V novém roce (Co zbylo po svátcích)

rubrika: Povídání


Gauč v rohu kuchyně zabrumlal: A nezdá se ti nějaký divný, že oni staví tunel za devět miliard, aby se o deset minut zkrátila cesta? Ne, tatínku, to mě vůbec nepřekvapuje. Taky jsi už dost starý na to, abys takovou absurditu přijal jako běžnou věc. Když naší babičce bylo tolik, jako je dnes mně, nedovedla si vysvětlit, proč se chvílemi zableskne okenní tabule. Nikdy neuvěřila, že za tou záhadou je projíždějící auto. Považovala to za nesmysl, protože vyrostla v polské vesnici, kudy sice jednou týdně projel spřátelený gazik, ale něco takového nikdy nezpůsobil. Takže, kdo ví, jak to vlastně je, říkávala. Otázka vnesla neklid do jejího života dosud vyplněného sezením na tvrdé židli, čtením bible a očekáváním konce. Ani nepředpokládala, ani nechtěla víc. Dnes, kdy její svět definitivně odešel, jsme v úplně jiné situaci. (Nebo si to jenom ze samého přeceňování své přítomnosti myslíme). Minulé století párkrát obrátilo přesýpací hodiny a současnost nečeká, až si člověk na něco pořádně zvykne. Nebo spíš: až se v něčem pořádně najde. A protože všeho kvapem přibývá, přestali jsme se věcem divit a nad věcmi se zamýšlet. Zkrátka – nestačíme všechno pobrat, a tak nějak po té své cestě kloužeme. Pak ovšem nemá cenu se trápit nad smyslem (nesmyslem) ušetřených deseti minut!

 

Stella


Ale něco vykazuje pořádnou setrvačnost. Tak třeba: já stojím u válu – a ty jsi kde? Dobře víš, jaký jsem zmatkař, když na něčem opravdu záleží. Snažím se, snažím, ale cukr se sype do všech stran, ořechy se kutálejí za sporák, já kloužu po mastné podlaze, v mouce na zemi nechávám stopy – hergot, nemohl by ses taky pohnout? Vidíš, k čemu mě doháníš? O adventu se nesmí klít! A neříkej ámen, když nevíš, co to znamená.

 

Upocená, žíznivá, čím dál hlouběji se vžívám do cítění těch midsomerských občanek (rezidentek), které se šťastně smějí, když se vražda vyvede. (Kdepak máme tělo? V obyváku a v kuchyni.) Také o tobě by se pak mohlo říkat: Miloval život. Byl to mizera, ale takový konec si nezasloužil. Zase by nějaký neholený policajt s dobrým srdcem (dcera či chlapeček ve vlastní péči) mohl všechny přesvědčit o oprávněnosti svých zvrhlých metod. Skromně by pak přiznával, že Elementy strachu se tam skrývaly.

 

Neboť moje vidění světa už neformuje bible s velkými písmeny, ale televize s velkým monitorem.

 

Uleví se mi pokaždé až po Vánocích, kdy všechny Madlenky, Markytky a Matějové odhopkají tu za humna, tu k oltáři, ale hlavně do filmového archivu, aby znovu uvolnili místo donekonečna reprízovanému Andělu na horách a Andělu na dovolené, tomuto zabetonovanému prokletí několika televizních stanic. V duchu vidím, jak si někdo někde v televizním sklepení mne seschlé ručičky a bezzubými ústy jásá: A je tam! Loni padesátkrát, letos zkusím rekord. Juch! Aspoň něco bude po Vánocích zase na svém místě. Však ten film je slavný brand. Říkali tuhle v televizi o něčem podobném.

 

To mi tedy hodně pomůže, když si čteš, že se dvacet žen svléklo na protest proti sexismu. Nevím, nevím, jestli neudělaly chybu, když chtěly předvést, že se od mužů ničím neliší. Říkáš, že některé v tom byly úspěšné? Já jsem úspěšná právě teď: poslední plech cukroví, a bez připálení. Budu tě následovat v intenzivním nicnedělání, konečně můžu taky ulevit oteklým nohám a sednout si k počítači.

