Nikola Tesla je natolik přitažlivou osobností, že se stal kultovní postavou mnohých zájmových společností i předobrazem knižních a filmových hrdinů. (Na stránkách tohoto blogu se objevuje pošesté.) Roku 1957 se v New Yorku konalo shromáždění zastánců teorie, podle níž byl Srb Nikola Tesla jako nemluvně přenesen do balkánských hor z Venuše. S touto teorií přišla Margaret Stormová, již inspirovalo to, že Tesla vůbec nepochyboval o existenci Marťanů. Stormová prosazovala myšlenku, že Tesla stojí na počátku nového lidského druhu, že je avatárem, zárodečným člověkem. Stormovou podporoval jistý elektrotechnik, který vydal knihu o kosmických cestách, jež absolvoval právě s Teslou. A jak je, nejen v Americe, zvykem věřit, i Nikola Tesla prý žil mnohem déle, než se oficiálně uvádí.
Stella
Pozoruhodný je například také vztah Japonců k této košaté osobnosti. Seriózní vědci pořádají oslavy na Teslovu počest (vynálezce diskety Yoshiro NakaMats), ale Tesla přilákal i pozornost neblaze proslulé sekty Óm šinrikjó. Po ničivém zemětřesení v Kóbe roku 1995 členové sekty pronikli do bělehradského Teslova muzea, aby se zmocnili nákresů údajného generátoru zemětřesení. Tato Asaharova sekta se stoupenci na strategických místech po celém světě totiž prosazovala názor, že kóbské zemětřesení způsobily zkoušky (americké, japonské nebo ruské) Teslova telegeodynamického generátoru. Není překvapivé, že právě vyznavači ezoterických teorií nacházejí v Teslovi bohatou inspiraci (Nikola Tesla – šaman dvacátého století I, … II, … III).
Zatímco se Nikola Tesla pokoušel své mimořádné schopnosti vždy vyložit jako výsledek práce mozku – člověk je podle něho stroj, automat, jiní se rádi chopí jeho přesvědčení o existenci inteligentního života na jiných planetách a o inteligentním vesmíru, aby tak vysvětlili jeho nevšední zjev. Sám Tesla o sobě mluvil jako o Všemohoucím a přiživoval myšlenky o svém nadpřirozeném původu. Přitom takto hovořil docela jistě v nadsázce plynoucí z kolísavého sebehodnocení i z jeho pověstného smyslu pro humor. Teslův názor na člověka jako mechanismus se začal utvářet za jeho studijního pobytu v Praze roku 1880. Tehdy ho zaujal filozof David Hume se svým radikálním skepticismem. Podle Humea lidský mozek zaznamenává vnější vjemy prostřednictvím smyslových orgánů zcela mechanicky. Podobný názor o člověku jako stroji našel Tesla i u Descartese.
Teslovy mimořádné schopnosti je ovšem někdy těžké mechanisticky vysvětlit. Stejně jako jeho stavy jasnozřivosti a mimosmyslového vnímání. Už v dětství prožil mimotělní zkušenost. (O zážitcích se světelnými vizemi se zde už psalo. Viz předchozí Luciferův link) Vždy se ale pokoušel o racionální vysvětlení. A to přesto, že měl vřelý vztah ke světu fantazie – s využitím své pověstné fotografické paměti citoval celé stránky světových klasiků. Neopouštěl racionalitu přesto, že se zajímal o spiritismus a o filozofii, o literaturu (jeho velkým přítelem byl Mark Twain). Tesla miloval také hudbu. Vážil si přátelství s Paderewskim, setkal se s A. Dvořákem. Došel k závěru, že vesmír je symfonií střídavých proudů s akordy hranými v rozsahu mnoha oktáv.
Nikdy ovšem Tesla nepropadl fantastickým vizím a výkladům čehokoli. (Srovnej se současníkem C. Jungem. A každý měl svou věž…) Vší silou potlačoval svoje mimosmyslové schopnosti. Byl na sebe neobyčejně tvrdý, od útlého dětství trénoval sebekázeň. Ale náboženství přijímal jako nezbytnou životní oporu. Budoucnost viděl v křesťanství a v buddhismu. Pro klidný vývoj světa by podle Tesly bylo nejlepší jedno vyznání pro všechny.
