Věra Nosková: Chraňme muže

rubrika: Pel-mel


Ať tady dnes promluví, kdo to opravdu umí. Věra Nosková píše dobře a přečtu si od ní ráda cokoli, i když mě zlobí svým skepticismem a působením v Sisyfovi. Je to totiž paní, která si nic nenalhává, a někteří to nalhávání moc potřebujeme. (Možná i spisovatelka jednou nahlédne sílu některých absurdních fantazií, které se ukážou být realitou!) Sympatické jsou její blogové příspěvky, např. Sexistická gramatika. Věra Nosková má bratry a syny, proto odjakživa ví, že kluci a muži jsou křehcí! Dokonce citliví! A že to ti normální tají. To jsem vážně dlouho nepředpokládala, neboť doma byl mezi kupou žen jediný, mlčící muž. A ve škole platilo automaticky: co kluk, to potencionální grázl. Ne, že by muži neměli všelijaké zhůvěřilé vlastnosti! V tom jim ale můžeme směle konkurovat. Nicméně, o tom dnes řeč nebude.

Je to staré a nekonečné téma: ženy vedle mužů a ženy proti mužům. Ona je otázka, nehrotíme-li v současnosti tyto vztahové problémy uměle, z nedostatku vážnějších, existenčních, existenciálních a existencionálních starostí. Nedávno jsem držela v ruce knihu obhajující muže, napsanou mužem – a bylo to čtení od silně poznamenaného vědce. Nedalo se. Zajímavě a chytře reaguje na podobné otázky spjaté také s knihou V. Noskové např. Eva Hauserová. Věra Nosková uvádí deset příběhů. Nezdá se, že by se mnoho změnilo od roku vydání knihy – 2010.

 

Stella


Věra Nosková:

 

... V historii převládající útlak žen vtěsnával ženy do vyhraněné samičí role, z níž nebývalo úniku. Naše předkyně si užily své. Budeme se teď mstít i za ně? Útlak mužů může mít opačný výsledek, chlapy jejich samčí role zbaví. Muž připravený o plnokrevně prožívanou mužnost, k níž patří i trocha toho harašení, se stane opatrným panákem, atrapou…  

 

Harašil vědeckým článkem

 

„Začetl jsem se do článku a zrovna jsem míjel kabinet Kennedyové. Podle mě se jednalo o zajímavý text, tak jsem zaklepal na dveře a vešel dovnitř, jak už jsem to udělal mnohokrát. Stejně tak i ona už několikrát navštívila mě,“ řekl vysokoškolský učitel z univerzity College Cork v Irsku Dylan Evans. „Uvítala mě ve svém kabinetu. Posadil jsem se a ukázal jí článek. Nespatřil jsem sebemenší náznak pohoršení. To se projevilo až po dvou týdnech, kdy jsem obdržel oficiální dopis s její stížností z oddělení lidských zdrojů,“ pokračoval Evans. Vysokoškolský profesor teď čelí obvinění ze sexuálního harašení. Své kolegyni Rossaně Salerno Kennedyové totiž ukázal stejně jako několika dalším profesorům vědecký článek o páření kaloňů. Profesorka však pojala podezření, že profesor tím na ni učinil sexuální nátlak. Součástí udání byla navíc informace, že se prý kolega netají svým obdivem k známému italskému svůdci Casanovovi. Obviněnému profesorovi bylo nařízeno podstoupit dvouleté poradenství a absolvování speciálního kurzu. Během této doby bude také sledováno jeho chování.

 

Otázky Egypťana při plavbě po Nilu

 

V této kapitole Nosková vypráví příběh mladého inteligentního Egypťana Hakima, který vystudoval v Káhiře češtinu, zamiloval se do krásné Češky a nedokázal pochopit, že česká turistka, s níž prožil svou první velkou lásku a již si samozřejmě chtěl vzít, odjela a zanechala falešnou identitu.

 

Navštívil Českou republiku a „spatřil zemi plnou stromů, trávy, květin, řek, zíral užasle na rybníky a parky, pršelo na něj a viděl na vlastní oči zázrak – z lesní tišiny tryskající potůček, spatřil studánku, ovocné sady a zeleninové zahrádky… Takhle nějak si muslimové představují ráj, řekl mi.“ Avšak když byl svědkem chování mladých žen, které neurvale jednaly se svými partnery, vulgárně jim nadávaly, úmysl oženit se s Češkou ho přešel. „My pro ženy pracujeme a ony si nás váží.“ Nevěřil tomu, že ani u nás nejsou všechny ženy stejné.

