Nový rok sice začal včera, takže to může vypadat, že jsem se o jeden den opozdil, ale faktem je, že tohle je můj první příspěvek na NČ v tomhle roce a zároveň i první, který jsem napsal letos. Poslední jsem napsal a zde publikoval ještě loni, ačkoli byl zamýšlen i jako úvod do aktuálního roku. Jenomže to bylo jenom tak půl napůl a ještě navíc z legrace. Teď už to myslím vážně.
Lucifer
Když jsem se na Nový rok někdy krátce před polednem probral ze silvestrovského kómatu, rozhodl jsem se, že učiním něco, co de facto v tomto čase činím každý rok, totiž že si narýsuji nějaké důležité novoroční předsevzetí. Rozdíl proti těm předchozím však měl spočívat v tom, že tentokrát se pokusím tento zamyšlený čin skutečně učinit. Rozhodl jsem, že se svá novoroční předsevzetí začnu brát velmi vážně.
Když jsem svůj nabouraný pitný režim narovnal zpět do standardní hladiny, uchopil jsem klávesnici a svůj plán na přebudování své dosud čím dál žalostnější existence začal sepisovat do úhledných řádek (Arial 10, zarovnáno zprava i zleva). Vznikla z toho poměrně dost početná skládka úhledných stránek, jejichž celkovým obsahem vás zatěžovat nebudu, jelikož vím, že máte dost svých vlastních starostí. Přesto si nemohu odpustit nastínit alespoň jedenáct úhelných kamenů onoho literárně a dramaticky pečlivě rozpracovaného spisku:
Když jsem ten novoroční spisek doklábosil, zavolal jsem úklidovou četu na bobky, vyčistil si ústní dutinu, namazal botky a vyrazil na pravidelnou novoroční procházku. Pěšmo jsem obkroužil celou svoji NB vísku, občas si zavýskal, někdy i zapískal a nadělal úhlednou hromádku fotek. Jednu z nejkrásnějších připojuji na závěr svého vážného novoročního zamyšlení.
02.01.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 16