Pesticidy jsou v potravinách běžné. Prakticky v každém banánu. Většina banánů v Evropě pochází z Latinské Ameriky nebo Afriky. To znamená dlouhou přepravu, vysoké nároky na vzhled a trvanlivost, velkoplošné plantáže. V běžných potravinách se často skrývají přísady, které mají zlepšit chuť, barvu nebo konzistenci. Podle nového výzkumu však některé z nich mohou narušovat střevní prostředí a dlouhodobě ovlivňovat naše celkové fungování. Jednou z nejčastějších skupin těchto přísad jsou emulgátory.
Lucifer
Banán si oloupete, sníte a máte pocit, že jste udělali něco dobrého pro své zdraví. Jenže testy ukazují jiný obrázek: v banánech jsou běžně pesticidy. A často nejde jen o jednu látku. Co přesně jíme, když si dáme „nevinnou“ žlutou svačinu?
Analýza organizace Foodwatch upozornila na nepříjemný fakt: v testovaných banánech byly vždy nalezeny pesticidy. Nešlo tedy o ojedinělý výskyt. Evropská data ukazují, že pesticidy jsou v potravinách dokonce celkem běžné. Podle European Food Safety Authority se každoročně analyzují desítky tisíc vzorků a zbytky pesticidů se nacházejí v značné části z nich.
Zajímavé je, že banány patří mezi plodiny, které jsou tímto problémem zasaženy výrazněji. U některých dovozových potravin – včetně banánů – se objevují i látky, které jsou v EU zakázané. Banán není „lokální ovoce“. Většina banánů v Evropě pochází z Latinské Ameriky nebo Afriky. To znamená dlouhou přepravu, vysoké nároky na vzhled a trvanlivost, velkoplošné plantáže. A přesně to vede k intenzivnímu používání pesticidů. Na plantážích se používají nejen postřiky proti škůdcům, ale i chemické ošetření proti plísním během transportu. Banány se sklízí ještě zelené a musí přežít týdny cesty, bez chemie by to většinou nešlo.
Studie publikovaná v odborném časopise Journal of Food Composition and Analysis ukazuje, že zbytky pesticidů byly nalezeny v desítkách procent testovaných banánů a část vzorků obsahovala více různých látek najednou. Jedním z pesticidů, který se u banánů pravidelně řeší, je Thiabendazol. Používá se hlavně jako fungicid, tedy látka proti plísním. U banánů má velmi praktickou roli: chrání je během dlouhé přepravy před hnilobou a prodlužuje jejich trvanlivost. Bez něj by se velká část banánů do Evropy vůbec nedostala v prodejném stavu.
Thiabendazol není v EU plošně zakázaný, ale jeho použití je výrazně regulované a omezené. Tento pesticid ve větším množství může ovlivňovat játra a štítnou žlázu při vyšších dávkách a existují studie na zvířatech, které ukazují možné hormonální účinky. Dobrá zpráva je, že thiabendazol je převážně ve slupce, ne v dužině. To potvrzují i potravinářské studie - slupka funguje jako bariéra a většina reziduí se dovnitř nedostane. Další diskutovanou látkou je chlorpyrifos, ten je od roku 2020 v EU přímo zakázaný. Důvodem jsou neurotoxické účinky, zejména na vývoj mozku u dětí. Problém je, že mimo EU se stále používá, takže se může objevit v dovozových potravinách.
Přítomnost pesticidu v banánu se naštěstí nerovná automatickému ohrožení zdraví. Evropský systém je nastavený tak, že každá látka má svůj limit, takzvaný maximální reziduální limit. Tyto limity jsou nastavené tak, aby i dlouhodobá konzumace byla bezpečná. Takže až 98 % testovaných potravin je v bezpečných limitech, celkové riziko pro spotřebitele je dlouhodobě hodnoceno jako nízké. To znamená, že většina banánů na trhu splňuje normy. Jenže je tu malý háček.
Moderní výzkum stále častěji upozorňuje na tzv. koktejlový efekt. Jinými slovy: jednotlivé látky mohou být v limitu, ale jejich kombinace už může působit jinak. Podle zpráv organizace PAN Europe obsahuje až 41 % ovoce a zeleniny v Evropě měřitelné zbytky pesticidů a často jde o kombinaci více látek. Právě kombinace je to, co zatím regulace řeší jen částečně. Limity se totiž nastavují pro jednotlivé látky, ne pro jejich směsi.
Banány zůstávají dostupnou, výživnou a praktickou potravinou. Zároveň jsou ale dobrým příkladem toho, jak dnes funguje globální potravinový řetězec: efektivní, levný, ale chemicky podpořený. Největší změna, kterou si z tohoto článku odnést, není přestat jíst banány, ale přestat věřit, že existuje něco jako „naprosto čisté a zdravé jídlo“. Spíš se zaměřte na nekontrolovaný dovoz ovoce z oblastí s nižší regulací, také na dlouhodobou jednostrannou konzumaci jednoho druhu ovoce a neignorujte původ potravin. Pak si v klidu můžete oloupat banán a s chutí si ho sníst.