 

Věra Nosková pozvala do rozhlasového pořadu českou muslimku. „Ještě před střetem u mikrofonu jsem muslimku navštívila u ní doma a nad čajem a buchtou pak spontánně propuklo ženské svěřování, objasňování chytrých strategií. Hostitelka mi prozradila, že si vzala muslima po zralé úvaze. Je teď už navždy osvobozená od otravného chození do práce. „Když muž mé kamarádky s ní přestal spávat, tak s tím nemohla nic dělat, jen se užírala. Můj muž si to ale nesmí dovolit. Je to jeho svatá povinnost. Také kdyby mi nedával dost peněz, ztratí čest a úctu.“ Česká muslimka by v konkurenci hezkých štíhlých děvčat neobstála, natož aby získala celkem zámožného Čecha, který by ji chtěl doživotně živit. Na rozloučenou mi darovala interní plátek po české muslimky. Nejvíc mě v něm zaujal článek o problematice křivice – protože se na zahalenou pokožku dostane málo slunečních paprsků, nemůže se z provitaminu vytvořit antirachitický vitamin D… Chytré krásky nechtějí riskovat křivici a skrývat své půvaby v kuchyni. Také proto možná Hakimovi jeho milovaná Češka utekla.

 

 Jak ženy dupou po mužském sebevědomí

 

… Stačí naslouchat debatám v ženských kolektivech nebo při dámské jízdě, dámy téměř vždy, pro obveselení či pro soucit kamarádek se svým trápením, podrobují partnery a manžele sžíravé kritice, vystavují je posměchu. Vzácné a spíš neoblíbené jsou ženy, které v takovém prostředí mluví o svém druhovi dobře, nebo jsou prostě diskrétní a raději mlčí. Ženy jsou s muži totiž obecně nespokojené, ve své kritice a posměchu se navzájem utvrzují a většinou se shodnou v tom, že muž je vlastně méněcenný, na nás, ženách, závislý, cokoliv dělá, dělá špatně, jenže si nedá říct a poradit…

 

… Kde je ta ženina zástěra, kterou se leccos přikryje, nad níž se dnes ohrnuje nos? Měla svou nezastupitelnou funkci. Naše doba ovšem je, a nejen v této oblasti, postižená rozžvaňováním, zveřejňováním soukromí…

 

… Naše chování a strategie mají za zády biologickou podmíněnost a evoluci nejen přírodní, ale také evoluci kulturní, psychologickou… Leccos jde kultivovat, pozměnit. Ale pokud nějaká kultura potlačuje, potírá přirozené chování mužů a žen, násilně křiví jejich vztahy podmíněné biologií a prastarými psychologickými nástroji, ocitne se na neznámé stezce a v mlze. Aby zanikla, stačí změna chování a priorit: lidé např. ztratí motivaci a chuť žít spolu v pevnějších svazcích a mít děti…

 

Měsíc bez mužů

 

Na tenhle experiment se Velký Hatlapatla těšil jako malej. Po více než dvě stě pozemských let za něj lobboval, ale Velcí Předáci jeho rodné planety Velké Hatly mu ho dlouho nechtěli povolit. Namítali, že je to pokus příliš rozsáhlý a hlavně riskantní…

 

… Hatlapatlu bavilo pozorovat především pohlavní odlišnosti mezi tvory s tvrdými schránami na měkkou, šedivou, poměrně odpudivou hmotu umístěnou v horní, kulovité části jejich těla, která ovšem produkovala a řídila veškeré jejich myšlení, chování a činy, a byla vlastně zodpovědná za to, kým byli… Studoval s chutí… poměrně složité způsoby zkrášlování, psychologické a biologické předehry při snaze o spojení jejich velmi odlišných pohlavních nástrojů a někdy i pohlavních buněk.

 

… Experiment měl zasáhnout všechny obyvatele, ovšem jen a pouze na dobu třiceti otočení planety kolem osy. Co to může udělat? To by neměl být problém! Rituálně si zakroutil pazourou ve střední oblasti své vzrušením rudnoucí hlavohrudi… Tak a jde se na věc! Během několika vteřin byli z planety odfiltrováni všichni samci nad patnáct let. Menší chlapci nebyli přemístěni… proto, že by miliony jejich matek začaly hrozně vyvádět a tím by se experiment značně zkreslil drásavými emocemi…

 

… Efektní byly po několika minutách až hodinách, po které ještě řídil automatický pilot, pády jejich létajících strojů… Pozorovatelé konstatovali, že jejich doprava je zřejmě závislá na řízení samci…

