Rozsvítíme slunce štěstí (Nový člověk)

rubrika: Pel-mel


H. G. Wellse roku 1920 uchvátily plány, jež se začínaly realizovat v sovětském Rusku. Lenin na něj při osobním setkání zapůsobil velmi příznivě. O několik let později Wells navštívil Stalina a označil ho za nejčestnějšího člověka, jakého kdy poznal. Ve třicátých letech Romain Rolland oslavoval novou, socialistickou zemi, do Sovětského svazu opakovaně jezdil i Louis Aragon. Myslitele a spisovatele lákal experiment – pokus o vytvoření nového člověka. Málo je známo o tom, že kořeny tohoto pokusu nejsou úplně materialistické a že přímo souvisejí s tzv. bohostrůjcovstvím.

 

Stella


„Rozsvítíme slunce štěstí, pro každého bude hřát, poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát.“ To se zpívalo v jedné oblíbené budovatelské písni. Přesvědčení, že si člověk podrobí přírodu a podřídí si samu evoluci, se stala základem socialistického vědeckého myšlení. Tento přístup k člověku jako modernímu bohu navazoval na novou víru konce 19. století – na víru ve vědu a v technický pokrok. Je paradoxní, že víru v Boha nahradila víra v Rozum, který se stal novým božstvem. Představa, že „proměníme celou zemi“ byla nadějná a dodávala sebevědomí.

 

Když Wells zjistil, že jeho ruská milenka (viz Žena s tajemstvím) spolupracuje s tajnou policií, a ona mu argumentovala tím, že ze všeho nejdůležitější je přežít, odpověděl, že to platí pro druh, ne pro vědomého jedince. Doufal, že nastává doba, kdy se řízení evoluce chopí nejlepší lidé a život společnosti bude usměrňovat inteligentní menšina. To znamená vědci, inženýři, letci, komisaři. Wells chtěl lidstvo zdokonalit. Přitom se díval se na lidstvo, jako by k němu nepatřil – z odstupu. Nepochyboval o tom, že člověk je vrcholem přirozeného výběru, ale byl přesvědčen, že životu jako procesu lze určit cíl, že se člověk jako přírodní produkt dá cílevědomě vést. Vymyslel projekt Nové republiky s vládou inteligentní elity, která nemilosrdně zatočí se všemi, jimž je souzeno vyhynout: s ošklivými, hloupými, nevýkonnými, bezmocnými. Nová elita osvět očistí od nicotných lidí. S tímto názorem přišel roku 1901 (v díle Tušení). Až do této doby hrdinové jeho knih přemýšleli trochu jinak. Např. ve Stroji času z r. 1895 dochází Wells k závěru, že rostoucí civilizace se zhroutí a zničí i své tvůrce, zatímco ve Válce světů jsou Marťané poraženi – bakterií. V Ostrově doktora Moreaua říká, že studium přírody dělá člověka nemilosrdným tak, jako je nemilosrdná sama příroda. A příroda je bez morálky. Pokusy o dokonalou bytost tedy musí selhat.

 

V názoru, že se lidstvo musí zbavit všech ošklivých a slabých, se Wells shodoval s Gorkým. Vystupoval také proti židům a vítal „liberální nacisty“. Ve stáří došel k závěru, že sám nepřestal být lidským zvířetem a že budoucnost není možné vůbec ovlivnit. Dospěl k tomu, čím ho před lety šokovala milenka Moura – jde o to, aby přežil jako jedinec.

 

Maxim Gorkij, známý především jako zakladatel tzv. socialistického realismu, na počátku své tvůrčí dráhy oslavoval individualistickou vzpouru. Koncem 19. století, kdy se dostával do kulturního povědomí nejen v Evropě, vzniklo několik myšlenkových proudů, které se snažily spojit okultismus a vědu. K nim patří také ruské bohostrůjcovství, jehož byl Gorkij vyznavačem. Vycházel z představy, že socialistické lidstvo budoucnosti se stane všemocným Bohem. Tato myšlenka nadchla převážnou část bolševiků. Gorkij se domníval, že jednoho dne zmizí hmota a zbude pouze myšlenka, zbude psychická energie, která bude sama v sobě přechovávat harmonii a ponoří se do meditace nad svými nekonečnými tvůrčími možnostmi. Gorkého přítel a pozdější slavný revolucionář a politik Lunačarskij v roce 1924 založil Sovětskou komisi pro parapsychologický výzkum. I to patří k faktům, které bychom marně hledali v někdejších učebnicích historie, stejně, jako skutečnost, že velký spisovatel i známý politik byli oddanými stoupenci Nietzscheho.

