« strana 1 »

Nové oči (Fyzik o umění) od Stelly

rubrika: Populárně naučný koutek


Pro dnešek dávám (reprodukuji) článek Stelly z října 2022. Autora zdroje najdete dole. Jeho knížku Elegantní vesmír mám v knihovně. Ze svého článku z roku 2010 dávám výňatek: „Dnes jsem si koupil knížku od teoretického fyzika Michio Kaku a novinářky Jennifer Thompsonové Dále než Einstein. První kapitola začíná úderným názvem - Superstruny: teorie všeho? Na superstruny nejsem odborníkem, ale jako fyzik do toho občas zvědavě nahlížím jako laik, tedy hlavně do populárně vědeckých knížek. Četl jsem například Elegantní vesmír od Briana Greena. Znalci si asi řeknou: fyziku, fyziku, Dále než Einsteina jsi objevil až po patnácti letech? Ano. Originál vyšel v roce 1995 a od té doby možná už i český překlad. Ten, co jsem si koupil, vyšel loni.“

 

Stella (Lucifer)


„Celá staletí my fyzici spoléháme na to, že nám matematika a pokusy dají právě takové nové oči, že nám odhalí úrovně reality nedotčené minulými generacemi, že nám umožní vidět důvěrně známé končiny nečekanými novými způsoby. Díky těmto nástrojům jsme zjistili, že ty nejpodivnější končiny se vynoří, když začneme bedlivě zkoumat týž svět, který už tak dlouho obýváme.“ (Greene)

 

Slova exaktního vědce Greena, který před výše před citovanými slovy ve své knize znovu připomíná, že jsme jen „pytle částic“, plně souzní s názorem vrcholného umělce Marcela Prousta o tom, že jenom prostřednictvím umění vstupujeme do jiného vesmíru, do tajného světa, a na této cestě se nemůžeme řídit vědomými a přímými prostředky. Jak říká George Bernard Shaw, když chceme spatřit svou duši, použijeme umění.

 

Duše, umění, tajemný svět – jak jsou tyto pojmy vědě vzdálené! Jak často se v reálném životě setkáváme s pošklebky z jednoho i z druhého tábora: „chlebaři“, technokrati versus „kavárna“, páni umělci. Proust se však domnívá, že za svá díla má být umělec oslavován. Také se tak ve zdravých společnostech děje.

 

Umění je „staré jak lidstvo samo“. Musí tedy na něm být něco, co je evolučně výhodné. Nedělejme si iluze o dobročinnosti té potvory – přírodního výběru. A nejenom si člověk „neužitečně hraje“ s barvami, tvary, zvuky. Estetika hraje nemalou roli také u zvířátek nebo hmyzu. Jak to jde dohromady s faktem, že jíst se musí, přivádět na svět potomky je žádoucí, zatímco to ostatní - jenom můžeme?

 

Naší životně důležitou schopností je hledání vzorců a pravidelností. Pokud dojde k jejich narušení, hledáme cesty, jak se poučit a vzorce vylepšit – z důvodu obyčejného lepšího přežití. Nadaní jednotlivci vytvářejí nové vzorce, nové světy, které jednou mohou být možné. Když dýcháme, jíme, množíme se, je všechno v pořádku. Přírodě jsme vyhověli. Sobě jsme přitom často přivodili momentální potěšení. Tak si nás evoluce mazaně pojistila. Jenže - co dál?

 

Pokud syrová realita uspokojuje jen momentální potřeby, tvůrčímu, nadanému duchu je to málo. V nás všech je zakódována touha po nesmrtelnosti. Nedělejme si iluze o nadpřirozeném světě, také toto nejspíš patří k evolučnímu plánu. Avšak ani ti, kteří uměleckými sklony nedisponují, nejsou vůči uměleckým projevům imunní. Alespoň je sdílejí, a stávají se tak součástí tažení za nesmrtelností, za překonáním omezenosti stanoveného času.