V běžných potravinách, nad kterými při jídle ani nepřemýšlíme, se často skrývají přísady, které mají zlepšit chuť, barvu nebo konzistenci. Podle nového výzkumu však některé z nich mohou narušovat střevní prostředí a dlouhodobě ovlivňovat naše celkové fungování.
Jednou z nejčastějších skupin těchto přísad jsou emulgátory. Z pohledu výrobců jde o praktickou složku, která pomáhá udržet správnou konzistenci a stabilitu výrobku. Pro vědce jde ale o téma, které poslední roky nabírá na obrátkách. Výzkumy totiž naznačují, že některé emulgátory mohou narušovat střevní bariéru, měnit složení mikrobiomu a podporovat zánětlivé procesy v těle.
Emulgátory jsou látky, které umožňují spojení oleje a vody, díky čemuž jsou potraviny krémovější, stabilnější a často mají delší trvanlivost. Bez nich by koláče nebyly nadýchané, polevy se oddělovaly a některé nápoje by ztratily barvu nebo chuť. Tento typ látek se objevuje v pečivu, zmrzlinách, dezertech, čokoládě, margarínech, ořechových máslech i hotových jídlech. Studie provedená ve Velké Británii ukázala, že se emulgátory nachází v polovině analyzovaných potravin v supermarketech a jejich používání dál prudce roste.
Střeva fungují jako přirozená bariéra mezi vnějším světem a tělem. Na jedné straně zajišťují vstřebávání živin, na druhé mají za úkol nepustit dál látky a mikroorganismy, které by nám mohly škodit. Problém nastává ve chvíli, kdy se oslabí ochranná vrstva hlenu a samotná střevní bariéra. V takovém případě může dojít k vyšší propustnosti střev. To pak může přispívat k zánětlivým reakcím a u některých lidí i k dlouhodobým potížím.
V souvislosti s tím, se v posledních letech čím dál častěji zmiňují emulgátory. Mezi nejcitovanější výzkumy patří laboratorní studie, která se zaměřila na dvě běžné látky, karboxymethylcelulózu a polysorbát 80, a jejich vliv na střevní mikrobiotu u myší. Výsledky naznačily, že tyto emulgátory mohou měnit nejen její složení, ale zároveň zvyšovat prozánětlivý potenciál prostředí ve střevech. Jinými slovy, mohou vytvářet podmínky, které souvisejí s oslabením střevní bariéry a citlivější reakcí organismu.
Ne všechny emulgátory mají stejný účinek, ale pár jednoduchých kroků může jejich riziko výrazně snížit. Pomáhá omezit vysoce průmyslově zpracované potraviny, častěji vařit doma a stavět jídelníček na potravinách, které podporují střevní mikrobiom, tedy na ovoci, zelenině, celozrnných produktech a kvalitních tucích. Často se také zmiňuje středomořská strava, protože přirozeně podporuje střevní bariéru, a zároveň tlumí zánětlivé procesy.
Zdroje: Poznat Svět
Dodatek
V poslední době si dávám pozor, jakou potravinu kupuji. U většiny z nich si přečtu etiketu. Pokud se na ní vyskytují emulgátory, ochucovací či konzervační látky atp., nekupuji. U banánů není etiketa. Že jsou v nich pesticidy, to jsem netušil. Dnes jsem si koupil dva banány, tři švestky a hrst třešní. S pomocí bílého jogurtu, který žádné škodlivé přídavné látky neobsahuje, si z toho udělám snídani či přesnídávku. Ty dva banány sním, ale další si už kupovat nebudu. Nejsem narkoman. Pokud si dnes člověk nechce zaneřádit tělo nebezpečnými a nestravitelnými chemikáliemi, musí si v supermarketu dávat pozor. Vím, že je to protivné, ale většina potravin je dnes chemicky poupravená. A jak se píše v posledním odstavci předchozího textu, omezte konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
03.08.2026, 12:26:21 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Začal srpen. Vrátím se k červenci. Jednodenní rozdíl je bezvýznamný, obzvláště když panují letní vedra. Na počátku července roku 2015 jsem tady dal svoji lehce poupravenou báseň Psychorvanec, kterou jsem napsal v roce 1982. Nyní ji lehce doplněnou 30. července tohoto roku opět předkládám.
01.08.2026, 06:23:27 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Vystudoval jsem fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Bylo to za minulého režimu a ta univerzita byla přejmenována na UJEP – Univerzita Jan Evangelisty Purkyně. Přes 30 let jsem svoje vzdělání praktikoval v jednom vědeckém ústavu v Praze. Věnoval jsem se diagnostice výbojového plazmatu a nacházel se v jakémsi stěnami omezeném tunelu. Teď už nejsem profesionálně aktivní, což ale neznamená, že mě přírodní vědy nezajímají. Ba právě naopak. Díky knížek a internetu jsem začal pronikat do jiných přírodovědných oborů. V prohlížeči mám devět záložek na populárně naučné internetové stránky. Některé z článků si přečtu, některé uložím do záložek a ty, které mě velmi zaujaly, prezentuji na Neviditelném čertovi, povětšinou se svým dodatkem. Jedním z těch webů je Dotyk. Koukl jsem do složky Dotyk a spatřil několik článků, o nichž jsem uvažoval, že je tady prezentuji. A to nyní učiním.
