Pro dnešní den (12. 11. 2023) jsem připravil poupravený výňatek z článku na portálu Live Science, který se zabývá lidským vědomím. Ve skutečnosti je to tak, že vědomí v té či oné úrovni mají i ostatní organismy. Nejen člověk. S jistou nadsázkou můžeme říct, že jakýmsi specifickým způsobem má vědomí i neživá příroda. I celý vesmír. Je velmi těžké pochopit, jak vědomí skutečně funguje. A přitom o něm přemýšlíme vlastním vědomím. Fyzika i filosofie se na to dívají různým způsobem.
Lucifer
V létě přiznal neurovědec Christof Koch porážku své 25 let trvající sázky s filozofem Davidem Chalmersem, kdy se vsadil, že věda o vědomí už bude mít jasno. V září podepsalo více než 100 výzkumníků vědomí veřejný dopis, v němž odsoudili jednu z nejpopulárnějších teorií vědomí – teorii integrované informace – jako pseudovědu. To následně vyvolalo silné reakce dalších výzkumníků v této oblasti. Navzdory desítkám let výzkumu je v otázce vědomí jen málo známek konsenzu a několik konkurenčních teorií se stále přou.
Vaše vědomí je to, jaké to je být vámi. Jsou to vaše prožitky barev, zvuků a vůní, vaše pocity bolesti, radosti, vzrušení nebo únavy. Je to to, co z vás dělá myslící, vnímající bytost, a ne necitlivý mechanismus.
Základní potíž spočívá v tom, že vědomí se vzpírá pozorování. Nemůžete nahlédnout do něčího mozku a vidět jeho pocity a prožitky. Věda se zabývá věcmi, které nelze pozorovat, jako jsou fundamentální částice, kvantové vlnové funkce, možná i jiné vesmíry. Vědomí však představuje důležitý rozdíl: Ve všech těchto případech teoretizujeme o věcech, které nemůžeme pozorovat, abychom vysvětlili to, co pozorovat můžeme. U vědomí je jedinečné, že věc, kterou se snažíme vysvětlit, nelze veřejně pozorovat.
Jak tedy můžeme vědomí zkoumat? Ačkoli vědomí nelze přímo pozorovat, pokud máte co do činění s jiným člověkem, můžete se ho zeptat, co cítí, nebo hledat vnější známky vědomí. A pokud zároveň naskenujete jejich mozek, můžete se pokusit porovnat mozkovou aktivitu, kterou můžete pozorovat, s neviditelným vědomím, které pozorovat nemůžete. Potíž je v tom, že nevyhnutelně existuje více způsobů, jak taková data interpretovat. To vede k velmi rozdílným teoriím o tom, kde se vědomí v mozku nachází. Věřte tomu nebo ne, ale debaty, které v současnosti vedeme v oblasti vědy o vědomí, se velmi podobají debatám, které zuřily v 19. století.
Možná existuje cesta vpřed. Eevoluci vědomí můžeme vysvětlit pouze tehdy, pokud odmítneme redukcionismus vědomí. Většina badatelů zabývajících se vědomím používá redukcionistický pohled na vesmír, v němž hlavní slovo má fyzika. Pokud tedy existují nějaké budoucí možnosti, které zůstávají otevřené díky uspořádání částic v našich mozcích, nejsou vyřešeny ničím jiným než náhodnou šancí, která je obsažena v kvantové mechanice.
V poslední době se objevily některé výzvy tomuto redukcionistickému paradigmatu. Neurovědec Kevin Mitchell tvrdí, že svobodná vůle vědomých organismů hraje roli při určování toho, co se v mozku stane, nad rámec toho, co je dáno fyzikálními zákony. A teorie sestavování chemika Lee Cronina a fyzičky Sary Walkerové rozhodně odmítá redukci na rovnice mikroskopické úrovně a tvrdí, že existuje druh paměti vlastní přírodě, která řídí stavbu složitých molekul.
Předpokládejme však, že vznik biologického vědomí přináší radikálně nové formy chování, které přesahují to, co by mohla vytvořit samotná fyzika. Možná se organismy, které mají vědomé povědomí o okolním světě, a tím pádem svobodně reagují na základě tohoto povědomí, chovají zcela jinak než pouhé mechanismy. V důsledku toho přežívají mnohem lépe. S těmito předpoklady můžeme pochopit, proč přírodní výběr dává přednost vědomým organismům.
Zdroj: Live Science, Consciousness can't be explained by brain chemistry alone, one philosopher argues
Můj komentář:
Ačkoli jsem profesionální fyzik v penzi, jenž se soukromě vzdělával ve filosofii, nedovoluji si k tomuto tématu zaujmout jednoznačné stanovisko. Faktem nicméně je, že pokud člověk či nějaký jiný organismus nemá vědomí, tak prakticky neexistuje.
Když jsem v roce 2010 ležel po těžkém úrazu na JIPce ve Vinohradské nemocnici, byl jsem ve stavu umělého spánku. Vědomí však nezmizelo. Dodnes si vzpomínám na některé scény ze snů, které jsem tehdy měl. Byly dost děsivé.
V jednom z nich jsem ležel v nemocnici prakticky bezmocný a kolem skoro nikdo. Potom jsem byl konfrontován s tím, co se děje venku. Vypadalo to jako po nějaké obrovské katastrofě. Možná jsem viděl do budoucna, ale chápu, že se to dá interpretovat mým současným stavem.
Po mém návratu do normálního života netrvalo až tak dlouho, kdy se naše civilizace začala postupně hroutit. Jsou tady stále ještě ostrůvky, v nichž můžeme relativně v klidu žít, avšak kolem se objevují a neustále rozšiřují ostrovy sebedestrukčního charakteru.
Nevím, jestli dokáže kvantová fyzika rozlousknout podstatu vědomí, nicméně jakési náznaky by se daly vypozorovat. Filosofie poněkud pokulhává, ale i v ní dochází k jakési transformaci.
12.11.2023, 12:18:10 Publikoval Luciferkomentářů: 4