Archiv - Listopad 2017


« strana 2 »

Waltrovka na vrtulích Pegasů

rubrika: Pel-mel


Tento příspěvek berte jako upoutávku, která má čistě přízemní charakter stručného střihu a neobsahuje žádné mé literární pokusy v podobě kulometných dávek slovních hříček, filosofických kotrmelců, patafyzických ochutnávek atp., s dvojitým Axel Paulsenem či odpíchnutým Rittbergerem popřípadě čtveritým Nelsonem, v občasném doprovodu duševního či duchovního harakiri (seppuku), jemuž se v odborných kruzích říká „plátkování mozku ostře nabroušeným samurajským mečem“. Bude krátký a pokusí se vás upoutat na nově vznikající obytnou čtvrť Waltrovka, která se nachází mezi Jinonicemi a Radlicemi na dohled Nových Butovic a Smíchova.

 

Lucifer


Celý článek »

06.11.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 4         


Patafyzicky dadaistická

rubrika: Povídání


Už asi měsíc se chystám podat zde důkaz o tom, jak si teoretičtí fyzici blouznící o finální teorii všeho hrají jako malé děti s gumovými matematickými kachničkami v halucinogenní vaničce ověnčené kvantovou pěnou. Základem mého plánovaného pojednání je knížka Neznámý vesmír od Stuarta Clarka, která se zaměřuje především na kosmology meditující o absolutním stvoření našeho vesmíru v podobě jakéhosi velkého třesku z ničeho. Knížku jsem už prošel několikrát tam a zpět a neustále jsem žasnul, jak málo stačí k dětské radosti. K radosti dětí vědeckého kalibru na nejvyšší úrovni. Dočetl jsem se, že mnohé z toho, co tato značným zdrojem intelektu obdařená dítka vykonstruovala, nelze vlastně vůbec dokázat, jelikož do svých konstrukcí dítka zazdila něco jako neviditelné, nedosažitelné a neohmatatelné věci, čímž si zajistila nevyvratitelný alibismus. Jenže mé milé dušičky kolem krouží, chtějí si hrát. Musím se jim věnovat. Nemohu se soustředit na vytříbenou kumulaci tohoto pojednání, takže posečkejte, čas ještě nevypršel. Místo toho vám pro konec tohoto týdne předkládám patafyzicky dadaistické pojednání de facto a de iure o ničem a zároveň o všem.

 

Lucifer


Celý článek »

03.11.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 8         


Kdo to kdy pochopí (Dvě ženy nejen o ženách)

rubrika: Pel-mel


Tak se pořád píše a mluví o tom, že vytěsňujeme smrt, ale kdo z nás má raději smutné téma než veselé? Všeho moc škodí, i úvah o konci pozemské pouti. Ale jsou dějinná období, v nichž smrt zevšední a volání po pomstě přivede lidi jako dobrovolné diváky k šibenicím. Arnošt Lustig vzpomíná, jak v Osvětimi kopali kluci do míče na dohled od kouřících komínů a dobře věděli, že nejspíš už zítra budou tím kouřem oni. Pud sebezáchovy má sílu. Nedovolí překročit určitou mez. Smrt zevšedněla i lidem, kteří cestovali do ruských lágrů. Každého rána bylo nutné vyházet z vagonů nebožtíky. Podél trati ležela těla žen, mužů, dětí z předchozích vlaků. Přesto mnozí z hladových vězňů poslaných osídlit nehostinné pusté kraje věřili ve velkou myšlenku revoluce a v nutnost obětí. Zdůvodnit se dá úplně všechno.

 

Stella


Celý článek »

01.11.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 24         


«   1    2     »