 

Ne každý vědec si myslí totéž. Steven Pinker soudí, že umění je v procesu získávání větší zdatnosti zcela nedůležité a z hlediska přežití přináší jen chvilkové „prázdné kalorie“. O hudbě říká, že je parazitem, který se přiživuje na emocích spojených se sluchovým vnímáním. Greene ale upozorňuje, že kdo lépe vnímal zvuk a cvičil poslech, získával evoluční výhodu. Mimo jiné např. v rozpoznávání emocí, rozlišování jemných přírodních zvuků…

 

Avšak pořád platí, že co vědec, to názor. Darwin se trápil myšlenkou adaptivní funkce vrozeného smyslu pro umění. Greene se domnívá, že biologická adaptace není jediným měřítkem hodnoty. Hodnota nesouvisí s adaptivní užitečností. V souvislosti s otázkou původu člověka a pohlavním výběrem Darwina zaujala evoluční záhada pavího ocasu. Všeobecně je známo, že živočichové na všech úrovních vylepšují sami sebe i své bytečky, když lákají opačné pohlaví. O co jde? Inu, stále o totéž: mechanismus evoluce poháněný úspěšným rozmnožováním. Bohatá ocasní pera svědčí o síle a vitalitě.

 

Umělec nemusí být (a nebývá) bohatý ani krásný. Ale jeho umělecká činnost se dá chápat jako „sebepropagační marketingová strategie“. On si může dovolit „plýtvat časem i energií“ na svou tvorbu a k té strategii přece patří i to, že - je přece jiný než ostatní! V našem městečku se konal veliký večírek na památku zesnulého, velmi dobrého umělce, dávno už nemocného, vetchého staříčka. V konzervativním prostředí maloměsta se na akci objevil nečekaný úkaz: mnoho žen s odhalenými dekolty a v kratinkých sukničkách. Kde se vzaly, tu se vzaly! Co my jsme o něm ne-věděli! I ty jedna evoluce!

 

Darwinovskou lidskou touhu po přežití nelze chápat přímočaře. Jak upozorňují mnozí, umění je zapotřebí chápat v kontextu (spolu s náboženstvím, např.), ale rozhodně umění nelze považovat za nějaký vedlejší zájem.

 

Greene dospívá k závěru, že jsme díky spojení svalů s mozkem dokázali předstihnout mnohem větší a fyzicky obdařenější tvory. Jsme nejen výjimečně vynalézaví a tvořiví, ale také společenští. Umění se pak řadí k ostatním prospolečenským vlivům. Tím, že hraje zásadní roli v procesu pochopení citových reakcí jiných lidí, v procesu předvídání, napomáhá úspěšné spolupráci. Intenzivní nadčasové prožitky sdílených emocí vytvářejí spolehlivější celek. Podle Greena má umění adaptivní užitek už na úrovni jednotlivce. A připomeňme, že kultura je „soubor sdíleného souboru tradic“.

 

Mysl, která se drží pouze „pravdivého“, spočitatelného, může zkoumat jen velmi omezenou oblast. Ale mysl oplodněná představivostí a vynalézavostí, někdy i potřeštěnou fantazií, překračuje hranice rozumového a přináší novátorství a inovace. „Nápaditost je pěšákem tvůrčího ducha. A skupinová soudržnost realizační armádou.“ Umění nás kultivuje, umožňuje využívat zdroje představivosti, a základním způsobem tak mění vztah ke světu. Připojuje se k jazyku, příběhům, náboženství, přenáší člověka do symbolické roviny, kde se argumentuje bez závislosti na faktech.

 

Kde zůstala pravda? Naše praktické fungování je založeno na shromažďování informací, na jasném porozumění toho, jak fakta zapadají do přírodních dějů. Vědecké poznání ale není schopno obsáhnout celou lidskou zkušenost. Umělecká pravda vypráví příběh vyšší úrovně, příběh, který není závislý na moudrosti. Díky umění získáváme poznání, jež nám věda nemůže poskytnout.

