Vina

rubrika: Pel-mel


V zájmu nastávající víkendové vložky jsem se rozhodl nahradit sílu intuice pocitem viny. Proč? To je vcelku jednoduché. Obojí spolu svým způsobem souvisí. Mediální masáž pod taktovkou všelikých „pověřenců“ se snaží z jedné strany zbavit nás přirozené intuice a ze strany druhé v nás vyvolat jakousi „dědičnou vinu“. A to vše v zájmu našeho „spasení“, ačkoli skutečný zájem bude bezpochyby úplně jiný. Následující text jsem převzal ze zde již několikrát citovaného zdroje, přičemž jsem si ho dovolil lehce poupravit a doplnit.

 

Lucifer


Vina je už od nepaměti jedním z nejdůležitějších nástrojů k ovlivňování lidí. V křesťanské části světa již po více než tisíc let sehrává v tomto smyslu vůdčí úlohu církev. Tento nástroj si však více či méně efektivně osvojili vůdčí představitelé celé řady jiných věrouk (v dnešní době především islám), sekt, ale i nevěroučných ideologií. Pokud jde o církev, ta svým konceptem dědičného hříchu přesvědčuje věřící, že se něčím provinili. Svou moc využívá k tomu, aby věřícím naočkovala hluboce zakořeněné obavy. Systém byl velmi jednoduchý. Lidé byli připraveni o své božství a namluvilo se jim, že existují odděleně od stvoření. Tím přijali závislost a dali se snadno ovlivňovat. V tuto chvíli se také zrodil ďábel a peklo. Obojí zplodily hlavy lidí, kteří znali pouze jeden cíl – využívat moc nad druhými, a to všemi myslitelnými prostředky.

 

Ve středověku se v kostelích vystavovaly truhlice, aby se hříšníci mohli ze své viny vykoupit. Kdo svých pochybení litoval a odvedl církvi patřičnou částku, tomu papež přislíbil odpustek, jímž své hříchy splatil a vyhnul se trýzni očistce. Papež vydával takzvané odpustkové listiny, které šly mezi obyvatelstvem na dračku. Pro církev se staly lukrativním obchodem, protože ti, kteří si je pořizovali, měli pocit, že se mohou ze svých hříchů „vykoupit“.

 

Církev sama o sobě začala rozhlašovat, že je Božím prostředníkem na zemi a své výhrůžky podporovala obrazem rozhněvaného Boha. Zajímavé je, že samotným prelátům byl samotný Bůh zřejmě ukradený, jelikož nečinili nejmenší náznak, že by se ze svého hříchu nestoudné manipulace a okrádání lidí hodlali „vykoupit“. V průběhu dějin ve jménu církve a Ježíše Krista zahynulo díky těmto hrozbám asi 20 milionů lidí. Je nesmírně smutným paradoxem, jakým způsobem se Ježíšovo učení podařilo překroutit. Církev si uzurpovala roli zprostředkovatele mezi Bohem a lidmi, ačkoli Ježíš učil o přímém propojení jedince se stvořitelem. Je zřejmé, že církev pro opodstatnění své existence Boha potřebuje. Otázkou jen zůstává, jestli to platí i naopak – tedy zda Bůh potřebuje též církev.

 

Ježíš se vždy označoval za Syna člověka a učil, že nebe i peklo tkví v člověku, stejně jako Boha nenajdeme někde ve vesmíru, ale jen v našem nitru. Konkrétně hlásal: „Všichni mohou učinit to, co jsem učinil já, neboť Otec i vy jste jedno. Království nebeské je uvnitř vás.“ Velmi dobře to osvětluje následující prastarý příběh:

 

Bůh pověřil tři anděly, aby ukryli pravdu. První anděl navrhl, aby ji schovali na nejvyšší hoře světa, tam že ji nikdo nenajde. Druhý anděl však pravil: „Můj návrh je ještě lepší. Pohřběme ji na nejhlubším místě oceánu, tam se nikdo nedostane.“ Bůh však ani s jedním návrhem nebyl spokojen a dotázal se i třetího anděla.

 

Ten mu odpověděl: „Našel jsem místo, kde můžeme pravdu ukrýt a kde ji lidé nenajdou, neboť tam nikdy nezkusí hledat.“ Bůh se na něj se zaujetím podíval a otázal se: „Kde se takové místo nachází?“ „V lidech samotných,“ odvětil mu anděl.

