Natale (Už zase Ridley!)

rubrika: Pel-mel


Jak psát o Vánocích a nebýt jako ta zelená ječící (evidentně nesmrtelná) příšera, která na nás letos z monitoru vyskakuje i tam, kde by ji člověk nejméně čekal? Bylo by pěkné povídat o tom, jak vypadá „svět“ nebo „zahrádka“. (Čerta ze švestek je snazší si představit. I když, tedy…) O čem je řeč? O tzv. folklorních objektech spojených se zimou. Ale jak vypadají, to si, milí žáci, vyhledejte sami. Já zůstanu u hlavního důvodu, proč Vánoce přežily dosud a přežívat budou stále – jsou svátkem narození člověka z člověka. A docela obyčejně se mi ty nejkrásnější svátky staly jen záminkou, přiznávám. Ale – připomeňme si, jak se jim říká v jiných zemích!

 

Stella


O tom, že lidské zrození nebylo vždycky vítanou událostí, už se na NČ psalo v článku Balada stará. Na venkově se stávalo, že nechtěné dítě bylo co nejrychleji pokřtěno a pak se nechalo zemřít. V některých chalupách se tak dělo každoročně. Taková divoká regulace počtu obyvatelstva zdola. Pověstný Robert Malthus se stal populární svým názorem, že časem svět nebude moci uživit všechny narozené. Teoretikové nejrůznějších oborů hledají cesty, jak se k této otázce postavit.

 

Matt Ridley říká, že u člověka jako živočišného druhu by otázka populačního vývoje neměla být nijak složitá. Přesto se ukazuje, že tomu tak není. Životní úroveň v průběhu dějin sice stále roste (s výchylkami) a s ní roste také počet lidí. Když ovšem populační hustota překročí určitou hranici, systém zkolabuje. Ale je zvláštní, že vždy po tomto zhroucení populační hustota dosáhne vyšší úrovně, než měla před ním. Další zvláštností je, že při větší nabídce potravin se rozšiřuje dělba práce a lidí nepřibývá. Když lidé musejí odcházet z města na vesnici, aby se věnovali samozásobitelství, jde o jasný příznak poklesu životní úrovně a rostoucích civilizačních problémů.  Přitom u lidí neplatí, že je nutně musí kosit hlad, když se příliš rozmnožují. Pokud uplatňují směnu a specializaci, nemusí se plahočit na vlastním malém políčku (viz Kolektivní mozek).

 

Pohled do dějin

 

Robert Malthus a spolu s ním i David Ricardo se shodují, že pokud růst populace není kontrolován, musí klesnout životní úroveň. Stalo se tak např. ve 13. století v Anglii, v době vrcholného středověku. Země vzkvétala, budovaly se mosty, přístavy, větrné mlýny, kláštery, katedrály. Neobyčejně prosperoval obchod, zejména obchod s vlnou. Počet obyvatel se zdvojnásobil (na 5 milionů). Populační vzestup ale předběhl hospodářskou produktivitu. Bohatí zvyšovali cenu půdy, počty chudých rostly a reálné mzdy klesly během sta let na polovinu. Situace se vyhrotila v době pověstného hladomoru způsobeného deštivými léty roku 1315 a 1317, kdy úroda shnila na polích. Ani další roky nebyly o mnoho lepší. Pohromy dovršil v následujících třiceti letech dobytčí mor, po němž přišla černá smrt mezi lidi (40. léta). Epidemie moru se opakovaly, stejně jako neúroda, a tak počet obyvatel Anglie v roce 1450 odpovídal počtu z roku 1200. Je zajímavé, že příjmy na osobu se v tomto roce (1450) vyhouply na stejnou úroveň, jakou si udržely až do roku 1820. Ironie dějin způsobila, že zdecimování obyvatelstva za moru vedlo k vyplácení mezd, protože se nedostávalo lidí k obdělávání půdy. Navíc po celé Evropě začali působit italští bankéři přicházející z bohatých měst. Ke slovu se dostávala obliba módního odívání, uměleckých děl… Jako by mor urychlil rozvoj renesance.

