Neviditelný čert

„Vidíš,“ řekla Smrt, “to jsou světýlka života všech lidí. Ta velká patří dětem, ta poloviční rodičům v nejlepších letech a ta malinká dědům a bábám. Ale i děti či mladí lidé mívají často malá světýlka.“ „Ukaž mi moje,“ řekl lékař a myslel, že musí být ještě dost velké. Smrt ukázala na jedno malé světýlko, které hrozilo každou chvíli zhasnout, a řekla: „Podívej, to je ono!“ „Ach, milá kmotřičko,“ zvolal vyděšený lékař, „zapal mi nové, udělej to pro mne, abych se mohl stát králem a manželem princezny.“ „To nemohu,“ odvětila Smrt, „nejdřív musí jedno zhasnout, než se zapálí nové.“ „Tak to staré posaď na nové, aby začalo hořet, až tohle bude u konce.“

Stella

Děkuji profesorům berlínské univerzity, bratrům Grimmovým, za dnešní úvod z pohádky Smrt kmotřička. Dodávám, že Smrt lékařově prosbě nevyhověla a obelstila jej podobně, jako se on několikrát pokusil vyhnout jejímu ortelu. Smrti stačil jeden pokus.

V této pohádce je trochu nečekané, že „chudičký muž“ odmítl jako kmotra pro své třinácté dítě Pána Boha, protože Bůh není spravedlivý. Odmítl i ďábla, protože čert svádí člověka na scestí. Přijal až Smrt, protože ta jediná měří všem stejně. A je tu ještě jedna pozoruhodná věc: pohádková Smrt kmotřička s kmotřencem lékařem (!) dlouho spolupracovala. Nějaký čas se nechávala podvést jednoduchými triky, ale poslední slovo si ponechala a nezdá se, že by tomu někdy mělo být jinak.

Avšak v knize Homo deus píše Yuval Noah Harari o dnešním pojetí smrti něco jiného. Domnívá se, že jedním z cílů 21. století bude snaha o nesmrtelnost a že se boj se stárnutím a se smrtí stane nejvyšší civilizační hodnotou.

Žijeme v etapě, kdy poprvé v dějinách nějaká ideologie (náboženství…) uctívá život samotný. Všeobecná deklarace lidských práv vyhlásila „právo na život“ za nejvyšší hodnotu lidstva. Narušiteli tohoto práva je tedy třeba vyhlásit válku! Smrt přestala být metafyzickým tajemstvím a máme tendenci ji označit za pouhý technický problém. Do naší doby byla smrt věcí přirozenou a její tajemství bylo nadpozemské. Dnes neřekneme, že nadešel něčí čas, ale hledáme technickou závadu: ucpané cévy, virus, mutace genetického kódu. Nemoc chápeme jako praktický problém. A ten se dá řešit.

Kdysi člověka provázel do hrobu kněz, dnes k nemocnému nastoupí inženýr. Proto také přibývá soudních sporů a vyšetřování kvůli úmrtí. Někdo zemřel, rovná se, někdo něco zanedbal. Místo posvátné smrti se skláníme před posvátným životem a snažíme se o jeho prodloužení.

Max Planck chápal rozvoj vědy jako pokrok od pohřbu k pohřbu. Teprve, když odejde jedna generace, může druhá prosadit nové teorie. Toto ovšem platí i jinde. Neseme s sebou nálož výchovy a vzdělání z dob svého mládí. Se starou mentální výbavou ale nemůže řídit mladé pracoviště odborník, jemuž je sto dvacet. V politice by pak šlo o naprostou katastrofu. Stále ještě žijící Mao, Putin…

Nepředpokládejme ale, že se zopakuje úspěch minulého století a zdvojnásobí se délka lidského života. Přirozený věk homo sapiens je 70-80 let. „Ve skutečnosti neprodloužila lékařská věda život lidskému organismu ani o rok, jen úspěšně zabránila předčasnému úmrtí, a tak můžeme dál využívat svůj potenciál.“ (Harari) Úsilí o věčné mládí však slibuje rozvoj obrovského trhu. Pokud se vědě podaří zásadním způsobem přestavět lidské tělo, bude něco podobného, jako nevídané prodloužení kvalitního života, možné. Bez strachu ze smrti se ovšem vytratí podstatná část umělecké tvořivosti i vědecké nebo politické ctižádosti… Proč se snažit, aby po nás něco zůstalo? Užívejme si!

V pokročilém věku bude nezbytné změnit povolání. Jediné manželství – k smíchu. Rodinné vztahy v nepřirozeně dlouhém životě? Těžko vůbec předvídat, jakou by měly podobu. Ale pozor: věčné mládí nebude pro každého! Regenerační medicína, nanotechnologie, genetické inženýrství, výměna „dílů“ – to bude něco stát. A střety sociální na sebe nedají čekat.

Přestože většina lékařů a vědců o nesmrtelnosti odmítá uvažovat, zastánců teorie věčného mládí přibývá. Podle nich je cílem vědy právě porážka smrti. Ředitel inženýrského oddělení Googlu Ray Kurzweil založil výzkumné středisko Calico zaměřené na „odvrácení smrti“. Investiční fond Googlu vede další zastánce nesmrtelnosti, Bill Maris. Maris se domnívá, že by se člověk už dnes mohl dožít 500 let. Spoluzakladatel PayPal a miliardář Peter Thiel je tvrdě odhodlán se smrtí bojovat.

Jak říká Harari, čeká nás volnost, nerovnost, nesmrtelnost. Realizace nekonečného života hned vedle uplatňování domnělého práva na nekonečné potěšení, jakkoli člověk nebyl přírodou naprogramován k životu s trvalými příjemnými pocity. Pocit spokojenosti a lidská mysl se opravdu historicky nemění. Proto je klidně možné předvádět na jevišti Hamleta oblečeného v džínách a tričku. Proto rozumíme i po tisíciletích Gilgamešovi.

Protože je homo sapiens nedokonalý, je podle některých myšlenkových proudů nezbytné změnit biochemii a předělat lidské tělo i mysl. Rozhodující lidské rysy se budou proměňovat postupně, až přestanou být lidské – a to jen kvůli honbě za zdravím, zábavou a mocí. Prostředky ke zbožštění člověka máme už dnes. Vznikne nový svět – jaký, to nikdo netuší. Nebudou v něm lidé jako my a nové bytosti nejspíš žádná minulost, tedy ani tradice nebude zajímat. Dosud ale každá nová etapa začínala přepsáním historie! Bojíme se neznámé budoucnosti. Jisté je jenom to, že uskutečňování myšlenek humanismu povede k pádu. Člověk totiž opravdu není středobod vesmíru. Historie nás ale učí, že takový pád nemusí znamenat katastrofu. Pořád platí: jediná jistota je změna.

Stella: Podle dnešních zpráv na Novém Zélandu schválili eutanazii, ale neschválili marihuanu jako rekreační drogu. V časopisech se objevila povídání o krásné ženě Nině Tandon, která zasvětila život vylepšování lidského těla – pěstuje kosti. Taková je současnost. Smrtící virus i veliké vize. Jeden paradox vedle druhého.

Víte co? Proč se bát nejistoty, proč se bát smrti. Současnost je jenom jedna a tmu přece může vystřídat jenom světlo.

Zdroj: Harari, Yuval Noah: Homo deus, Stručné dějiny zítřka, LEDA, Voznice 2017

30.10.2020, 20:28:38   Publikoval Luciferkomentářů: 9