Antioxidanty z netradičních zdrojů

rubrika: Populárně naučný koutek


Antioxidanty jsou látky, jejichž molekuly omezují aktivitu kyslíkových radikálů tím, že snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních či nereaktivních forem. Tím omezují proces oxidace ve výrobcích, kde se vyskytují, a prodlužují tak jejich trvanlivost. Konzumace antioxidantů působí příznivě na lidské zdraví, neboť snižuje pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob. Pokud strava neobsahuje dostatečné množství antioxidantů, měla by být antioxidanty doplňována. Tento příspěvek z Doby jedové 2 je věnován antioxidantům, které se dají získat z netradičních surovin.

Lucifer


Lykopen

Lykopen je látka ze skupiny karotenoidů a je jedním z nejúčinnějších karotenoidních antioxidantů. Je obsažen v zelenině a v některých druzích ovoce jako červený, v tucích rozpustný pigment. Nejvýznamnějším zdrojem lykopenu jsou červená rajčata, která obsahují 30-70 mg/kg tohoto barviva. Menší množství lykopenu jsou obsažena např. v červeném (vodním) melounu, šípcích nebo růžových grepech.

Objevy posledních let ukázaly, že lykopen má příznivý vliv na lidské biochemické procesy a že častá konzumace potravin s vysokým obsahem lykopenu nebo užívání lykopenu jako doplňku stravy může významně snížit rizika vzniku rakoviny. Vysoká hladina lykopenu v krvi je zdravotní pojistkou i proti chronickým nemocem srdce a tepen, plic, prostaty a kůže. Vědecké studie prokazují, že riziko vzniku rakoviny prostaty je nižší u mužů, kteří pravidelně konzumují rajská jablka nebo rajský protlak či kečup, ve srovnání s těmi, kdo tyto pokrmy nejedí. Zdá se také, že lykopen snižuje výskyt infarktu myokardu. Není bez zajímavosti, že vůbec nejnižší výskyt nádoru prostaty byl prokázán v zemích Středomoří, zejména v Řecku a Itálii, kde ve stravě převládají rajská jablka.

Jedním z netradičních zdrojů lykopenu je tropická mikroskopická houba Blakeslea trispora. Společnost Vitatene Inc., zbývající se výrobou penicilinu, požádal o souhlas se zařazením lykopenu produkovaného touto houbou (plísní) mezi "potraviny nového typu" (PNT). Jako barvivo E160d je povoleno přidávat lykopen do potravin v množství do 500 mg/kg. Denní příjem v EU se odhaduje na 0.5 až 5 mg a má se za to, že zvýšení obsahu lykopenu v dietě by bylo užitečné pro snížení výskytu nádorových onemocnění. Cílem společnosti Vitatene Inc. je přidávat lykopen do pomazánkových tuků, mléka a mléčných výrobků, kořenících přípravků, ochucovacích omáček a zálivek, konzerv a cukrovinek. Lykopen z Blakeslea trispora byl v roce 2006 schválen jako antioxidant, výživový doplněk a doplněk stravy. Podle úřadu EFSA (European Food Safety Authority) je třeba učinit opatření, aby jeho příjem nepřekročil 2 mg/den.

Společnost LycoRed Natural Products Industries požádala o zařazení rajčatového extraktu obohaceného lykopenem, tzv. oleoresinu Lyc-O-Mato, mezi PNT, ale o žádosti dosud není rozhodnuto. Termínem oleoresin se označuje směs pryskyřic a esenciálních olejů, připravená z některých částí rostlin. V případě oleoresinu Lyc-O-Mato obsahuje přípravek vysoký podíl mastných kyselin, acylglycerolů a nezmýdelnitelných látek. Záměrem výrobce je přidávat Lyc-O-Mato do potravin, jako jsou jogurty, sýry, chléb, cereální tyčinky, uzeniny apod. Dnes již existuje několik desítek studií o příznivých účincích oleoresinu Lyc-O-Mato na lidské zdraví, ovšem je třeba si uvědomit, že nesmí docházet k jeho nadměrné konzumaci.

