Vrah a oběť sebe sama

rubrika: Povídání


Rouper de Clotrimazol v poslední době pociťoval tak neuvěřitelné choutky, že i římský císař Caligula byl proti němu jen malou botičkou. Chtěl být zároveň vrahem a jeho obětí; což, jak jistě z čistě logického hlediska pochopíte, není až tak elementární záležitost.

 

Lucifer


Rouper de Clotrimazol tomu věnoval mnoho dlouhých nocí plných hluboce filosofických úvah, vyprázdnil přitom tři sudy mešního vína, které získal od nedaleko sídlícího farníka za tři exklusivní porno časopisy.  Dumal a dumal, až nakonec po posledním loku vína z třetího soudku, ještě než upadl do němoty, došel k závěru, že jediný způsob, jak tohoto cíle dosáhnout, je přejít na schizofrenický level.

 

To v jeho případě nebyl až tak snadný úkol, poněvadž se vždy cítil tak nějak jedinečný a ničím, ani sebou nezaměnitelný. Jenže v duši se nám občas vylíhne něco, s čím jsme nikdy nepočítali, a když už se to vylíhne, tak to nedá pokoj, dokud to vylíhnutí nedokončíme.

 

Když se Rouper de Clotrimazol konečně probral ze své němoty a s patřičnou námahou odklonil zuřivě dotírající kocovinu, zasedl ke svému internetovému terminálu a s pomocí strýčka Gougla de Gougleho započal slídit po svém zdroji. Výsledek se nakonec dostavil v podobě specifického drogistického přípravku, jenž si okamžitě a střelhbitě objednal, přičemž se mu podařilo vyprázdnit skoro všechny své kreditní karty, včetně jediné debetní, která ale stejně už byla na odpis.

 

Když ona schizofrenní látka dorazila, okamžitě ji aplikoval všemi možnými způsoby, včetně toho nejnáročnějšího, totiž análního. Nastal však problém. Rouper de Clotrimazol se nerozdvojil, ale roztrojil. Náhle zde byli tři Rouperové de Clotrimazolové: RdC1, RdC2 a RdC3. Co však bylo ještě horší, ani jeden z nich neuvažoval být obětí, všichni tři chtěli vraždit. RdC1 si dělal zálusk na RdC2, RdC2 na RdC3 a RdC3 na RdC1. Tři vrazi a tři oběti v jenom kusu, ale ani jeden z těch podkusů nechtěl být obětí. RdC1, RdC2 a RdC3 měli strašnou chuť uskutečnit svůj záměr, jenže v cestě k jeho uskutečnění jim stál jejich nezáměr, který by se uskutečněním onoho záměru automaticky též uskutečnil.

 

Vypadalo to už hodně zoufale, jenže v tom nejožehavějším momentu se náhle objevila paní Rouser de Clotrimazolová, která se právě vrátila obtěžkaná velmi plodným nákupem z nedalekého nákupního pastviska, kde se jí podařilo vyprázdnit poslední Rouperovu kreditku.

 

Rouser de Clotrimazolová byla od přírody ženou takříkajíc od rány. Ve svém rodokmenu měla kupříkladu Jacka Rozparovače či Kalamity Jane. Rouper de Clotrimazol si ji však vzal hlavně proto, že byla naprosto nenahraditelnou zásobovačkou plus ještě některé další detaily, které zde z jistých důvodů rozebírány nebudou.

 

Když Rouser uviděla Roupera, jak se svíjí na podlaze a pokouší se do svého análního otvoru vrazit kuchyňský nůž určený ke kuchání rybích ostatků, hodila tašky s nákupem do nejbližšího kouta a s výkřikem „Ještě jsme spolu neměli děti!“ se vrhla na Roupera a svázala ho do kozelce. Tu noc Rouper skončil v klecovém lůžku, které měla Rouser pro každý případ připravené v komůrce, o jejíž existenci Rouper neměl ponětí, ani co by se za nehet trpaslíka vešlo.

