marně vyhlížím déšť, něco se už vůkol objevilo, ale v Praze ani kapka. Říci, že nastal konec vodníků v Čechách, je velmi tristní oznámení, jež by se hodilo na náhrobek Vodnáře. Dle horoskopického kalendáře jsem Vodnář a ten suchopárný horor prožívám už v posledním tažení.

Lucifer

Tenhle kratinký příspěvek jsem zařadil do rubriky Vinárna U Čerta. Vedlo mě k tomu několik důvodů. Dva nejdůležitější spočívají v tom, že v této rubrice je sucho už od prvního března tohoto roku. Tím druhým je fakt, že teď je ještě větší sucho, a to tak že absolutně všude, takže jsem zadoufal, že v čertí vinárně bude alespoň kapka vína.

Mám rád červené víno. Prý je v něm více vitaminu C než v citronu. A toho si cením. Citron je navíc příliš kyselý. A toho si necením.

Možná některé z vás rozbujnělo, že v názvu se kromě astrologa vyskytuje i šála. Dotyční jedinci jistě čekají, že se teď budu psychopatologicky ukájet na výsledcích úchylného pozorování tlustých hadrů omotaných kolem krků některých ženštin v období tropické ejakulace. Zklamu je. V názvu je ještě astrolog, a ten tvrdí muziku.

Ačkoli mě v tom šíleném vedru, které by se prý mělo časem rozvinout až skoro na všechny čtyři roční období, přestože jiní věštci z klimatického lógru praví, že nás naopak po celý rok bude obhospodařovat děda Mráz, téměř nic kloudného k udržování ohně pod čertím kotlem nenapadá, vzpomněl jsem si na jednu starobylou písničku od Vladimíra Merty. Onen Mertův písňový počinek se jmenuje Astrolog a já jsem v tom paranoickém vedru zatoužil být jím.

Není to poprvé. Když jsem ji uslyšel za dávných časů naší klimakterické normalizace, cítil jsem totéž, i když z poněkud jiného úhlu pohledu. Ano, toužil jsem být tím šíleným a zároveň neuvěřitelně zduchovnělým astrologem. Byl jsem odhodlán hledat člověka, který mě zabije, a svoji roztrhanou šálu nechat vlát ulicí.

Dnes mám pocit, že občas vnímám skoro totéž, ale tak jako nelze vstoupit do stejné řeky a napít se stejné vody, nelze se nikdy napít ze stejného soudku vína.

Ale v podstatě je to totéž…

23.07.2015, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3