Astaxanthin

Astaxanthin je přírodní látka ze skupiny karotenoidů. Tento červený pigment se vyskytuje v přírodě v mnoha živých organismech, které jsou také součástí lidského jídelníčku. Astaxanthin zabarvuje do červena některé korýše, včetně krevet, krabů a humrů, a je také zodpovědný za růžovou barvu lososa. Vyskytuje se rovněž jako přirozené barvivo v řasách. Podle řady studií je astaxanthin velmi silný antioxidant s ochrannými a protizánětlivými účinky. Má až desetkrát vyšší antioxidační účinek než β-karoten a stokrát vyšší než vitamin E.

V řadě studií byly prokázány příznivé účinky astaxanthinu u lidí: ochrana proti UV fotooxidaci a poškozování DNA, stimulace imunitního systému prostřednictvím zvýšené produkce T- a B-buněk a inhibice tvorby oxidovaného LDL, který je spojován s tvorbou krevních sraženin. Astaxanthin rovněž zmírňuje zánětlivé procesy a napomáhá prevenci kardiovaskulárních nemocí a tvorby nádorů, příznivě ovlivňuje hladkost kůže a zpomaluje její stárnutí.

Několik výrobců ohlásilo výrobu oleoresinu bohatého na astaxanthin z řasy Haematococcus pluvialis, protože se předpokládá rovnocennost s potravinami bohatými na astaxanthin, které byly až do roku 1997 prodávány švédskou firmou Astacarotene (dnes ve vlastnictví Fuji Chemicals). Největším dodavatelem této suroviny je dnes společnost Algatechnologies Ltd. z Izraele, která využívá pouštní slunce k pěstování mikrořas H. pluvialis, které patentovaným výrobním postupem zpracovává na přírodní astaxanthin.

Zeaxanthin

Zeaxanthin je zlatožluté karotenoidní barvivo, strukturní izomer luteinu. V přírodě se nachází zejména v kukuřici, ale také ve vaječném žloutku. Spolu s luteinem se nachází zeaxanthin ve zvýšeném množství také v oku, zejména ve žluté skvrně. Zeaxanthin zde vytváří ochrannou vrstvu, která pohlcuje škodlivé záření modré části spektra a chrání tak spolu s luteinem nejen žlutý bod, ale vůbec celé oko před poškozením UV světlem tím, že odstraňuje reaktivní formy kyslíku z čočky a sítnice. Zeaxanthin hraje tedy významnou úlohu v ochraně oka a působí proti degeneraci stárnoucí oční sítnice a proti očnímu zákalu.

O zařazení eaxanthinu jako složky PNT žádá firma DSM Nutritional Ltd., která by ho chtěla aplikovat do potravinových doplňků a potravin ve formě prášku nebo suspenze v obilném oleji. Předpokládá použití v nejvyšší denní dávce až 20 mg/osoba, ale jsou obavy, aby tato hodnota nebyla při rozšíření jeho používání překročena.

Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová 2


komentářů: 31         



Komentáře (31)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

31
Marika (neregistrovaný) 20.06.2017, 12:50:21
Někde jsem četla, že ze studií plyne opravdu malý výskyt závažných vedlejších účinků, při používání přírodního astaxanthinu https://www.bonaloka.cz/o-astaxanthinu/. Astaxanthin se zařazuje mezi karotenoidy. V přírodě se schovává v řasách, lososech, humrech, krevetách…

Lucifer
30
Lucifer * 18.03.2013, 18:12:14
rezy, vracím se ještě ke srovnání Kanady a Prahy (popř. ČR). Neřešil jsem problém, jestli se dá lépe jezdit po širokých bulvárech než v úzkých a ucpaných pražských uličkách. Podstata mého srovnání spočívala v respektu řidičů jak k sobě navzájem, tak k dopravním pravidlům. Kupříkladu v neděli jsem jako tu předchozí vyrazil na dlouhou procházku Prahou a tentokrát jsem to vzal přes Břevnov. Když jsem po Bělohorské dorazil na Dlabačov, očekávala mě poslední rušná křižovatka před příchodem na Pohořelec a Hradčany. Tahle křižovatka ve tvaru písmene T, kde se dá z nebo do Bělohorské odbočit z nebo do Diskařské je ve skutečnosti rušná jen na Bělohorské. Po Diskařské toho moc nejezdí. Před přechodem Diskařské jsem se pořádně rozhlédl, z Bělohorské se však nikdo nechystal odbočit a Diskařská byl a prázdná. Když jsem byl v půli přechodu, přiřítil se po Bělohorské od Pohořelce takový mohutnější osobák velikosti Land Roveru a prosvištěl několik centimetrů za mými zády. Když jsem ho spatřil, tak jsem samozřejmě přidal do kroku, ale kdybych zpanikařil, tak mě sejmul. Něco podobného jsem během procházky ještě zažil někde na Smíchově.

