Neviditelný čert

V Německu se plánuje přísný zákaz elektrokol

rubrika: Pel-mel

Elektrokola se během několika let stala běžnou součástí výletů i každodenní dopravy. V sousedním Německu se teď připravují nová pravidla pro jízdu v lesích, která mohou změnit využívání některých elektrokol i oblíbených tras. Debata navíc znovu otevřela otázku jejich dopadů na životní prostředí.

Lucifer

Právě rostoucí počet cyklistů a rozvoj horské cyklistiky přiměl vládu německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko připravit změnu lesního zákona. Nejde o zákaz běžných elektrokol. Návrh především zpřísňuje pravidla pro pohyb všech kol mimo vyznačené cesty a úplný zákaz v lesích počítá pouze pro rychlé elektrokolo typu S-Pedelec. návrh zákona počítá s tím, že jízda na kole bude možná pouze po vyznačených cestách nebo schválených trailech. Nové trasy bude možné budovat jen se souhlasem vlastníků lesa.

Nejpřísnější pravidla se týkají takzvaných S-Pedeleců, tedy rychlých elektrokol, jejichž motor pomáhá i nad rychlost 25 kilometrů za hodinu. Ta mají mít do lesů úplný zákaz vstupu. Stejně by dopadly motocykly, mopedy nebo elektrokoloběžky. Běžná elektrokola s podporou do 25 km/h by po povolených cestách jezdit mohla i nadále. Kdo by nová pravidla porušil, mohl by podle návrhu dostat vyšší pokutu nebo zákaz vstupu do některých lesních oblastí.

Zemská vláda změny zdůvodňuje ochranou lesní půdy a přírody. Ministerstvo zemědělství upozorňuje na případy nelegálně budovaných trailů a poškozování lesních porostů. Nová pravidla mají podle úřadů zabránit tomu, aby podobných zásahů do přírody přibývalo.

Diskuse kolem elektrokol se přitom netýká jen pohybu v lesích. Často se o nich mluví jako o ekologickém dopravním prostředku, méně už o tom, z čeho vznikají jejich baterie. Lithium-iontové akumulátory obsahují lithium, kobalt, nikl nebo grafit. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) upozorňuje, že právě tyto suroviny budou pro přechod na čistší energetiku stále důležitější. Současně ale připomíná, že jejich těžba může mít významné dopady na krajinu, spotřebu vody, biologickou rozmanitost i místní obyvatele, pokud není prováděna odpovědně.

Použité baterie se dnes stále častěji recyklují, jejich zpracování je však technologicky náročné. Jak uvádí Mezinárodní energetická agentura (IEA), recyklace bude v budoucnu hrát stále větší roli, zatím ale nedokáže pokrýt rychle rostoucí poptávku po lithiu, niklu nebo kobaltu. Nová těžba tak bude podle agentury ještě řadu let nezbytná.

To samozřejmě neznamená, že jsou elektrokola špatnou volbou. Pro mnoho lidí představují způsob, jak nechat doma automobil a cestovat s nižšími emisemi. Současně ale platí, že jejich výroba i baterie mají svou ekologickou cenu a rozhodně nejde o technologii zcela bez dopadů na životní prostředí.

Zdroj: Poznat Svět, Konec elektrokol? V Německu se plánuje přísný zákaz

Dodatek

Proti cyklistům v podstatě nic nemám. Na kole jsem jezdil už v Opavě, kde jsem strávil dětství a dospívání. Sportovní (trekingové) kolo s přehazovačkou jsem si dovezl do Nových Butovic. Jak v Opavě, tak v Praze jsem vyrážel na dlouhé trasy. Jednou jsem jel z Nových Butovic na Karlštejn. Ne až na hrad po prudké ulici plné turistů. Skončil jsem dole u Berounky, kde jsem se osvěžil a vyrazil zpátky. Z Nových Butovic jsem jel přes Řeporyje, Ořech a Mořinu. V té době ještě nebyly cyklistické stezky – možná už nějaké byly, ale nevěděl jsem o nich –, a tak jsem jel po silnici a držel se u krajince. S automobily nebyl žádný problém. Nejezdil jsem ani po chodnících.

Dnes to vypadá jinak. Cyklisti jezdí prakticky všude. Samozřejmě ne všichni, ale ostatní se tady hemží jako mravenci v mraveništi. Běžně se mi stává, že na chodníku mě těsně mine cyklista v elasťácích s přilbou na hlavě rychlostí jako by jel Tour de France. Někdy mám pocit, že jsou schopni zajet i do mého bytu a možná i do mé postele. Už řadu let potkávám cyklisty i na úzkých pěšinkách v lesoparcích, kde je skoro problém vyhnout si člověku kráčejícímu naproti. Nejhorší je to na prudkém svahu, což jsem už několikrát zažil v Drahaňském údolí. Je to pěší ne cyklistická stezka. Cyklisti se však v pohodě po ní prohánějí a chodci jím jen překážejí.