 

Až se Rouper někdy kolem poledne probral z němoty, Rouser mu do klecového lůžka přinesla snídani v podobě krupicové kaše ochucené štiplavými papričkami a Rouper se s její láskyplnou pomocí vyklubal z kozelce, měl Rouper takový zvláštní pocit, že vůbec netuší, kam, proč a jak se chtěl včera ubírat. Zatímco Rouper do sebe cpal tu velmi chutnou kaši, Rouser si nenápadně odskočila objednat úplně jiný elixír, který jim naordinoval jejich rodinný psychiatr Chocho de Chichi von Chacha.


komentářů: 58         



Komentáře (58)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 4 »

Axina
13
Axina * 17.01.2014, 16:50:16
Ne, Lucifere, to dnešní povídání není pěkné. Je to jen pokus vyplodit něco rádoby zábavného, jen aby bylo na Neviditelného čerta co dát.
Už k tomu zřejmě nikdy nedojde, ale loni jsem se celé týdny v duchu obírala jedním článkem - zamyšlením/analýzou, kterou jsem sem chtěla dát. Na téma virtuální svět blogu a jeho vliv na lidi. Ale konec konců - na formě nezáleží. Nemusím zrovna publikovat článek na to, abych vyjádřila svůj názor. Nebude se ti líbit. Ale když je někdo prakticky jediný, kdo může něco správného udělat, tak to udělat musí.

Neviditelný čert ti před lety (snad) pomohl. Byla to lákavá forma, jak se vpravit do reálného intelektuálního světa po těžkém úrazu. Ale teď už ti Neviditelný čert víc bere, než dává. Nemáš v životě prakticky nic jiného než práci (co si budeme povídat, i tu musíš brát kvůli NČ zkrátka) a svůj blog. Nežiješ. Přežíváš.
Ctižádost publikovat denně nový text je něco, co tě svazuje a doslova táhne do pekla.
Je nepochybné, že na blogu vznikla celá řada zajímavých článků. Ty mne konec konců na blog přivábily. Ale v poslední době čím dál tím víc vaříš z vody. Povídání se točí kolem několika tvých sociálních alergií - kozumního způsobu života (ty nepotřebuješ nakupovat...?), módních tlustých šál, konzumace jídla v MHD, svědomitosti kontrolorů v metru, svévolné konzumaci nezaplaceného jídla v supermarketu (ne, že bych s tím souhlasila) a přítomnosti rusky hovořících lidí v ČR (tahle tvoje alergie hraničí s etnickým nacionalismem).

Nemám a neměla jsem žádné zvlášť přátelské vztahy k jiným lidem na blogu. Ale cítila jsem a cítím duševní spříznění s EvouO a s rezym. Ti dva byli, jsou a budou především realisté. Říkali/říkají ti pravdu a ty sis toho nikdy pořádně nevážil. Komentáře dávali/dávají upřímné, lidské, fundované. Když nemají k odtažitému tématu (a těch je na NČ také čím dál tím víc) co říct, mlčí. A teď to nejpodstatnější: Oni nejsou na blogu NČ závislí. Brali/berou to jako přirozenou formu komunikace, zpestření života. Všichni ostatní nějakým způsobem na čtení a komentování blogu závislí jsou. Vyplňuje to jejich prázdnotu.
Na tom, že blog je místem setkání osamělých spřízněných duší, není nic špatného. Naopak. Může to být přínosné i záslužné. Ovšem úroveň článků a komentářů nesmí klesnout k plácání. Člověk může být sám i mezi lidmi. Vím o čem mluvím, i já jsem k lidem závislím na blogu nějaký čas patřila. Na námitku, že stále patřím, jinak by tenhle komentář nevznikl, odpovídám: Už ne. Byla to zkušenost. Díky za ni, ale je třeba jít dál.

Dnešní článek na NČ je smutný a ošklivý. Informace rozpoznala tu absenci nějakého nosné myšlenky stejně jako h včera rozpoznal to patologické vymezení se proti lidem, kteří si dovolí ve vagónu metra něco polknout. Ať už je to koláč nebo minerálka.
Nechci nijak vyzdvihovat Milošův blog. Ale přinejmenším jedno zvládnul velmi dobře - píše tehdy, když má co říct.
To bych přála Neviditelnému čertovi do dob příštích. Ať jsou na něm jen články a komentáře, které mají co říct.
A lidé, kteří na něm jen zabíjejí čas, ať si najdou nějaký chat.