S něčím takovým, což pokládám za buranské chování, jsem se v Kanadě ani ve Spojených státech nesetkal. Tam když uvidí řidič chodce blížícího se k přechodu, kam chce odbočit, zastaví v decentní vzdálenosti. Nevím, jestli ten řidič byl v nějakém presu, jako že na něj někdo tlačil zezadu nebo řítil se z protisměru, ale je zcela evidentní, že způsob, jakým to vyřešil v již téměř historické a turistické oblasti, je projevem sprostého buranství. Tito jedinci nerespektují vůbec nic a jedině tehdy, když narazí na větší sílu, stáhnou ocas. Tahle bezohlednost a nerespekt je na všech frontách.

29
Zuzana (neregistrovaný) 17.03.2013, 13:06:28
Sorry za zdvojeny prispevek, ale velmi spatne se mi sem prispevky vkladaji.

28
Zuzana (neregistrovaný) 17.03.2013, 12:56:46
Prazskou znacku jsem skutecne jednou mela ( pujcovna aut v Brne pujcila auto s prazskou znackou), jine roky jsem mela treba rakouske znacky atd..., a skutecne ta prazska dopadala nejhur ;). pisu i o okrajovych castech Brna...ridici absolutne bez skrupuli, pravidelne prekracovani povolene rychlosti, rizikove predjizdeni, atd...Se zdejsimi ridici se tamni nedaji srovnat. Ale je to tak v cele Evrope.

27
Zuzana (neregistrovaný) 17.03.2013, 12:49:19
Prazskou znacku jsem skutecne jednou mela ( pujcovna aut v Brne pujcila auto s prazskou znackou), jine roky jsem mela treba rakouske znacky atd..., a skutecne ta prazska dopadala nejhur ;). pisu i o okrajovych castech Brna...ridici absolutne bez skrupuli, pravidelne prekracovani povolene rychlosti, rizikove predjizdeni, atd...Se zdejsimi ridici se tamni nedaji srovnat. Ale je to tak v cele Evrope.

26
rezy (neregistrovaný) 15.03.2013, 15:31:36
v Brně v dobách, kdy GPS navigace nebyla a jezdilo se podle map, bloudilo stovky řidičů naprosto zmatených z příšerného navrhu ulic naprosto dezorientovaných, v Brně se nedalo orientovat, snad jen podle slunce. Značení ulic znali jen na nových sídlištích. Dvoukilometrová trase se obvykle prodloužili na dvounásobek. Noví řidiči dokázali při rozvozu chleba na pěti marketech natočit i sedmdesátk kilometrů. Brno se nedá počítat. To bylo jedno velké bludiště. Sláva těm, co v Brně nebloudili a dojeli do cíle. Sám jsem do Brna jezdil dost často a vím o čem mluvím. Když se řidič stratí, bohužel roste i riziko chyb, s tím se nedá nic dělat. To opravdu není bezohlednost, leda byste to hodnotila z pohledu řidiče s Pražskou značkou Mrkající

25
Zuzana (neregistrovaný) 15.03.2013, 13:37:14
Velmi bezohledni ridici jsou i v Brne, bohuzel, nebo tedy presneji, byli pred par lety.

