Neviditelný čert

Léto a čas prázdnin bývají tradičně časem okurkové sezóny (v angličtině silly season, v němčině Sommerloch). Tento termín označuje skutečnost, kdy řešení skutečných společenských problémů je dočasně utlumeno odpočinkem většiny z nás a je nahrazováno „událostmi", které mívají jepičí život. To samozřejmě neplatí pro všechny, jako jsou třeba lékaři, hasiči, policisté atd. V době vědecké aktivity jsem v okurkové sezóně často navštěvoval mezinárodní konference, na nichž se okurky neřešily.

Lucifer

Včera jsem narazil na video „Proč Praha mění RYCHLÉ eskalátory za POMALÉ?!“ od Kluků z Prahy.

Už delší dobu jsem si toho všiml. Zřejmě se jedná o normu EU, podle které se eskalátor musí pohybovat jako hlemýžď po patnáctým pivu, aby se nějaký cestující z toho eskalátoru samou radostí nesesypal. Některé orgány mají o nás velikou starost a chrání nás, abychom se zbytečně nezmrzačili, jelikož nás potřebují v rámci svého rozpočtu či paranoidní humanistické extáze.

Asi dvacet let je v našem domě instalován výtah od nějaké německé firmy. Pohybuje se jako hlemýžď po dvacátým pivu. A to není všechno. Když si ho přivoláte, nějakou dobu trvá, než zavře obě dveře, dopije dvacáté pivo a rozjede se. Bydlím v druhém patře, takže většinou chodím po schodech, ačkoli jsou navrženy tak, že není problém se po nich skutálet. Je to rychlejší.

Těch nařízení, kterými se nás snaží byrokrati chránit, abychom neměli úraz, vedou k tomu, že počet úrazů narůstá. Říka se tomu nepřímá úměra. Až nám definitivně v rámci našeho zdraví zakážou vypouštět sodovkový plyn, vyhyneme.

Jak se zdá, mnozí byrokrati včetně politiků mají okurkovou sezónu celý rok. U politiků na rozdíl od běžného člověka však za tohle „okurkování“ mají slušný balík peněz a někteří z nich řadu nemovitostí v zahraničí.

Cituji z dnešního úvodníku Ondřeje Neffa (Astona) na Neviditelném psu:

„Defenestrace pořád nikde… podobnými slovy uzavíral své politické úvahy Miroslav Macek na svém webu Viditelný Macek. Vzpomněl jsem si na ta slova nad titulkem ve zpravodajství Prahu čeká dopravní kolaps. Je to zavádějící titulek. Správně by měl znít: Imbecilové zavinili, že se doprava v Praze definitivně zhroutí. Zavřou dopravní tepnu, která nahrazuje neexistující dopravní tepnu, o níž imbecilové desítky let žvaní a nejsou schopni ji realizovat. Stejní imbecilové „napříč politickým spektrem‟ zavinili, že spadl Libeňský most a oni nad ním stojí jako banda kokotů a nevědí, co s ním. Vyhlídli si další most, ten železniční na Výtoni. Momentálně dospěli k závěru, že za starého Rakouska sériově vyráběný banální most, jakých se nasekaly v monarchii stovky, budou pietně rozmontovávat nýt od nýtu, pucovat a pak skládat dohromady. Stejní imbecilové po desítky let vymýšlejí železniční tunel do Berouna, aby cesta vlakem z Prahy do Plzně netrvala půl druhé hodiny. Momentálně dospěli k bodu, že je třeba všechno důkladně promyslet.

V tomto ohledu nemá politická reprezentace za posledních šestatřicet let minulému režimu absolutně co vyčítat. Jedni za osmnáct, druzí za dvacet bez dvou. Komunisté nastavili ochromující pravidla, nový režim nastavil jinak ochromující pravidla. Není to tak, že by si někdo přál zastavit na dvanáct let stavbu metra. Nenajdete partaj, která by to měla v programu, žádný papaláš to voličům nesliboval. Všichni dohromady ale vytvořili síť zákonů a pravidel vzájemně se prolínající tak, aby vše paralyzovaly. Jednou tunel bude, i to metro. Za trojnásobnou dobu a trojnásobné peníze.“

Cituji ze svého Šílenství doby IV:

„Před mnoha lety jsem četl úžasnou sci-fi knížku Návrat z ráje od Čestmíra Vejdělka. Hlavním hrdinou románu je novinář Řehoř Janda, který přilétá ze Živohoště na planetu Lucie, aby odhalil tajemství její podivně se chovající civilizace.

Lucie byla původně spravována centrálním počítačem jménem Starý, který lucijany choval jako v bavlnce a jeho základním úkolem bylo uspokojit všechny jejich potřeby. Ambiciózní počítač Ben však měl lepší řešení, a tak převzal nadvládu a odstavil Starého na vedlejší kolej. Ben usoudil, že neracionálně se chovající obyvatele nahradí Umělými, kteří budou splňovat jeho představu dokonalé, spokojené společnosti. Nemyslel tím nic zlého, snažil se pouze najít efektivnější řešení úkolu centrálního počítače.

A jak to dopadlo? Inu, samozřejmě že dobře. Řehořovi se podařilo odstavit Bena, který byl překvapivě velmi malý a lehký, a jako osmnáctinohý pavouk seděl v cihlově červeném okruží na osmnácti kontaktech a občas se na nich zavrtěl. Z umělé lucijské oblohy začaly padat drobné růžové krystalky a lucijané se započali učit znovunalezenému přirozenému životu.

Něco podobného, co proběhlo na Lucii, pozoruji ve svém okolí a čtu si o tom ve zpravodajských, informačních či jiných internetových médiích. Probíhá tady proces, při kterém jsou přirození lidé nahrazováni lidmi umělými. Tohle zřejmě neřídí centrální počítač Ben, počítače a internet v tom však hrají velkou roli. Nebudu to teď rozebírat, kdo či co a proč tak činí, i když se nabízí elementární odpověď, že se to řídí samo a důvody jsou ryze komerční. Ale funguje to velmi podobně jako na Lucii s tím, že Přirození nejsou fyzicky nahrazováni Umělými, jejich transformace do tohoto stavu probíhá psychologicky – po lopatě řečeno: je jím vymýván mozek konzumně propagačními prostředky.

A to, že lidé díky tomu propadají konzumní závislosti, není ještě zdaleka všechno. Celý ten proces má za následek jejich naprostou ztrátu elementárního vnímání reality.“

Vítejte do nových časů. Umělá inteligence nahradí okurky.

01.07.2026, 12:55:46   Publikoval Luciferkomentářů: 0