Neviditelný čert

Čmelák

rubrika: Pel-mel

Včera jsem na YouTube narazil na video Čmelák: Proč létá, i když by neměl. Název je mýtus. Jeden fyzik někdy v první polovině dvacátého století spočítal, že čmelák by neměl létat, protože matematický model, který použil, tuhle možnost vylučuje. Čmelák samozřejmě může létat. Matematický model byl špatný. Jakým způsobem to čmelák dělá, bylo objasněno koncem minulého století a začátkem tohoto století. Následně budu v upravené formě citovat něco z toho videa, přičemž první odstavec je můj komentář.

Lucifer

Čmeláci si na rozdíl od včel nestaví úly, ale hnízda v zemi. V posledních letech v NB sleduji, jak nejméně šestkrát, možná i vícekrát za rok, přijedou pracovníci firmy, která se zabývá ochranou přírody, s ručními a pojízdnými sekačkami a trávníky, v nichž jsou čmeláci ubytováni, téměř kompletně zlikvidují. Loni jsem volal na radnici Prahy 13 v NB, speciálně do oddělení ochrany životního prostředí, kde mi bylo řečeno, že je to kvůli ochraně přírody a senné rýmy lidí. Čmeláka jsem už tady dlouho neviděl. Ochrana přírody zafungovala neústupně. A to se týká i řady jiných věcí.

Skutečný důvod, proč je čmelák důležitější než včela, vás donutí vidět zahradu úplně jinak. Existuje citát: Podle zákonů aerodynamiky by čmelák neměl být schopen letu. Jeho tělo je příliš těžké a jeho křídla příliš malá. Tenhle citát je nesmysl. Respektive, jak ho lidé chápou. Nikdy neplatilo, že by fyzici tvrdili, že čmelák nemůže létat. Jen dlouho neuměli vysvětlit, jak přesně to dělá.

Odkud se tahle legenda vzala? Nejčastěji se uvádí, že celý příběh začal ve 30. letech dvacátého století. Údajně při večeři na jedné německé univerzitě prohodil francouzský aerodynamik Antoine Magnan poznámku svému kolegovi, že výpočty ukazují, že čmelák by teoreticky létat neměl. Magnan tuto úvahu později zmínil ve své knize Le Vol des Insectes. Která vyšla v roce 1934. Napsal v ní větu v tom smyslu, že aplikoval standardní rovnice odporu vzduchu na hmyz a výsledek ukázal, že let by neměl být možný. K tomu však dodal, že výpočet je zřejmě chybný. Nikdy netvrdil, že fyzika zakazuje čmelákovi létat. Tvrdil, že zatím neumí jeho let popsat.

Magnan a jeho kolega aplikovali na čmeláka model pevného křídla. Vzali jeho tělesnou hmotnost a plochu jeho křídel, a spočítali, jestli by ho ta křídla unesla, kdyby se pohyboval jako letadlo. Tedy s křídly, která se nehýbou. Čmelák ale nemá pevná křídla, jelikož s nimi mává. Hmyzí let nefunguje jako let letadla, připomíná spíš let helikoptéry. Ve skutečnosti je to unikátní způsob pohybu vzduchem, který nemá v lidské technice přímou analogii. Teprve na konci 20. století a na začátku 21. století se vědci dostali. K technologiím, které jim umožnily hmyzí let skutečně prozkoumat.

Čmelák mává křídly přibližně 120krát až 200krát za sekundu. Při každém máchnutí jeho křídlo nejen stoupá a klesá, ale zároveň se otáčí kolem své podélné osy. Na špičce křídla se přitom vytváří miniaturní vír, takzvaný přední okrajový vír, který generuje oblast velmi nízkého tlaku nad křídlem, což vytváří vztlak. Teď bude řeč o tom, proč je čmelák tak užitečný.

Když řeknete opylování, většina lidí si okamžitě představí včelu medonosnou. Včela má fantastický PR tým a med. Včela má úl, fascinující stavbu geometricky dokonalou atd. Čmelák nemá nic z toho. Něco málo medu dělá, ale nikoho to nezajímá. Čmelák nemá velký úl. Jeho hnízdo je díra v zemi, stará myší nora nebo dutina pod plechem na zahradě. Čmelák ale dělá práci, kterou včela dělá mnohem hůř.