24
rezy (neregistrovaný) 15.03.2013, 08:51:42
Kanada se nedá srovnávat se situací tady. Z Toronta na každou stranu 6 pruhů v obou směrech, jesli si to dobře pamatuju, tak downtown celkem malý a okolo pak donekonečna rezidenční domky, všade široké ulice 100m od zdi ke zdi. Praha, historické město je prostě malá a hustá. Tu navrhoval Karel na konské povozy. To co je dál od centra, tak tam už jezdit jde, ale většina ulic je prostě stesnaná. Na městech je vidět jak jsou stará už podle šířky ulic, jsou země, kde staré likvidují a staví nové s kapacitou na příštích padesát let, my máme propustnost ulic z roku 1900. Možná to bourání starého je barbarství, ale lidem se pak v tom městě žije líp, je tam volněji. Je otázkou zda v některých částech Prahy nelpíme zbytečně na stavbách které ani nemají žádnou historickou hodnotu, jen překáží a stavební firmy si na nich při rekonstrukcích pro město mastí kapsy.Abych nepadl v podezření že chci bourat Vyšehrad, vadí mi ochranářství například dělnických domků z první republiky, řady továrních komínů z té doby apod. Jeden Japonec mi kdysi řekl, že Evropa v podstatě není schopna ničeho nového dosáhnout, protože se neumí rozhodnout zda to staré má či nemá smysl chránit a chrání tudíž všechno, i kýčovité barabizny. To jsou prostředky které pak jinde chybí. Japonci si to sice rádi vyfotí, ale není jisté, jesli se pak doma dobře nad těmi fotkami nebaví.
Chci říci, nelze Prahu srovnávat s mnohem mladšími a s rozmachem stavěnými městy, srovnával bych s Vídní, Norimberkem apod. Rekl bych, že ve Vídni se jezdí stejně blbě jako po té Praze.

Lucifer
23
Lucifer * 14.03.2013, 15:34:38
Vzhledem k pokračující rusifikaci se spíš obávám, že to u nás začíná vypadat jako na Ukrajině nebo v Rusku

http://praha.idnes.cz/honicka-cizincu-v-luxusnich-autech-v-centru-prahy-fvu-/praha-zpravy.aspx?c=A130314_113720_praha-zpravy_sfo

Lucifer
22
Lucifer * 14.03.2013, 15:17:56
rezy, v dopravní špičce, ale i mimo ní se středem Prahy nedá často jet ani padesátkou. To není žádný argument. Tam, kde je víc prostoru, se často odehrává to, co třeba v případě Rohanského nábřeží. Zeptejte se někoho, kdo žije v Německu a občas sem zajede autem na návštěvu. Někdy před třinácti lety jsem rok a půl jezdil v Kanadě a navštívil jsem i Spojené Státy. Něco naprosto nesrovnatelného s tím, co se na silnicích děje u nás. Z areálu, kde pracuji, chodím na oběd přes rušnou čtyřproudou ulici s tramvajovým svrškem. Přecházím ji na křižovatce řízené semafory. I když jdu na zelenou, mývám občas problémy s těmi, co odbočují doleva. Něco takového se mi stalo asi půl roku po návratu z nemocnice

http://www.neviditelnycert.cz/blog/pel-mel/245-zase-mi-slo-o-zivot.html

Nevím, jestli se to od devadesátých let zlepšilo, nedokážu to posoudit, ale vzhledem k pravidelným dopravním příspěvkům do černé kroniky, nejrůznějším vybržďovačům atd. si nemyslím, že by ta změna byla nějak zvlášť výrazná. Zřejmě máte štěstí, že se v pravý čas vyskytujete na pravém místě. S tím, co jsem zažil v Kanadě, se to ale fakt nedá srovnávat.

21
rezy (neregistrovaný) 14.03.2013, 13:29:23
na dálnici se taky situace lepší. Dřív když jsem nechal předjet rozjetý kamion, který dojížděl v kopci pomalého kolegu, stalo se mi občas, že mi řidiči za mnou nesouhlasně zablikali do zrcátka,co že zpomaluji, proč ho nechávám jet, dneska se v těch usecích těm kamionum chovají sami podobně. Doprava je o tom si vyhovět a lidi to chápou. Neříkám, že občas nenarazíte na začátečníka co to ještě neví, ale i těm je potřeba se chovat ohleduplně.

20
rezy (neregistrovaný) 14.03.2013, 13:20:29
ono se Lucifere s tím ježděním dost přehání. Denně najedu sem a zpět skoro celou Prahu, v časech dopravních špiček večer to jedu středem města a musím se řidičů zastat. Vzhledem ke svým problémům jedu skoro neustále dost pod maximální dovolenou rychlostí a skoro nikdo mě nepředjíždí.A i ti co jedou rychleji nejedou víc než tou padesátkou Chci říci, Praha je v těchto časech velmi ohleduplná a řidiči si vzájemně hodně vyhoví. Od devadesátých let se pražský řidič změnil k lepšímu. Je dnes běžné, že funguje zipování, z vedlejších ulic Vás každý pustí, já jsem osobně se stavem spokojen. Jestli bych tu měl uvest kdy je to méně bezpečné, pak snad pátky odpoledne, kdy doprava zhoustne o víkendáky, ale to bych řekl že je pochopitelná věc.

