Přímou stezkou do podvědomí IV

rubrika: Filosofický koutek


Čas dozrál, abych zde dokončil tuto duchovně podnětnou sérii. Podotýkám, že jsem ve zdroji, z něhož čerpám, nalezl místa, myšlenky a názory, s nimiž bych se nemohl až tak zcela ztotožnit. To však není důležité. Důležité je, proč jsem vám tuto knížku, a obzvláště pak tuto sérii zprostředkoval. Nejdříve se vám dostane zhruba popis, jak se dostat do hlubokého stavu autohypnózy, a na závěr pak naleznete odpověď na ono „proč“.

 

Lucifer


Hlubší stavy hypnózy lze dosáhnout v autohypnóze – tedy svépomocí tím, že zařadíme po sobě všechny tři metody (Moře, Barvy, Počítání pozpátku – viz druhá část) nebo jednu neustále opakujeme. Důležité je si po každé jednotlivé proceduře říct: „Jsem hluboko a jdu (padám) ještě hlouběji.“ A pak se dostanete do bodu, že dál již nemůžete postoupit, protože byste usnuli. Existuje jediná možnost, jak tento problém vyřešit – a to je nahrávka afirmací (viz perex třetí části), která by měla trvat zhruba třicet minut. Afirmace je třeba přehrávat vždy na hranici slyšitelnosti, aby vás nerušily a neprobudily, ale zároveň abyste jim rozuměli. Jako pozadí nepoužívejte oblíbené melodie, ale raději ticho nebo něco uklidňujícího, např. šum moře.

 

Jako první větu každého bloku nahrávky, který se opakuje nebo jede ve smyčce, použijte tento výrok: „Jsem v hluboké hypnóze.“ A dál následují věty o otevřené duši, protože nebudete ve stavu, kdybyste si je mohli v mysli přeříkat. Tedy: „Má duše je otevřená. Cokoliv teď bude řečeno, zůstane hluboko v mém podvědomí. Vše z toho má duše přijme a zrealizuje. Veškerá moje činnost povede k mým cílům.“ Pak následují vlastní afirmace a celý blok je uzavřen větou: „Až se probudím, budu již v bdělém stavu a bude mi moc dobře.“

 

Dejme tomu, že jste po autogenní relaxaci nebo jóga nidře (viz třetí část) a máte za sebou i jednu ze tří metod autohypnózy, která je vám nejbližší. Jste ve středním stupni a počítáním pozpátku od sedmi k jedné tento stav dále prohlubujete, až se dostanete na pokraj spánku a zachování vědomí je těžší a těžší. V tomto okamžiku pustíte nahrávku, která trvá minimálně třicet minut, a dál se o nic nestarejte. Neznamená to však, že se otočíte na bok a usnete jako nemluvně. Zůstaňte ležet na zádech a pokuste se udržet pohled očí jakoby na střed čela anebo se dívejte za zvukem, který by měl přicházet z míst za vaší hlavou. Můžete pociťovat brnění těla, levitaci atd. To, že nakonec usnete, je nevyhnutelné a nedá se to ovlivnit.

 

Ráno budete jak vyměnění a ve vašem životě se začnou dít různé zvláštní věci, které jste tam předtím neměli. Z ničeho nic vás může přepadnout silný pocit intuice, že máte něco udělat, někam jít. Vyslechněte ji. Rozlišit intuici od plané a falešné předtuchy ega nebo tušení je velice nesnadné, ale hluboká hypnóza vám otevře a zapojí do vašich cílů i ty nejskrytější komůrky vašeho podvědomí, takže získáte rozlišovací schopnosti a dokážete se ve změti nejrůznějších nápadů citem orientovat.

 

Vážený a seriózní hypnotizér prof. Tepperwein uvedl sedmnáctiletou dívku do hlubokého stavu hypnózy a vsugeroval jí, že je jí dvacet pět let. Vyprávěla mu, že se v osmnácti letech seznámila s budoucím manželem a po čtyřech letech se za něj vdala. Koupili si pozemek, kde stavějí domek, a majíročního syna Jochena. Tepperwein si dal tu práci a po osmi letech ji kontaktoval a byl velice překvapen, že všechno, co mu tenkrát vyprávěla, se také tak uskutečnilo. Rozhodli se tedy v pokračování v tomto experimentu, ale nikdy se jim to již nepovedlo. Všechny další předpovědi její budoucnosti už byly liché. Co tento případ dokazuje?