 

… Energie zvaná elektřina byla dodávána jen po několik dalších hodin, pak se systém zhroutil, během několika dní svět pohasl, přišel o světlo, teplo… a pohon strojů, přístrojů a dopravních prostředků. Už od prvního okamžiku experimentu vzplanuly vinou bouraček miliony dopravních prostředků a nikdo je nehasil. Bylo tedy už jasné, že jejich likvidaci mají zřejmě na starosti také samci, zvyklí nasazovat životy za jiné ohrožené jedince, se zvláštním ohledem na ženy a děti…

 

A tak Velký Hatlapatla začal konečně chápat strukturu pozorované civilizace. Muži tu zřejmě nejen vymysleli, ale i vyrábějí a ovládají výrobu a dodávku všech energií, a toto jejich neuvěřitelně výkonné a složité odvětví, které drží civilizaci při životě, je bohužel nedostatečně ovládáno bezpečnostní automatikou… Bylo už jasné, že ženy nedokážou nahradit muže v elektrárnách, chemických továrnách, při těžbě a zpracování ropy, opravách vysokonapěťového vedení a v dalších odvětvích a provozech, neví ani, kde se dá co v krizové situaci vypnout… Lidské samičky neumějí řídit dispečinky jaderných elektráren, nevyznají se v chodu a bezpečnostních pravidlech chemické výroby… Muži prostě bezkonkurenčně vynikají v enormním ovládání energie…

 

Ukázalo se, že ženy mívají jen velmi matnou představu o technickém zákulisí civilizace a mnohým není moc jasné, kam že to muži ráno odcházejí a co tam celý den dělají, čili kde se zašívají, zatímco by měli dělat doma něco užitečného. V některých vyspělejších civilizacích kde vládla velká svoboda a rovnost mužů a žen před zákonem i v praxi, věčně nespokojené ženy muže obviňovaly ze sobectví, nadřazeného chování a sexuálního obtěžování, hecovány svými ideoložkami, aby přesunuly na muže svou pečovatelskou roli, aby především hleděly na svůj prospěch, pohodlí a společenskou kariéru. Žena je milována a ctěna a nemusí se o chod lidského světa zase tak moc starat. Ale remcá a remcá…

 

Tolik autorka Věra Nosková.

 

Jak Nosková říká, muži vytvořili společnost, kultury, civilizace. Jenomže: kde by civilizace byla a o kolik jinou podobu by měla, kdyby ženy měly odjakživa stejnou příležitost k uplatnění svého talentu a intelektu? Kdyby neplnily pouze pečovatelskou roli? Možná, že by potom nemuselo tolik mužů hasit požáry, které sami zažehli, a likvidovat katastrofy způsobené svým civilizačním počínáním. A to milování a uctívání ženy – kde je? Některé internetové diskuse, a to i ty, které si říkají nezávislé, vypovídají o něčem hodně jiném. Brr.

 

Nevím, jak by se při četbě tvářila moje známá, krásná a elegantní inženýrka z jaderné elektrárny, matka dvou nadaných dětí. Nebo co říká podobným názorům to množství úplně normálních a přitom úspěšných vědkyň. Prostě a jednoduše, vždy a všude platí: zdravý selský rozum, cit pro míru, naslouchat druhému.

 

Snad, snad evoluce věděla, co dělá. V tom případě se ale, mužové, podívejte na obrázek na titulní straně knihy.

 

Zdroj: Nosková, Věra: Chraňme muže, nakl. Věra Nosková, Praha 2010


komentářů: 44         



Komentáře (44)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

44
Zuzana (neregistrovaný) 10.08.2017, 22:13:16
"(29) Tusim, ze toto vysvetleni je zatim nejpresnejsi. I kdyz otazky na vedecky prukazne a na pravdu byly separatni, souvisi a jsou ve vysveleni (29) odpovezeny obe."

To jsem napsala v prispevku 31 - Luciferuv podstatny a vystizny zaver (29) je velice dobry -shrnuje vsechno naraz, ale fundovaneji nez se podarilo nam. Nakonec je z oboru. Komu cest, tomu slava.

O CR novych umelcich jsem se dovidala of Aidy z NP, mela perfektni prehled. Uz dlouho jsem ji nezahlidla. Oni je uci ti 'stari' cesti konceptualisti, moc dobri, ti maji na to aby je naucili hodne. Nikdy jich driv nebylo moc vzhledem k pol. situaci a podmikach pro umelce, ale byli a jsou po umeleckem svete znami vsude.