Rajče je samosprašná rostlina, ale k tomu, aby se pyl uvolnil z tyčinek, potřebuje vibrace. Včela na květu rajčete sedí a sbírá nektar, ale nedokáže vytvořit ten správný typ chvění. Čmelák ano, takzvané buzzing pollination – vibrační opylování. Přisedne na květ, sevře tyčinky a začne vibrovat letovými svaly, aniž by mával křídly. Celé jeho tělo se rozezvučí frekvencí kolem 400 Hz, což vystřelí pyl z tyčinek. Žádný jiný opylovač to neumí tak efektivně jako čmelák.  Proto se dnes čmeláci komerčně chovají a dovážejí do skleníků s rajčaty po celém světě. Většina rajčat, která kupujete v obchodě, byla opylena čmelákem, ne včelou.

Čmelák má větší jazýček než včela medonosná a dostane se k nektaru v hlubších květech. V květech jetele, levandule, náprstníku nebo šalvěje. Takže je řada rostlin, které jsou primárně závislé na čmelácích. A pak je tu ještě jedna věc, která čmeláka dělá naprosto výjimečným. Počasí. Včela je citlivá dáma. Když je pod 12 °C, včela nelétá. Včela nelétá, ani když prší nebo fouká silný vítr. Čmelák dokáže létat při teplotách kolem 6 °C. Dokáže vyrazit za svítání, kdy je ještě zima a rosa a pracovat až do soumraku. Dokáže operovat v mlze, mrholení, v podmínkách, kdy je včela schovaná v úlu.

V březnu a dubnu, kdy ovocné stromy kvetou a potřebují opylení, je čmelák často jediný, kdo pracuje. Jak může létat v chladu, když je přece studenokrevný hmyz? Čmelák má schopnost takzvané endotermie. Dokáže si aktivně zahřát letové svaly. Dělá to tak, že svaly rychle stahuje a uvolňuje, aniž by mával křídly. Dokáže si tahle zahřát hrudník na teplotu kolem 35 °C, i když je teplota hluboko pod 10 °C.

Čmeláků v ČR ubývá. Ne dramaticky ze dne na den jako katastrofa, která se dostane do zpráv. Prvním důvodem je ztráta přirozeného prostředí. Čmelák potřebuje tři věci. Místo na hnízdo, květy na potravu a klid. A všechno to mu systematicky bereme. Čmelák hnízdí v zemi, v opuštěných myších norách, v dutinách pod kořeny, v kupkách starého listí, v mechu na okraji louky, prostě na místech, která vypadají nepořádně. A co děláme my? Uklízíme, sekáme, hrabeme, odstraňujeme. Každý kousek zahrady musí být dokonale upravený. Každý trávník musí vypadat jako golfové hřiště, Každý okraj pole musí být čistý. A čmelák nemá kde hnízdit.

Druhým důvodem je ztráta potravy. Čmelák potřebuje pestrou škálu kvetoucích rostlin od jara do podzimu. A kde ho najde? Na divoké louce, na neposečeném okraji cesty, v zahradě, kde roste plevel, v úvozech, na starých hřbitovech. Na místech, která nikdo neudržuje, protože je nikdo nepovažuje za důležitá. V české krajině dramaticky ubývá těchto míst. Intenzivní zemědělství proměnilo krajinu v mozaiku velkých čistých polí, kde na jaře kvete řepka a pak už nic. Třetím důvodem jsou pesticidy a další insekticidy, které se používají v zemědělství, které jsou pro čmeláky smrtelně nebezpečné.