 

Dívka měla v sedmnácti letech vizi vysněného života, v hypnóze ji přesně formulovala a vize se splnila. Žila tak, že si svůj život sama tvořila. V pětadvaceti letech jistě měla další cíle, věděla jak a kam by se měl její život ubírat, jenže jako vdané ženě s ročním dítětem již její myšlení bylo řízeno autopilotem, nechala se ovlivňovat a vláčet manželem, okolnostmi, situacemi, atak se nikdy její nové vize nemohly splnit. Svůj život tak již netvořila. Tento příklad nám však ukazuje i jednu podstatnou pravdu. Nevěřte cizím předpovědím vaší budoucnosti, tvořte a naplňujte si je sami. Horoskopy, věštění, karty, koule atd. vás mohou odvést od vašich cílů. Tvořte svůj život sami, nepotřebujete věštce, kteří se tímto byznysem skvěle živí.

 

Obzvláště otřesné jsou případy, kdy je někomu předpovězena smrt. Pokud tomu člověk uvěří a propadne, jediným východiskem je odstranění tohoto naprogramovaného úmrtí hypnózou. Některé případy jsou i zdokumentované. Rozlícená věštkyně jednomu muži určila i datum smrti, on si to vzal osobně a začal chřadnout. Veškerá moderní lékařská vyšetření však nic neukazovala! Nakonec si jeho ošetřující lékař vzpomněl na kolegu hypnotizéra, který onoho vystrašeného nešťastníka uvedl do hluboké hypnózy den před jeho domnělou smrtí. Izoloval jej do hermeticky uzavřeného pokoje a probral až den po tomto datu.

 

Další případ, tentokrát však se smutným koncem, popisuje jednoho Angličana, kterému na dovolené v Bulharsku nějaká cikánka řekla, že do roka zemře na problém s játry. Tento muž se vrátil domů, zpravil o své smrti veškeré příbuzenstvo, sepsal závěť a začal doslova umírat před očima zděšených členů rodiny. Několik vyšetření jater, která podstoupil, samozřejmě nic závadného neukázalo. Smutnou pravdou ovšem je, že skutečně zemřel na kolaps jater, který si takto sám přivolal. Jeho synovci se pak dostal do ruky lístek, kde bylo v bulharštině od překladatele napsáno, co mu tehdy ona cikánka přesně řekla. S hrůzou tehdy zjistil, že tlumočník přeložil nesprávně ledviny jako játra!

 

Zdroj: Simon Loyd, Indigový svět - Transformace kreativních myšlenek do reality podle kvantové fyziky

 

Poznámky:

 

A to je konec celé této série o přímé stezce do podvědomí prostřednictvím hypnózy. Konec některých výňatků z této velmi pozoruhodné knížky to však, s velkou pravděpodobností, ještě není. Našel jsem v ní další zajímavé postřehy, myšlenky a úvahy, jež jsem zde ještě nezmínil. Knížka je nicméně už prakticky uzavřená, tím nejdůležitější jejím závěrem, mohou se objevit pouze nějaká post scripta.

 

K výše popsanému způsobu, kterak se dostat do hlubokého stavu autohypnózy, bych měl ještě dodat, že v knížce je naznačeno, co dělat, pokud se vám tento postup nepodaří uskutečnit. V případě, že skutečně projevíte zájem o tento úderný způsob, jak proniknout, naprogramovat či přeprogramovat a vytěžit hluboké zdroje svého podvědomí, vám nezbyde, než se po této knížce či jiných zdrojích poohlédnout. Podotýkám, což jsem již dříve naznačil, že jsem v tomto oboru naprostý laik, ačkoli jsem přesvědčen, že mnohé z toho jsem již dávno zcela laicky objevil a svým způsobem aplikoval. Hlubokou autohypnózu, jak je zde popisována, samozřejmě ne.