 

Hlad, epidemie a války 17. století způsobily prudký pokles obyvatelstva. Bylo nezbytné přistoupit k systému náročnému na kapitál, ne na pracovní sílu. Což nepotkalo země, jako je Japonsko nebo Čína. Japonsko 17. století bylo vyspělou ekonomikou se zpracovatelským průmyslem. Venkov se mohl chlubit vysokým stavem dobytka. Do 19. století se mnoho změnilo. Tažný dobytek zmizel. Začalo být výhodnější obdělávat půdu motykami než pluhem. Lidí na práci bylo tolik, že nebylo nutné používat jakékoli technologie, ani kočáry, trakaře, vozy. Evropa využívala energii vody a větru, Japonci vše zvládali vlastní silou. Meč byl levnější než palná zbraň. Země byla značně soběstačná, ale celkově kdesi tam, kde Evropa byla už hodně dávno.

 

V 18. století Evropa zažila populační boom díky bramborám i jiným novým plodinám (viz Slunečnice bambulinatá). Kvůli vysokým výnosům brambor se prý např. Irové stali línými. Ne ale ve všem, protože počet obyvatel prudce stoupl. Ještě, než přišla katastrofa v podobě bramborové plísně (irský hladomor zabil r. 1845 milion lidí), bylo v Irsku tolik obyvatel, že přestávala stačit půda. Políčka dělená mezi potomky se zmenšovala. Podobně na Skotské vysočině nastalo „záhumenkářství“, příznak toho, že stagnuje obchod a technologie. Británie měla jednu velikou výhodu. Průmyslová revoluce mohla být úspěšná díky tomu, že země disponovala uhlím a půda, kterou potřebovala (pro obilí, bavlnu, čaj, cukr) se nacházela mimo její území. Dřevo měli Angličané z Kanady… Kromě toho se populační problém řešil „sám“ – lidé prostě odcházeli do Ameriky. Takovými výhodami v době prudkého nárůstu obyvatelstva (od začátku 20. století) nedisponovala např. Čína a Indie. Roku 1950 se počet zemědělské chudiny (samozásobitelé) v těchto zemích stával neúnosným.

 

Snaha regulovat růst populace

 

Nástupce J. F. Kennedyho, prezident Lyndon Johnson odmítl v 60. letech pomoci Indii se zdůvodněním, že tato země neumí regulovat růst svého obyvatelstva. Ekolog Garret Hardin v eseji Tragédie obecní pastviny prohlásil, že není možné tolerovat svobodu plodit děti, protože tato svoboda omezuje jiné, mnohem důležitější svobody.

 

V 70. letech (20. století!) se objevily návrhy (John Holdren, Paul a Anna Ehrlichovi) na populační kontrolu pomocí zákona vyžadujícího nucený potrat, dále se uvažovalo o přidávání sterilizačních prostředků do pitné vody… Lidé musí být k sterilizaci donuceni, při odmítnutí potrestáni. Je to neuvěřitelné, ale tato opatření vstoupila v některých zemích Asie do praxe pod tlakem západních vlád a nátlakových skupin (International Planned Parenthood Federation (Home)…). Čínská (proti)populační politika je všeobecně známa svou nelidskostí. Méně se možná ví, že syn indické premiérky Sandžaj Gándhí nutil 8 milionů chudých Indů k vasektomii. Při protestech přicházeli o život lidé a Gándhí povzbuzovaný Světovou bankou to považoval za nutné zlo na cestě k zlepšení stavu země.

 

(Poznámka. Nic nového. Začátkem 20. století začala být populární eugenika. W. Churchill r. 1910 napsal, že je nezbytné zabránit v rozmnožování lidem slabomyslným a zločincům. Lidi je nutné pozorovat a zabránit těm, kteří projevují špatné sklony, v rozmnožování.)

 

Máme falešné představy?

 

Ale Ridley zdůrazňuje, že toto všechno bylo zbytečné, protože v 70. letech už populace stagnovala. Porodnost v Asii začala klesat úplně stejně, jako v Evropě, když začala vzrůstat prosperita. V současnosti klesá porodnost v celém světě. Dnes neexistuje země, která by měla porodnost vyšší než v 60. letech 20. století. V méně rozvinutých zemích se porodnost propadla skoro o polovinu. Propad pokračuje bez zastavení. Porodnost pod hranicí 2.1 dítěte na ženu má už polovina zemí světa. Na Srí Lance je to 1.9. V Rusku bude v roce 2050 počet obyvatel o třetinu nižší než v 90. letech.