 

Parapsychologický výzkum v SSSR zahájil neurolog Bechtěrev. Věřil tomu, že lidská osobnost se po smrti stává součástí univerzální kreativity a lidská psýché je druh nezničitelné energie. Tento vědec zemřel den poté, kdy se zúčastnil schůzky se Stalinem a prohlásil o něm, že je těžký paranoik (1927). Jeho syn byl popraven, synova žena skončila v lágru, děti v sirotčinci. Stalin popřál sluchu Trofimu Lysenkovi, který tvrdil, že v Sovětském svazu se lidé nerodí, že tam se rodí organismy, ale člověk se vyrábí. Když byl založen Institut experimentální medicíny (1933), Gorkij přišel se svým názorem: Musí se konat experimenty na samotných lidech, budou k tomu zapotřebí „stovky lidských jednotek“. Už ve dvacátých letech se konaly pokusy s jedy (laboratoř Čeky) na vězních. Na vězních se zkoušel yperit, testoval se antrax. Stovky tisíc lidí se podílely na stavbě Bělomořského kanálu – další experimentální projekt oslavovaný Gorkým.

 

Maxim Gorkij se netajil negativním vztahem k ruskému sedlákovi – mužikovi. Na svých cestách po Rusku mužiky poznal jako negramotná, primitivní, věčně opilá stvoření. Proto Gorkého vůbec neděsila fakta o hrozivém dopadu kolektivizace zemědělství. Vyjádřil se, že místo tupých, polovičních divochů přijdou na vesnici lidé vzdělaní a inteligentní. Dokonce srovnával sedláky s krysami, s veverkami, s parazity určenými k vyhubení. Neznepokojilo ho ani nařízení, podle něhož v době hladomoru mohly být za krádež obilí na poli odsouzeny k smrti i děti mladší než 12 let – podle Stalina v SSSR děti dospívají dříve. Na návštěvě u Gorkého Stalin prohlásil spisovatele za „inženýry lidských duší“. Právě oni se mají podílet na transformaci lidstva. (Při další návštěvě Stalin daroval těžce nemocnému Gorkému bonboniéru. Traduje se, že byla otrávená, protože spisovatel několik dnů nato zemřel. Z otravy podezírali také Mouru, ale po dvou letech byli kvůli tomuto podezření popraveni Gorkého lékaři. Byl to už třetí proces inscenovaný samotným zájemcem o působení jedů – a Mouřiným přítelem – Jagodou, ovšemže později také zastřeleným…)

 

V názoru na pokrok se Gorkij shodoval s Konstantinem Ciolkovským. Ciolkovskij prohlašoval, že v kosmickém prostoru se lidé mohou osvobodit od smrti. Kosmický výzkum propagoval jako cestu k dokonalému člověku a k likvidaci nedokonalých forem. O nesmrtelnosti byl přesvědčen i Leonid Krasin, bohostrůjce, jenž se pokusil zmrazit Leninovo tělo, aby se Lenin v budoucnu mohl vrátit do života. Zmrazení se neukázalo být dobrou metodou, bylo nutné přistoupit k balzamování požadovanému Stalinem (ve smyslu pravoslaví – tělo svatého má zůstat neporušené). Že věda za pomoci techniky zvítězí nad smrtí, o tom Krasin nepochyboval. Poté, kdy v Izvestijích uveřejnil požadavek na majestátní mauzoleum, vznikla komise pro Leninův pohřeb a byla nazvána Komise pro nesmrtelnost.

 

Slavný malíř Kazimir Malevič, tvůrce proslulého obrazu Černý čtverec na bílém pozadí, považoval za ztělesnění vyšší reality geometrické tvary. V tomto duchu navrhoval, aby Leninovo mauzoleum představovalo krychli, „čtvrtou dimenzi“, kde neexistuje smrt. Každý Leninův stoupenec by pak měl mít krychli v rohu svého bytu. Skutečně se budovaly „Leninovy koutky“. Vliv okultního myšlení na podobu mauzolea je nesporný. Podle prvního návrhu mělo být mauzoleum sestaveno ze tří krychlí. (Během tří dnů byla postavena první verze, ještě dřevěná.) Na Malevičův styl navázal také architekt pověřený projektem trvalého mauzolea, A. V. Ščusev. Svůj návrh odvodil také z krychle, protože „krychle je věčná“. Ščusev, který procestoval Egypt, se netajil se tím, že mauzoleum má připomínat stupňovitou pyramidu.

