Druhá část autosugestivního seriálu byla zakončena myšlenkou, že loutkami přestanete být jen tehdy, když se naučíte vědomě ovládat svou představivost. Ve třetí části se to pokusím s pomocí zmíněného zdroje tak trochu osvětlit. Na rozdíl od obou předchozích částí jsem do vybraného textu až na několik drobností vůbec nezasahoval. Své jsem si k tomu už řekl a nic nového momentálně na skladě nemám.
Lucifer
Sugesci lze definovat jako „akt vštípení myšlenky do mozku jiného člověka“. Je něco takového skutečně možné? Přesně vzato, nikoliv. Sugesce jako taková vlastně neexistuje. Nemůže existovat s výjimkou podmínky sine qua non, totiž když se přemění v mysli druhého na autosugesci: a tento pojem definujeme jako „vštípení myšlenky sám sobě“. Můžete se snažit něco někomu vsugerovat. Pokud však jeho podvědomí sugesci nepřijme, pokud ji takříkajíc nestráví a nepřemění v autosugesci, účinek se nedostaví.
Autosugesci využíváme naprosto podvědomě každý den od chvíle, kdy jsme přišli na svět. Naneštěstí pro nás s ní často zacházíme špatně a ke své vlastní škodě. Stačí pouze, když místo podvědomé autosugesce budeme provádět autosugesci vědomě. Způsob, jak to udělat je následující: nejprve důkladně zvažte, co bude předmětem vaší autosugesce, a rozhodněte se, zda věc vyžaduje afirmaci nebo negaci. Potom několikrát, aniž byste přemýšleli nad něčím dalším, opakujte: „Ta a ta věc přichází“ nebo „Ta a ta věc odchází“, „To a to se stane“ nebo „To a to se nestane“ atd. Pokud podvědomí sugesci přijme, pokud provede autosugesci, uvidíte, že myšlenka se uskuteční do všech detailů.
Autosugesce není nic jiného než hypnotismus a lze ji definovat prostě jako působení představivosti na morální a fyzickou bytost člověka.
Když dojdete k přesvědčení, že něco dokážete (za předpokladu, že daná věc neodporuje přírodním zákonům), podaří se vám to bez ohledu na obtížnost. Pokud máte naopak představu, že nedokážete nejjednodušší věc na světě, bude pro vás nemožné ji udělat. Krtinec se pro vás stane nepřekonatelným horstvem.
To platí především v případě neurasteniků, kteří v přesvědčení, že nejsou schopni nejmenší námahy, shledávají nemožným udělat několik kroků, aniž by trpěli nesmírnou únavou. A titíž neurastenici se marným úsilím zbavit se své deprese do ní dostávají stále hlouběji. Podobají se tomu nešťastníkovi, jenž zapadl do tekutých písků a noří se do hloubky tím rychleji, čím energičtěji bojuje, aby se osvobodil.
Někteří lidé jsou duševně či fyzicky nemocní jen proto, že si představují, že jsou nemocní. Jsou lidé, kteří umějí předpovědět, že určitého dne za určitých okolností je bude bolet hlava. Když toho dne dané okolnosti nastanou, skutečně se dostaví bolest hlavy. Neurastenie, koktavost, strach z vody a další obtíže nejsou ničím jiným, než výsledkem působení podvědomí na fyzickou, psychickou či morální bytost. Nejefektivnějším nástrojem, jak se těmto nepříjemnostem vyvarovat, je vědomou autosugescí své podvědomí ukočírovat. Při jejím provádění je však třeba dodržet jednu zásadní podmínku: nesmí být zapojena vůle.
