Co s sebou vlečou naše geny

rubrika: Pel-mel


Předložil jsem zde již řadu hypotéz o tom, že jsme byli navštíveni příslušníky nějaké mimozemské civilizace. Autoři těchto „záhadologických“ myšlenek jsou inspirováni nejrůznějšími podněty, z nichž ten nepřirozenější, nacházející se v hlubinách našeho podvědomí, spočívá v tom, že zde, tedy v celém vesmíru, nemůžeme být sami. S tím obvykle souvisí i hledání podstaty našeho vzniku. Představa, že jsme v celém vesmíru jedinými bytostmi, je dle mého soudu absurdní. Tuto absurditu odmítala od úsvitu lidských dějin všemožná filosofická či náboženská učení, přičemž rozdíl mezi přírodní filosofií a ideologickým náboženstvím nebyl vždy zcela zřejmý. Některá učení hledala jakéhosi fiktivního Boha, jiná se ohlížela po něčem méně abstraktním.

Hartwig Hausdorf, z jehož knížky (viz Zdroj) na toto téma jsem zde reprodukoval již tři výňatky, poslední se jmenoval Tajemný člověk z Mouillans, se domnívá, že naši prapředkové byli geneticky poupraveni představiteli jakési mimozemské civilizace. Předkládá značný počet na první pohled neprůstřelných indicií, o nichž si na druhý pohled můžete myslet, co chcete. Přiznávám se, že o jeho argumentech nejsem přesvědčen ani tak, ani onak. Dnešní výňatek je však až na „fantastický“ závěr čistě realistický.

 

Lucifer


Nositelem veškeré genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných je deoxyribonukleová kyselina (DNA). Tvoří ji velká makromolekula, polymerický řetězec připomínající dvojitý, vzájemně propletený žebřík. Od doby, kdy v roce 1953 americký biochemik James D. Watson, britský genetik Francis H. Crick a další badatel Maurice Wilkins vytvořili později experimentálně potvrzený model DNA, je známa jako „dvojitá šroubovice“.

 

Na pravotočivém „provazovém žebříku“ dvojité šroubovice jsou „příčky“ v podobě čtyř bází: adeninu, cytosinu, guaninu a thyminu. Báze jsou kolmé k molekulární ose DNA a tvoří společně s glycidovou bází kyseliny fosforečné takzvané nukleotidové sekvence (geny). Čtyři základní báze představují písmena genetického kódu. V roce 1990 byl spuštěn Human Genom Project (HGP), jehož cílem bylo rozluštit lidský genetický kód. Od dubna 2003 je (oficiálně) lidský genom pokládán za zcela rozluštěný, ačkoli stále ještě neznáme význam všech genů.

 

Ruku v ruce s dešifrováním nejen lidského genomu se na světlo světa začala drát genová technologie, jejímž cílem je naučit se s geny tím či oním účelem manipulovat. Kupříkladu genově upravené rostliny či zvířata. Ať již jde o užitkové rostliny, odolné vůči určitým škůdcům, nebo o vepře a hovězí dobytek s obzvláště vysokým podílem masa – to vše svědčí o nadcházejícím boomu nejslibnějšího trhu budoucnosti. Před pár lety proběhly médii fotografie selat se zářivě oranžovými ocásky. Byly jim imputovány cizí geny, jež odpovídají za fosforeskující světlo určitých druhů hmyzu. V čem tkví praktický užitek takových experimentů, to lze těžko říci. Pandořina skřínka však byla otevřena a v zájmu bezohledného byznysu mohou některé genové manipulace mít velmi ošklivé přímé či vedlejší účinky.

 

Na druhou stranu je třeba říci, že genová technika může pomáhat zmírňovat utrpení a chránit a léčit lidi. Defekty v dědičné výbavě mohou způsobit nejrůznější vlivy – jedy v potravě nebo nedávno uvolněné radioaktivní záření při katastrofě v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Badatelé z Ústavu Maxe Plancka v Tübingenu zjistili, že v DNA se ukládají a dědí i traumatické zážitky jako zneužívání. V každém případě platí: propukne-li znenadání nějaká nemoc či objeví-li se nádor, svědčí i další symptomy o tom, že něco není v pořádku. O rakovině prsu lékaři už dávno vědí, že se vyskytuje mnohem častěji u žen, jejichž matky nebo babičky trpěly stejnou chorobou. Existují vzácné genové defekty, na které žádný konvenční léky zkrátka neexistují.

 

Že genová technologie patří k perspektivním odvětvím vědy i ekonomiky, dokládají plány, jež zatím stále ještě znějí jako science fiction. Pokud se vývoj bude ubírat směrem, který naznačil futurolog Michio Kaku, profesor fyziky na City University v New Yorku, budou v příštích desetiletích vyvinuty vysoce citlivé sensory DNA. Instalovány v koupelnovém zrcadle nebo v jiném sanitárním zařízení budou schopny identifikovat například bílkoviny uvolňované z rakovinné buňky a spustí poplach. A to o celé roky dříve, než nemoc vůbec propukne.

