Odpojení a vypojení

rubrika: Pel-mel


Navazuji na úvahu předloženou ve Hvězdách v tůních. Obsah bude v podstatě tentýž, jen jsem si chtěl na toto téma znovu tak trochu zapreludovat. Ve slovníku cizích slov se píše, že preludovat znamená volně improvizovat, obzvláště na klávesový nástroj. Mým klávesovým nástrojem je klávesnice, které občas říkám klábosnice, a to v případech, kdy začínám preludovat na hranici bulvárního klábosení. Tohle preludium však považuji spíš za klávesové. Nebude dlouhé, jelikož mám v plánu se okamžitě poté na nějakou rozumnou dobu absolutně odpojit, vypojit a rozpojit. Už to vážně potřebuji.

 

Lucifer


Jsou chvíle, kdy je třeba kompletně se odpojit od všeho kolem sebe a všeho, co se honí naší hlavou. Říkám tomu odpojení, někdy též vypojení. Až na výjimečné situace, kdy to nelze, lze to udělat skoro vždycky. Skoro vždy, když cítíte, že to potřebujete, si můžete vybrat čas ke svému vypojení. Neměl by trvat dlouho, jinak byste se už nemuseli znovu zapojit, ale ne zase příliš krátce, aby to vypojení dosáhlo svého účelu.

 

Jsou vhodné chvíle, kdy v zájmu kompletní resuscitace v podobě vyčištění veškeré špíny nahromaděné ve vašich mozkových závitech je třeba, abyste všechny starosti hodili za hlavu. Nejen starosti, ale úplně všechno. Uzavřete se do své vlastní ulity, odpojte všechny dráty, jak zvenku, tak zevnitř, ulitu dokonale opancéřujte neprostupnou hradbou a začněte levitovat v naprosté a ničím neřízené snové vizi. K tomu neslouží spánek, v němž se váš mozek zabývá specifickou činností třídění a analyzování různých podnětů získaných ve vědomé fázi, kdy probíhá čistě podvědomý proces, jehož vědomě nemůžete nijak ovlivnit. Tohoto stavu vypojení můžete dosáhnout pouze, když jste zcela při vědomí.

 

Existuje nepřeberná řada nejrůznějších psychologických, filosofických a jinak podobných metod, jež se něčím takovým zabývají, což zde již bylo několikráte a povětšinou s pomocí všelijakých knižních zdrojů rozebíráno. Nebude se však na nic z toho odvolávat, promlouvám pouze ze své vlastní vnitřní zkušenosti.

 

Žijeme v době, kdy se na nás každý den valí ohromné a často i velmi nepřehledné množství všelikých podnětů, informací, příkazů, zákazů, konfliktů a samozřejmě i příjemných zážitků, počitků atd. Jenže tu lavinu, ať už zlou, nebo dobrou, je třeba občas natvrdo zastavit. Nejsme tady proto, abychom každou sekundu – ano, i ve spánku, kdy to specifickým způsobem přemílá náš mozek – odolávali tomuto obrovskému přívalu každodenních záležitostí. Máme právo vypojit se kdykoli, kdy nehrozí žádný vážný a především neopravitelný následek našeho vypojení, a počastovat naši duši naprostým klidem, až někde na pomezí nirvány.

 

Čas je jako nafukovací balónek. Když chcete a víte jak, můžete i z pohledu svého okolí relativně velmi krátký čas nafouknout až do takových mezí, které vám budou stačit. Důležité však je, abyste tento váš vypojovací čas nafoukli bez ohledu k čemukoli kromě sebe. Až na poměrně velmi vzácné výjimky máte na to vždycky dost času. Nenechte si ho vzít.

 

Můj čas věnovaný tomuto zamyšlení na Neviditelném čertovi je u konce. Jdu se vypojit, a abyste nebědovali, že jsem to tak odfláknul, přikládám jednu svoji hodně starou básničku, která má mimo jiné nastínit fakt, že tenhle příspěvek zde bude prvořadý ještě prvního listopadu:

 

 

Podzimní nadílka

 

lístek za lístkem se snáší k zemi

noc co noc vracím se ke svým snům

k tomu co bylo

k tomu co není

a pod stromeček na Vánoce

zas nadělím si

Nový rok

 

lístek za lístkem padá ze stromu poznání

vzpomínku předhodím umrlým letním dnům

k tomu co bude

k tomu co není

a pod stromeček na Vánoce

zas nadělím si

Nový rok

 

 

Zavřete oči, vypojuji se…devil


komentářů: 6         



Komentáře (6)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
7
Lucifer * 01.11.2014, 00:03:08
Vítám do listopadu:

https://www.youtube.com/watch?v=ZkEdn5WQLss

Nevinný

Stella
6
Stella 31.10.2014, 15:16:43
Taky už jsem tady podobně psala: vnitřní svoboda je spolehlivá pevnost. Musí se vybudovat.

