Neviditelný čert

Imaginární rozhovor

Lucifer

V: Jsi tady?

J: Jsem.

V: Jak dlouho se mnou ještě budeš.

J: Dnes asi naposled.

V: Proč?

J: Protože moje cesta už skončila.

V: Tak proč jsi ještě tady.

J: Protože jsem tě nedokázala tak rychle opustit.

V: Fyzicky to bylo opravdu rychlé. Nečekal jsem to. Byl jsem v naprostém šoku. Málem jsem se zbláznil.

J: Ty jsi byl bláznem odjakživa.

V: Tak proč ses do mě zamilovala.

J: Měl jsi v sobě i něco jiného.

V: Co.

J: To se nedá tak snadno popsat.

V: Aha.

J: Ano.

V: Jenže já jsem postupně začal chápat, co jsem v tobě vlastně ztratil, a jak jsem tě zrazoval. Choval jsem se jako malé dítě, jako zpupný chlapec, který chce dobývat svět bez ohledu na cokoli, včetně sebe a svých blízkých.

J: To jsem do jisté míry též oceňovala, avšak v tobě bylo něco ještě mnohem většího.

V: Co.

J: Už jsem ti řekla, že to nedokážu jen tak vyslovit. Najdi v sobě zase sám sebe.

V: Ale ty už u toho nebudeš.

J: Ne.

V: Ale ano, ve mně budeš navždy.

J: Dík.

V: Nemáš za co.

J: Mám.

V: Posílám ti tam nahoru píseň od Omegy.

J: Myslíš alfa a omega?

V: Tak nějak.

J: Jin a jang.

V: Ano.

J: Ta píseň je dobrá. Chápu ale, že tě zaujala baskytaristka. Hezká holka, na tebe už asi moc mladá. Jenže ty jsi byl vždycky na ženský, a budeš i na smrtelný posteli. Tak to, prosím tě, nepřeháněj.

V: Pokusím se to přiměřeně omezit. Z tý smrtelný postele ovšem odejdu za tebou, jelikož jsi byla jediná.

J: Nebyla, nekecej.

V: No dobře, nebyla. Jenže přijde čas a člověk se musí vrátit k tomu podstatnému.

J: Jsem ráda, že začínáš dospívat. Už bylo na čase.

12.07.2020, 20:14:44   Publikoval Luciferkomentářů: 4