.:: Neviditelný čert ::.

Proč lékaři předepisují příliš mnoho antibiotik

rubrika: Populárně naučný koutek

Pediatři jak v USA, tak v Japonsku mají tendenci předepisovat antibiotika příliš často, i když se situace v poslední době zlepšuje. Co za touto tendencí stojí? Problémem je, že většina běžných dětských infekcí je způsobena viry, na které antibiotika neúčinkují. Z dlouhodobého hlediska může zbytečné předepisování antibiotik podporovat vznik rezistence u bakterií, čímž se snižuje účinnost těchto léků a přispívá k nárůstu nebezpečných superbakterií.

Lucifer

Proto se v posledních letech v mnoha zemích výrazně prosazuje snaha o zvýšení povědomí lékařů o nesprávném používání antibiotik a o omezení nadměrného předepisování těchto léků. V Japonsku si vláda všimla, že tamní pediatři předepisují příliš mnoho antibiotik, zejména malým dětem, a nabídla jim finanční pobídku, aby se tohoto zvyku zbavili. Funguje to pozoruhodně dobře. U malých dětí, na které se pobídka přímo vztahovala, se počet předpisů antibiotik snížil o 20 %; přispělo to také k přenosnému efektu u starších dětí a teenagerů, protože u osob mladších 20 let došlo v posledních letech k 50% snížení počtu předpisů.

Japonsko čelilo zpočátku velkému problému s nesprávným používáním antibiotik, zejména u předpisů pro děti. V letech 2013 až 2016 byla antibiotika předepsána více než 30 % dětí s infekcemi dýchacích cest, ačkoli většina těchto infekcí byla virového původu. (USA měly zpočátku o něco lepší výchozí situaci, pokud jde o antibiotika předepisovaná na onemocnění dýchacích cest – zbytečných ambulantních předpisů bylo asi 23 %.) Po celá desetiletí bylo v Japonsku běžné rutinně předepisovat antibiotika na rýmu a střevní potíže. Částečně to bylo způsobeno tím, že tamní lékařské vzdělávání nekladlo důraz na riziko „superbakterií“, tedy bakterií, které odolávají mnoha antibiotikům.

Může zde také existovat generační rozdíl. Starší lékaři „zažili mnoho případů bakteriálních infekcí v době, kdy ještě neexistovalo očkování. Nyní, když jsou očkování proti černému kašli, záškrtu a pneumokokovým onemocněním běžnou praxí, čelí děti nižšímu riziku ze strany bakterií, které tyto nemoci způsobují. Rané zkušenosti s léčbou dětí s vážnými bakteriálními infekcemi mohou i po desítkách let stále ovlivňovat chování lékařů.

Průzkumy provedené v Japonsku naznačují, že lékaři mladší 50 let považují antimikrobiální rezistenci za naléhavý problém častěji než lékaři starší 50 let. Lékaři v ambulancích – kteří s největší pravděpodobností ošetřují děti s akutními onemocněními v ambulantní péči – jsou také v průměru starší než lékaři v nemocnicích; v roce 2024 byl průměrný věk lékařů v ambulancích přibližně 60 let, zatímco u lékařů v akademických a neakademických nemocnicích to bylo v průměru 40, respektive 48 let.

Obavy ze sekundárních infekcí byly rovněž významným faktorem vedoucím k zbytečnému užívání antibiotik. I když lékaři měli podezření na virovou infekci, jako je běžné nachlazení, obávali se, že by onemocnění mohlo otevřít dveře sekundárním bakteriálním infekcím, jako je bakteriální pneumonie. Nedávné studie však naznačují, že tento scénář je vzácný a neměl by lékaře vést k preventivnímu předepisování antibiotik.

Je nadužívání antibiotik v USA stále problémem?

Malé děti v USA kdysi patřily ke skupině, u níž byla nejvyšší pravděpodobnost, že dostanou zbytečná antibiotika, ale nyní počet těchto zbytečných předpisů „dramaticky poklesl“. Mezi lety 2011 a 2016 se předpisy antibiotik dětem celkově snížily o 13 %. I Japonsko snížilo celkovou spotřebu antibiotik u mladší populace, když v letech 2011 až 2022 snížilo počet ambulantních předpisů pro pacienty mladší 20 let na polovinu. Pokles nadužívání antibiotik koresponduje s vlastními zkušenostmi rodičů v obou zemích.

Míra předepisování se mezi jednotlivými státy a mezi různými typy ambulantních zařízení, jako jsou komunitní ordinace oproti těm spojeným s akademickými lékařskými centry, značně liší. Ve venkovských oblastech se antibiotika často používají častěji a zaznamenává se zde více nevhodného užívání ve srovnání s městskými oblastmi. V současnosti mohou být v USA kliniky urgentní péče místem, kde dochází k nadměrnému předepisování antibiotik. Tyto a další kliniky bez objednání ošetřují stále větší počet dětských pacientů; odhaduje se, že v uplynulých 12 měsících je navštívilo 26 % dětí. Kliniky urgentní péče mohou dětem předepisovat antibiotika častěji než jiná ambulantní zařízení; v jedné studii bylo 42 % dětí ošetřených na klinikách urgentní péče při návštěvě předepsáno antibiotika, zatímco celostátní průměr u všech ambulantních pediatrických návštěv činí 21 %.

