« strana 1 »

10 minut, aby vám pomoc umělé inteligence podkopala motivaci

rubrika: Pel-mel


V sérii experimentů zaměřených na řešení problémů vědci zjistili, že lidé, kteří k získání odpovědí využívali umělou inteligenci, měli větší sklon vzdát se a selhat, když jim byla tato pomoc odebrána, než lidé, kteří umělou inteligenci nepoužívali. Lidé, kteří se při řešení jednoduchých problémů spoléhají na umělou inteligenci (AI), si vedou hůře a častěji se vzdávají podobných úkolů, když je jim tato pomoc odebrána, ve srovnání s lidmi, kteří AI k rychlému získání odpovědí nepoužívají, jak ukazuje nový výzkum.

 

Lucifer


Studie, která byla představena na konferenci o jazykovém modelování 2026 v San Franciscu na začátku tohoto měsíce, zkoumala dopady přesunu mentální práce na chatbot s umělou inteligencí v rámci aritmetických úkolů a úkolů na porozumění textu. Stále více výzkumů naznačuje, že tento proces „kognitivního odlehčení“ škodí dlouhodobému učení a schopnostem kritického myšlení. „Obavy se týkají toho, co kognitivní vědci nazývají ‚žádoucími obtížemi‘ – produktivního úsilí, které v průběhu času rozvíjí dovednosti,“ sdělila v e-mailu serveru Live Science první autorka studie Grace Liu, doktorandka v oboru strojového učení na Carnegie Mellon University. „Pokud umělá inteligence toto úsilí rutinně odstraňuje, lidé sice v daném okamžiku získají správnou odpověď, ale vyvinou si méně robustní samostatné schopnosti.“

 

Liu a její kolegové do studie zapojili 1 222 účastníků. V prvním experimentu tým náhodně rozdělil 354 účastníků do dvou skupin: jedna měla přístup k chatbotu s umělou inteligencí a druhá ne. Vědci zadali oběma skupinám stejných 12 úloh se zlomky, na které skupina s umělou inteligencí mohla získat odpověď okamžitě nebo získat nápovědu po zadání dotazu chatbotu. Poté vědci bez varování odstranili asistenta s umělou inteligencí pro závěrečnou sadu tří úloh se zlomky, které dostali všichni účastníci bez ohledu na to, do které skupiny patřili.

 

Obě skupiny měly možnost úlohy přeskočit. Vědci účastníkům výslovně sdělili, že za nesprávné odpovědi nehrozí žádná penalizace, takže přeskočení úlohy bylo vědomým rozhodnutím se jí nezabývat, jak uvedli ve studii. Účastníci v obou skupinách také dostali správnou odpověď na každou úlohu, pokud ji vyřešili nesprávně, aby se mohli poučit ze svých chyb. Tento první experiment ukázal, že účastníci ve skupině s AI měli větší tendenci řešit zlomky a méně často se vzdávali, když měli přístup k chatbotu, ve srovnání s druhou skupinou. Když však byla AI odstraněna, jejich výkonnost poklesla a více úloh přeskočili nebo neřešili, což naznačuje, že použití AI zhoršilo výkonnost při plnění úkolů bez pomoci, vytrvalost a motivaci.

 

Druhý experiment byl kopií prvního, avšak zahrnoval 667 účastníků a drobné úpravy v jeho uspořádání, včetně přidání předběžné fáze, která výzkumníkům pomohla vyloučit účastníky, kteří nebyli schopni vyřešit ani ty nejzákladnější úlohy. Výsledky byly podobné jako v prvním experimentu, což naznačuje, že využití umělé inteligence pro jednoduché úkoly negativně ovlivňuje vytrvalost a motivaci k dokončení týchž úkolů bez pomoci umělé inteligence, zejména pokud je umělá inteligence využívána k získání přímých řešení.

 

Liu uznala, že i kalkulačky umožňují lidem zbavit se výpočtů, což by mohlo způsobit podobný pokles samostatného výkonu. „Důvodem, proč se zabýváme konkrétně umělou inteligencí, je však to, že umožňuje lidem zbavit se úvah při plnění úkolů v mnoha oblastech,“ uvedla. Ve třetím experimentu tým zkoumal dopady asistence umělé inteligence na porozumění textu, které čerpá ze schopností vytvářet význam a konstruovat mentální modely – kognitivního procesu budování vnitřních reprezentací vnější reality. Do studie bylo zapojeno 201 účastníků, kteří byli rozděleni do skupiny s přístupem k umělé inteligenci a do kontrolní skupiny. Vědci zadali oběma skupinám pět otázek na porozumění textu, poté deaktivovali chatbota s umělou inteligencí a každému účastníkovi předložili další tři otázky.