 

Ukázalo se, že koncepty viny a hříchu jsou mimořádně praktické. Umožňují totiž lidi ovládat a probudit v nich pocit závislosti. Kdybychom naopak žili podle ponaučení skrývajícího se v předchozím příběhu, byli bychom v pravém slova smyslu svobodní a nezáviseli bychom na žádných institucích, které se nám snaží vštípit pocit viny. Základní princip se však nezměnil, jen byl zdokonalen a je aktuálnější než kdy dřív. Po důležitých událostech rozhodují všelijací pověřenci (OSN, EU, vlády atd.) o tom, kdo na nich nese vinu. Protože tito lidé samozřejmě jednají „ve jménu ctnosti“ a „pro blaho lidstva“, osobují si právo hnát domnělé hříšníky k odpovědnosti. Učebnice dějepisu jsou toho principu plné. A obvykle končívá válkou. Problémy tohoto světa však nelze vyřešit tím, že budeme jeden druhému přisuzovat vinu, Záleží totiž vždy na subjektivním vnímání každé situace.

 

Stále ještě žijeme ve společnosti, ve které je kolektivní podvědomí prodchnuto pocitem viny, zčásti dokonce té kolektivní. Naše pocity vznikají pod vlivem sugesce druhých, sugesce vycházející z minulosti. Neustálým opakováním rozličných historických událostí je v nás vzbuzován dojem, že minulost a přítomnost do sebe plynule přecházejí. Tím se hromadí čím dál tím více domnělých důkazů, které na lidi žijící tady a teď působí ubíjejícím dojmem. Nejsou však součástí jejich světa. To, co si myslíme, určuje naše emoce a vytváří příčiny našich životních okolností. Když své myšlení vědomě změníme, vytvoříme si také vlastní svět.

 

Zdroj: Heiko Schrang, Lži století – Které znají jen zasvěcení, Grada Publishing, a.s., Praha 2017


komentářů: 40         



Komentáře (40)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

40 To Stella
Starý kocour (neregistrovaný) 17.07.2017, 20:26:58
Proč zrovna obhajoba Kremlu/Putina Stello?
Jenom proto, že nezařadím něco do kolonky \"naprosto špatné, bak bak?\"
A ono to není ani o zvažování jestli je lepší socialismus \"sovětského\" nebo \"západního\" typu případně globalismus z pohledu bohatých.
Ten příklon nastává jako naprosto přirozená reakce obyčejných lidí na vnucování nějakého pohledu na svět. Nehledejme tam residuum komunismu.
Jen fakt, že se \"kapitalismus bez přívlastků\" odkopal, tak jak se odkopává multikulturalismus (míním tím neochotu \"příchozích\" se přizpůsobit našim \"zaprděným\" zvykům. Třeba pustit ženu sednout v tramvaji.)
Najednou vidíme jen a jen tanečky kolem zlatého telete. Prachy, prachy, prachy. Bylo to dříve stejné? Ano, a také se o tom nemluvilo - ale výstřelky papalášů se (občas) i trestaly. Pravda jen u menších a exemplárně. Teď se takové výstřelky adorují.
No a to je důvod těch nostalgických pohledů zpět v čase.
Tehdejší svět byl nespravedlivý, postavený na podvodu, nadřazenosti jedněch nad jinými.
Ten dnešní je...
- taky nespravedlivý. Jen teze jsou postaveny jinak. Lež, hrabivost, nadutost, bezohlednost jsou stejně silné, jako kdysi ale je na ně nějak líp vidět. A často bývají polepeny milejšími nálepkami. Nebudu teď vymýšlet synonyma - nakonec každý si je může přečíst.

A prý \"demokracie\" a \"svoboda\". Taky značně pružné termíny s někdy až antagonistickým výkladem.

Stella
39
Stella 16.07.2017, 23:12:05
Číst Bratry Karamazovovy je dost těžké, ba nudné.
Dostojevskij na jevišti i ve filmu je naopak pokaždé výborný. Zkratka, podstata. Moc bych se přimlouvala, aby byl stále na repertoáru. V divadle je velmi srozumitelný všem.
D. se netajil natahováním textu - byl placen od řádku.