30.07.2026, 12:29:16 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Pediatři jak v USA, tak v Japonsku mají tendenci předepisovat antibiotika příliš často, i když se situace v poslední době zlepšuje. Co za touto tendencí stojí? Problémem je, že většina běžných dětských infekcí je způsobena viry, na které antibiotika neúčinkují. Z dlouhodobého hlediska může zbytečné předepisování antibiotik podporovat vznik rezistence u bakterií, čímž se snižuje účinnost těchto léků a přispívá k nárůstu nebezpečných superbakterií.
28.07.2026, 13:59:14 Publikoval Luciferkomentářů: 0
V pokračující bitvě mezi Dobrem a Zlem je každý člověk jen trochu víc než potravou pro děla. Jediné, co můžeme udělat, je rozhodnout, do kterých děl se necháme naládovat. Toto rozhodnutí není žádnou neměnnou záležitostí; věř tomu, rozhodovat se musíš každý den. – Brian W. Aldiss, Malacijská tapisérie
26.07.2026, 16:43:10 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Vědci zjistili, že už několik týdnů strávených na oběžné dráze Země dokáže výrazně změnit strukturu i funkce mozku astronautů. Nejnovější studie odhaluje, jak beztížné prostředí přetváří mozkové komory a co to znamená pro budoucí mise k Marsu. Tyto objevy mohou zásadně ovlivnit plánování dlouhodobých kosmických expedic.
24.07.2026, 15:57:42 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Žáby jsou důležitou složkou ekosystému. Živí se převážně hmyzem a jinými bezobratlými živočichy, samy jsou složkou potravy pro brodivé ptáky, kachny a jiné ptáky či pro plazy i některé savce. Žáby i další obojživelníci jsou výbornými indikátory kvality životního prostředí. Většina žab potravu loví dlouhým lepkavým jazykem, který vymrští po oběti. Žáby jsou schopny vydržet bez potravy extrémně dlouhou dobu, v některých případech až 16 měsíců.
22.07.2026, 14:46:36 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Po čmelákovi a včele přichází na řadu těžší kalibr tohoto druhu hmyzu – sršeň. Nejdříve dám několik informací z Wikipedie, pak několik výňatků z videa na YouTube, které mě k tomuto článku inspirovalo, a nakonec svoji povídku Téměř neviditelný sršeň, která se týká mého zážitku v Nové Rabyni na Slapské přehradě v roce 2009.
20.07.2026, 15:05:41 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Včela medonosná (Apis mellifera) patří mezi blanokřídlý hmyz. Jde o jednoho z nejznámějších zástupců společenského hmyzu. Včely žijí ve společenstvu, které nazýváme včelstvo. Včelstvo je založeno na určité kastovní hierarchii. Zpravidla je složeno z jedné matky, mnoha dělnic a určitého množství trubců, závisejícího na síle včelstva, dostupnosti bílkovinné potravy (pylu) a roční době. Do určité míry je odchov trubců podmíněn i genetickými vlastnostmi a stářím matky. Jednotliví členové včelstva jsou na sobě závislí tak, že jeden bez ostatních nedovede plnit svou funkci a zahyne (např. osamělá dělnice, matka či trubec nebo plod). Mezi včelami funguje dokonalá dělba práce.
18.07.2026, 13:59:22 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Včera jsem na YouTube narazil na video Čmelák: Proč létá, i když by neměl. Název je mýtus. Jeden fyzik někdy v první polovině dvacátého století spočítal, že čmelák by neměl létat, protože matematický model, který použil, tuhle možnost vylučuje. Čmelák samozřejmě může létat. Matematický model byl špatný. Jakým způsobem to čmelák dělá, bylo objasněno koncem minulého století a začátkem tohoto století. Následně budu v upravené formě citovat něco z toho videa, přičemž první odstavec je můj komentář.
16.07.2026, 17:00:48 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Na webu Poznat svět jsem narazil na zajímavý článek, který se týká Hranické propasti. V následujícím textu z něj dávám výňatek. Nejdříve ale ocituji něco z WikipediE. Hranická propast je nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě, její skutečné dno nikdo nezná. Nachází se kousek od železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Do samotné propasti se běžně sestoupit nedá a vstup do jejích hlubin je vyhrazen pouze vědeckým expedicím. Turisté uvidí jenom malé jezírko. Často netušíme, co se skrývá v prostorách pod povrchem naší planety. Někteří ale mají jasno, že se brzy vybuduje kosmická základna na Měsíci a v následujících letech i na Marsu. Pochybuji. Situace na naší planetě začíná připomínat něco jako novodobý středověk.
14.07.2026, 14:49:55 Publikoval Luciferkomentářů: 0