 

Málo se ví, že „v celosvětovém měřítku úroveň porodnosti klesá volným pádem“. V každém světadílu, v každé kultuře! (Velké rodiny mají Amišové a Hutterité v Severní Americe). Míra úmrtnosti klesá, ale populační růst se zpomaluje. Bangladéš, nejlidnatější země, během padesáti let snížil porodnost z 6.8 dítěte na ženu na 2.7 dítěte. Indie z 5.9 na 2.6 dítěte. Demografická revoluce v každé zemi zasáhne všechny vrstvy. Přecházíme od vysoké úmrtnosti a vysoké porodnosti k nízké úmrtnosti i nízké porodnosti. Asie se na této cestě ocitla v 60. letech, Latinská Amerika v 70., většina Afriky v 80. letech (viz Nejlidnatější země naší planety).

 

Příčiny?

 

Prý těžce vysvětlitelné. Zhroucení míry porodnosti přišlo bez vládních či církevních opatření. (Papežova Itálie – 1.3 dítěte na ženu.) Na prvním místě mezi příčinami poklesu porodnosti bude paradoxně snížená dětská úmrtnost. Není nutné mít víc dětí, když přežijí ty, které jsme už přivedli na svět. Vyšší příjem sice znamená méně starostí s uživením většího počtu dětí, ale také možnost vybrat si i jiné povyražení než plození. Emancipované ženy (antikoncepce a vzdělání) chtějí dát dětem co nejlepší výchovu, již by při větším počtu dětí špatně zvládaly. K dalším důvodům poklesu porodnosti patří i urbanizace. Ridley zdůrazňuje, že populaci nejvíce „kontroluje“ spotřeba a obchod. Ekonomická svoboda zajistí kontrolu populace sama. Čím více prosperity a svobody máme, tím spíš se míra porodnosti stabilizuje kolem dvou dětí na ženu. Tomu odpovídá právě současná situace. A to je důvod k optimismu. A problém stárnutí populace? Sedmdesátníci u počítačů budou určitě svěžejší než čtyřicátníci při manuální práci.

 

Vyhledala jsem loňskou statistickou ročenku. Pořád mám totiž v živé paměti tu řadu postelí, která se v půli osmdesátých let dvakrát týdně utvořila v nemocniční chodbě. Jedna po druhé byly ženy odváženy k umělému potratu. Asi má Ridley pravdu. Roku 1988 bylo u nás přerušeno 113 730 těhotenství, roku 1991 – 106 042. Se změnou společenských podmínek nastoupil pokles. Roku 2012 podstoupilo umělý potrat 23 032 žen (narodilo se 108 955 dětí, z toho šestnáctiletým matkám – běžný jev ve dvaceti letech před „sametem“ – jen 219). V čem že má Ridley pravdu? Nepotřebujeme se při plánování rodiny řídit vnucovanou ideou a vizí dokonalé budoucnosti.

 

Zdroj: Ridley, Matt: Racionální optimista, Argo/Dokořán, Praha 2013

 


komentářů: 16         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

16 KOCOUR dobrýýý
čulibrk (neregistrovaný) 13.12.2014, 19:56:32
Souhlas s Kocourem. S vyplazeným jazykem

Stella
15
Stella 11.12.2014, 09:57:43
K 13.

Poslední věta nepatří k onomu příběhu! Týká se nás.
Už raději mizím.

Stella
14
Stella 11.12.2014, 09:55:15
Lucifere,
to je jen tou optikou. Bylo, je, bude.

Stella
13
Stella 11.12.2014, 09:53:52
Myslela jsem, že debata už nebude pokračovat... My posuzujeme záležitost asi rozumově, pragmaticky, ale ono jde především o věc citu. A cit námi vládne.
Proto je dobré starat se např. o autistické děti, protože citově kultivujeme taky sebe a společnost jako celek. Tyhle děti ale netrpí.
Abychom nesrovnávali nesrovnatelné. Ten nedávno publikovaný příběh rodiny, kde mají jedno za druhým děti s vyhlídkou jejich smrti v bolestech a prozatím se ztrátou dechu několikrát denně, krmení sondou - přivedli je na svět přes všechny testy a všechna varování - to je skutečně sobectví a nezodpovědnost. Rodiče si plní svoji potřebu! Potřebu sebeobětování, ušlechtilosti, oddannosti víře. Možná i pozornosti.

