Perfekcionismus (Když cíl je nutnost)

rubrika: Pel-mel


Moje budoucnost je jistá: Stane se ze mne perfekcionista. Dělám si samozřejmě legraci, protože kdybych nedělal, byla by má budoucnost jistě tragická. Perfekcionismus je v podstatě duševní choroba a člověk, který jejím v dnešní době dost početným nástrahám podlehne, je v poměrně brzké době zralý na Chocholouška. Pojem perfekcionismus se na NČ v té či oné míře proklamoval už několikrát, kupříkladu: Dokonalost je nepřítelem dobra, Buďte snášenlivý k chybám a vyvarujte se perfekcionismu či Prostě to udělejte. O posledním víkendu jsem zamířil do Metropole Zličín, což je jedno z několika počtu obchodních center na samotném okraji Prahy. Účelem mé cesty bylo sice něco úplně jiného, ale při té příležitosti jsem navštívil prodejnu knihkupectví Dobrovský. V ní jsem ulovil knížku Perfekcionismus od vídeňského psychiatra Raphaela M. Bonelliho. Ještě tam mezi regály jsem se do ní začetl a s nebývalou perfektností usoudil, že bez ní z Metropole neodejdu. Teď ji při cestách metrem louskám jako veverka oříšky a jeden z nich, založený především na autorově úvodním slovu, vám dnes přináším. Pokud některý z níže uvedených příznaků v sobě naleznete, mobil na Chocholouška vám nedám, jelikož už není mezi námi. Mohu vás však nasměrovat do šuplíku v jedné sklepní místnosti, kde se vám bude věnovat můj nejoblíbenější psychoterapeut Rouper de Clotrimazol.

 

Lucifer


Perfekcionismus se těší poměrně velké popularitě, jelikož představuje dokonalý předpoklad pro kariéru a společenské uznání. Ve skutečnosti však z člověka neudělá svobodného suveréna, nýbrž nemocného otroka. Perfekcionismus totiž neobsahuje žádné vysoké cíle a vznešené motivy, pouze vyžaduje nadměrné množství uznání. Jde o potřebu, kterou není nikdy možné ukojit. Psychický tlak na perfekcionistu – a jeho okolí – tak stoupá, až se stává nesnesitelným. Nutkavý perfekcionismus je módní nemocí naší doby.

 

Pro mnohé je dnes jedinou skutečnou hodnotou společenský (profesní, karierní…) úspěch. Výkon se stává seberealizací a vše ostatní včetně mezilidských vztahů jde stranou. Absolutní nadvláda výkonu však nezůstává bez následků. Může se zvrhnout v jednání zcela nutkavé: v perfekcionismus. Dnes se mu proto stále více věnují psychologické výzkumy, jejichž poznatky jsou bohužel formulovány nesrozumitelným kódem akademiků, který působí suše a bezbarvě, jako by s reálným životem vlastně neměl nic společného.

 

Na druhou stranu je tento pojem v populárních příručkách o životním stylu a v celkovém společenském vnímání natolik zkreslen, že všechny rady vyznívají jako babské tlachy. Německý psychoterapeut Nils Spitzer perfekcionismus dokonce nazývá „mlhavým pojmem na hranici vědy a populární psychologie“. Mnohé psychické nemoci v klinických studiích vykazují statistickou souvislost s perfekcionismem, zvláště pak syndrom vyhoření, poruchy příjmu potravy, deprese nebo nutkavé neurózy, přesto se ani dnes odborníci nedokážou shodnout na tom, co to perfekcionismus vlastně je.

 

Je samozřejmě smysluplné chtít se svými výkony přiblížit dokonalosti. Psycholožka a spisovatelka Cornelia Mack nicméně na základě svých studií uvádí tzv. Pareto-efekt: podle něj je 80 procent výsledků projektu dosaženo ve 20 procentech času. Zbývajících 20 procent výsledků si vyžádá 80 procent celkového času a potřebuje nejvíc práce. Je tak vlastně produktivnější udělat dvě věci na 80 procent než jednu na 100 procent. V leckterých případech je tento přístup jistě velmi užitečný. Jsou však obory, v nichž dvacetiprocentní nedodělek může s velkou pravděpodobností vést ke stoprocentnímu neúspěchu celé práce, mnohdy i s tragickými důsledky. Kupříkladu mechanik by měl svěřené auto opravit bezchybně, instalatér perfektně utěsnit prasklou rouru a chirurg operaci dovést k úspěšnému konci pokud možno bez zaváhání.

