Už jsme tady dlouho neměli nějakého roztomilého živočicha ze zoologické zahrady Johna Lloyda a Johna Mitchinsona. Naposledy se nám tu nakrucoval náš neviditelný podnájemník roztoč, který mnohým asi moc roztomilý nepřipadal, ale jeho snaha likvidovat šupiny naší kůže, bez níž bychom se v nich brzy utopili, je nám jistě velmi prospěšná. Škoda, že nás při tomto vstřícném kulinářském počinku zásobuje i nevstřícnými viry. Ten dnešní je roztomilý především tím, jakým způsobem nám demonstruje své rodinné vztahy, svazky atp. Máme se čemu přiučit. Jeho kulinářské sklony, na rozdíl od roztoče, se nijak výrazně nezaobírají některými zbytky či přebytky našeho těla, přičemž svým tělem může dokonce zásobovat náš jídelní lístek; nicméně jeho kousavý vztah k našim stavbám, i když jsou z betonu, a jejich nábytkovému vybavení představuje dost nepříjemnou šmouhu na jeho roztomilosti. A k tomu ještě produkují značné množství metanu.
Lucifer
Termiti mají ze všech živočichů nejpropracovanější rodinnou organizaci, která je založena na monogamii. Přestože žijí v milionových koloniích, jedinci, kteří se rozmnožují, uzavírají celoživotní partnerství. U některých druhů je jen jeden sameček a královna na celou kolonii; jiné jich mají několik a – na rozdíl od včel a mravenců – jde o skutečné manželské svazky, a ne jen o letmé známosti: mezi termity jsou páry, které spolu vydrží několik let. Díky tomu se termiti, vedle mravenců, řadí mezi nejúspěšnější druhy hmyzu: kdybyste dali dohromady všech 2600 druhů termitů, tvořili by 10 % veškeré biomasy naší planety. Bohužel, jelikož mají stravu bohatou na vlákniny, produkují 11 % světových emisí metanu, což je řadí na druhé místo po přežvýkavcích, jako jsou krávy a ovce.
Ale ani termiti nemají vždy snadný život. U druhu Zootermopsis nevadensis je asi padesáti procentní rozvodovost. Někdy sameček odejde, jindy si samička přivede nového samečka s předvídatelně dramatickými následky. Dojemné je, že odmítnutý sameček často vezme za vděk jinou zhrzenou samičkou. Sameček termita se po sňatku relativně nezmění, ačkoli většinou umírá první. Královna však může třistanásobně nabýt na objemu, protože se jí zvětší vaječníky. Královna indického termita Odontotermes obesus klade jedno vajíčko za sekundu, takže více než 86 000 za den. Když je hnízdo napadeno, dělnice ji musí odvléct, protože je moc tlustá a nemůže se hýbat.
A ještě ke všemu se termiti, aniž to ovšem tuší, potýkají s krizí identity. V roce 2007 analýza DNA odhalila, že jsou to vlastně specializovaní švábi. Podle některých zoologů je proto třeba je přeřadit z řádu Isoptera (všekazi) do řádu Blattodea (blatta je řecky šváb). Údajně se vyvinuli z předků podobných švábům, když se u nich rozvinula schopnost konzumovat a strávit dřevo. Termiti se rozhodují, které dřevo sežerou, podle toho, jaké vibrace vydává, když se do něj zakousnou. Vlákno dřeva při tom praskne a vyšle do celého stromu impulz, který odhalí, o jaké dřevo jde a jak je velké. Termiti mají radši menší kousky dřeva (jako jsou prkna, trámy nebo nábytek) než celé stromy.
Požírání dřeva obstarávají slepé dělnice, které krmí ostatní obyvatele kolonie ústy nebo ze zadečků. Jsou jako miniaturní přežvýkavci, mají vícekomorový žaludek, v němž se štěpí těžko stravitelná celulóza. V jejich vnitřnostech žije na 200 druhů mikrobů, kteří všichni pomáhají při přeměně dřevní hmoty na živiny. Studium těchto drobných organismů financují podniky vyrábějící biopalivo z kukuřice a různých rostlinných odpadů. U některých druhů dělnice vrší trus na hromady, na nichž rostou houby, zajišťující přísun důležitých bílkovin, a to dokonce i v období sucha.
Termiti se dokáží prokousat i betonem. V Severní Americe způsobují více škod než požáry a povodně dohromady; celkové škody způsobené za rok termity přesahují 5 miliard dolarů.
Termitiště je nejdokonalejší stavba v živočišném světě. Vnější hromada, která může být až přes sedm metrů vysoká, chrání hnízdo před prudkým sluncem, funguje jako výměník vzduchu, jenž vypouští teplo a zplodiny oxidu uhličitého vylučovaného termity a jejich houbovou zahrádkou a nahrazuje je čerstvým kyslíkem. Termiti druhu Coptotermes formasonus dokonce „vykuřují“ hnízdo látkou, která má odpuzovat mravence a hlístice. Jelikož to není na první pohled zřejmé, nikdo neví, jak – ani z čeho – je termitiště postavené.
Termiti patří mezi kulinářsky nejoblíbenější hmyz: obsahují o 75 % více bílkovin než hovězí maso. Kmen Maue z Amazonské pánve si termity opéká ve vlastní šťávě nebo je používá drcené jako koření. V Nigérii si můžete koupit termití polévkovou kostku.
Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech
20.11.2013, 00:00:19 Publikoval Luciferkomentářů: 28