Jo, migréna - moje věrná družka...
Budou ty historky aspoň pro vnoučata?

5 Zase historka...
Starý kocour (neregistrovaný) 31.10.2014, 10:08:13
Není to zábavné, ale pro vysvětlení: Únava po úporném záchvatu migrény. Nechtěl jsem kamarádovi kazit výlet VPC*.

*/ VPC - Velká Prázdninová Cesta, kterou jsme s mým celoživotním kamarádem (známe se od páté třídy ZDŠ) každoročně podnikali už jako "důstojni" otcové rodin. Objížděli jsme pokaždé republiku (ještě celou) na motorkách nebo mopedech kolem hranic. Jednou po směru hodinových ručiček, jindy proti směru nebo dokonce ve tvaru ležaté osmičky. Spali jsme kde se dalo - v lese nebo ve vsi, kde nás pustili třeba do seníku. Krásná setkávání s dobrými lidmi. Nesmírně poučné - třeba jen pro zjištěni, že když je člověk skromný, uspěje snad všude. Dokonce jsme jednou spali v luxusním hotelu v Tatrách na pokoji pro personál - za cenu naštípání dřeva. I snídani nám za to dali. Výbornou. Jednou nám paní domu v noci(!) upekla na cestu domácí chleba. Na takové věci se nedá zapomenout. Ty historky by vydaly na malou knížku.
Mrkající
Já i můj kamarád jsme byli (a pořád jsme, pokud stáří dovolí) vlastně takoví tuláci - hoboes. Možná proto mám tak strašně rád svobodu.
A souvisí to s oním Světlonošovým odpojováním. Člověk si musí udělat svoji, vnitřní svobodu i když ta vnější neexistuje. Jak říká Lucifer - nafouknout si svůj vlastní balonek. Jinak se zblázní. Úžasný

Stella
4
Stella 31.10.2014, 08:25:20
Lucifere, šťastný, plavný let...

Astro, jistou chůzi, po pevné zemi!

St. Kocoure, dobrou jízdu při plném vědomí - malý záchvat?

astra2
3
astra2 31.10.2014, 08:04:33
hmmm

Odpojuji se též. Odcházím na vyšetření, které ukáže, jestli se znovuzapojím, nebo jestli se opojím či odpojím definitivně. Levitovat v tomhle pádě by byl pád natvrdo! Mlčící Ahoj

1 Praktická rada
Starý kocour (neregistrovaný) 31.10.2014, 00:42:20
Ano, pane! Úžasný
Bez občasného vědomého "přerušení" dojde k tomu, že se "přeruší samo". I krátkodobě v nevhodnou doby může způsobit přerušení definitivní. Třeba když se zasníme při řízení auta nebo motokola. Nebo dopravního letadla. Vzpomínám na nápis z Jirotkova Saturnina: Nezavírejte, zavírá samo!
Takže Světlonošovo doporučení (zákon) zní: "Přeruš, nebo přeruší samo!"
Nemusí to být jen na silnici. A může následovat i dlouhodobé "přerušení" na psychiatrii.
===
P.S.: Jednou jsem usnul na motorce. Nestalo se vlastně nic, část mozku ohledně rovnováhy asi pracovala dál. Probral jsem se, když na mě kamarád zběsile troubil, protože jsem prý šněroval cestu od levého k pravému pankejtu. Nevím o tom nic, probralo mě až to troubení. Naštěstí to byla okreska kdesi u Slaného a vůbec nic nejelo. Kdybych to nezažil, asi bych to považoval za jakousi motorkářskou latinu. Ale stalo se to.
Hned ve Slaném jsem na náměstí na lavičce provedl "přerušení". Příslušníci VB z tamního okrsku mě dostávali ze stavu katalepsie "německými" příkazy v domnění, že jsem motorkář z DDR. Motorku jsem tedy německou měl, ale SPZ jaksi asi soudruzi přehlídli... Smějící se

«     1     »