Osud je nevyzpytatelný. Známá donosila až páté těhotenství. Syn se narodil lehce tělesně postižený, velmi inteligentní. Pak přišly na svět další dvě děti. Krásné a zdravé, úspěšné.
Znám jiné, kteří zachraňovali dceru za cenu nesmírných obětí - a litují. Bude jí dvacet. Sedí, kýve se, žádný kontakt. Řekli: Měli jsme ji tenkrát oplakat.
Buďme rádi za to, co máme, za to, co jsme měli.

astra2
12
astra2 11.12.2014, 07:50:19
Téměř denně vídám dvojici - matku a syna. Matka droboučká, syn obézní, obrovský. Postižený. Matka jde před chlapcem, který se opírá o její rameno velkou silou, opření o matku mu odlehčuje jeho shrbenou chůzi. Matka se opírá o dvě hole, aby tu tíhu vůbec unesla. Tatínka nevidět, asi utekl od odpovědnosti. Dva životy. Jak jim asi je? Co matka? Co jí jde hlavou? Kdykoli je potkám, jsem smutná...

rezy
11
rezy 11.12.2014, 07:40:52
ahoj, vidím,nakousli jste těžké téma. Už včera jsem se chtěl přidat, ale necítíl jsem se na to, znám jeden podobný případ o kterém píše Kocour, po prvním dítěti je doktoři varovali, ale oni nedbali. První dítě mělo pohřeb v říjnu (asi 22let). Druhé dítě je na tom podobně, jen je mladší. V podstatě souhlasím, s tím co tu napsal Kocour, lidi by tohle měli respektovat.

Lucifer
10
Lucifer * 11.12.2014, 01:38:26
La Gioconda está triste (najděte si to na YouTube)

Dobrou noc a dobré ráno...

Ospalý

9 Pro Stellu:
Starý kocour (neregistrovaný) 11.12.2014, 00:54:00
Já chápu ten mateřský pud při prvním dítěti, které je postižené, Stello. To je taky příroda - nenechat si vzít potomka. A i když matka bývá varována lékaři (spousta vrozených vad se dá indikovat už v době, kdy je možný potrat) matka to dítě chce. Protože si nedokáže představit, co těžce postižené dítě obnáší. (Mám známého, který měl jedno postižené dítě. Je to obdivuhodné, co vše pro něj udělali - aby jim v sedmnácti umřelo. Ale o dalším dítěti už neuvažovali.)
Má-li zdravé sourozence, tak ti to odnesou taky. Ale dělá to (z těch bratrů nebo sester) lepší lidi, kteří jsou slitovní v původním, krásném významu toho slova.

Co ale nechápu, je OPAKOVÁNÍ to nezdařeného narození. Ví, co bude následovat, ale stejně se nechá oplodnit a porodí DALŠÍHO chudáčka.
To mi vadí. A s čím se asi nedá nic dělat, protože humanisté... Křičící

Co je k čertu na tom konání humánního? To je přece flagelantství, sebemrskačství. Nebo póza - \"já, vzorná matka\".

Přitom: Točil jsem několik dní v jednom ústavu pro autistické děti. Denním ústavu, na noc si je brali rodiče domů. Tolik lásky, které ony umí dát komukoliv, koho k sobě pustí(!), se snad nedá bez slz unést*. Nevadí mi, i když nikdy k ničemu pořádnému (ty těžší případy) nebudou. Ale ani jeden z rodičů neuvažoval o tom, že jim pořídí autistického brášku nebo sestřičku. Ani jeden! A většinou si to mohli dovolit, byli to vzdělaní a dobře situovaní lidé. A měli tu své malé autisty rádi. \"Školka\" byla sice perfektně vedená - ale drahá. Rodiče museli pracovat, aby zajistili materiálně život pro zdravé dítě, pokud ho měli i pro to \"jiné\".

Viděljsem habána tak asi osmnáctiletého, jak málem rozmačkal svoji malou ředitelku, protože jinak než objetím to vyjádřit neuměl.
Holčice, asi tak patnáctiletá, zase tak krásně malovala, že každý náčrtek mohl hned jít do pasparty a do Díla. Podal by se ještě týž den. Ale cosi se najednou stalo, holka začala křičet a zmítat se a museli přijít dva asistenti, aby ji fyzicky přemohli a doprovodili do takové zvláštní tmavomodré místnosti s tichou hudbou a válci, kde běhaly ve vodě bublinky. A za půl hodiny už bylo dobře.
Navíc - ta holčice byla krásná. Krásná, jak anděl. A nikdy nebude matkou. Nikdy nebude nic dělat mimo ústav nebo domov. Jen malovat koně a psy.