 

Proč na mě z monitoru vyskakuje otázka, jestli poptávám pokrývače? Co je komu po tom? Ačkoli, takový statný pokrývač… Vyhledám své oblíbené stránky, potřebuji slušný kabát. A vida! Jsou tady nějaké e-shopy, které ještě neznám. Hmm, cizina. Zbožňujeme oblečení. Tak to by mě nenapadlo. Nesouvisí to s tím ženským protestem? Vzhledem k soudobému mišmaši tohle musel napsat chlap. Všechny popisy jsou tady naštěstí česky. Např. u širokého modrého flaušáku je upozornění: Držte se mimo dosah požáru. Nebo tady u svetru: Svetr má kapsičku na víčko. Je to dámy svetr. Pyžamo se skládá z vrcholu a kalhot. Límec přes konstrukci hlavy a rolovací krk. Celer posádky krku. Tyto boty nepoužívat! Polstrování 100% polyester.

 

Mašině to odpustíme, ta pobaví a o synonymech a o rozdílech mezi významově blízkými slovy nic neví (necítí). Ale proč významové odstíny necítí třeba ani překladatelé pracující pro televizi?  Jejich práce (jejich řemeslo) je krásná právě vzrušujícím hledáním výrazu. Je velký rozdíl mezi dívkou obyčejnou, a dívkou úplně normální. Co není normální (ale je obvyklé), je to, že lidé bez citu pro slovo jsou přijímáni ke studiu novinářství. Utahuje si ze mne překladatel komentáře, když sděluje, že firmy spolu rivalizují? Že se už v pravěku najdou důkazy farmaření?

 

Ono je to všechno způsobeno právě těmi neomezenými možnostmi. Tipuji, že každé maloměsto i malé město má dnes nejméně dva prozaiky a několik básníků. To by časem mohlo vést k výstavbě zvláštních čvrtí určených výhradně pro budoucí muzea slavných rodáků (kavárna, vířivka a sauna v každém, multikino zatím společné). Mé staré srdce krvácí, když poslouchám takovou čerstvou spisovatelku, jak se nám z rozhlasu vemlouvá, že, jak ona to vidí, její knihy stojí za přečtení proto, že popisují život, který je o tom, jak ta láska funguje. Ach jo. Babička četla celý život jen Bibli kralickou, nerozuměla světlu a motorům, ale znala všechno důležité, natožpak to, co potřebovala ke své práci. A vo tom to přece ve svý podstatě je!

 

Dost obrozeneckého rozhořčení, život na mě vyskakuje z počítače (už jenom) dál: jeden člověk zdobí (vycpává) svůj dům před každými Vánocemi tolika symboly nejkrásnějších svátků, že se v domě pomalu nedá přebývat. Sněhuláků mají jeho děti stovku, Santů na tři sta. Pán to zdůvodňuje tím, že si v dětství nemohl nic dopřát, nikdy nemohl Vánoce řádně oslavit, a proto jeho děti musí mít úplně jiné vzpomínky. Prosperita doby umožnila další absurdnost…

 

Zamrazí mě. Trauma z dětství. Poslyš, tatínku, vzpomínáš, jak těžce nesl náš Radeček, že nemá sourozence? Dodnes nám to připomíná!! Teď, prosím tě, neříkej Ámen. Ono stačí, že je tady video s rodinou, která má jednadvacet roztomilých dětí. Nám doma říkali, že Ámen znamená Staniž se. (Já se už ale také přikláním k prostému Enter.) Neboj se, už jsem vyklidněná, jako ty mluvky a ti mluvci v ranním televizním vysílání. Aspoň to tedy o sobě říkají.