Lucifer
12
Lucifer * 17.01.2014, 14:32:34
Děkuji za uznání, Astro. V každém případě je však třeba říci, že duševní nasazení informace je obdivuhodné. Napsal jsem to během půlhodiny a ona to tady cupuje už čtrnách hodin. Úžasný

Astra
11
Astra 17.01.2014, 14:22:44
"Povídání" je pěkné, chytré, nápadité a nevšední. Nenech se cupovat nějakou kritičkou, která se jen vytahuje, Lucifere, ať tě zkusí trumfnout. Kritizovat je tak snadné... S vyplazeným jazykem

10
Necupující stylistik (neregistrovaný) 17.01.2014, 13:21:35
Tak dobře, právě jsem se chystala tu mikropovídku někam žánrově zařadit, ale nechám toho.
Absurdní povídka? Povídka o absurdnosti? Fantastická povídka?
Ne, celkem přízemní tradiční realizmus o jednom týpkovi, co se zfetoval!

Lucifer
9
Lucifer * 17.01.2014, 12:44:46
Podívejte se, informace, právě se chystám jít rozcupovat nějaké jídlo a tuhle rozborku mé patafyzické, možná i tak trochu Vianovské mikropovídky bych považoval za ukončenou. Zplodil jsem ji včera pozdě večer v kavárně Satori asi za půl hodiny. Měl jsem zkrátka takovou inspiraci a ta půlhodina byla vyplněná především překlopením té inspirace tužkou na malé papírky, samotný obsah se v hlavě vylíhl za pár minut. Kromě toho jsem si také pohrál se slovíčky a docela se u toho bavil. Kdo bude chtít, tak si v tom určitě něco podnětného najde, nemá smysl, abych tady sám sebe interpretoval. Uvědomte si, že NČ není literární nakladatelství. Kdybych tu mikropovídku chtěl publikovat v nějakém časopise, určitě bych si s těmi stylistickými figurami dal větší práci. Tady se stylizuji tak, že když mě něco napadne, tak to na jeden záběr vyklopím na papír a po drobných úpravách vypustím na NČ. Pokud jste v této mikropovídce nic zajímavého či podnětného nenašla, tak ji už nechte plavat. I když, jak se zdá, alespoň ta anální hyperbola vás musela nějak pobavit, jinak byste se totiž kolem toho furt nemotala.

Mrkající

Lucifer
8
Lucifer * 17.01.2014, 12:23:11
Ne, vystačím si sám se sebeou. Úžasný

7
Cupující stylistik (neregistrovaný) 17.01.2014, 12:18:06
Pozor,
on takový profesionál roztrhá na kusy především autora.
Nabízíte se jako dobrovolník?

Lucifer
6
Lucifer * 17.01.2014, 11:48:52
Rozcupovaná informace, nelamte si s tím hlavu a přidejte na tempu. Rozcupovat stovky literárních textů dokáže i naprostý amatér a vy se přece chcete zařadit mezi cupující profesionály. S vyplazeným jazykem

5
Stylistik ignorant (neregistrovaný) 17.01.2014, 10:35:13
Jo, a to cpaní si kudly do řiti má být, s prominutím, jaká stylistická figura?
Mně vychází jen blábol, a ten mezi stylistické figury jaksi nepatří.
Kdybyste měl tu trpělivost a vysvětil hloupému stylistikovi, co za své praxe rozcupoval stovky literárních textů, vo co vlastně go?

Lucifer
4
Lucifer * 17.01.2014, 10:13:05
Informace z Itálie, pojmy jako alegorie, metafora, hyperbola vám patrně nic neříkají. Mohu vám dohodnout sezení u profesora Chocho de Chichi von Chacha. Na duševní zácpu používá šokovou terapii s pomocí elektrického obušku. S vyplazeným jazykem

3
Gaius Suetonius / Žak Laxant (neregistrovaný) 17.01.2014, 08:02:13
No, kouknou se, mladíče. Když si někdo cpe do řiti kudlu jako by to byl laxativní čípek, tak mu jeho spodní egon napovídá, že má břichabol a zácpu.
Takže evakuovat prostě musí. To je logický jako facka v poledne. To ste, mladíče, eště nezkusil?
Na to nemusí bejt zrovna psichoAlík, aby jim to, mladíče, došlo.

Lucifer
2
Lucifer * 17.01.2014, 00:41:37
Poslyšte, informace z Itálie, mám takový vtíravý pocit, že už je načase, abyste vyhledala nějakou plodnou odbornou pomoc. Diagnóza jistě nebude až tak nezpopelnitelná. S vyplazeným jazykem

1
Jacques Lasant (neregistrovaný) 17.01.2014, 00:34:40
Jedna otázka od psychaleasinga: který z těch třech - RdC1, RdC2 a RdC3 se nakonec posral?
Velmi důležité pro stanovení diagnozy.

«   1  2  3    4     »