Neviditelný čert

Červen započal slunečním svitem. Slunce je takové žluté kolečko na obloze, díky němuž kromě jiného zraje víno. Poměrně brzy se však začal hlásit Medard. To je takový pán v kápi s bezednou konví dešťové vody. Někdy se stane, že to přežene, slunce zažene za mraky a kropí a kropí čtyřicet dní v kuse. Zatím to vypadá, že se Medard dohodl se sluncem na remíze. A to je dobře, nic se nemá přehánět, a vinohrady se mohou předhánět v produkci zlatého moku.

Dnes v podvečer, po odpolední dešťové kropence, jsem si opět otevřel výbor z Baudelairových Květů zla v překladu Ivana Slavíka (Volám z hlubin a Špatný mnich a Vodotrysk). Nalistoval jsem si část věnovanou vínu a smrti. Obsahuje tři básně: Víno hadrářů, Víno milenců a Smrt milenců. Započnu tou první, milence s jejich vínem a smrtí si nechám na někdy jindy. Tedy pokud se k tomu ještě doklopýtám.

Lucifer

Víno hadrářů

Charles Baudelaire

Nejednou pod lampou tam venku na ulici,

v níž vítr chrastí sklem a komíhá jak svící,

v blátivém bludišti starého předměstí,

kde lidstvo hemží se a kvasí s prudkostí,

uvidíš hadráře, jenž jde a hlavou kývá,

jak básník klopýtá a dotýká se zdiva

bez obav z čmuchalů, svých zdejších poddaných,

a srdce vylévá v projektech senzačních.

Diktuje zákony, soud slavně zapřísahá,

zločince zneškodní, obětem napomáhá,

pod nebem jako pod závěsem k slavnosti

se ctnostně opíjí svou vlastní skvělostí.

Ti lidé, soužení sty trampot z domácností,

sedření robotou a sešlí zestárlostí,

s hromadou veteše, jež tlačí do kříže,

se zvratky odpadků z celičké Paříže,

šátrají domů, smrad jak z bečky se z nich trousí,

s druhy, jimž ve válkách zbělely vlas i vousy,

leč zplihl jejich knír jak prapor setniny.

– Vítězné oblouky, vlajky i květiny

se tyčí před nimi však pohádkovým divem;

v světelné orgii a v hřmotu ohlušivém

slunce a troubení bubnů a jásání

se slavně vracejí zástupy vítáni.

Marnivým lidstvem proud se takto valí živý,

proud vína zlatého, ten Paktol oslnivý,

a zpívá v hrdle nám, co člověk vykonal,

a svými dary mu pak vládne jako král.

Bůh, aby uspal zášť a čelil lhostejnosti,

všech starých proklatců, hynoucích ve skrytosti,

vymyslil spánek, hnut výčitkou svědomí,

a člověk víno zas, to dítě sluneční.

04.06.2020, 21:34:05   Publikoval Luciferkomentářů: 2