Každou nemoc, téměř bez výjimky, lze přimět k ústupu autosugescí. Je třeba si uvědomit, že nemoc vždy skutečně ustoupí, ale že může být přinucena k ústupu. Autosugesce, jak již bylo řečeno, je nástroj, který máme od narození a se kterým si hrajeme podvědomě celý život, jako si nemluvně hraje s chrastítkem. Je to však nebezpečný nástroj; může nás poškodit či dokonce zabít, když s ním zacházíme nerozumně a podvědomě. Ovšem může nám zachránit život, když víme, jak ho používat vědomě. Dalo by se o ní říci totéž, co Ezop pravil o jazyku: „Je to nejlepší a zároveň nejhorší věc na světě.“
Vzhledem k tomu, že hlavním řídícím prvkem všech našich funkcí je podvědomí, je třeba se mu náležitým způsobem vědomě věnovat. Je to takové naše vnitřní dítě, které je třeba vést za ručičku. Ne však rozkazovačně pod taktovkou vůle, jelikož se nám to dítě začne vzpouzet, a pokud vůle bude chtít něco jiného, tak natruc prosadí to své. Pokud se nám to podvědomé dítě podaří nenásilně nasměrovat na správnou cestu, máme vyhráno.
Tímto způsobem můžeme zastavit krvácení, vyléčit zácpu, způsobit zmizení fibrózních tumorů, vyléčit ochrnutí, tuberkulózní léze a podobně. Jak je to možné? Pod vlivem myšlenky, že krvácení se musí zastavit, podvědomí pošle tepnám a žílám příkaz, aby nenechaly unikat další krev. Ony se poslušně přirozeně stáhnou, jak by to udělaly uměle v kontaktu s hemostatiky, například s adrenalinem. Stejně lze vysvětlit zmizení fibrózního tumoru. Podvědomí přijme myšlenku, že tumor musí zmizet, a mozek přikáže tepnám, které ho vyživují, aby se stáhly. Když se stáhnou, přestanou nadále zásobovat tumor a ten bez dostatku živin odumírá, vysychá, je znovu absorbován a mizí.
Émile Coué pak uvádí několik příkladů ze své praxe, kdy se mu podařilo svou autosugestivní metodou vyléčit toho či onoho pacienta. Podotýká, že existují dva druhy lidí, u nichž je obtížné vyvolat autosugesci: mentálně postižení, kteří nejsou schopni pochopit, co jim říkáte, a ti, kteří nechtějí pochopit.
Na závěr této třetí a možná poslední části na téma Couéovy vědomé autosugesce bych uvedl několik jeho myšlenek a zásad:
„Nezatěžujte se příčinou potíží. Soustřeďte se jen na důsledek a na to, abyste přiměli ten důsledek zmizet, pokud je to v souladu se zákony přírody.“
„Slova Chtěl bych vždy naznačují Ale nemohu. Pokud trpíte, nikdy neříkejte: Pokusím se zbavit toho či onoho, ale říkejte: Způsobím, aby to zmizelo. Neboť pokud existuje pochybnost, nedostaví se výsledek.“
„Pěstujte sebeovládání. Vyhýbejte se hněvu, neboť zloba pálí naši rezervní energii, oslabuje nás. Hněv nikdy nepřinese nic dobrého – pouze ničí. Je vždy překážkou na cestě k úspěchu.“
„Když se bojíte, že onemocníte, jako byste nemoc pozvali.“
„Je iluzí myslet si, že nemáte žádné iluze.“
„Nestárneme počtem let, ale myšlenkou, že stárneme. Mnozí jsou mladí ještě v osmdesáti, jiní jsou staří ve čtyřiceti.“
„Když provádíte vědomou autosugesci, dělejte to přirozeně, naprosto jednoduše, s pevným přesvědčením a především bez námahy.“
„Věci, které se vám mohou zdát neobyčejné, mají přirozenou příčinu. Pokud se vaší mysli jeví jako neobyčejné, je to proto, že příčina vám uniká. Jakmile ji znáte, věci se vám jeví jako naprosto přirozené.“
„Vždy si myslete, že to, co musíte udělat, je snadné, pokud je vůbec možné to udělat. Pak nevydáte více energie, než je nutné. Když si budete myslet, že je to obtížné, vydáte mnohem více energie, než je k vykonání vyžadováno – zkrátka plýtváte energií.“
„Opakujte dvacetkrát ráno a večer: Každý den se cítím lépe a lépe. …“
Zdroj: Émile Coué, Vědomá autosugesce – Každý den se cítím lépe a lépe, PRAGMA, 2014
25.01.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 10