 

Tvůrčí duch prozkoumává kvanta emocí. Greene se odvolává na textaře Yipa Harburga, který řekl: Slova vás přimějí myslet myšlenku. Hudba vás přiměje cítit pocit. Ale píseň vás přiměje cítit myšlenku. Přenést se do jiných možných světů, vidět jinou realitu (prý tu pravou), osvobodit se z otroctví vědecké pravdy, a přesto obohatit kognitivní schopnosti, otevřít nové oči a „cítit myšlenku“ - jakkoli ji nedokážeme slovně vyjádřit. To je smyslem umění.

 

Zdroj: Greene, Brian: Až do konce času, Paseka, Praha 2021


komentářů: 0         


Fyzici vyvíjejí kvantový model, který používá pouze reálná čísla

rubrika: Populárně naučný koutek


Fyzici vytvořili verzi kvantové mechaniky založenou na reálných číslech, která poskytuje stejné předpovědi jako standardní teorie, čímž vyřešili otázku, která se v této oblasti řešila již od samých počátků oboru. Poprvé vytvořili funkční verzi kvantové mechaniky bez komplexních čísel, která byla téměř celé století považována za nezbytnou součást této teorie.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Obrovská hmota v žaludku ženy byla pravděpodobně způsobena lékem typu Ozempic

rubrika: Populárně naučný koutek


 

Ukázalo se, že příčinou břišních potíží jedné ženy bylo nahromadění potravy v žaludku. Léčba spočívala v pití dietní limonády. 63letá žena z Massachusetts se dostavila na pohotovost poté, co asi měsíc trpěla nevolností a zvracením spolu se sníženou chutí k jídlu. Lékařům sdělila, že pociťovala také pálivou bolest v horní části břicha a na pravé straně trupu, která se táhla až do zad. Pokusila se tyto příznaky léčit dvěma běžnými volně prodejnými léky proti refluxu, ale léčba nepomohla.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Mistr Jan Hus a jeho upálení

rubrika: Povídání


Mistr Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, reformátor a kazatel. Jeho reformace však římskokatolické církvi připadala natolik nebezpečná, že byl označen za kacíře, jeho učení za herezi, z církve byl exkomunikován a na kostnickém koncilu odsouzen k upálení na hranici. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem a až teprve v roce 1999 ho římskokatolická církev omilostnila, když papež Jan Pavel II. prohlásil, že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Užerka od Stelly

rubrika: Povídání


Pro dnešní den jsem se rozhodl zrekapitulovat jednu povídku od Stelly. S Jarmilou (Stellou) jsem se seznámil někdy v roce 2014. Dva roky poté, co odešla navěky moje žena Jiřina. Zůstal jsem jenom já a dva naši synové. Jarmila byla úžasná a vzájemně jsme si pomohli znovu ožít. Ona mi dala víc než já jí. Už jsou to asi dva roky, když se mnou přestala komunikovat. Netuším, jestli ještě žije. Její syn, kterého jsem poznal osobně, bezpochyby ano. Pokud zabloudí na NČ, na němž jeho máma napsala spoustu skvělých článků, a přečte si tohle, rád bych ho požádal, aby mi o své mámě a mé dlouholeté přítelkyni dal nějakou informaci.

