Málem pateticky

rubrika: Povídání


Pro ni: 

 

Žena je tvor těkavý, argumentující ad hoc, jak se to hodí její okamžité náladě. Tím je pochopitelně poddajnější, pružnější a svým způsobem přizpůsobivější. Je svým vybavením, myslím psychickým vybavením, zařízena tak, aby se mohla o něco opřít. V její nestabilitě je skryt moment hledání opory…“ - Miroslav Plzák

 

Stella


Na prvním pracovišti mi osud dopřál dobrou přítelkyni, o generaci starší. Její muž byl vědec. Publikoval, přednášel na VŠ, doma studoval a psal. Jak už to u skutečných osobností bývá, byl skromný a velkorysý.  Ale také, jak se zase některým vědcům stává, v praktickém životě naprosto nepoužitelný.

 

Jeho paní úspěšně tajila před okolím, že vládne stejnou sumou vědomostí i stejnými schopnostmi jako její manžel, a tvářila se, že je tu jenom proto, aby zajišťovala základní přežití rodiny. Ona sama nedokázala nikdy nic vyřešit, vždy před svého muže - a v práci před šéfa - přicházela celá zmatená, ba až dezorientovaná, s gesty bezmocného starce, kterého někdo unesl a vysadil ho ve velikém, neznámém městě u kasina. Takto připravena žádala o radu. V hlavě dávno nosila přesný plán věcí příštích, promyšlený do nejmenších detailů. A nastalo samé: Co myslíte, neměla bych třeba… A co kdyby…

 

Ani její muž, ani šéf si nikdy neuvědomili, že jim už nejméně týden po částech podsouvá vše, co je zapotřebí k tomu, aby po jejím závěrečném vstupu nabyli dojmu, že na věc přišli sami. A jak se jí po takové poradě ulevilo! „To jste řekl moc dobře, tak to by mě vůbec nenapadlo…“ A doma: „Teda, já nevím, Mirku, kdybys nebyl dnes doma, co bych si počala…“ A už jenom odcházela k telefonu, potvrdit firmě, organizaci, řemeslníkům, že dohoda i termíny platí.

 

Jednou mě kolegyně s manželem pozvali do svého domečku na nedělní oběd. Pozorný a starostlivý vědec přemístil mucholapku visící na lustru z paroží tak, aby chránila můj talíř s polévkou. Ani nemusel zdůrazňovat, že její účinnost testuje už dva dny.

 

A když bylo po obědě umyto a uklizeno nádobí (příbory byly uloženy do kazety, z níž se vyjímaly jen pro návštěvy), pan doktor přinesl novou krabici s kuchyňskou váhou. Slavnostně váhu vyndal a postavil na bělostný ubrus. Kamarádka odnesla vázu s růžemi.  Ukázalo se, že nastane pravidelný nedělní rituál. Pan doktor bude vařit pudink.

 

Váhu přinesl, aby si připravil 2 dkg cukru. Neboť tak stanovil návod. Už už jsem otevřela pusu, abych mu řekla něco o lžíci, ale Zdenka mi naznačila: Psst, obešla vyřezávaný stůl, stoupla si za mne a pošeptala mi tajemství harmonického vztahu: Nech ho.

 

 

Pro něj:

 

„Muž se cítí většinou frustrován osudově, chronicky, velkolepě… Všechny ženy si mají uvědomit, že muž je tvor svým vybavením sestrojený k dobývání kosmu a že pokud se k tomu nedostal, pokud do tohoto procesu nezasáhl, tak je to vina jeho manželky.“ - Miroslav Plzák

 

Žádný strom prý neroste do nebe. S jistotou tvrdím, že pro jeden strom to neplatí. Je to svěže zelený jehličnan, kupodivu zároveň olistěný. Strom mužské ješitnosti a samolibosti. (Mimochodem, některé slovníky uvádějí u slova ješitnost jako příklad slovního spojení „ženská ješitnost“, jiné „mužská ješitnost“ - hned poznáte, kdo asi heslo zpracovával. Nebo - že by?)

 

Růst a bujení této dřeviny jen tak něco nepřekoná. Nezbývá, než tento fakt vzít na vědomí a z pohromy vytvořit nástroj. A pak se uvelebit v té hrabance, ve stínu košaté koruny. Stín je chladivý, podle potřeby hřejivý. Reguluje se celkem snadno. Můžeme se v tom stínu protahovat, koukat do větví a říkat si: Jak je ti, holoubku tam nahoře? Vanou vichry? Vanou? Veveřičky škrábou, co? Kůrovec pokoje nedá? Ale, neboj se, tady dole tě někdo jistí, i kdybys stokrát říkal, že něco takového nepotřebuješ.

 

A že máš vyšší poslání? Zapomněl jsi, milý Fauste, kolik Markétek jsi cestou za tím nejvyšším poznáním odhodil? Ony se nějak zrecyklují, že?