Ještě horší jsou čtyřkolky, kterých je naštěstí mnohem méně. Jednou jsem se procházel v přírodní rezervaci Šance, kde se nachází na kopci u Vltavy zbytky největšího oppida v Česku Šance. Na druhém břehu Vltavy je Zbraslav. Pěšina, po které jsem šel, byla rozrytá, jako by tam měla několikadenní mejdan obrovská tlupa divočáku. Jednu čtyřkolku jsem uviděl, naštěstí jsem s ní neměl přímý kontakt.

A teď ještě k tomu elektrokola, elektrokoloběžky. Ve vnitrobloku, jehož součástí je i budova, ve které bydlím, je vídám z lodžie, jak se do pozdního večera prohánějí po chodníku jako piloti F1 na závodním okruhu. Na elektrokoloběžkách řádí především děti a dorostenci.

Kolo jsem už dávno odložil. Stal se mne chodec. Prošel jsem velký kus Prahy. V poslední době si musím dávat pozor, aby se o mě neotřel nějaký cyklista. To se ještě nestalo, ale když kolem mne prosviští cyklista v elasťácích s přilbou na hlavě, nemám dobrý pocit. Nedávno se mi stalo, že jsem šel po úzkém chodníku přes louku na Slunečním náměstí a proti mně se vyřítil cyklista. Ten chodník má na šířku jenom čtyři dlaždice, takže i dva proti sobě jdoucí chodci se vyhýbají těsně. Rozhodně se nejedná o cyklistickou stezku. Zastavil jsem se uprostřed chodníku. Cyklista znejistěl a byl nucen objet mě po trávníku. Došlo k slovní výměně, ale já jsem byl nesmlouvavý.

23.08.2026, 13:49:22   Publikoval Luciferkomentářů: 1         

Cirkadiánní rytmus

rubrika: Populárně naučný koutek

Cirkadiánní rytmus (případně cirkadiální) je biologický rytmus s periodou o délce 20–28 hodin. Je jedním z biorytmů, tedy kolísání aktivity a bdělosti nejčastěji s denní, měsíční nebo roční periodou. Různé systémy těla sledují cirkadiánní rytmy, které jsou synchronizovány s hlavními hodinami v mozku. Tyto hlavní hodiny jsou přímo ovlivněny podněty prostředí, zejména světlem, a proto jsou cirkadiánní rytmy svázány s cyklem dne a noci. Pokud je cirkadiánní rytmus správně sladěn, může podporovat konzistentní a regenerační spánek. Když je ale tento cirkadiánní rytmus zahozen, může způsobit značné problémy se spánkem, včetně nespavosti.

Lucifer

21.08.2026, 14:14:50   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Fotografická a eidetická paměť

rubrika: Populárně naučný koutek

Eidetická paměť, známá také jako fotografická paměť a totální vybavování, je údajná schopnost vybavit si obraz z paměti s vysokou přesností – alespoň na krátkou dobu – poté, co jej člověk viděl pouze jednou a bez použití mnemotechnické pomůcky. Ačkoli se termíny eidetická paměť a fotografická paměť běžně používají zaměnitelně, existují i rozdíly. Eidetická paměť označuje schopnost vidět objekt několik minut poté, co již není přítomen, a fotografická paměť označuje schopnost vybavit si stránky textu, čísla nebo podobné věci ve velkých detailech. Pokud se tyto pojmy rozlišují, je eidetická paměť údajně vyskytována u malého počtu dětí a obecně se nevyskytuje u dospělých, zatímco existence skutečné fotografické paměti nebyla nikdy prokázána.

Lucifer

19.08.2026, 17:17:44   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

mRNA a Covid-19

rubrika: Populárně naučný koutek

mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“. Také je známa pod názvy informační nebo mediátorová RNA. První vakcíny proti korona viru znamenaly zásadní změnu, protože se dostaly od koncepce k masové výrobě během pouhých několika měsíců. Byly však také jedinečné tím, že využívaly nový způsob stimulace imunitního. Vědci po celém světě objevili další využití technologie mRNA mimo oblast vakcín. Zkoumají její použití pro průlomové léčby rakoviny a autoimunitních onemocnění, stejně jako pro terapie genetických poruch pomocí úpravy genů.

Lucifer

17.08.2026, 12:49:15   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

AI a člověk už dnes tvoří propojený ekosystém

rubrika: Pel-mel

Na začátku byla představa docela jednoduchá. Člověk vytvoří umělou inteligenci, naplní ji lidským poznáním a získá nástroj, který mu pomůže přemýšlet rychleji a lépe. Další generace AI bude schopnější než předchozí, lidé s její pomocí objeví nové věci a celý systém se bude společně posouvat vzhůru. Budoucnost tohoto propojení však nemusí být růžová. Obě strany mohou začít hloupnout.