Je možné, že pohotovostní kliniky častěji předepisují antibiotika u stavů, u nichž se jejich použití výslovně nedoporučuje. Jedna celostátní analýza zjistila, že pohotovostní kliniky předepsaly antibiotika u 20 % případů alergií, 42 % virových infekcí horních cest dýchacích a 52 % nekomplikovaných ušních infekcí, zatímco ordinace lékařů vystavovaly mnohem méně těchto nevhodných předpisů. Podobné trendy potvrzují i další studie. U dětí je pravděpodobnost nevhodných předpisů nižší v urgentních ambulancích specializovaných na pediatrii, což poukazuje na lékaře v obecných klinikách jako na potenciální cílovou skupinu. Výzkum navíc zjistil, že návštěvy u zdravotních sester nebo lékařských asistentů končí předpisem antibiotik častěji než návštěvy u lékařů.

U typických respiračních onemocnění nebo střevních infekcí stanovují lékaři jak v USA, tak v Japonsku diagnózu převážně na základě příznaků pacienta a časového průběhu onemocnění. V USA se u většiny méně závažných infekcí obecně předpokládá, že jsou virové, pokud nejsou splněna určitá kritéria, Tato kritéria jsou podrobně popsána v příručkách používaných pediatry. V případě angíny se nikdy nepředepisujeme antibiotika bez pozitivního výsledku testu. Elektronické zdravotní záznamy však naznačují, že navzdory těmto doporučením ne všechny ordinace tyto testy před předepsáním antibiotik využívají.

Zdroj: Live Science, 'They didn't question it': Why doctors prescribe too many antibiotics

28.07.2026, 13:59:14 Publikoval Luciferkomentářů: 0

Včela

rubrika: Populárně naučný koutek

Včela medonosná (Apis mellifera) patří mezi blanokřídlý hmyz. Jde o jednoho z nejznámějších zástupců společenského hmyzu. Včely žijí ve společenstvu, které nazýváme včelstvo. Včelstvo je založeno na určité kastovní hierarchii. Zpravidla je složeno z jedné matky, mnoha dělnic a určitého množství trubců, závisejícího na síle včelstva, dostupnosti bílkovinné potravy (pylu) a roční době. Do určité míry je odchov trubců podmíněn i genetickými vlastnostmi a stářím matky. Jednotliví členové včelstva jsou na sobě závislí tak, že jeden bez ostatních nedovede plnit svou funkci a zahyne (např. osamělá dělnice, matka či trubec nebo plod). Mezi včelami funguje dokonalá dělba práce.

Lucifer

Celý článek »

18.07.2026, 13:59:22 Publikoval Luciferkomentářů: 0

Hranická propast

rubrika: Pel-mel

Na webu Poznat svět jsem narazil na zajímavý článek, který se týká Hranické propasti. V následujícím textu z něj dávám výňatek. Nejdříve ale ocituji něco z WikipediE. Hranická propast je nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě, její skutečné dno nikdo nezná. Nachází se kousek od železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Do samotné propasti se běžně sestoupit nedá a vstup do jejích hlubin je vyhrazen pouze vědeckým expedicím. Turisté uvidí jenom malé jezírko. Často netušíme, co se skrývá v prostorách pod povrchem naší planety. Někteří ale mají jasno, že se brzy vybuduje kosmická základna na Měsíci a v následujících letech i na Marsu. Pochybuji. Situace na naší planetě začíná připomínat něco jako novodobý středověk.

Lucifer

Celý článek »

14.07.2026, 14:49:55 Publikoval Luciferkomentářů: 0

Nové oči (Fyzik o umění) od Stelly

rubrika: Populárně naučný koutek

Pro dnešek dávám (reprodukuji) článek Stelly z října 2022. Autora zdroje najdete dole. Jeho knížku Elegantní vesmír mám v knihovně. Ze svého článku z roku 2010 dávám výňatek: „Dnes jsem si koupil knížku od teoretického fyzika Michio Kaku a novinářky Jennifer Thompsonové Dále než Einstein. První kapitola začíná úderným názvem - Superstruny: teorie všeho? Na superstruny nejsem odborníkem, ale jako fyzik do toho občas zvědavě nahlížím jako laik, tedy hlavně do populárně vědeckých knížek. Četl jsem například Elegantní vesmír od Briana Greena. Znalci si asi řeknou: fyziku, fyziku, Dále než Einsteina jsi objevil až po patnácti letech? Ano. Originál vyšel v roce 1995 a od té doby možná už i český překlad. Ten, co jsem si koupil, vyšel loni.“

Stella (Lucifer)

Celý článek »

12.07.2026, 12:18:32 Publikoval Luciferkomentářů: 0

Neviditelný čert

Nepravidelný obšťastník

Proč lékaři předepisují příliš mnoho antibiotik

rubrika: Populárně naučný koutek

Dobro a Zlo

rubrika: Pel-mel

Pobyt ve vesmíru mění strukturu a fungování lidského mozku

rubrika: Populárně naučný koutek

Žába

rubrika: Populárně naučný koutek

Sršeň

rubrika: Populárně naučný koutek

Včela

rubrika: Populárně naučný koutek

Čmelák

rubrika: Populárně naučný koutek

Hranická propast

rubrika: Pel-mel

Nové oči (Fyzik o umění) od Stelly

rubrika: Populárně naučný koutek

Fyzici vyvíjejí kvantový model, který používá pouze reálná čísla

rubrika: Populárně naučný koutek

Obrovská hmota v žaludku ženy byla pravděpodobně způsobena lékem typu Ozempic

rubrika: Populárně naučný koutek

Language

Témata

Odkazy

Login

Počet přístupů

Archivy

Username
Password