 

Prý už už chňapneš po slečně Singularitě? Prý si budete brzy tykat?

 

Tak, to se, chlapče podivíš. Až k tomu nejvyššímu tajemství doputuješ, najdeš nás tam dvě. Obě jsme totiž stály u počátku všech věcí. Chvílemi jsme ani nevěděly, která z nás je která. Trochu jsme si povídaly, trochu jsme se dohadovaly, třeba o tom, jestli na tu velkou slávu všude ponecháme jenom azurově modrou. (Barvy, které jsme vyzkoušely, najdeš na snímcích hubbleovských šifónů a mušelínů.)

 

Nakonec jsme se tak handrkovaly, že jsme úplně zapomněly stanovit smysl naší spolupráce. 

 

Něco ti pošeptám: Ty vaše cíle a destinace, výsledky, smysl všeho, jsou jen iluzorní, klamné i směšné. Cíl totiž není.

 

Ale cesta, ta se nám povedla. Vede do všech stran. A přitom nám stačilo zabodnout jedinou směrovku. Jsou na ní dvě slova: Touha a Hledání.

 

 

Pro oba:

 

Víc opravdu nečekej.

 

wink


komentářů: 48         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 3 »

Stella
18 Dobrý večer
Stella 23.07.2013, 21:44:06
Zdravím všechny diskutující všech názorů!

Věřím, že jste dobře pochopili i míru nadsázky danou žánrem, je - li jaký.

Je zajímavé, že se všichni drží první části Povídání. Ale je to také pochopitelné, protože v tom jedeme všichni...

Pokud někdo z vás chápe \"ženský\", případně \"mužský\" princip vesmíru, ať mi dá vědět. Já tomu zrovna dvakrát nerozumím.


Vítám i Luciferovo upozornění na to, že věci vždycky byly a jsou složitější, než se zdály a zdají být. Každé rychlé nebo jednoduché zobecňování přinese víc škody než užitku.

Lucifer
17
Lucifer * 23.07.2013, 20:08:50
Rovněž se o něm traduje, že mnoha umělcům pomáhal, často i proti komunistickému režimu. Mezi jeho klienty bylo mnoho významných osobností, údajně například Václav Havel, Jan Werich, Vlasta Chramostová, Helena Růžičková, Ladislav Fuks. Některým umožnil hospitalizaci na klinice, když měli politické problémy, jiným stanovil diagnózu tak, aby byli zproštěni vojenské služby a získali modrou knížku. Kvůli jeho postojům v roce 1968 mu Československá televize rozhodnutím náměstkyně Balašové od roku 1970 po deset let zakazovala přístup na televizní obrazovku a její manžel, děkan lékařské fakulty profesor Balaš, mu nepovolil habilitaci s již hotovou docentskou prací Systematika poruch manželského soužití...

Nechme toho, jojo, pláčeš sice hezky, ale na špatném hrobě. Navíc je ten pláč vyprodukován komunistickými StBáky, takže jediné, co si z toho mohu vzít, je, že ti ta produkce není cizí. Úžasný

16
Jojo (neregistrovaný) 23.07.2013, 20:01:03
"Od roku 1959 působil na psychiatrické klinice Fakulty všeobecného lékařství UK, v roce 1964 se stal jejím primářem. Na tomto místě působil dalších 25 let. V roce 1989 odešel do důchodu."

Dalsich 25 let? To znamena az do r. 1989.+ Vydavane publikace od r. 1970 do r. 1988 - jedna za druhou. Zatimco skutecne pronasledovani odbornici a autori mohli vydavat pouze v Torontu, pokud se jim podarilo svoje knihy tam propasovat -o nejakem provozovani praxe s pacienty ani nemluvit.

Lucifer
15
Lucifer * 23.07.2013, 18:38:00
Tam je toho víc... Každá význačná osobnost, která se navíc ještě angažovala v šedesátém osmém roce, byla pod dohledem StB. Je stupidní napadat oběti totalitního bolševického režimu, který si do svých stbáckých seznamů mohl zasat kohokoli, koho chtěl pošpinit. Pokud se neobjeví jasný doklad toho, že Plzák přes StB někomu ublížil, tak je tahle informace o ničem, respektive pouze o tom, že se jim to pošpinění podařilo.

14
jojo (neregistrovaný) 23.07.2013, 18:29:55
Dal je tam jen co uvedl na svoji obranu sam Oplzak a co se 'traduje'. Ze je uveden v seznamech jako agent i jako duvernik je nepopiratelny fakt.