 

Výsledky odrážely výsledky prvních dvou experimentů, což naznačuje, že zejména snížená vytrvalost nebyla artefaktem matematických úloh, ale obecným důsledkem kognitivního přenesení zátěže na AI. „Nejvýznamnějším zjištěním je, že u lidí, kteří přenášejí zátěž ve větší míře, dochází k většímu poklesu vytrvalosti (zvýšená míra přeskočení), což je důležitá dovednost, která se prolíná napříč obory,“ uvedla Liu. Jedním z možných důvodů, proč lidé přestanou vyvíjet vlastní úsilí, jakmile jednou vyzkouší pomoc umělé inteligence, je to, že si zvyknou na okamžitost odpovědí a jakoukoli metodu, která trvá déle, vnímají jako neefektivní, uvedli vědci ve studii. Studie však ukazují, že vytrvalost při překonávání obtíží je pro osvojování dovedností a učení zásadní, což vyvolává obavy ohledně dlouhodobých dopadů využívání umělé inteligence pro jednoduché úkoly.

 

Vědci zatím nemají ucelený přehled o tom, jak drobné případy kognitivního odlehčení ovlivňují trvalou kompetenci a schopnost samostatnosti. Aby to zjistili, museli by výzkumníci dlouhodobě sledovat stejné osoby a pravidelně měřit jejich výsledky učení v široké škále úkolů, uvedl Liu. Dosavadní výzkum však podle studie naznačuje, že nadměrné spoléhání se na AI oslabuje naši kognitivní kondici a zvládnutí daných předmětů.

 

Zdroj: Live Science, 10 minutes is all it takes for AI assistance to erode your motivation, study shows

 

Dodatek

 

Už jsem tady několikrát napsal, že s programem Umělá inteligence nemám problém. Jiní, a není jich málo, mají problém i s jednoduchými mobily. Chodící držáky na mobil. Mnozí lidé mi začínají připadat čím dál víc zdegenerovaní. Současné vědeckotechnické vymoženosti jsou jistě přínosné, ale zároveň umožňují vládnoucím strukturám ovládat davy lidí. Ovládači si v podstatě kopou sami sobě hrob, aniž by to tušili.

 

Nejsem prorok, ačkoli nějaké schopnosti mám. Počasí umím předvídat trochu líp než meteorologové, jenže počasí bývá často nepředvídatelné. Skoro každý živočich umí počasí předpovídat líp. Pokud je přirozený, ne nějaký odchovanec v podobě domácího mazlíčka. Mezi domácí mazlíčky může kromě psa patřit třeba i ponožka. Ta vás poslechne, když řeknete: „Okamžitě se navlíkni na moji nohu!“


komentářů: 0         


Kečup

rubrika: Pel-mel


Kečup je druh husté červené rajčatové omáčky. Jeho základ vznikl ve východní Asii, kde se používal jako omáčka na ryby. Průmyslově vyráběný kečup tvoří rajčatový protlak, koření a další přísady. Oproti tomu kečup vyráběný domácím způsobem obsahuje pouze rajčata, cibuli, cukr a koření. Tato všudypřítomná kuchyňská nezbytnost má však překvapivou a podivnou historii. Od počátků kečupu ve starověké Číně až po jeho přetvoření v léčivý všelék trvalo tisíciletí, než se tento král mezi dochucovadly dostal do vaší ledničky. Na své cestě prošel rukama excentrických lékařů, idealistických obchodníků a prozíravých potravinářských magnátů, kteří tuto omáčku proměnili z kontroverzního léčivého prostředku v oblíbené dochucovadlo.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Rebelující AI

rubrika: Pel-mel


Heuristické technologie jsou používány ke kádrování, posuzování a „preventivnímu trestání” lidí – a AI tuto vlastnost posouvá ještě o světelná léta dál. Z toho ovšem plyne jeden fundamentální problém: je to naprostým popřením základního lidského práva na spravedlivý proces. Franz Kafka ve svém slavném románu „Proces” popisuje frustrující bezmoc jistého pana „K.”, který se jednoho dne vzbudí, jen aby zjistil, že je proti němu vedeno jakési řízení, jakýsi proces. Nevede jej ovšem policie. Vede jej – K. vlastně ani neví kdo. A neví, z čeho je vlastně obviněn. Pouze to, že obviněn je, a kde se koná veřejné slyšení.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Nízké dávky aspirinu mohou výrazně snížit riziko demence

rubrika: Pel-mel


Kyselina acetylsalicylová je účinná látka obsažená v přípravcích pod obchodními názvy jako aspirin či acylpyrin. Zmíněné léky působí především jako analgetika (tlumí bolest) a zároveň jako antipyretika (potlačují horečku). Ve vyšších dávkách tato léčiva rovněž vykazují účinky antiflogistické (neboli protizánětlivé). Vědci zjistili, že u starších dospělých se specifickým genetickým profilem bylo při užívání nízkých dávek aspirinu relativní riziko demence o 70 % nižší.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Artemis II – Základna na Měsíci