Lucifer

15.08.2026, 15:46:28   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Jedno zatmění Slunce otevřelo lidstvu novou cestu

rubrika: Pel-mel

Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje. Taková situace může nastat, jen pokud je Měsíc v novu. Včera u nás bylo možné sledovat částečné zatmění Slunce krátce před jeho západem. V některých zemích, například ve Španělsku, bylo úplně zatmění Slunce. Přímý přenos byl i na internetu. Uvažoval jsem, že před západem Slunce vyrazím na jeden kopec kousek na západ od Nových Butovic, který vznikl navážkou zeminy během budování Lužin. Tu myšlenku jsem nakonec neuskutečnil, ale koukal jen na internetový přenos.

Lucifer

13.08.2026, 14:40:34   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Jak se učit dělat lepší odhady v běžném životě

rubrika: Pel-mel

Dobrý odhad nevzniká tak, že se člověk narodí s matematickým šestým smyslem. Vzniká tréninkem. A překvapivě často ne tréninkem složitých vzorců, ale obyčejným zvykem ptát se: co bych čekal, než se podívám na výsledek? Právě to je základ lepšího odhadování. Nejdřív si vytvořit vlastní představu. Potom ji porovnat s realitou. A nakonec si všimnout, kde člověk ujel.

Lucifer

11.08.2026, 16:00:24   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Jak náš mozek vnímá a přetváří realitu

rubrika: Populárně naučný koutek

Realita není přímý přenos. Mozek realitu upravuje dřív, než si toho stačíme všimnout. Barvy, tváře, zvuky i vzdálenosti působí jako něco, co mozek pouze přijímá a zobrazuje. Současná neurověda však nabízí podstatně zvláštnější obraz: mozek nečeká, až mu smysly oznámí, co se děje. Neustále předvídá, co pravděpodobně uvidí, uslyší nebo ucítí, a teprve potom své odhady porovnává s informacemi přicházejícími zvenčí.

Lucifer

09.08.2026, 13:25:48   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Solipsismus

rubrika: Filosofický koutek

Solipsismus (z latinského solus ipse = jen já sám) je stanovisko krajního subjektivního idealismu uznávající za reálné pouze obsahy individuálního lidského vědomí; neexistuje, co přesahuje obsah a formy osamělého vědomí. Solipsismus je logickým důsledkem subjektivního idealismu. Objevil se v 19. století jako radikální epistemologická skepse, pokud jde o poznání světa a myslí druhých lidí. Vychází z metodického pochybování Descartova, který poslední filosofickou jistotu založil právě na (hypotetické) pochybnosti o všem, včetně smyslového poznání, v níž se jako nepochybné ukáže pouze „myslím, tedy jsem“. Solipsismus ovšem tento myšlenkový experiment bere doslova. Anglický idealistický filosof George Berkeley soudil, že věci existují, jen pokud jsou vnímány, ovšem vyvodil z toho, že vnější svět existuje proto, že je předmětem vnímání Božího; s podobnou představou pracoval i Isaac Newton, pro něhož prostor je právě Boží „sensorium“.

Lucifer

07.08.2026, 12:45:33   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Možná žijeme v Matrixu

rubrika: Populárně naučný koutek

Včera jsem zcela náhodou objevil populárně vědecké stránky Kód Enigma. V prohlížeči mám devět složek na populárně vědecké zdroje. Chtěl jsem použít jeden článek, ale ukázal se mi úplně jiný. Napsal jsem do Googlu název toho článku a nalezl něco podobného v jiném zdroji, který jsem neznal. Týká se Matrixu, o kterém jsem tady psal několikrát. Následující text jsou mírně poupravené výňatky z toho článku plus kratší citace z jiných zdrojů včetně mých komentářů, které jsem už tady prezentoval.

Lucifer

05.08.2026, 16:32:47   Publikoval Luciferkomentářů: 1         

Pesticidy v banánech a emulgátory v potravinách

rubrika: Pel-mel

Pesticidy jsou v potravinách běžné. Prakticky v každém banánu. Většina banánů v Evropě pochází z Latinské Ameriky nebo Afriky. To znamená dlouhou přepravu, vysoké nároky na vzhled a trvanlivost, velkoplošné plantáže. V běžných potravinách se často skrývají přísady, které mají zlepšit chuť, barvu nebo konzistenci. Podle nového výzkumu však některé z nich mohou narušovat střevní prostředí a dlouhodobě ovlivňovat naše celkové fungování. Jednou z nejčastějších skupin těchto přísad jsou emulgátory.

Lucifer

03.08.2026, 12:26:21   Publikoval Luciferkomentářů: 0