Model kvantové duše

rubrika: Filosofický koutek


Nedávno jsem tady zmínil knížku Kvantová duše a ocitoval část úvodu, kde autor naznačil, kterým směrem se bude jeho představa o lidské duši ubírat. Dnes zde uvedu několik základních myšlenek ze závěrečného shrnutí této představy, některé další úvahy, které z toho plynou, budou uvedeny v samostatných článcích:

Lucifer


kvantova-duse.jpgLidská duše je uvězněna ve fyzickém těle, což jí dává možnost prožívat široké spektrum počitků a rozvíjet míru jejího poznání. Zároveň ji to však vzdaluje od její duchovní podstaty. Není si vědoma jiného než hmotného světa ani vlivů působících na ni z nevědomí. Domnívá se, že myslí a ovládá své jednání, ale zatím myslí "něco" v ní a její život řídí temné obsahy nevědomí. Ztratila kontakt s celistvostí a nyní je na ní, aby rozvinula své vědomí a opět svou celistvost našla.

Člověk má duši, která není totožná s ničím, co by připomínalo software v hardwaru zvaném mozek. Jedná se o hmotnou fyzikální strukturu, která podléhá zákonům kvantového mikrosvěta. Tato struktura prochází ve formě pole celým kosmickým časoprostorem. Lidská duše tedy neexistuje někde uvnitř mozku, ale prochází celým mozkem, celým tělem a pokračuje do okolního prostoru. Duše není statickou strukturou, ale neustále se svinuje a rozvinuje, mění svou velikost, hmotnost a energii. Čím má více energie, tím je více lokalizovaná v prostoru a čas plyne pro ni pomaleji. Člověk ztrácí vědomí a usíná. Když duše naopak uvolňuje nebo ztrácí energii, rozvinují se v psýché jednodušší struktury ve formě představ, vzpomínek, vzorců chování, jednání a myšlení. Člověk je ve stavu bdělé pozornosti a duševní aktivity.

Lidská duše má část vědomou a nevědomou. Vědomou část naší duše představují všechny obsahy, které jsou v ní právě rozvinuty. Nevědomou část duše představuje vše, co v ní může být rozvinuto - vzpomínky, ideje, vzory, pravzory a všechny ostatní svinuté struktury. Když vzpomínáme na nějakou minulou událost, rozvinujeme ve své mysli její více či méně věrný obraz a s ním celou minulou skutečnost. Rozvinujeme minulost do skutečnosti.

Vzpomínky nejsou v našem mozku nikde lokálně uloženy. Nelze nikomu odoperovat konkrétní vzpomínku odstraněním nějaké části mozku. Stejně tak naše myšlenky nevycházejí ze žádné konkrétní části mozku. Činností mozku však mohou být naše vzpomínky a myšlenky rozvinuty v naší vědomé psýché stejně jako i obsahy kolektivního nevědomí. Provádíme-li nějaký pohyb, neprovádí náš mozek žádný složitý supervýpočet, ale v naší psýché se rozvinuje předobraz tohoto pohybu, který působí na každou buňku těla podílející se na pohybu. Ovlivňuje šíření nervových impulsů, jež aktivují naše svaly žádoucím způsobem. Nepatrná energie tohoto předobrazu řídí pohyb energie, která tento pohyb provádí.

V našem těle je rozvinut také předobraz zdravého, správně fungujícího organismu. Když je rozvinut, náš organismus funguje správně. Když se svine, objeví se chaos a nemoc. Pokud se stane, že člověk utrpí ztrátu nějaké končetiny, její obraz se zcela nesvine, ale naopak zbývající část těla se jej snaží znovu rozvinout. Člověk začne vnímat fantomovou končetinu, která se rozvinuje z prostoru do podoby stále menšího a koncentrovanějšího obrazu původní končetiny, jež vyvolává v mysli člověka podobné pocity jako končetina skutečná.

Psýché je obecnou vlastností hmotných objektů, a to i neživých. Každý hmotný objekt má schopnost provádět pozorování. V jeho poli se rozvinují obrazy jiných hmotných objektů. Pak jednoduchý model psýché představuje každá elementární částice jakožto tvar existující v poli. Ve velkých mnohačásticových systémech daleko od rovnováhy mohla vzniknout nová kvalita psýché, která se dlouhým vývojem vyvinula až na úroveň lidské psýché. Důležitým prvkem v tomto vývoji je to, že probíhal současně na dvou úrovních. Na úrovni nějakého ohraničeného dynamického systému a zároveň na úrovni celého obrovského vesmíru. Vzhledem k holografickému charakteru vesmíru se každá část promítá na celek a ten se zase promítá na všechny své části. Každé "vylepšení" psýché, které se kdekoliv a kdykoliv vyskytne, se projeví na úrovni celého vesmíru a rychle se mu "naučí" všechny příhodné části.

Psýché, jejíž "domovský" systém zanikne, se svine na úroveň celku. Nezanikne, ale může se částečně nebo i úplně rozvinout kdekoliv, kde jsou pro to vhodné podmínky. Psýché svázaná s vesmírem jako celkem představuje víc než sumu všech částí psýché. Je to zřejmě nejvyšší a nejdokonalejší psychická struktura, která může existovat. Představuje základ, od nějž jsou všechny ostatní psýché odvozeny. Nejvyšší psýché není pasivní struktura, ale je schopna ovlivňovat kosmické dění dle svých představ. Celek vytváří ty nejlepší podmínky pro rozvoj svých částí, aby se mohl sám co nejlépe rozvíjet. To, co považujeme za vznik či zánik vesmíru, rozpínání nebo kolaps vesmíru do černé díry, není nic víc než proces svinování a rozvinování - období spánku a bdělosti vesmíru.

Zdroj: Rostislav Szeruda, Kvantová duše


komentářů: 2         



Komentáře (2)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

2
k (neregistrovaný) 03.09.2017, 21:27:27
Já doufám, že už pokračovat nebude.

1
Najihu (neregistrovaný) 02.08.2011, 13:55:32
Článek jsem si vytiskla. Doufám, že ještě bude pokračování :)

«     1     »