Zadala jsem nazev blogu i nazev clanku, ale co vyskocilo se hledaneho clanku netykalo. Moznost pomoci googlu jsme zkusila jako prvni.

43
xxx (neregistrovaný) 10.08.2017, 21:50:23
Z Mišmaše - velmi podstatný a výstižný je závěr textu!! Prý máme vynikající mladé konceptualisty(?).
Poslední dobou se o nich dost píše.

Stella
42
Stella 10.08.2017, 21:46:36
Kýč
Toto?
http://www.neviditelnycert.cz/blog/pel-mel/211-kitsch.html

Jak mě tady učili: zadat název blogu a vedle klíčové slovo Usmívající se
Akorát přihlašovat se nechci naučit, proto střídám
to xxx jako rychlejší...


40
xxx (neregistrovaný) 10.08.2017, 21:41:49
Kdo vnucuje svou pravdu jiným, je možná intelektuál, ale ne inteligent. To už jsme ale zase v rovině ovlivňování, u otázky moci...

Ale nějak jsme pominuli shrnující, myšlenkově vyhraněný Světlonošův komentář 29. Pohled exaktně uvažujícího. Je ho třeba.

39 2 Zuzana:
Starý kocour (neregistrovaný) 10.08.2017, 20:32:45
Ad článek z Mišmaše:

Ano, kýč je kumšt, který ztratil obsah, je nápodobou nebo dokonce negací sdělení.
Ve fotkách to je třeba nekonečné opakování zamlžených cestiček v parku, zářících kapek rosy v trávě atd. Téma je časově proměnné - vždy se zpožděním sleduje trend. Většinou něco, co bylo kdysi objeveno jako zajímavý objekt, zajímavě sejmuto a teď se to opakuje do nekonečna. A mnohým se líbí a mnozí tuhle kopistiku dělají.

Kýčem jsou ale i fotografie, které si hrají "na umění" - cosi rozmazaného v rohu, černobílé, se zrnem a názvem "Skok do svobody" nebo tak nějak.
Je hodně lidí, kteří se bojí zeptat "A co to k sakru je?" aby nebyli považováni za kulturní barbary.

V muzice je to podobné. I tam se pracuje s podvědomými symboly. Proto bývá hudba z exotických krajů někdy hůře pochopitelná - nemáme správné kulturní "zázemí", nic nám to neevokuje.


38 Pro XXX
Starý kocour (neregistrovaný) 10.08.2017, 20:15:09
Animozita vůči intelektuálům nevzniká proto, že mluví o něčem jiném, než ostatní. Vzniká proto, že si osobují právo ne na \"svou pravdu\", ale na \"jedinou pravdu\", podle které se musí všichni řídit, jinak se zařadí mezi intelektuální spodinu.
Neboli proto, že někteří intelektuálové mají pocit nadřazenosti vůči ostatním a dávají jim to pocítit. Pak už chybí maličko a intelektuál se stává nálepkou, nadávkou.

37
Zuzana (neregistrovaný) 10.08.2017, 18:23:51
http://mish-mash.blog.cz/1211/kitsch

Tady je muj clanecek o kyci. Odkaz je na mish-mash, zousela jsem ho vygooglova na NC, marne, asi neumim hledat.

36
Zuzana (neregistrovaný) 10.08.2017, 18:09:05
"Co je to VLAST nebo NÁROD? Je mým národem Polsko,
protože jsem z poloviny Polák nebo Česko, protože mluvím česky a žiji tady od narození?"

Imho je to vec preference, zda se citite vic Polakem nebo Cechem, StKocoure, Pripadne obojim. Jste to, co je ve vas zakoreneno jako kultura a vsechno ostatni, co tvori vas pocit identity.
Lze citit se svetoobcanem jako Einstein, nebo Masaryk, kdyz vyplnoval formular po priletu do Ameriky. Na otazku vase rasa (rasy vyjmenovany) napsal; "HUMAN"

A Skutina rekl, ze 'clovek je doma tam, kde si povesi kloubouk'. ;)

35
xxx (neregistrovaný) 10.08.2017, 17:31:24
Mrzí mě animozita vůči intelektuálům, povzbuzovaná
populárními představiteli z různých stran. Nedělá můj obor, já tomu jeho nerozumím, tudíž je to blbec. Nebo: brambory levnější nebudou, když někdo filozofuje.
Každému, co jeho jest...

«     1    2  3  4  5   »