Modelínová kolonie májová se kolem mě koulela jako obří popelnice. Tu a tam jsem skvostně naslouchal, ačkoli jsem už skoro hluchý. Sem a tam jsem se podíval, ačkoli jsem už skoro slepý. Ale stále ještě mohu, bez uší a bez očí, jenom hmatem, ten ještě mám v pořádku. A na každou řádku jsem schopen napsat báseň, ne jednu, třeba tisíce či miliardy. A v mých očích, které snad ještě vidí, se budou skvět všechny girlandy, anebo taky třeba vůbec nic. I naprosté temno je naprosto důležité. Jako ten čtvrtý modelínový máj.
Lucifer
03.05.2018, 23:54:05 Publikoval Luciferkomentářů: 12
Byla pozdní noc či už vlastně ráno, započínal se druhý máj roku dva tisíce osmnáct. Vůbec se mi nechtělo spát, jelikož jsem toho naspal tolik, že jezero tklivé v křovinách stinných by mohlo akorát tak brnkat na šalmaj. Mně se však nechtělo brnkat, ačkoli kytaru mám naladěnou skvěle. Stojí teď v rohu místnosti, ve které se už po mnohokráte skvím s radostí bezelstnou a úsměvem dítěte, které se už po mnohokráte narodilo. Přemýšlím. Jestli se ptáte „o čem?“, tak odpovídám „o všem!“ O všem i o ničem přemýšlím, jelikož jsem byl kdoví kým či čím takto obdařen, za což nemohu vůbec nic než poděkovat.
02.05.2018, 00:08:05 Publikoval Luciferkomentářů: 23