To vám tak nějak Stello zabude strašně líto. :\'(

Lucifer
8
Lucifer * 10.12.2014, 23:24:45
Stello, co tady naznačil Starý kocour, je jenom slabý odvar toho, co se ve skutečnosti děje. A především na mentální úrovni. Vzpoura mentálně zdegenerovaných deprivantů jede na plné obrátky. Co jsem napsal v sérii Šílenství doby, stejně jako globální oteplování, nástup retrvovirů, jako třeba HIV, a další našemu druhu veřejně propírané hrozby, jsou proti tomu procházkou růžovým sadem. Jenom to, co vidím při cestě metrem mezi svou ubikací a pracovištěm, a co zahlédnu v internetových zprávách, je zralé na mentálně patologickou degeneraci.

Když si představím, jak obrovský mozek mají tito jedinci v porovnání s komáry, a přitom se stejně větší demencí oproti komárům se chovají, tak to vidím na totální masakr lidské evoluce. Zdroje tohoto mentálního masakru lidí jsem tady už několikrát naznačil, ale další díly Šílenství doby mě už nebaví psát. Rychlost nástupu nadvlády totální lidské idiocie a následující lidské patologie je neuvěřitelná. Něco takového jsem ještě před malinkým nedávnem ani ve snu nečekal.

Ti lidští tvorové, a to napříč celým generačním spektrem, se jako ve velmi rychlém filmu před mýma očima mění v naprosté mentální a deprivované trosky. Ne všichni. Ale ti, co tak činí, zcela jednoznačně, bezpodmínečně a bez jakéhokoli nároku na sebemenší odpor těch zbylých, z nichž si to navíc totální většina ani neuvědomuje, začínají absolutně ovládat veškerý prostor. Křičící

Stella
7
Stella 10.12.2014, 22:55:50
Ale. Rozštěp se dříve neléčil - dítě nemohlo pít a bylo vyřešeno.
Rozumějte, St. Kocoure, mluvím o té pomyslnosti hranice. Nehoruji pro udržování života za každou cenu. Jen konstatuji problém. Vytrhla jsem to podtéma z vašeho kontextu.
S odpovědností a neodpovědností matek, jak o ní píšete, souhlasím.
Sama nechápu to neuvěřitelné sebeobětování při mnohaleté péči o beznadějné. V podstatě několik zmarněných životů. Ale taky si vzpomínám, jak jsem po narození dítěte byla ochotna se za jeho přežití rvát jako zvíře. Ať by bylo jakékoli, hlavně, aby žilo. (Měli jsme problém.) To je povel přírody! A s tím nic nenaděláte.
Ano, přírodě jde vždy o druh. Potvora. (I jako podpis - třeba.)

6 To Stella:
St. Kocour (neregistrovaný) 10.12.2014, 20:51:01
Nemohu souhlasit. Neuvažuji přece o nějaké selekci jako na výrobní lince, kde jde do šrotu vše, co je mimo toleranci.
Napsal jsem:
Matka, která už má jedno nebo dvě postižené děti a která se rozhodne přes varování lékařů, že její další dítě se narodí opět postižené toto dítě porodit je bezohledná osoba. K těm svým dětem i ke společnosti, protože právě společnost se musí o takové děti postarat - na úkor péče o ty ostatní.

S křesťanstvím to celkem nemá nic společného.
Zatím zachraňujeme nezachranitelné na úkor(!) těch zachranitelných. To není dobře. Ani pro ty jakž takž přežívající. Ale ti za to přece nemohou. Matka, která postaví uspokojování svého mateřského pudu nad racionalitu je skutečný viník. Ne ten chudák, co se narodí a po několik letech pro zdravého nepředstavitelného utrpení (které sice ani nevnímá, protože nepoznal nic jiného, lepšího) umře. Nebo neumře a má opět postižené děti - třeba Downovým syndromem nebo něčím podobným. O které se ani neumí postarat. Jen zplodit. Tady mateřský pud prostě selhává.
Příroda tyhle excesy prostě nedovolí. Proto druhy přežívají jako druh a nedegenerují.

(Rozštěp patra je přece vada odstranitelná - dnes dokonce beze zbytku. To není moc dobrý příklad.)