 

Jdu se uložit, abych se ráno mohla aktualizovat a přivítat další jitro doby obžerné, a proto absurdní.


komentářů: 84         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 3 »

54
Gogo (neregistrovaný) 23.01.2019, 10:10:43
Tož popořátku, řádek k řátku, snat můj kchoment odejde i s pikčrem miss.márflové v pořátku S vyplazeným jazykem
[49] Kocourku milený, si akosi pomýlený...!
Vem do packy svoji nokiji 5110 a odešli svým navrhovaným, novátorsky neotřelým návodem\\způsobem odeslat krátkou notycku sem na NČ, tlačítko ctrl je na horní hraně mobilu, dybys nevjedel...
Frštést du, warum iš šrajbe dýzes?
[50] Neznal, hajskóre kredit, salmen to písnul, jak si myslím i já, thx fór info.
[51] Naprostý souhlas s těma pohátkama, stelle ale zřejmňe jde na nerv ta pravidelná peryjodičnost, jenže vono vymýšlet stále nové, klasické, bez scifi prvků, není žáden srand...a co furt maj neotřelého ti draci, pincezny a králíci moudrého pronášet a konat víbuch. Bum. To ses lekla Smějící se , có. MSF a cos sesmol, umíš to uměle, sem proti tě tele Mrkající , jen né o tržnici, na tu mam alérgiji, byť by byla alegorycká...!
GM

53
xxx (neregistrovaný) 23.01.2019, 10:04:36
50
Paměť, falešné vzpomínky... Je dobře podívat se do starého deníku, člověk žasne, kým, jakým byl.
Jak myslel.
A tak se tvoří dějiny!
Vyprávění "starců" je nutné brát s rezervou.

Stella
52
Stella 23.01.2019, 09:57:57
Astro, proti pohádkám nic, naopak. Ale čeho je moc - kdyby aspoň ozvlášťňovaly, jako jsi to dělala ty! Vzpomínáš? U tebe Honza(?) zdraví princeznu:
Dobrý den, slečno!
Čistě osobně mi vadí jména. Jako by nikdo jiný než Matěj a Markytka na vsi nežili. Ono holt Boženka a Vašík tak nezní. Pohádka je pohádka. Potřebujeme je, byť v podobě mého oblíbeného Midsomeru nebo Osvícení.
Jsi profesinál, tobě se to píše! Já jen lepím. Ahoj

Astra3
51 Jak se to dělá?
Astra3 23.01.2019, 09:15:48
Preparace textu, myslím, jak píše čert. Taky bych sem tuatam ráda něco vyplodila, já bych spíš preparovala něco z mysli, ale o tom si myslím, že by nikoho moc neinteresovalo.
Takže,milá Stelo, moc ráda jsem si přečetla tvoje úvahy, které za zájem jistě stojí, a jsem ráda, že ses zase objevila, jak to slunko zlaté, nad obzorem, které každému rozjasní líčka.

Musím jen trošičku oponovat stran těch TV pohádek. Ano, je to blázinec, uznávám, ale protože jsem se dvacet let z celkem čtyřiceti pohádkám v rádiu silně věnovala, stojím za nimi a bráním je - jsou to pohádky pro děti, které, jak známo, rychle dorůstají a ta pořád další a další maličká robátka baží po princeznách a princích a dracích a čarodějnicích furt dál.Přejme jim to. Aspoň trochu míň zlobily(a) děti, robátka, ten češtin je dokonalá pomsta pro cizince.
S vyplazeným jazykem Překvapený Ahoj

No nic, piš nadále dále, prosím tě!

50
Zuzana (neregistrovaný) 23.01.2019, 02:09:00
"Paměť je pravda, protože paměť má zvláštní ustrojení, vybírá si, vyřazuje, mění, přehání, zlehčuje, velebí i znevažuje. Ale nakonec si vytváří svou vlastní skutečnost, svoji nestejnorodou, ale obvykle logickou verzi událostí. Nikdo, kdo má zdravý rozum, nikdy nevěří cizí verzi víc než své vlastní."

Salman Rushdie: Děti půlnoci

Stary kocour
49 To Gogo
Stary kocour 22.01.2019, 20:55:56
Protože "jsme všichni gogo", poradím.
Psát text v jakémkoliv českém editoru a pak:
Ctrl A > Ctrl C > Ctrl V do boxu.
I kdyby zmizel nebo se cokoliv nepovedlo, text je furt v editoru a můžu si čertovu stránku znovu zavolat a nalepit tam své moudro nebo rozpaky.