 

DNA však může sloužit i jako neuvěřitelně efektivní paměťové médium. Standardní mediální nosiče jsou stále menší, ale jejich kapacita exponenciálně roste. Jenže i tenhle růst má svoji limitu, která zřejmě nemůže ani zdaleka překonat kapacity paměti naší DNA. Nositel naší dědičné informace je totiž nejideálnější paměťové médium; mohlo by sloužit k ukládání jakéhokoli druhu informací. DNA je navíc nesmírně stabilní médium. Od chvíle vzniku života je neustále a automaticky kopírována z generace na generaci.

 

Člověk má 28 000 až 30 000 genů. Ty se dělí zhruba na tři miliardy úseků provazového žebříku. Britský fyzik Paul Davies je přesvědčen, že asi 97 procent našich genů je pouhým „odpadem“. Junk DNA, kterou s sebou zbytečně vláčíme už od dávnověku.

 

Začalo se systematicky pátrat po strukturách ve zdánlivě nesmyslných sekvencích. Například podle zákonitostí, s nimiž se setkáme i v lidské řeči. A hledání bylo úspěšné. Takzvaný „Zipfův-Mandelbrotův zákon“, s jehož pomocí lze předpovědět, jak často se budou určitá slova vyskytovat v nějaké řeči, platí i pro nekódovanou čili „Junk DNA“. Naproti tomu kódovaná DNA se nepodobá žádnému přirozenému jazyku. Paul Davies navrhl převést čtyři báze DNA na čísla. Ze „slov“, jež DNA z kombinací písmen tvoří, by pak vznikly sekvence čísel. Na nich bychom pak museli zkoumat, jestli obsahují nějaké struktury, například řady prvočísel. Anebo se bázím přidělí barvy a zkoumá se, jestli nevznikne nějaký vzor – podobně jako u našeho poselství vyslaného do kosmu na rádiových vlnách, jež po přenesení do mřížky vytvoří obraz odesílatelů. Možná, říká Davies, narazíme jednoho dne v naší dědičné substanci na poselství, na „genetický otisk palce“, který do ní ukryli mimozemšťané.

 

Že vkládání cizích informací do genomu nějakého organismu už dnes není pokládáno za pouhou fikci, je dokladem razantního pokroku genové technologie. Už v roce 2001 prohlásil informatik Wolfgang Banzhof z univerzity v Dortmundu: „Vyvinuli jsme abecedu, která se hodí k zobrazování dat na chemické bázi podobně jako digitální byty v počítači.“ Tento postup, který vznikl v těsné spolupráci s týmem vedeným profesorem Jonathanem Howardem z Ústavu genetiky na kolínské univerzitě, umožňuje po generace předávat tajná data, aniž si toho kdokoli všimne. Dekódování těchto informací vpašovaných do genomu se děje tak, že se ze vzorku tkáně odeberou nepatrná množství DNA a polymerickou řetězovou reakcí se během několika málo hodin okopírují, aby je bylo možno analyzovat. Pro tuto operaci však genetik potřebuje vhodný „chemický klíč“, bez něhož nelze data odečíst.

 

Autor zdroje, Hartwig Hausdorf, se domnívá, zřejmě inspirován Paulem Daviesem, že k podobnému zápisu do lidského genomu došlo už mnohem dříve. Realizovaly ho jakési mimozemské bytosti, jež zároveň z nás díky genovým manipulacím udělaly to, čím dnes jsme. Záměrem mimozemšťanů bylo učinit jeden druh primátů na této planetě inteligentním – „k obrazu svému“ –, mohli si vypočítat, že si tento druh jednoho dne začne nejen klást nepříjemné otázky po svém původu, ale že se také začne ptát, jestli to všechno nebylo jinak, než jak ho učili ve škole. Dle Hausdorfa se to jednoho dne dozví, když rozluští zprávu uloženou jeho tvůrci ve svém genomu. V té jeho obrovské části, která se zatím tváří jako pouhý „odpad“.

 

Zdroj: Hartwig Hausdorf – Otazníky kolem původu člověka (Stály u našich počátků genové manipulace mimozemšťanů?)


komentářů: 1         



Komentáře (1)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
1
Stella 25.04.2016, 09:59:09
Nekonečný prostor pro teorie. Možná je dobře, že ani netušíme, co se už skrývá v laboratořích. Umělé mutace. Fantazie se dřív nebo později stávají skutečností. A manipulaci s geny už nikdo nezastaví.
Čarodějův učeň - zas a zas.

«     1     »