Archiv - Březen 2017


« strana 2 »

Gilbert Keith Chesterton: O ležení v posteli

rubrika: Pel-mel


Musel to být neobyčejný zážitek, poslouchat, jak se špičkují Gilbert Keith Chesterton a George Bernard Shaw. Angličané si je opravdu poslechnout mohli, protože oba břitcí ironikové spolu veřejně vystupovali a Chesterton měl svůj pravidelný čas i v rozhlase. (Dokonce ti dva spolu vystupovali v němém filmu jako bizarní dvojice: téměř dvoumetrový, objemný Chesterton a útlý Shaw.) Z neohrabaného a nesoustředěného dítěte Chestertona vyrostl nesmírně pracovitý spisovatel a zároveň myslitel, povznesený i přes svoji hlubokou náboženskou víru nad všechna zjednodušování.  Málokdo v sobě nese schopnost ostré kritiky, satiry i chytrého humoru spolu s talentem k napsání hluboké úvahy. Od poezie přes esej k detektivce a novinářskému článku, to vše v nemalém množství – takový byl rozsah Chestertonovy tvorby. V esejích se jeho pohled na skutečnost vyznačuje jednou zvláštností: nikdy nepopisuje věc jako takovou. On ji pozoruje a rozebírá nejen z nečekaného úhlu, ale daleko spíš věc či problém obrací naruby, ba zdá se, že se na svět dívá až odněkud daleko za zrcadlem – a vidí pak to, co normální smrtelník vidět nemůže.

 

Stella


Celý článek »

06.03.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 10         


Je březen…

rubrika: Poetický koutek


… a ve mně začínají pučet jarní touhy. Příroda v mírném pásu severní polokoule bramboroidní Zeměkoule se zvolna probouzí ke svému činu. Někteří ptáci konají pokusy s uhnízděním, já už uhnízděn konám pokusy s opeřením, abych vzlétl do jarních mraků nadívaných deštěm, jenž se tu a tam ještě mění ve sníh, ale už není třeba pokukovat po saních, nýbrž po flétně duhové, jelikož ten zmrazený květ v mém tlukoucím srdci musí bezpochyby konečně rozbalit své plodotvorné lístky.

 

Lucifer


Celý článek »

03.03.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 8         


Psi vepsí

rubrika: Pel-mel


Tak mi ta droboučká paní říkala, že každou noc dvakrát i třikrát vstane, protože musí jít ven s jejich rozmazleným psem. Že si na to už zvykla a nedělá jí potíže procházet se mezi spícími paneláky, ať je půlnoc nebo tři ráno. Její nedroboučký manžel venčí tu bílou chlupatici také: odpoledne a za krásného počasí. Vzpomněla jsem si na tu paní, když jsem listovala, z úplně jiného než psího důvodu, Babičkou. A při tom listování jsem zazáviděla obyvatelům „údolíčka“ jistotu jejich životního stereotypu – ale vítaného stereotypu!

 

Stella


Celý článek »

01.03.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 19         


«   1    2     »