Pozn.: V dobách krajní nouze jsou lidé ochotni stát se i kanibaly. Morava v pravěku, Rusko v minulém století atd., atd. Ztroskotanci - např. ten basketbalový oddíl, který spadl s letadlem kdesi v Andách.
Jako druh pak přežívají. A přitom je kanibalismus pro nás za běžných podmínek naprosto nepřijatelný. Naprosto! Ostatně - je to popsáno i v pramenech, ze kterých je sestaven tenhle článek.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kanibalismus

http://www.national-geographic.cz/clanky/proc-se-ji-lidske-maso-kanibalismus-je-rozsirenejsi-nez-byste-cekali.html#.VIijntKG-So

Stella
5
Stella 10.12.2014, 12:54:37
Ad 4: Roztrhaný Kocour! Těch chlupů! Před svátky! Křičící
Ridley pořád považuje dělbu práce a přirozený vývoj \"zdola\", ekonomickou svobodu, za všespasitelné.
Pro mne byl objevný ten fakt, že celosvětově populace neroste - to je zřejmě jen optický klam. Asi málo čtu noviny.

Vy, Velký Předoucí, jste se dotkl jedné věci: BALANCOVÁNÍ NA HRANĚ: nenechat žít postižené, to je, zlikvidovat JEDINCE v zájmu celku, popřít to, co hlásá křesťanství. ODKUD A KAM AŽ? Poznala jsem dost mladých lidí s rozštěpem rtu - dřív takové děti umíraly, automaticky. A z těchto vyrostli výborní, talentovaní lidé.
Trochu mimo, ale jen trochu: podobné balancování: slabost demokracie v tom, že na sebe všechno vyžvaní - když jde o boj proti terorismu, kterému je lidskost a pravda cizí, natož sebekritika a pokora. Zase pohyb na ostří nože.
Poznat, cítít a ctít MĚŘÍTKO.
A teď se, Kocoure, zase složte dohromady! Mrkající

4
Starý kocour (neregistrovaný) 10.12.2014, 09:38:56
Pěkný exkurs do minulosti - ale tam asi příčiny stávajícího stavu nenajdeme. Nebo se musíme dívat jinak, než prismatem dnešní morálky a etiky.
Ale v článku příčiny uvedené jsou. Máme se lépe a dokážeme dělat i jiné příjemné věci než plodit děti. To je podle mě hlavní důvod. A současně hlavní průšvih. Protože plodí hlavně ti, pro které je plození tou nejdosažitelnější zábavou (hlavně pro chlapy, jak jinak [;>) a nemají dobré informace o tom, jak zamezit početí nebo dokonce jim ochranu proti početí jejich víra zakazuje - mimo jiné je to jeden z hlavních důvodů, proč bývávalo tolik oněch nechtěňátek. Nebo jim víra mít dostatek potomků přímo přikazuje - "Milujte se a množte se!" A jsou nejen křesťané, nemylme se.

Problémem je, že se nejvíce množí právě intelektuálně a morálně poněkud pochabší jedinci. Rodí se tak děti postižené (tělesně i/nebo duševně), o které se společnost musí starat, protože rodiče to nezvládají buď fakticky, nebo prostě nechtějí.
Proto nejen klesá natalita*, ale kvalita populace pomalu, po vzepětí vzniklém po potřebě doplnit stavy po II. světové válce klesá.

Já vím, že eugenika je velmi nežádoucí. Ale právě výše uvedené se za něco podobného vlastně přimlouvá. Matka, která už má jedno nebo dvě postižené děti a která se rozhodne přes varování lékařů, že její další dítě se narodí opět postižené toto dítě porodit je bezohledná osoba. K těm svým dětem i ke společnosti, protože právě společnost se musí o takové děti postarat - na úkor péče o ty ostatní.

Kdyby tady byla primitivnější společnost, matka by zůstala na péči sama a dítě by zemřelo, čímž by se jeho vrozená vada nedostala do populace. To starověké "házení mrzáčků ze skály" není pro společnost jako celek ani tak surové, jak se zdá. V přírodě to funguje stejně. Nejslabší mládě v hnízdě zahyne - sourozenci mu všechno sežerou. Nejslabší mládě u savců má stejný osud. Nebo ho dostanou predátoři, protože neumí běhat tak rychle, jako ostatní.
Čímž se (přirozeně) udržuje populace daného druhu v kondici. My tohle nerespektujeme - a taky se nám to vymstí.

A teď mě můžete za tyhle názory roztrhat na kusy.
Mlčící

Stella
3
Stella 10.12.2014, 09:12:23
Unie - 7% světové populace...
Číňani k umlácení zvolili chytřejší cestu.

Lucifer
2
Lucifer * 10.12.2014, 02:16:14
Mimochodem, kdyby se v tom seznamu vyskytovala Evropská unie, tak je na třetím místě:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie

«     1    2   »