Neviditelný čert

Ultrazvukové vlny, které stimulují hluboké mozkové struktury, mohou zmírnit bludy u schizofrenie

rubrika: Populárně naučný koutek

Pilotní studie ukázala, že stimulace mozku ultrazvukem by mohla pomoci potlačit bludy, které lidé trpící schizofrenií zažívají. Studie se zabývala transkraniální ultrazvukovou stimulací, při níž zařízení umístěné na hlavě pacienta vysílá ultrazvukové vlny přes lebku do mozku. Jejím cílem je změnit aktivitu v cílové oblasti mozku.

Lucifer

Bludy jsou falešné přesvědčení, kterých se lze jen velmi těžko zbavit; například může člověk věřit, že je pronásledován, i když tomu tak není, nebo si myslet, že se chystá velká katastrofa, aniž by k tomu měl jakékoli důkazy. V rámci studie vědci zjistili, že desetiminutová aplikace ultrazvukové léčby zmírnila závažnost bludů – a to přinejmenším na dobu jednoho týdne – u pacientů se schizofrenií nebo příbuznou poruchou.

Tato cílená ultrazvuková léčba aplikovaná přímo na mozek by mohla zabránit některým celkovým vedlejším účinkům antipsychotik, jako je přibývání na váze a vysoký krevní tlak. Nové výsledky, zveřejněné v úterý (20. října) v časopise npj Acoustics, však představují pouze první krok a bude nutné je dále ověřit v rozsáhlejších studiích.

Pilotní studie zahrnovala 10 pacientů se schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou. U obou onemocnění se u pacientů vyskytují psychotické příznaky, včetně bludů a halucinací. Schizoafektivní porucha zahrnuje také příznaky ovlivňující náladu, jako je mánie. Výzkumníci s každým účastníkem vedli rozhovor, aby charakterizovali obsah jejich bludů, a také zdokumentovali jejich kognitivní stav a prožitky spojené se sluchovými halucinacemi – vnímáním zvuků, které ve skutečnosti neexistují. Účastníci poté podstoupili jak ultrazvukovou léčbu, tak léčbu placebem, a to s odstupem jednoho týdne.

Mozek lze stimulovat i pomocí dalších neinvazivních terapií – například transkraniální magnetické stimulace, která využívá magnetická pole. Technika ultrazvuku se však od těchto terapií liší tím, že ultrazvukové vlny dokážou proniknout hlouběji do mozku s větší přesností, jak pro Live Science uvedl spoluautor studie Shy Shoham, neuroinženýr z NYU Grossman. Způsob, jakým snímač směřuje ultrazvukové vlny do určité oblasti mozku, přirovnal k tomu, jak čočka zaostřuje světlo.

V tomto případě vědci zaměřili tuto čočku na mozkovou síť zvanou kortiko-striatálně-pallido-talamický okruh, která zahrnuje struktury pod vnější mozkovou kůrou. Vztah mezi tímto okruhem a příznaky schizofrenie je stále poněkud nejasný, částečně proto, že jeho hlubší složky je obtížné studovat v dostatečném rozlišení pomocí MRI, uvedl spoluautor studie Dr. Wei Qi, klinický asistent profesor psychiatrie na NYU Grossman. Některé dřívější studie však naznačují, že tato síť hraje při schizofrenii určitou roli.

Většina toho, co vědci o této síti vědí, pochází z výzkumu pohybových poruch, jako je Parkinsonova choroba, při nichž dochází k nerovnováze mezi excitací a inhibicí v neuronech, které řídí pohyb. Podobná dynamika by podle vědců mohla pomoci vysvětlit příznaky schizofrenie. „Naše hypotéza zní, že u schizofrenie dochází k nerovnováze mezi excitací a inhibicí v tom, co je ve vnějším prostředí skutečně důležité,“ řekl Qi pro Live Science. „Neschopnost potlačit irelevantní signály by mohla být základem psychózy.“

Vědci po každém ošetření provedli dotazování účastníků studie a ptali se na míru přesvědčení, s jakou každý z nich věřil svým bludům, a na míru stresu, který tyto bludy způsobovaly. Ve srovnání s placebovou léčbou byla ultrazvuková stimulace spojena s méně závažnými bludy v následujícím týdnu. U pacientů však nedošlo k žádné významné změně v oblasti sluchových halucinací ani celkových kognitivních funkcí. Ultrazvuková terapie byla doprovázena mírnými vedlejšími účinky, jako je únava a bolesti hlavy. U některých pacientů došlo k přechodnému zesílení bludů, což Qi přisuzoval běžným výkyvům příznaků, které jsou u schizofrenie očekávané. Tyto jevy se vyskytovaly stejně často i po léčbě placebem, takže nemusí souviset konkrétně s ultrazvukem.