Zdroj: Divoký svět, YouTube, Čmelák: Proč létá, i když by neměl

16.07.2026, 17:00:48   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Hranická propast

rubrika: Pel-mel

Na webu Poznat svět jsem narazil na zajímavý článek, který se týká Hranické propasti. V následujícím textu z něj dávám výňatek. Nejdříve ale ocituji něco z WikipediE. Hranická propast je nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě, její skutečné dno nikdo nezná. Nachází se kousek od železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Do samotné propasti se běžně sestoupit nedá a vstup do jejích hlubin je vyhrazen pouze vědeckým expedicím. Turisté uvidí jenom malé jezírko. Často netušíme, co se skrývá v prostorách pod povrchem naší planety. Někteří ale mají jasno, že se brzy vybuduje kosmická základna na Měsíci a v následujících letech i na Marsu. Pochybuji. Situace na naší planetě začíná připomínat něco jako novodobý středověk.

Lucifer

14.07.2026, 14:49:55   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Nové oči (Fyzik o umění) od Stelly

rubrika: Populárně naučný koutek

Pro dnešek dávám (reprodukuji) článek Stelly z října 2022. Autora zdroje najdete dole. Jeho knížku Elegantní vesmír mám v knihovně. Ze svého článku z roku 2010 dávám výňatek: „Dnes jsem si koupil knížku od teoretického fyzika Michio Kaku a novinářky Jennifer Thompsonové Dále než Einstein. První kapitola začíná úderným názvem - Superstruny: teorie všeho? Na superstruny nejsem odborníkem, ale jako fyzik do toho občas zvědavě nahlížím jako laik, tedy hlavně do populárně vědeckých knížek. Četl jsem například Elegantní vesmír od Briana Greena. Znalci si asi řeknou: fyziku, fyziku, Dále než Einsteina jsi objevil až po patnácti letech? Ano. Originál vyšel v roce 1995 a od té doby možná už i český překlad. Ten, co jsem si koupil, vyšel loni.“

Stella (Lucifer)

12.07.2026, 12:18:32   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Fyzici vyvíjejí kvantový model, který používá pouze reálná čísla

rubrika: Populárně naučný koutek

Fyzici vytvořili verzi kvantové mechaniky založenou na reálných číslech, která poskytuje stejné předpovědi jako standardní teorie, čímž vyřešili otázku, která se v této oblasti řešila již od samých počátků oboru. Poprvé vytvořili funkční verzi kvantové mechaniky bez komplexních čísel, která byla téměř celé století považována za nezbytnou součást této teorie.

Lucifer

10.07.2026, 12:02:22   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Obrovská hmota v žaludku ženy byla pravděpodobně způsobena lékem typu Ozempic

rubrika: Populárně naučný koutek

Ukázalo se, že příčinou břišních potíží jedné ženy bylo nahromadění potravy v žaludku. Léčba spočívala v pití dietní limonády. 63letá žena z Massachusetts se dostavila na pohotovost poté, co asi měsíc trpěla nevolností a zvracením spolu se sníženou chutí k jídlu. Lékařům sdělila, že pociťovala také pálivou bolest v horní části břicha a na pravé straně trupu, která se táhla až do zad. Pokusila se tyto příznaky léčit dvěma běžnými volně prodejnými léky proti refluxu, ale léčba nepomohla.

Lucifer

08.07.2026, 11:05:37   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Mistr Jan Hus a jeho upálení

rubrika: Povídání

Mistr Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, reformátor a kazatel. Jeho reformace však římskokatolické církvi připadala natolik nebezpečná, že byl označen za kacíře, jeho učení za herezi, z církve byl exkomunikován a na kostnickém koncilu odsouzen k upálení na hranici. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem a až teprve v roce 1999 ho římskokatolická církev omilostnila, když papež Jan Pavel II. prohlásil, že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve.

Lucifer

05.07.2026, 21:50:37   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Užerka od Stelly

rubrika: Povídání

Pro dnešní den jsem se rozhodl zrekapitulovat jednu povídku od Stelly. S Jarmilou (Stellou) jsem se seznámil někdy v roce 2014. Dva roky poté, co odešla navěky moje žena Jiřina. Zůstal jsem jenom já a dva naši synové. Jarmila byla úžasná a vzájemně jsme si pomohli znovu ožít. Ona mi dala víc než já jí. Už jsou to asi dva roky, když se mnou přestala komunikovat. Netuším, jestli ještě žije. Její syn, kterého jsem poznal osobně, bezpochyby ano. Pokud zabloudí na NČ, na němž jeho máma napsala spoustu skvělých článků, a přečte si tohle, rád bych ho požádal, aby mi o své mámě a mé dlouholeté přítelkyni dal nějakou informaci.