Stella
38
Stella 16.07.2017, 23:05:41
Četla jsem už dříve recenzi na Topolovu knihu, fundovanou, opravdu jako hodnocení uměleckého díla. Moc ho nechválila, s tím, že Sestra je Sestra. Nad ni Topol už těžko půjde.
Vždycky mi vadili bolševici nové doby. Mám na mysli dobu normalizační. Honosná sídla strany, elegantní (někteří!), namyšlení mladí papaláši. Kde zůstala lidovost a revolučnost? Jen v jejich slovníku. Současní komunisté jsou ovšemže karikaturou kohosi čehosi.
K podobným typům řadím i Klause a spol., liší se jen vyšší inteligencí. Salonní funkcionáři. Pro něž jsou umělci "páni umělci", bude-li třeba, znovu budou studenti nevděčnými dětmi, pány studenty za dělnické peníze. Tolik arogance jako u členů detašovaného moskevského pracoviště (Prognostického ústavu) se jen tak nevidí.
I Dlouhý toto v době nese pořádně.
Já s 36 souhlasím. Čím to, že i někteří soudní lidé dojdou i přes všechnu svou objektivitu pokaždé k obhajobě Kremlu? Všechny cesty vedou... Plačící

37 *
Starý kocour (neregistrovaný) 16.07.2017, 20:27:07
Je hezké, že ten příspěvek z Neviditelného je dokonale prostý veškeré nenávisti.
Ano, takhle přemýšlí asi polovina obyvatelstva Kotlinky. A ta druhá zase přesně opačně.
Je tak uklidňující to sledovat. [;>(

36
NP prispevek z debaty ;) (neregistrovaný) 16.07.2017, 20:09:57
Článek našeho národního Vůdce V. Klause a jeho kolektivu autorů je tak SKVĚLÝ, tak BURCUJÍCÍ, že by měl rozšiřován mezi nás prostý lid ve formě letáků či úvodníku Rudého práva.

Ano, my Češi se nemáme za co stydět – vždyť odsun + znárodnění odstartoval NEJSKVĚLEJŠÍ etapu našich dějin! Jak správně řekl president Beneš, ideový předchůdce Václava Klause: „Položili jsme před světem na váhu - a to principiálně - celý problém socialisace jako takové. Jestliže by se nám celá tato operace nepodařila, je možno, že bychom mohli kompromitovati na dlouhou dobu i princip sám.“ A MY JSME ZVÍTĚZILI, SOCIALISMUS JSME VYBUDOVALI!

Jak dobře víme, jedním z největších úspěchů našeho socialismu bylo zřízení Prognostického ústavu, v němž se sešli naši budoucí vůdcové, inženýři politické ekonomie Václav Klaus a Miloš Zeman. Dodnes si tisknou pravici, dodnes drží prst na tepu doby.

A kdo narušuje naši cestu zpět ke šťastným zítřkům, cestu k obnovení plného spojení s Ruskou federací? Stejné společenské třídy a vrstvy jako vždy: Feudálové (Schwarzenberg), odnárodnění buržousti (Bakala), katolíci (Halík), dekadentní umělci (Topol). A samozřejmě celý Západ. Naštěstí lid je poučen ze svého selhání roku 1989 – tentokrát nedáme kolaborantům a bruselantům ŽÁDNOU ŠANCI.

Ano, jsme sice prostí, ale jsme na sebe HRDÍ: Likvidací kapitalismu a buržoasní demokracie jsme naplnili (a opět naplníme!) tisícileté tužby našich slovanských předků i potomků. Nazdar!

35
Zuzana (neregistrovaný) 16.07.2017, 14:13:06
Mne z toho vychazi jen to, co Topol rika. V zapadlych krmach je mu lip, protoze nikdo tam nevi, ze je spisovatel. Proc z toho svate Trojici vychazi, ze prikazuje spolecnosti povinnost starat se o spisovatele, je mi zahadou. Nic nikomu neprikazuje, uplne proste a skromne rika, ze je mu v zapadle knajpe lip v te anonymite. Lidi prece casto zmeni chovani, jde-li o znameho cloveka. Dal rika, ze "je desne namahave uzivit se jako spisovatel". 'Ma hlad jako spisovatel' je zname lidove moudro ;) A mimochodem, lidi si NEMUSI zajistovat sve zivobyti. Ve svobodne spolecnosti muzou umrit hlady na ulici, v komunismu se MUSELI nechat zavrit za prizivnictvi, pane Klausi. Tady nelibi se jim zamestnanec, vyhodi ho a tim to konci. Urcite kvuli nim nezasedne karna komise. Najde si jine misto, nebo ume hlady na ulici. MUZE klidne byt vyjmut. :)


Piti: Topol priznava ze moc pil sam, predtim, nez se zminoval o piti jinych. Rika o sobe, "zahnivalo mi to dusi". Cemu na tom svata Trojice nerozumi? Duse je duse a ma podil na vsem vcetne psani 'dila'. Kdyz se jeden citi rozlozene, nejde mu nic od ruky a duse je zmucena. A umrelo mu na piti par pribuznych a kamaradu a komu ne? 'Vse lepsi se bez vyjimky ozira' (Ladislav Klima) ;) O Polacich jsme to tady zminovali nedavno a i St. Kocour popisoval jinymi slovy, ze venkov je tam "prolitej". Rikal to jinak nez Topol, ale dojem byl stejny. Polsky venkovan se opije na mraky. Ctu z toho, ze Topol tohle taky jen konstatuje.