Stimulace byla zaměřena konkrétně na pravou stranu mozkové struktury zvané globus pallidus internus (GPI). V předchozí studii autoři zjistili, že větší propojenost mezi touto oblastí a jinou strukturou – dorzálním předním cingulárním gyrem – souvisí se závažnějšími psychotickými příznaky u schizofrenie. Proto si jako cíl vybrali právě GPI. „Dosud nebylo mnoho úspěšných terapeutických pokusů zaměřených na některé z těchto hlubších struktur,“ uvedl dr. Deepak Sarpal, docent psychiatrie na Lékařské fakultě Univerzity v Pittsburghu, který se na studii nepodílel. Ultrazvukové vlny dosahují do oblastí mozku pod kůrou méně invazivním způsobem než hluboká mozková stimulace, při které chirurg implantuje do mozku pacienta elektrodu, poznamenal Sarpal.

Vědci nejsou jedinou skupinou, která využívá transkraniální ultrazvuk k ovlivnění kortiko-striatálně-pallido-talamického okruhu. Na začátku tohoto roku stimulovala jiná skupina u pacientů se schizofrenií části striata, které se nachází přímo pod mozkovou kůrou. Zaměřili se spíše na halucinace než na bludy a zjistili, že léčba zmírnila příznaky alespoň na týden po zákroku. V této oblasti výzkumu představuje cílená povaha transkraniálního ultrazvuku výhody jak jako výzkumný nástroj, tak jako léčebný přístup.

Zdroj: Live Science, Ultrasound waves that jiggle deep brain structures may relieve delusions in schizophrenia, small trial hints

24.10.2026, 09:15:45   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Teorie hlouposti

rubrika: Pel-mel

Teorie hlouposti se v moderním myšlení nejčastěji pojí se dvěma slavnými pohledy: s Dietrichem Bonhoefferem, podle něhož je hloupost nebezpečnější než zlo, protože ji nelze porazit argumenty, a s Carlem M. Cipollou. Blbec je člověk, který svým jednáním způsobuje škodu druhému člověku nebo skupině, aniž by z toho sám měl jakýkoliv prospěch – často naopak sám na onom jednání ještě doplácí. Francouzský filmový režisér Claude Chabrol upozornil, že hloupost je nekonečně fascinující více než inteligence, protože inteligence má své meze, zatímco hloupost žádné nemá. Proto by zkoumání hlouposti mělo být klíčovým tématem behaviorálních a pedagogických věd, zejména v moderním světě, kde informace a znalosti nikdy nebyly tak manipulovány a zkreslovány.

Lucifer

22.10.2026, 07:46:38   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Po šedesátce už nemáte čas tolerovat věci, které vám berou klid

rubrika: Pel-mel

Ne proto, že jste staří, ale proto, že už jste dali příliš mnoho let lidem a problémům, které si váš čas nezasloužily. Kolikrát jste řekli „Ano“, i když jste chtěli říct „Ne“? Kolikrát jste mlčeli, když vás někdo shazoval, jen abyste měli klid? A kolikrát jste si řekli „To vydržím“. Člověk celý život čeká, že jednou bude mít čas na sebe. Jenže když ten čas přijde, staré návyky často zůstanou. Pořád se přizpůsobuje, pořád něco vysvětluje, pořád řeší problémy druhých.

Lucifer

20.10.2026, 08:17:59   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Mozek se může „pohybovat“ mezi souvisejícími myšlenkami stejným způsobem, jakým přechází z jednoho místa na druhé

rubrika: Populárně naučný koutek

Vědci pomocí matematického modelu zkoumali, jak lidský mozek pravděpodobně zpracovává informace o fyzických prostorech a o lidech, místech a věcech. Ukázalo se, že obě tyto kategorie zpracovává podobným způsobem. Abychom se zorientovali v novém městě, často využíváme mapy a orientační body k nalezení nejrychlejší a nejspolehlivější trasy mezi dvěma místy. Nový výzkum nyní ukazuje, že náš mozek možná používá podobné procesy k „navigaci“ mezi souvisejícími pojmy. Mozek vytváří tři kopie jedné vzpomínky.

Lucifer

18.10.2026, 08:23:44   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Anhedonie

rubrika: Pel-mel

Anhedonie je odborný pojem označující neschopnost prožívat radost, potěšení nebo zájem z aktivit, které člověka dříve těšily. Zatímco dřívější definice kladly důraz na neschopnost prožívat potěšení, v současnosti vědci termínem anhedonie označují sníženou motivaci, snížené očekávané potěšení (touhu), snížené potěšení z uskutečnění (zálibu) a poruchy učení založeného na posilování.