 

Perfekcionismus je však něčím docela jiným než snahou o dokonalost. Perfekcionista se o ni nesnaží, protože by z ní měl radost, nýbrž protože touží po nenapadnutelnosti, jež se s dokonalostí pojí. Perfekcionismus je obranným mechanismem, jenž má předcházet nepříjemnostem: Ten kdo odvádí perfektní práci, nemůže být kritizován, či dokonce vyhozen. Perfekcionista nechce rozvíjet svou přirozenost, nýbrž prahne po jistotě.

 

Perfekcionista je výtvorem doby zaměřené na výkon. V jeho nitru se vytváří tlak sestávající z nespokojenosti, pohrdání sebou samým a hořkosti. Tímto tlakem trpí nejen on sám, nýbrž ho přenáší i na své okolí. Lepší je pro něj nepřítelem dobrého: Nic není tak dobré, aby to nešlo ještě zlepšit. Tak se perfekcionista proti své vůli stává mrzoutem, notorickým pesimistou a nespokojencem bez kapky humoru. Svět vnímá černobíle a ve svých úvahách zná jen kategorie všechno nebo nic: Buď je vše perfektní, nebo to nestojí za nic.

 

Perfekcionista je člověk hluboce nejistý. Podvědomě toužící po neprůstřelné nedotknutelnosti. V duchu si před sebou neustále drží zrcátko a přemítá, jak se vidí on sám, jak ho vidí druzí a co si o sobě vlastně má myslet. Dokonalost je pro něj jen prostředkem k cíli: fasáda, kterou před sebou staví, maska, za níž se ukrývá. Tím se perfekcionista dostává do situace podobné té, v níž se octl bájný Sisyfos. Jeho úsilí pak často končí pocitem duševního vyhoření, neboť se honí za nedosažitelným cílem. Člověk se koneckonců nikdy nemůže líbit všem.

 

Zdroj: Raphael M. Bonelli: Perfekcionismus, DOBROVSKÝ s.r.o., 2016


komentářů: 6         



Komentáře (6)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

6
xxx (neregistrovaný) 22.02.2017, 22:43:03
Každý máme ten svůj způsob... Mrkající

5 pan dokonalý
Starý kocour (neregistrovaný) 22.02.2017, 21:00:59
Měl jsem v kolektivu perfekcionistu - ajťáka. Bylo někdy opravdu dost nepříjemné s ním pracovat.
Pak jsem přestal šéfovat - a z tohoto studeného pana inženýra se vyklubal člověk přátelský a ochotný. Prostě fajn chlap.
Perfekcionismus teď aplikuje na mém nástupci, který je z toho \"na nervy\".

Takže poznatek, že se jedná o obranný reflex mohu ze své zkušenosti jen potvrdit.

4
xxx (neregistrovaný) 22.02.2017, 17:44:45
Ad 2.

Rozumný člověk dělá hlouposti až po zralé úvaze atd. atd.. Smějící se

Lucifer
3
Lucifer * 22.02.2017, 16:33:55
The Perfectionist Trap

https://www.youtube.com/watch?v=BY6bGhcnDDs

Lucifer
2
Lucifer * 22.02.2017, 16:20:46
Nikdy není pozdě...

http://azcitaty.cz/patricie-holeckova/2775/

Úžasný

Stella
1
Stella 22.02.2017, 09:48:06
K tomu vážně není co dodat, vyčerpalo se vše perfektně perfekcionisticky.
Podřídit život nekompromisním zásadám a pominout, že vše je v pohybu - na tu chybu člověk přijde obvykle pozdě. Nerozhodný

«     1     »