Zadnou aroganci na nem nenachazim. :) Neni to vypoved o nas a nasi dobe, je to konstatovani, ze pil,prestal pit, kdyz videl umirat lidi kolem sebe a jeho duse byla nanic. A kdo z nas je nevidel? Pan Klaus ne, pro nej je znamka levicoveho mysleni lahev pitne vody v batohu a batoh na zadech sam o sobe.

Nejevi se mi, ze by propagoval sebe a svoje pratele, natoz pak jakoukoliv ideologii. Kdyz nekoho ze svych pratel pochvali, je to stejne, jako vy za odborniky pochvalite herce, ktery dobre hraje, St. Kocoure. Nevede vas k tomu zdurele ego, ale dojem, ktery na vas herec udela a vase zkusenosti s dobrym i spatnym herectvim - jako profesionala.


34 A ještě Topol a Svatá trojice
Starý kocour (neregistrovaný) 16.07.2017, 09:05:00
Nemám dobrý pocit ani z Topola, ani z těch třech. Vůbec - ty žabomyší spory mě příšerně otravují.
V onou případech jde o zduřelé ego, ať se ty jejich názory balí do čehokoliv.
Příliš dlouho už musím kooperovat s podobnými, i když zdaleka ne tak "významnými celebritami".

Moje zkušenost? Skutečně významný člověk bývá skromný. Neinzeruje ani sebe, ani své přátele nebo názory, ideologii. Možná si říkáte, že takoví lidé nejsou. Jsou. Chválabohu, jsou.

33 Raskolnikov a ti druzí
Starý kocour (neregistrovaný) 16.07.2017, 08:39:01
Zločin a trest jsem pomáhal realizovat dvakrát. Dvakrát - a pokaždé jinak. Jednou jako protest proti nerovnoměrnosti ve společnosti, podruhé jinak, jako svědomí člověka.
Soňa ale vždy byla stejná. Je předobrazem Maryčky Magdonové. Jenže je silnější. Neskáče do Ostravice, ale pokorně doprovází Raskolnikova na jeho poslední cestě. Cesta na Sibiř přece byla v Rusku ta "poslední cesta". Tam se Raskolnikov smiřuje s Osudem i Bohem. Hrál ho Honza Hájek - a skvěle!
V poslední inscenaci měl významnou roli vyšetřovatel Porfirij Petrovič. Aniž by se režisér na cokoliv odvolával, najednou to byl mazaný představitel moci, věrchušky. Nebylo možno nevzpomenout na ty nejchytřejší STB-áky. Hrál ho, taky skvěle, Vláďa Čapka. Vnějškově jako burlesku. Až za chvíli vám došlo, jak nebezpečný je to člověk. Byl na jevišti důstojným soupeřem Soni i Raskolnikovi. Při každé repríze mi běhal mráz po zádech.
A to je jenom divadlo...

32
Zuzana (neregistrovaný) 16.07.2017, 04:57:06
https://www.novinky.cz/kultura/salon/441814-o-nicote-a-ponizovani-rozhovor-s-jachymem-topolem.html
A tady vys je odkaz na rozhovor s Jachymem Topolem, ktery vubec - podle meho nazoru -neodpovida popisu od "Klause v trojim vydani".
Dela to na me dojem, ze jim Topol hodne vadi. A da se i tusit, proc. Bude-li mit nekdo zajem, at si srovna clanek te trojice, na ktery jsem sem dala odkaz a prectete si potom rozhovor s Topolem. Nebo lepe, udelejte to naopak :)

31
Zuzana (neregistrovaný) 15.07.2017, 23:24:15
Tohle je taky dada ;))
Vrele doporcuju, vcetne komentaru ;)

http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-smi-spisovatel-topol-napsat-roman-citlivy-clovek-pt9-/p_spolecnost.aspx?c=A170713_225746_p_spolecnost_wag

«     1    2  3  4   »