Lucifer
13
Lucifer * 23.07.2013, 17:51:39
[12] jojo, asi by to chtělo tu informaci dodat celou

http://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Plzák

12
jojo (neregistrovaný) 23.07.2013, 17:34:56
Podle záznamů Archivu bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů byl Miroslav Plzák důvěrníkem a agentem Státní bezpečnosti s krycím jménem Karel,[10] Cibulkovy seznamy jej uvádějí jako agenta, důvěrníka a tajného spolupracovníka s krycím jménem Karel a agenta s krycím jménem Psychiatr.[11]

Axina
11
Axina * 23.07.2013, 12:14:14
Ilono, těší mne, že máme velmi podobný názor na věc. Muži se pokoušejí manipulovat s námi, my s nimi. Když jsou oba nad věcí a plně si vědomi, že jde o hru a svým způsobem nikdy nekončící zápas o chvilkovou převahu, je všechno v pořádku. Rezy uhodil hřebíček na hlavičku s tím rozdělením rolí na mužské a ženské. Je to nutné, praktické a posiluje to vzájemný respekt. Žena může být stokrát obratnou řidičkou, ale když bude třeba vyměnit kolo, ráda se začne ohlížet po muži, který by jí pomohl. Muž může být stokrát expert na gulášek nebo bifteky, ale když přide na to, že je potřeba rodině denně zajistit jídlo, rád to přenechá ženě. Je potřeba chválit. Za to, že partner udělal něco mimořádného, co se od něj neočekávalo, ale i za to, že dělá obětavě to, co se od něj očekává. S "informací" také plně souhlasím. Napadlo mne: zatímco my (ženy) si krásně povídáme na blogu, ve stejné chvíli jsou na celém světě tisíce, možná miliony žen, které si o takovém životě mohou nechat jenom zdát.
Se Stellou si v dané otázce asi nesedneme, ale jedno je jí třeba přiznat: Nahodila krásné, zajímavé a nosné téma. Vždyť je to i vidět na diskusi. Lucifer mívá občas tak hlavu v oblacích, že je těžké k jeho článku napsat nějaký komentář Usmívající se

rezy
10
rezy 23.07.2013, 08:02:55
a abyste si nemysleli, sám vím, že jsem svářeč amatér, víceméně obyčejná vesnická prskavka. Stoupavé sváry vyloženě neumím.

rezy
9
rezy 23.07.2013, 08:01:04
fakt je ten, že nástroj manipulace je to ale skvělý. Brácha příjde a povídá, pojd mi to svařit, tobě to jde líp nebo se mi to na poli znova urve a já blbec mu vařím roztrhaný brány půl dne a ještě mě to stojí čtvrt krabice elektrod.

rezy
8
rezy 23.07.2013, 07:55:39
no já nevím. Pátral jsem ve slovníkách po významu ješitnosti, v podstatě je to přehnané seběvědomí v oblastech, kde zase tak moc dobří nejsme a přesto jsme ochotni ty své kvality dokazovat. Ten pán dělal vyloženě chybu, že lez do kuchyně. Tam nemá co dělat. Kdyby šel nařezat a naštípat dříví, etc. tak se může těšit na dobrý puding. Abych nebyl za vyjímku, já samozřejmě ješitnej jsem, ale hlavně před kamarády, například kdyby měli říct, že ty sváry vařilo nějaký prase, tak se hanbou propadnu.

7
informace (neregistrovaný) 23.07.2013, 07:43:53
Zábavné, vtipné, ale trochu schematizované.
Ono se říká: muž je hlava a žena krk, který tou hlavou kroutí.
Ale skutečnost je mnohem komplikovanější. vzpomeňte na feministky, které na příklad úsilovně pracují na přetvoření slovníku, aby našly verze povolání nebo funkcí, pro které jsou jména jen v mužském rodě.
Vzpomeňme taky na postavení ženy v muslimském světě. A to i mezi muslimskými imigranty, co žijí na západě. Na rituální vraždy dívek, co chtějí žít podle evropského způsobu.

6
ilona (neregistrovaný) 23.07.2013, 06:48:16
Teďjsem si teprve všimla,že to napsala Stella.
Tak to je zajímavé.
Takže ještě jinak.Jsou muži,kteří jsou rádi manipulováni a ženy,které rády manipulují a když to klapne...zpívejme hosana.
Stává se to v pohádkách a někdy i v životě.
A když je nesežere vlk,žijí šťastně až do smrti. Smějící se

5
ilona (neregistrovaný) 23.07.2013, 06:39:59
Nejprve mě nadchlo,jak vtipně a precizně to Lucifer napsal.Něco mi ale vadilo.A to ještě precizněji zformulovala Axina.
Ale celkem chápu muže,že se jim takové soužití líbí a vyhovuje jim.Manipulace je sice odporná,ale teplá večeře a pravidelný sex taky není k zahození,že. Ospalý
Bohudík-bohužel,jsme ženy a asi sníme o něčem trochu jiném.
Ale dámy...muži,které netřeba manipulovat,došli.
A neptejte se mě,jak to vím. Mrkající

Stella
4
Stella 23.07.2013, 05:26:40
Lucifere, díky za formátování a tak.

«   1  2    3    4   »