Všestranná vzdělanost, dokonalá znalost osmi jazyků a hluboký zájem o kulturu výrazně odlišoval Teslu od Edisona, jeho mladického idolu. (Edison pohrdal matematiky, s tím, že si je může vždycky zaplatit. Tesla nosil v hlavě všechny výpočty a plány.) Jejich cesty se brzy rozešly – odborně i lidsky. Válka o využití střídavého (Tesla) nebo stejnosměrného (Edison) proudu hýbala společností víc, než si dnes dokážeme představit. Vždy elegantní Tesla, dokonalý džentlmen, nemohl také pochopit Edisonův ledabylý vztah k osobní hygieně. Přijatelného člověka prý z tohoto vynálezce udělala až manželka. Edison ale uměl hromadit peníze. Tesla nikoli, ač sháněl podporu pro svou laboratoř, jak se dalo. Rozdíl byl také v jejich pracovní metodě. Edison postupoval cestou pokus – omyl, Tesla využíval své hluboké vzdělání.
Jako génius, vizionář, čaroděj, prorok a jak všelijak se mu říkalo, by Nikola Tesla mohl vyvolat představu, že musí být podivín a morous. Naopak, byl velmi příjemným a žádaným společníkem. Pokud to šlo, sám pořádal nákladné bankety. Po jistou krátkou dobu se v mládí živil hazardem. Miloval karty, hrál kulečník. Měl rád pohodlí a vadila mu prohibice. Ale nikdy se neopil a brzy se odnaučil kouřit a pít kávu, nakonec zavrhl i čaj. Snad prý byl během studií i sukničkářem, ale později zvolil celibát, aby ho ženy nerozptylovaly v bádání. Výborně plaval. Na přednáškách a na slavnostech vystupoval jako vynikající řečník a okouzloval kultivovaným humorem. Rád ohromoval hosty i návštěvníky výstav efektními pokusy. Nezřídka při nich riskoval svůj život a bezpečnost okolí.
Je skutečností, že v laboratoři prováděl takové experimenty, u nichž musel krotit svou nadšenou horlivost – měl strach, že při pokusech o přenos energie v horních vrstvách atmosféry může zapálit oblohu, věděl, že by dokázal rozbít zemskou kůru a nepotřeboval by mnoho času k rozbití celé Země. Pochopil, že Země je rezonující vodič konečných rozměrů (doslova žije elektrickými kmity). Za bouře si uvědomil existenci stojatého vlnění a napadlo ho, že je tedy možné přenášet obrovská množství energie na jakoukoli vzdálenost, bez drátů a navíc beze ztrát. Jím vynalezený oscilátor skutečně způsobil zemětřesení a nemalou paniku na Manhattanu.
Tesla dokázal, že vysokofrekvenční proudy se šíří po povrchu nebo blízko povrchu vodičů podobně, jako je tomu u supravodivosti. Snad i tento jev má co do činění s aurou kolem živých bytostí a s účinky akupunktury. S využitím Teslova principu vakuové trubice by možná byly vysvětlitelné mnohé tzv. paranormální jevy. Představoval si také, že bude možné provádět elektrickou anestézii. Plánoval, že najednou osvětlí celou zeměkouli.
Rozmařilý génius, jak jej nazvali, má zásluhu na sjednocení teorie elektřiny s elektrotechnikou, s jeho jménem se pojí indukční motor, rozvodný systém elektrické energie, zářivka, neonové světlo, bezdrátová komunikace, dálkové ovládání, robotika, laser… Dosud se některé Teslovy pokusy nepodařilo zopakovat, např. pokus s kulovým bleskem. Lusknutím prstů prý vyrobil kouli, z níž šlehal rudý plamen, držel ji v rukou a uložil ji do krabice, aniž se popálil. Soudobí fyzikové zabývající se plazmatem ještě nedokázali vytvořit plazmoid o takové stálosti, jakou mu udělil Tesla.
A přece: Tesla nepřijal kvantovou fyziku. Odmítl teorii relativity. Nevěřil v atomovou energii. V oné době, na začátku století, koloval vtip, že Bůh řídí svět v pondělí, ve středu a v pátek prostřednictvím elektromagnetismu podle vlnové teorie a ďábel ho řídí v úterý, ve čtvrtek a v sobotu podle kvantové teorie. Tesla prý byl v 75 letech připraven teorii relativity vyvrátit a údajně našel nový zdroj neomezené energie. Do jeho 86 let se tak nestalo. Je fakt, že tou dobou už dávno neměl prostředky na zřízení laboratoře a výzkum vůbec.