Lucifer
19
Lucifer * 14.03.2013, 12:53:39
Ono klasické venkovské "buranství" nijak zvlášť nevadí. Dnes se už u nás na něco takového nedá skoro vůbec narazit. Všichni mají automobil, mobil, televizi, internet, anebo alespoň něco z toho, země je poseta hypermarkety se stejným zbožím atd. Mám skutečně na mysli pouze ty nekultivované burany, kterým někdy říkám deprivanti, odpojenci od reality atd., a kteří své buranství společnosti vnucují, oni tu společnost do značné míry ovládají. Stačí se podívat, co se děje na silnicích, v ulicích, kdekoli, i v parlamentu. Souhlasím, že ti vládnoucí by se dali označit jinak, v předchozím příspěvku jsem ale nemířil až tak vysoko a o současného prezidenta se již v tomto smyslu otírat nehodlám. Pro mě bude důležité, co z něho jako politika na tak význačném postu v nejbližší době vypadne.

Kupříkladu člověk, i kdyby to byl déle žijící rodilý Pražák, který zanechá uprostřed chodníku lejno svého psa, je buran. Před pár dny se v ulici Rohanské nábřeží naboural zase jiný buran. Jel tam nejméně stovkou a při jakémsi předjíždění dostal na téměř suché vozovce smyk, narval to do sloupu, svoji přítelkyni zabil a sám se těžce zranil. Napsal jsem při jakémsi předjíždění, protože tak to bylo uvedeno v nějakém internetovém médiu, faktem ale je, že v místě, kde se to stalo, je čtyřproudová silnice se středovým oddělovacím pásem. Tenhle ten buran byl spíš degenerát, produkt současné kulturní deprivace naší společnosti, žádná výjimka, po Praze se takhle jezdí běžně, někteří už ignorují i semafory na křižovatkách atd. Když zkusíte dodržovat nějaká základní pravidla slušnosti, kupříkladu jet v obci padesátkou, těžce na tyto burany narazíte, mohou vám hrozit i fyzickým násilím.

18
rezy (neregistrovaný) 14.03.2013, 11:46:22
já jsem samozřejmě tušil, že uvázneme na definici burana a proto jsem si vzal k ruce naučný slovník, kde ten posun od původně venkovana s prvky naivity Luďka Soboty až k obecnější verzi neadaptabilního jedince popsán je. Pojmy se vyvíjí a společnost taky. Ta dostatečnost kultivovaného chování, tou to u buranů začalo, pantáta Bezoušek se nedokázal ovládnout a reagoval na věci, které byly tenkrát v Praze třeba už samozřejmostí. Buran ale rozhodně nevládne, ten to z definice nezvládne protože se v takovém prosředí neorientuje. Já vím, jak to můžete myslet, ale to už opravdu ohýbáme význam tohoto slova až za hranice možností. Myslím, že na lidi co vládnou hloupě, arogantně, sebestředně tu je řada jiných přilehavějších výrazů. Burani si to nezaslouží. Například současný prezident se občas jako buran zachová, ale není to zrovna to, co by mi na něm nějak zásadně vadilo, ale to už zacházím k příliš konkrétnímu a toho bych se zde na tomto blogu raději vystříhal a držel se obecnějšího..

Lucifer
17
Lucifer * 14.03.2013, 10:58:51
rezy, pod pojmem buran si představuji něco úplně jiného, co navíc v dnešní době s lokalizací dotyčného vůbec nesouvisí. Mimochodem, v Praze žiji 25 let, předpokládám, že drtivá většina těch, co přišli z venkova, tady žije kratší dobu. Rodilých Pražáků tady prý žije asi 21 %, no a všichni pod 25 let tady žijí kratší dobu. Dle vaší klasifikace žije v Praze skoro 80 % buranů, ovšem já bych mohl těch buranů napočítat ještě více. Jenže takhle to vážně už dávno nefunguje. Dnes bych burana charakterizoval jako člověka, který se nedokáže chovat dostatečně kultivovaně. Nevím, kolik procent naší společnosti tvoří burani, ale mám pocit, že tuto společnost ovládají, že jí vládnou.

«     1    2  3   »