 

Jak napsal soudobý spisovatel Alexander Prochanov, sovětské technokratické myšlení směřovalo k vytvoření elixíru nesmrtelnosti. V duchu gnosticismu, který tvrdí, že Země je vězením pro duši, chtěli bolševici osvobodit lidstvo od přírody. Materialismus v praxi ovšem přinesl destrukci materiálních věcí, devastaci krajiny a plýtvání přírodními zdroji. S cílem vytvořit nového člověka nastalo nevídané masové zabíjení. Leninův komisař pro spravedlnost Krylenko říkal, že popravy nevinných zapůsobí víc než popravy vinných. A tak byli mezi prvními popraveni třeba moskevští skauti, pak tenisté… Teror prý nebude nutný, až vstane nový člověk.

 

Současný návrat k náboženství – ač v různých podobách – pramení z toho, že zastaraly nenáboženské ideologie 20. století, včetně víry ve volný trh. Věda a okultismus mají společné jedno: přesvědčení, že svět je řízen zákony. A vědec by měl umožnit pochopení těchto zákonů a přivést člověka k tomu, aby se jim podřídil.

 

Zdroj: Gray, John: Komise pro nesmrtelnost, Dokořán a Argo, Praha 2013

 

P. S. Stella: Po letech čtu znovu a s požitkem Gorkého Trilogii. Proč velký talent bývá vykoupen takovým podivným způsobem? A ještě něco. V posledních letech byly populární publikace zabývající se vztahem Hitlera k esoterice a okultismu. Snad nejde jen o módu. Snad jen dozrál čas.


komentářů: 27         



Komentáře (27)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
27
Stella 12.09.2014, 22:29:15
25.mefi, já jsem si text našla, než jsem reagovala, protože jsem nevzdělané stvoření - žel, i jazykově. Teď už nic nedoženu. :\'(
Ale krásná píseň je to.

Člověk se nepoučí, nemá na to a taky nechce. Protože se ve skutečnosti spokojí s málem. Jen některé větvičky z toho stromu se ženou za sluncem - bývají nejslabší, a je nutné je co nejrychleji utnout. Překážejí. Ale těm větvičkám nakonec stačí i ty chvíle očekávání. Usmívající se
Vaya con Dios...

26 Here Comes the Sun
mefi (neregistrovaný) 12.09.2014, 21:14:50

Chvíle očekávání střídají chvíle zklamání, a to stále dokolečka dokola - Myslíte, že se někdy tvor obdařený rozumem někdy ve vzdálené budoucnosti poučí?

The Beatles - Here Comes the Sun

http://youtu.be/BxzEeKfpyIg?list=RD7wssbIgRh0k

Mrkající

25 Příliš dobrá paměť ...
mefi (neregistrovaný) 12.09.2014, 18:39:58

a proklatě ostrý jazyk...

více viz. celý text balady:

http://lyricstranslate.com/en/pauvre-rutebeuf-poor-rutebeuf.html#ixzz3D7UgAgn8

Zamračený

Stella
24
Stella 12.09.2014, 09:33:00
mefi, odváto větrem?

Lucifer
23 Rakovina

22 Bozi, bozi s krásnými sny
mefi (neregistrovaný) 11.09.2014, 23:23:15

Vaya Con Dios - Pauvre Rutebeuf

http://youtu.be/CBIlXV0h1rw?list=RDCBIlXV0h1rw

Mrkající

Stella
21
Stella 11.09.2014, 20:50:54
...Ti pak, kteří prohrají, rezignují k pivu... Kryl

Lucifer
20
Lucifer * 11.09.2014, 19:08:53
A ještě třeba tento hudební doprovod

http://www.youtube.com/watch?v=I17iIBV2HPg

Úžasný

Lucifer
19
Lucifer * 11.09.2014, 18:45:10
Možná by se zde hodil dokumentární film o Josifu Vissarionoviči Džugašvilim

http://www.youtube.com/watch?v=XZ4qrNf8IWk


18 To mefi #16
St.Kocour (neregistrovaný) 11.09.2014, 17:27:44
Díky za tip, výborně jsem se pobavil - možná by nebylo špatné ten dialog / trialog pojednat jako zvukovou záležitost. Je tam fůra dobrých argumentů a přesto některé chybí:

* tvorba jako vnitřní puzení, nikoliv jako způsob obživy (častější případ, než by jeden řekl)

* společenský benefit z ukradené věci / díla - princip \"neúmyslného Jánošíka\" přibližně: \"zlidovění díla\" nebo dokonce vědeckého / technického poznatku.

* potěšení z krádeže - začínajícího malíře potěší, když z výstavy obrazů ukradnou právě ten jeho
* a další

Problém je v nenažranosti - hlavně držitelů práv - viz práva dědiců. Viz žaloba dědiců PŘEKLADATELE díla
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jak_je_d%C5%AFle%C5%BEit%C3%A9_m%C3%ADti_Filipa
na název tohoto divadelního kusu. Protože divadlo použilo nový, méně \"fousatý překlad\" a dědicové nedostali tantiémy, žalovali jak divadlo, tak autora modernějšího, hratelnějšího překladu. Mlčící

I když se jedná o můj \"rodný Ústav\", nesledoval jsem spor do konce (znám lepší \"absurdní kousky\"), ale myslím, že ho dědicové prohráli, protože se hra začala opět uvádět pod původním názvem a nikoliv ve vynucené formě podle předběžného opatření soudu \"Jak je důležité ho mít!\" Úžasný

\"O peníze jde až v první řadě!\" (Václav K.)