Lucifer

16.10.2026, 00:12:42   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Toltécká cesta rekapitulace

rubrika: Pel-mel

Toltécká rekapitulace je duchovní, šamanská a seberozvojová technika, kterou zpopularizoval Carlose Castanedou a rozvedl autory Víctor Sánchez v knize Toltécká cesta rekapitulace. Slouží k návratu k minulým, často traumatickým či stresujícím událostem, uvolnění vázané energie a očištění od destruktivních vzorců chování. Toltékové věřili, že jejich předkové poznali iluzorní povahu skutečnosti a v souladu s obecně platnými přírodními zákony žili životy založené na bezpodmínečné lásce a sebepoznání. Věřili, že pokud pochopíme mikrokosmos, což jsme my sami, pochopíme i makrokosmos, což je vesmír. Vnitřní a vnější světy se v sobě vzájemně zrcadlí.

Lucifer

14.10.2026, 08:50:42   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Vědci identifikovali v krvi „proteinovou signaturu“, která by mohla předpovídat zdravé stárnutí

rubrika: Populárně naučný koutek

Na téma stárnutí a délky lidského života jsem zde uvedl řadu článků, naposledy „Jak dlouho může člověk ve skutečnosti žít?“, který se mimo jiné zabývá myšlenkou, co kdyby lékaři jednou dokázali odstranit většinu nemocí a dalších problémů, kvůli nimž lidské tělo stárne a nakonec přestane fungovat. Vědci se pokusili spočítat, kde by pak mohla být jeho hranice. Člověk by ani v takovém případě zřejmě nežil věčně. V našich buňkách se totiž od narození postupně hromadí drobné změny v DNA a těm se zatím nedokážeme úplně vyhnout. Nový výpočet ukazuje, že právě ony by jednou mohly rozhodnout o tom, jak dlouho lidské tělo vydrží. Na Live Science jsem objevil článek, v němž se praví, že určitý poměr bílkovin produkovaných imunitními buňkami v krvi souvisí s vyšším rizikem onemocnění spojených s věkem.

Lucifer

12.10.2026, 10:28:56   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Nuda nemusí být promarněný čas

rubrika: Pel-mel

Chvíle ticha a nudy nemusí být promarněným časem. Podle dosavadních výzkumů mohou dát mozku prostor, aby si lépe uchoval právě získané informace. Výzkumy naznačují, že paměti může prospět několik minut v klidu. Dvě nedávné metaanalýzy shrnuly výsledky desítek studií. Lidé si obecně zapamatovali více informací, když po učení několik minut odpočívali, než když se hned pustili do činnosti, která zaměstnala jejich pozornost.

Lucifer

10.10.2026, 00:32:20   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Mozek umí něco, co vědci dlouho považovali za iluzi, a možná není tím, za co jsme ho považovali

rubrika: Populárně naučný koutek

Náš mozek, varovali, ve skutečnosti nezpracovává dva složité úkoly současně, ale mezi nimi velmi rychle přepíná, čímž vytváří falešný dojem souběžnosti. Přímým důsledkem tohoto přepínání je více chyb, pomalejší výkon a postupné duševní vyčerpání. To, co jsme vždy považovali za jediný orgán, by ve skutečnosti mohlo být výsledkem sloučení dvou nezávislých neuronových sítí, které evoluce postupně sbližovala, až se spojily pod jednou lebkou.

Lucifer

08.10.2026, 07:39:08   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Co je na druhé straně černé díry?

rubrika: Populárně naučný koutek

Einsteinova obecná relativita dokáže velmi přesně popsat gravitaci černých děr, deformaci časoprostoru i pohyb hmoty v okolí. A všechny dosavadní pozorování s teorií pozoruhodně souhlasí. Jenže existují dvě otázky, na které Einsteinova fyzika nestačí. Kam se poděje hmota, která spadne dovnitř? A co se stane s černou dírou na úplném konci její existence? Právě zde vstupuje do hry kvantová fyzika. Dlouhou dobu se předpokládalo, že černé díry existují navždy. Pak přišel Stephen Hawking a ukázal něco šokujícího. Podle kvantové fyziky černé díry pomalu vyzařují energii – dnes známou jako Hawkingovo záření. Kvůli tomu postupně ztrácejí hmotu a velmi pomalu se „vypařují“.

Lucifer

06.10.2026, 07:12:02   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Jak dlouho může člověk ve skutečnosti žít?

rubrika: Populárně naučný koutek

Sto let je věk, kterého se dožije jen malá část lidí. Co kdyby však lékaři jednou dokázali odstranit většinu nemocí a dalších problémů, kvůli nimž lidské tělo stárne a nakonec přestane fungovat? Vědci se pokusili spočítat, kde by pak mohla být jeho hranice. Člověk by ani v takovém případě zřejmě nežil věčně. V našich buňkách se totiž od narození postupně hromadí drobné změny v DNA a těm se zatím nedokážeme úplně vyhnout. Nový výpočet ukazuje, že právě ony by jednou mohly rozhodnout o tom, jak dlouho lidské tělo vydrží.

Lucifer

04.10.2026, 07:08:29   Publikoval Luciferkomentářů: 0