Stella (Lucifer)

03.07.2026, 14:48:04   Publikoval Luciferkomentářů: 2         

Okurková sezóna

rubrika: Pel-mel

Léto a čas prázdnin bývají tradičně časem okurkové sezóny (v angličtině silly season, v němčině Sommerloch). Tento termín označuje skutečnost, kdy řešení skutečných společenských problémů je dočasně utlumeno odpočinkem většiny z nás a je nahrazováno „událostmi", které mívají jepičí život. To samozřejmě neplatí pro všechny, jako jsou třeba lékaři, hasiči, policisté atd. V době vědecké aktivity jsem v okurkové sezóně často navštěvoval mezinárodní konference, na nichž se okurky neřešily.

Lucifer

01.07.2026, 12:55:46   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Houba, která způsobuje halucinace v podobě malých lidí (elfů)

rubrika: Populárně naučný koutek

Doktorand etnobiologie Colin Domnauer rozluštil záhadu halucinogenní houby Lanmaoa asiatica. Asi dvanáct hodin trvá, než houba začne účinkovat. Pak se objeví halucinace, které se nepodobají žádným jiným, jaké věda zná. Téměř všichni uživatelé vidí stovky až tisíce detailně vykreslených miniaturních postaviček, oblečených v zářivých barvách jako elfové, skřítci, klauni nebo jiné pohádkové postavy. Na tomto výletě se nevyskytují žádné zesílené barvy, dýchající nebo pulzující objekty ani geometrické vzory, o kterých obvykle informují uživatelé psychedelických látek. Stovky lidí, kteří každoročně během letní houbařské sezóny navštěvují kliniky v čínské provincii Yunnan, dokonce tvrdí, že jejich zrak je jasný a do značné míry nezměněný.

Lucifer

28.06.2026, 10:22:19   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Proč Čína odvádí některé z nejsilnějších řek světa tisíce mil daleko?

rubrika: Pel-mel

Lidé v severních čínských velkoměstech mají 74krát méně sladké vody než průměrný Američan – a proto čínská vláda vybudovala největší projekt odvádění vody na světě, přičemž nejambicióznější a nejnebezpečnější trasa teprve přijde. Čína má problém s vodou. Zatímco centrální a jižní regiony jsou zavlažovány mohutnými řekami, jako je Jang-c'-ťiang, severovýchodní megaměsta, jako je Peking a Tchien‑ťin, trpí vážným nedostatkem vody, protože zemědělství, průmysl a počet obyvatel prudce rostou.

Lucifer

25.06.2026, 12:39:11   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Cukrové mořské řasy jako materiál pro výrobu aut a nábytku

rubrika: Populárně naučný koutek

Severská země již nevnímá oceán jako pouhý prostor pro rybolov nebo těžbu soli, ale jako zdroj pokročilých materiálů, které by ji mohly postavit do čela evropských inovací. Konsorcium tvořené mimo jiné Axfoundation, Lundskou univerzitou, Nordic Seafarm a SweKelp zahájilo na švédském pobřeží ambiciózní program, jehož cílem je přeměnit mořské makrořasy na průmyslové suroviny.

Lucifer

23.06.2026, 12:18:38   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Sanitárium 2

rubrika: Povídání

Letní slunovrat vrcholí. V NB je jasno a děsný vedro. Otevřel jsem druhého gambáče. Bouřky zatím v nedohlednu. Rozhodl jsem se, že v zájmu zachování duševní a duchovní reprodukce, reinkarnace a rehabilitace zde zkopírují svůj starší text, který jsem nijak nepozměnil.

Lucifer

21.06.2026, 11:04:55   Publikoval Luciferkomentářů: 0