Stella
17
Stella 11.09.2014, 16:17:59
O Mistrovi jsme se tady bavili víckrát, loni. Zaslouží si to. Seriál v Tv byl dobrý. A vždycky znovu si vzpomenu, když je úplněk. O téhle filmové verzi, jsem, mefi, nevěděla.

St. Kocoure, další příběh z bohaté mozaiky... Taky by mě lákalo zjistit, jestli to, co se o vysokém napětí povídá, je vůbec pravda. Nebo trochu ručně posunout ty elektrony nebo co to je. Jak ony poznají, kudy?

16 @STK #14
mefi (neregistrovaný) 11.09.2014, 15:08:52

http://www.ulozto.cz/hledej?q=Mistr%20a%20Mark%C3%A9tka%20avi

Svůj postoj k autorským právům (svým) jsem vyjádřil dostattčně zřetelně třeba zde:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Kenabob

Ale je mi blízká úvaha:

http://koroptew.blogspot.cz/2012/03/dialogo-sopra-i-due-massimi-sistemi-del.html

Mrkající

15 Polský a ruský Bulgakov
mefi (neregistrovaný) 11.09.2014, 14:59:09

V našich krajích je možno narazit na dva seriály:

Polský čtyřdílný (asi dvacet let starý) a desetidílný ruský originál (asi šest let starý).

Na tom polském je cítit vliv polskéhoho katolicismu, ale je odvážnější.

Ten ruský, má originální reálie, a proto mu dávám přednost (má i lepší hudební podklad) .

Ale kniha je kniha. Mám ji ve všech verzích, tedy v ruštině, a tudíž tedy v digitální formě od Černého mága (asi deset stran), až po majstrštyk, dokončený Bulgakovovovou ženou.

V čestině existuje několik překladů (různé kvality) a jsou k mání běžně na netu.

Mrkající

14 PPP Poněkud pověrčivý případ
StK (neregistrovaný) 11.09.2014, 14:56:45
Nemohl jsem to napsat dříve, abych to nebyl (11. září!) třináctý koment v pekle.
(Ha! Pověra! - No a?!))

Stejně jako Lucifera mě zajímá Bulgakovův M&M ve filmové verzi, též budu hledat, koumat, jak se k tomu dostat. Mimo jiné: duševní vlastnictví, autorská práva, patenty - taky zajímavé téma, při kterém se dokáží jinak slušní lidé rozhádat do krve. Stejně jako Víra je i duševní vlastnictví oblasti, kde mám poměrně zřetelný názor. Až /možná, snad/ budu mít víc času, splichtím o tom cosi na svém blogu. Je to zajímavé - vzhledem k historickým konsekvencím, realitě dnešního světa (práva drží někdo jiný, než autor) a marnosti počínání ochránců v dnešním digitálním věku.
Nebo to někdo napíše (po padesáté Mrkající ) místo mě.

Lucifer
13
Lucifer * 11.09.2014, 12:56:18
Astro, povedlo se ti však něco jiného, ke tvému nepovedenému komentáři [3] se připojil můj komentář [2]. Jak se to stalo, netuším, ještě jsem to tady nikdy neviděl, takže jsi způsobila velmi neobvyklý jev. Díval jsem se chvíli do zdrojového kódu, co mezi těmi komentáři chybí, ale brzy mě to přestalo bavit, čas potřebuji pro důležitější věci. Ohledně počítačů máš zřejmě nějaké čarodějnické schopnosti. Mrkající

mefi, Knížku Mistr a Markétka od Bulgakova jsem poprvé četl ještě v dospívajícím věku, bavili jsem se o ní tady již v Luciferském pekle

http://www.neviditelnycert.cz/ncnew/blog/pohadky/1587-o-luciferskem-pekle.html?str=2

Díky tobě jsem si uvědomil, že je zfilmovaná, takže jsem se ihned vydal na uložto, abych ten film vypátral. Zatím jsem ho našel jen rozkouskovaný do několika částí, ještě však nestáhl, ale udělám to. V poslední době čtu již převážně jenom populárně naučné knížky. Na beletrii mi nezbývá čas. Nahrazuji to filmovými verzemi, na které se koukám po půlnoci.

Úžasný

«     1    2   »