Červen započal slunečním svitem. Slunce je takové žluté kolečko na obloze, díky němuž kromě jiného zraje víno. Poměrně brzy se však začal hlásit Medard. To je takový pán v kápi s bezednou konví dešťové vody. Někdy se stane, že to přežene, slunce zažene za mraky a kropí a kropí čtyřicet dní v kuse. Zatím to vypadá, že se Medard dohodl se sluncem na remíze. A to je dobře, nic se nemá přehánět, a vinohrady se mohou předhánět v produkci zlatého moku.
Dnes v podvečer, po odpolední dešťové kropence, jsem si opět otevřel výbor z Baudelairových Květů zla v překladu Ivana Slavíka (Volám z hlubin a Špatný mnich a Vodotrysk). Nalistoval jsem si část věnovanou vínu a smrti. Obsahuje tři básně: Víno hadrářů, Víno milenců a Smrt milenců. Započnu tou první, milence s jejich vínem a smrtí si nechám na někdy jindy. Tedy pokud se k tomu ještě doklopýtám.
Lucifer
Víno hadrářů
Charles Baudelaire
Nejednou pod lampou tam venku na ulici,
v níž vítr chrastí sklem a komíhá jak svící,
v blátivém bludišti starého předměstí,
kde lidstvo hemží se a kvasí s prudkostí,
uvidíš hadráře, jenž jde a hlavou kývá,
jak básník klopýtá a dotýká se zdiva
bez obav z čmuchalů, svých zdejších poddaných,
a srdce vylévá v projektech senzačních.
Diktuje zákony, soud slavně zapřísahá,
zločince zneškodní, obětem napomáhá,
pod nebem jako pod závěsem k slavnosti
se ctnostně opíjí svou vlastní skvělostí.
Ti lidé, soužení sty trampot z domácností,
sedření robotou a sešlí zestárlostí,
s hromadou veteše, jež tlačí do kříže,
se zvratky odpadků z celičké Paříže,
šátrají domů, smrad jak z bečky se z nich trousí,
s druhy, jimž ve válkách zbělely vlas i vousy,
leč zplihl jejich knír jak prapor setniny.
– Vítězné oblouky, vlajky i květiny
se tyčí před nimi však pohádkovým divem;
v světelné orgii a v hřmotu ohlušivém
slunce a troubení bubnů a jásání
se slavně vracejí zástupy vítáni.
Marnivým lidstvem proud se takto valí živý,
proud vína zlatého, ten Paktol oslnivý,
a zpívá v hrdle nám, co člověk vykonal,
a svými dary mu pak vládne jako král.
Bůh, aby uspal zášť a čelil lhostejnosti,
všech starých proklatců, hynoucích ve skrytosti,
vymyslil spánek, hnut výčitkou svědomí,
a člověk víno zas, to dítě sluneční.
04.06.2020, 21:34:05 Publikoval Luciferkomentářů: 3