Už jsem začínal mít pocit, že jsem zde zavedl novou tradici v podobě nedělního sanitaria. Příliš jsem si fandil a po dlouhém a těžkém duševním trmácení jsem byl nucen uznat, že tuhle káru neutáhnu. Lucifer
Summa summarum: nedělní sanitarium dneska, příště a nejspíš i přespříště nebude. Tuším, že to byl Ernest Miller Hemingway, kdo zhruba napsal: "Když vám dají nalinkovaný papír, pište napříč." A teď si představte, že si ten papír nalinkujete sami. Tohle už není jenom prušáctví, ale přímo sebemrskačství. Ovšem psát napříč po vlastně nalinkovaném papíru je literární exhibicionismus. Jak tak koukám, tak jsem se dostal do slepé uličky. Když budu pokračovat v nedělních sanitariích, tak budu působit dojmem sadomasochistickým, a když to zruším, tak grafomanicky exhibicionistickým. Ze všeho nejhorší je, že jsem si vlastně naběhl na vlastní nastražené vidle. Kdybych držel zobák a napsal zde něco o tom, jak se může deprese vyléčit bez léků a lékařů, nikomu by zřejmě nedělní sanitarium nechybělo. Konečně ta tradice byla tak krátká, že jistě ještě nestačila zakořenit. Mimochodem, knížku o uzdravení bez léků a lékařů jsem zrovna zakoupil během své sobotní inspekce v knihkupectví Academia a ještě z ní tady něco vyextrahuji. Nyní mi však dopřejte, abych své dnešní nedělní strastiplné sanitarium alespoň nějak vzletně dokončil. K tomuto účelu použiju jednu z mých nejoblíbenějších skladeb od prehistorického hudebního tělesa, skrývajícího se pod názvem Genesis. Zatímco mé dnešní sanitarium evidentně zkolabovalo, tak za lyrický text tohoto hudebního dílka by se nestyděl ani nejslovutnější poetický virtuos.
12.02.2012, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 18