Rada zdarma, květinové dary později... Úžasný

48
xxx (neregistrovaný) 22.01.2019, 19:56:43
Mimochodem, kniha je do češtiny přeložena velmi krásně.

Lucifer
47
Lucifer * 22.01.2019, 18:41:58
[46] Uložil jsem si to na disk. Až to přečtu, možná sem něco vypreparuji.

46 Vsem:
Zuzana (neregistrovaný) 22.01.2019, 18:12:53
https://harpers.org/archive/2009/09/dehumanized/

Prečetla jsem (se zájmem) jen začátek, je to spousta stránek, zatim posilám pro anglictináře, na překlad ted čas nemám.

G
45
G 22.01.2019, 16:12:55
Eště starší :
Tak na slunci prej přistál vostok s posádkou...
No nekecej, ftom žáru?
Jó, voni tam dorazili vopůlnoci...

A máš to trollko zatrollená S vyplazeným jazykem Křičící Zamilovaný

44
Zuzana (neregistrovaný) 22.01.2019, 16:03:16
No jo, Stello, lidí jsou všude stejní, ale nám, Čechům, nemůže nikdo upřít
prvenství v přejmenování ulic podle toho jaký pan či soudruh rozhoduje. Úžasný

Ale následujici postřeh se týká celé Evropy: lítáme do Evropy od sametu a pokaždé můžeme už v
rakouském letadle poznat, jaká je v Evropě nálada vůči Američanům. Jednou
vstřícná, podruhy méně vstřícná, někdy úplně neférové ventilování frustrací na
běžném občanovi. A to se opakuje dokola podle pól. situace a síly vlivu.

Dík za doporučení - Marka Slouku neznám. Přečtu si..



G
43
G 22.01.2019, 15:49:00
Eště starší :
Tak na slunci prej přistál vostok s posádkou...
No nekecej, ftom žáru?
Jó, voni tam dorazili vopůlnoci...

A máš to trollko zatrollená S vyplazeným jazykem Křičící Zamilovaný

42 No jo, kdo umi, umi..;)
Zuzana (neregistrovaný) 22.01.2019, 15:32:49
Starý vtip:

Am.kosmonauti volají do WH: Rusi jsou už měsíci a malují měsíc na
červeno.
Odpověď: "Nevadí, vemte bílou barvu a napište CocaCola."

Úžasný Good morning.


G
41
G 22.01.2019, 15:19:02
[39] Tak jó, ukecalas mne, učunuju eksces a poslušně se hlásím jako velkej... S vyplazeným jazykem
Ale stejně sme fšichni gogo, ftom mi nevykolejíš Mrkající
Vono to totiš souvisí právje s těmi nepovedenými pokusy o odeslání a hlavně dobou, kterou systém povoluje k napsání, pak bum, šlus, zmizenka a můžeš se fsteknout, nebo to napsat znova, redukované...
Zvlášt dyš tukáš písmenka placatym ukazováčkem na dysplej je to goror...rychle, rychle, samej přepis a gramachyba, naprt...

K Tvýmu BTW si myslím, že to není až tak pravidlo, půl na půl miluje, zbytek nesnáší, moc generalizuješ, e.g.většina těch celodenně podparou ( nemyslím h-less) je ke zvířetům indyferentní, a mnoho lidí jde do přírodního samotářství opravdu za klidem a rozjímáním o nesmrtelnosti chrousta, čemuš by další živý tvor zabraňoval(štěky, mňouky, obstara papů pro ně)...
O tom, že má tlupa smysl žádná, akord...

GA

40
xxx (neregistrovaný) 22.01.2019, 10:43:58
Nejen Češi se opičí po Američanech. Úplně stejně Číňani, Japonci... Solženicyn se moc zlobil, že si od nich Rusové berou to nejhorší.
Síla je jako magnet.

«   1  2    3    4  5  6   »