 

Stella (Lucifer)


Celý článek »

komentářů: 2         


Okurková sezóna

rubrika: Pel-mel


Léto a čas prázdnin bývají tradičně časem okurkové sezóny (v angličtině silly season, v němčině Sommerloch). Tento termín označuje skutečnost, kdy řešení skutečných společenských problémů je dočasně utlumeno odpočinkem většiny z nás a je nahrazováno „událostmi", které mívají jepičí život. To samozřejmě neplatí pro všechny, jako jsou třeba lékaři, hasiči, policisté atd. V době vědecké aktivity jsem v okurkové sezóně často navštěvoval mezinárodní konference, na nichž se okurky neřešily.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Houba, která způsobuje halucinace v podobě malých lidí (elfů)

rubrika: Populárně naučný koutek


Doktorand etnobiologie Colin Domnauer rozluštil záhadu halucinogenní houby Lanmaoa asiatica. Asi dvanáct hodin trvá, než houba začne účinkovat. Pak se objeví halucinace, které se nepodobají žádným jiným, jaké věda zná. Téměř všichni uživatelé vidí stovky až tisíce detailně vykreslených miniaturních postaviček, oblečených v zářivých barvách jako elfové, skřítci, klauni nebo jiné pohádkové postavy. Na tomto výletě se nevyskytují žádné zesílené barvy, dýchající nebo pulzující objekty ani geometrické vzory, o kterých obvykle informují uživatelé psychedelických látek. Stovky lidí, kteří každoročně během letní houbařské sezóny navštěvují kliniky v čínské provincii Yunnan, dokonce tvrdí, že jejich zrak je jasný a do značné míry nezměněný.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Proč Čína odvádí některé z nejsilnějších řek světa tisíce mil daleko?

rubrika: Pel-mel


Lidé v severních čínských velkoměstech mají 74krát méně sladké vody než průměrný Američan – a proto čínská vláda vybudovala největší projekt odvádění vody na světě, přičemž nejambicióznější a nejnebezpečnější trasa teprve přijde. Čína má problém s vodou. Zatímco centrální a jižní regiony jsou zavlažovány mohutnými řekami, jako je Jang-c'-ťiang, severovýchodní megaměsta, jako je Peking a Tchien‑ťin, trpí vážným nedostatkem vody, protože zemědělství, průmysl a počet obyvatel prudce rostou.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Cukrové mořské řasy jako materiál pro výrobu aut a nábytku

rubrika: Populárně naučný koutek


Severská země již nevnímá oceán jako pouhý prostor pro rybolov nebo těžbu soli, ale jako zdroj pokročilých materiálů, které by ji mohly postavit do čela evropských inovací. Konsorcium tvořené mimo jiné Axfoundation, Lundskou univerzitou, Nordic Seafarm a SweKelp zahájilo na švédském pobřeží ambiciózní program, jehož cílem je přeměnit mořské makrořasy na průmyslové suroviny.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Sanitárium 2

rubrika: Povídání


 

Letní slunovrat vrcholí. V NB je jasno a děsný vedro. Otevřel jsem druhého gambáče. Bouřky zatím v nedohlednu. Rozhodl jsem se, že v zájmu zachování duševní a duchovní reprodukce, reinkarnace a rehabilitace zde zkopírují svůj starší text, který jsem nijak nepozměnil.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Letní slunovrat

rubrika: Povídání


Letní slunovrat v roce 2026 nastává 21. června v 10:24. Den se začne krátit, ale do poloviny července to nebude tak zřetelné. Tímto dnem se začíná astronomické léto, které bude trvat do 23. září, kdy nastane podzimní rovnodennost.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Proč léto v dospělosti uteče jako voda, ale když vám bylo 10, trvalo věčně

rubrika: Pel-mel


Pamatujete si poslední den školy před letními prázdninami? Hodiny tikající do konce dne a pak ten divoký, úžasný pocit svobody? Celé léto můžete dělat doslova cokoli, co chcete. Střih do léta v dospělosti, kdy mrknete a najednou máte halloweenské dekorace. Co se děje? Proč se zdá, že léto trvá věčně, když dospíváte, ale v dospělosti jen pár dní? Může za to systém archivace vašeho mozku. Vědci říkají, že léta v dětství se mohla zdát delší, protože váš mozek doslova prožíval čas jinak. Ve skutečnosti jde o paměť, novost a fakt, že když jste dítě, téměř všechno se děje poprvé.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  282  283  284  285  286   »