Nakolik Tesla splňuje představu o šíleném vědci? Něco by se našlo. Byl extrémně ctižádostivý. Extrémně egocentrický. Byl hodně zranitelný a nedůtklivý. Trpěl posedlostmi a fobiemi. Měl smrtelný strach z mikrobů (možná důsledek cholery, po které jako dítě strávil devět měsíců na lůžku.) Měl rád vše, co bylo dělitelné třemi. Nemohl jíst, dokud nespočítal objem jednotlivých chodů. Na stole mu vždy připravili 18 ubrousků. Bydlel a stravoval se pouze v hotelu a obsluhovat ho mohl jenom šéf.
Žil především v noci, trpěl samomluvou a býval velmi nervózní. Dráždili ho tlustí a špatně oblečení lidé. Pověstný je jeho odpor k perlám. Jako vesnické dítě odjakživa miloval zvířata. Kocoura, husy, slepice. V rodné vsi je chytal a mazlil se s nimi. Když poprvé viděl, jak ve tmě jiskří kočičí srst, byl fascinován. V šedesáti přiznává, že o této záři ví stejně tolik, jako tenkrát. Nic. Čím byl starší, tím víc se upínal k městským holubům. Vydával se z peněz za jejich léčbu a za krmení. Stěhoval se s nimi z hotelu do hotelu. Miloval bílou holubici, snad vzpomínku na zbožňovanou matku, snad jako symbol duše obdivovaného geniálního bratra, který zemřel po těžkém úrazu ve věku 12 let. (Nikde jsem nenašla zmínku o holubici v pravoslavném kostele – v rodě Teslových bylo několik kněží, bydleli blízko kostela a Nikola se měl stát se duchovním jako jeho otec.)
Když o některém vědci (umělci) řekneme, že je blázen, protože vykazuje jisté povahové zvláštnosti, málokoho napadne, že v tomto ohledu se tak moc neliší od ostatních. Ale ti ostatní nás prostě nezajímají, protože není žádný důvod, aby nás zajímali. Avšak Tesla svého času fascinoval celý gramotný svět. Přesto jeho jméno není dnes populární tak, jako jsou populární jména jiných, méně talentovaných osobností. Možná proto, že příliš nedbal o svou proslulost, nebo proto, že měl hlavu přeplněnou širšími projekty a chrlil jeden nápad za druhým, zatímco ostatní si je okamžitě přivlastňovali. (Podobně, jako když v dětství sestavil motor – větrný mlýnek poháněný křídly šestnácti přilepených chroustů. Kolemjdoucí biohošík mu chrousty – snědl.)
V každém případě Tesla fascinuje neutuchajícím přívalem nápadů. Pracovní posedlostí. Vizionářstvím. Podle mínění okolí jeho mozek poznamenaly nemoci i pracovní přetížení. Ale možná se v něm za takových situacích otvíraly nové zdroje. Jinak jsou Teslovy mimořádné stavy nepochopitelné. I když on sám je za zvláštní nepokládal, jen za nevysvětlené. V současnosti by byl kvůli svým vizím nejspíš už od dětství léčen na schizofrenii a léčba by ho připravila o zdroj nesmírné radosti z tvoření. Není jeho práce a obrovské úsilí naopak důkazem jeho normálnosti? Lidskosti? Pevné morálky získané vynikající rodičovskou výchovou? NIKDY nepocítil potřebu své schopnosti zneužít. Využít k získání moci nebo peněz. Nikdy ho nenapadlo prodat vynález některé vládě.
Jak přiznává současná věda, mozek je záhadnější než vesmír a je stejným chaotickým systémem jako každý jiný chaotický systém. Můžeme pochopit jen část toho, co bychom pochopit chtěli. Dál nás nepustí. A tak se my neosvícení můžeme Teslovi přiblížit leda tak akorát tím, že budeme žádat v hotelu pouze teplé mléko a sušenky, jako to dělal v pokročilejším věku on.
Zdroje:
Cheney, Margaret: Tesla – člověk mimo čas, Citadella, Bratislava 2012
Seifer, Marc J.: Nikola Tesla, Vizionář – génius – čaroděj, Triton, Praha 2007
29.08.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 9