rubrika: Pel-mel


Odborníci tvrdí, že vybudování měsíční kolonie v příštím desetiletí, jak si to přejí NASA a Elon Musk, bude vyžadovat nalezení řešení problémů, kterým zatím plně nerozumíme. 24. března oznámil správce NASA Jared Isaacman nové plány na vybudování „trvalé lidské přítomnosti“ na Měsíci, včetně stálé měsíční základny. Stavba nového domova lidstva mimo Zemi by mohla začít již v roce 2027, uvedl Isaacman. Oznámení přišlo jen měsíc poté, co generální ředitel SpaceX Elon Musk podobně opustil plány své společnosti na návštěvu Marsu ve prospěch vybudování základny na Měsíci.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Mikroplasty a nanoplasty mohou narušovat biologické struktury a za určitých podmínek přispívat k poškození buněk

rubrika: Populárně naučný koutek


Plasty jsou obecně považovány za chemicky poměrně stabilní materiály. Právě díky svým vlastnostem se běžně používají například při výrobě obalů na potraviny, nápojových lahví nebo dětských hraček. Jakmile se však začnou rozpadat na mikroskopické částice, jejich vlastnosti se mohou výrazně změnit. Američtí vědci odhalili nový chemický mechanismus, při kterém mikroplasty v kontaktu s vodou vytvářejí vysoce reaktivní látky schopné poškozovat buňky. Objev by mohl pomoci vysvětlit jejich negativní působení na lidské zdraví. Výsledky studie zveřejnil 14. října prestižní časopis Nature.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Ultrazvukové vlny, které stimulují hluboké mozkové struktury, mohou zmírnit bludy u schizofrenie

rubrika: Populárně naučný koutek


Pilotní studie ukázala, že stimulace mozku ultrazvukem by mohla pomoci potlačit bludy, které lidé trpící schizofrenií zažívají. Studie se zabývala transkraniální ultrazvukovou stimulací, při níž zařízení umístěné na hlavě pacienta vysílá ultrazvukové vlny přes lebku do mozku. Jejím cílem je změnit aktivitu v cílové oblasti mozku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Teorie hlouposti

rubrika: Pel-mel


Teorie hlouposti se v moderním myšlení nejčastěji pojí se dvěma slavnými pohledy: s Dietrichem Bonhoefferem, podle něhož je hloupost nebezpečnější než zlo, protože ji nelze porazit argumenty, a s Carlem M. Cipollou. Blbec je člověk, který svým jednáním způsobuje škodu druhému člověku nebo skupině, aniž by z toho sám měl jakýkoliv prospěch – často naopak sám na onom jednání ještě doplácí. Francouzský filmový režisér Claude Chabrol upozornil, že hloupost je nekonečně fascinující více než inteligence, protože inteligence má své meze, zatímco hloupost žádné nemá. Proto by zkoumání hlouposti mělo být klíčovým tématem behaviorálních a pedagogických věd, zejména v moderním světě, kde informace a znalosti nikdy nebyly tak manipulovány a zkreslovány.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Po šedesátce už nemáte čas tolerovat věci, které vám berou klid

rubrika: Pel-mel


Ne proto, že jste staří, ale proto, že už jste dali příliš mnoho let lidem a problémům, které si váš čas nezasloužily. Kolikrát jste řekli „Ano“, i když jste chtěli říct „Ne“? Kolikrát jste mlčeli, když vás někdo shazoval, jen abyste měli klid? A kolikrát jste si řekli „To vydržím“. Člověk celý život čeká, že jednou bude mít čas na sebe. Jenže když ten čas přijde, staré návyky často zůstanou. Pořád se přizpůsobuje, pořád něco vysvětluje, pořád řeší problémy druhých.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Mozek se může „pohybovat“ mezi souvisejícími myšlenkami stejným způsobem, jakým přechází z jednoho místa na druhé

rubrika: Populárně naučný koutek


Vědci pomocí matematického modelu zkoumali, jak lidský mozek pravděpodobně zpracovává informace o fyzických prostorech a o lidech, místech a věcech. Ukázalo se, že obě tyto kategorie zpracovává podobným způsobem. Abychom se zorientovali v novém městě, často využíváme mapy a orientační body k nalezení nejrychlejší a nejspolehlivější trasy mezi dvěma místy. Nový výzkum nyní ukazuje, že náš mozek možná používá podobné procesy k „navigaci“ mezi souvisejícími pojmy. Mozek vytváří tři kopie jedné vzpomínky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Anhedonie

rubrika: Pel-mel


Anhedonie je odborný pojem označující neschopnost prožívat radost, potěšení nebo zájem z aktivit, které člověka dříve těšily. Zatímco dřívější definice kladly důraz na neschopnost prožívat potěšení, v současnosti vědci termínem anhedonie označují sníženou motivaci, snížené očekávané potěšení (touhu), snížené potěšení z uskutečnění (zálibu) a poruchy učení založeného na posilování.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  313  314  315  316  317   »