 

Předpokládám, že drtivá většina z vás se tímto směrem nevydá, že to pro vás bude příliš náročný a riskantní experiment. Ani já nic takového neplánuji. Důležité poselství této série je, že je třeba občas nahlédnout do svého nitra. Nemusíte zrovna perfektně ovládat autogenní relaxaci, jógu nidra, natožpak samospád do hluboké hypnózy. Je třeba, abyste se naučili ovládat svůj život ze svých vlastních nepřeberných zdrojů. Ne ze zdrojů, které to do vás v dnešní konzumně manipulativní době hustí ze všech možných stran. Nenechte se zmanipulovat tím úděsným šumem odevšad burácejících sdělovacích prostředků všeho druhu. Je třeba, abyste si našli dostatečný prostor a čas ke svému vlastnímu a ničím nezmanipulovanému zamyšlení. Najděte si dostatek času k naprostému odstínění od tohoto šíleného šumu a nahlédněte do své mysli, abyste tam našli zase svoji podstatu, svoje cíle atd., a očistěte svoji duši od toho špinavého nánosu konzumní přiboudliny.

 

Je smutné sledovat, jak narůstající počet lidí už není schopen najít svoji duši. Ti tvorové nedělají nic jiného, než že od rána do večera mačkají čudlíky na nejrůznějších krabičkách, konzumně masturbují při poslechu onoho mozek vymývajícího šumu, a nenajdou si už ani okamžik, aby si alespoň na chvíli popovídali se se svou duší. Zatímco oni nejsou schopni si programovat své nitro, své podvědomí, svůj život, někdo programuje jejich otupělé ego. Tento efekt jsem už kdysi zcela spontánně označil za odpojení od reality.

 

Vraťte se zpět ke svým pramenům.


komentářů: 20         



Komentáře (20)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

Stella
5
Stella 09.08.2013, 09:44:46
Pane St. Kocoure, to je takové pěkné, co jste napsal - jako vždycky. Z odstupu pozorovat, hodnotit, tu být shovívavý, tu ne... Vědět, že většina nejvážnějších věcí jsou věci prostě a jednoduše jen směšné a hloupé. Je to stáří? Moudrost zní líp.




4 Kocourovo poučení
Starý kocour (neregistrovaný) 09.08.2013, 09:20:06
Je důležité, pokud možno už v mládí, si vylézt na nějaký sloupek a odtamtud pozorovat cvrkot na dvorku. Jednak se jeden poučí, jak to obvykle chodí, jedna mu nehrozí, že se ocitne uvnitř stáda. A je jedno jestli prasat nebo ovcí. Ze stáda není moc vidět ven, jedinec se chová podobně, jak to vidí kolem sebe a to opravdu není dobrý postup. Takový "stádní". Navíc - jste-li ve stádě prasat, tak abyste uspěly, milá koťata, musíte být hodně velké svině!
Když se ale smíříte s tím, že jste jenom nějaký zanedbatelný kočičák na sloupku, mine vás ušlapání, utrkání a dokonce se možná vyhnete i předčasnému odchodu na jatka.
A teď si, milá koťata, zase trošku zdřímnu. Brrrrrm.... Ospalý

Jo - a pro lidi a Čertíky to platí taky. Mrkající

rezy
3
rezy 09.08.2013, 08:27:01
možná že to dělám všechno špatně, ale zatímco před spánkem si tak nanejvýš přečtu pár stránek a usnu, tak ráno, když se probudím, většinou ještě nemusím vstávat a probírám se tím, co mě ten den čeká, promýšlím často i drobné detaily a více méně si tak naprogramuji den. Dělat to večer, tak z toho budu otrávený a ráno si z toho budu pamatovat polovičku.
Nevím jak to dělají jiní, ale co si pamatuji z dětství, tak vím alespon o jednom člověku který to dělal jako já. Ráno se probudil a programoval den, pak teprve vylezl z pelechu. Byl to místní farmář a jak vstal od snídaně, tak už nad ničím moc nepřemýšlel, měl to v hlavě srovnané až do večere. Samozřejmě že ten jeho Sw obsahoval i useky
Když to nepůjde malým kladivem, vezmi na to palici

Z vlastní zkušenosti vím, že tyhle ranní chvilky maká mozek mnohem lépe než ho unavovat večermím "vždyť to zvládneš" je k ničemu.

rezy
2
rezy 09.08.2013, 08:25:11
možná že to dělám všechno špatně, ale zatímco před spánkem si tak nanejvýš přečtu pár stránek a usnu, tak ráno, když se probudím, většinou ještě nemusím vstávat a probírám se tím, co mě ten den čeká, promýšlím často i drobné detaily a více méně si tak naprogramuji den. Dělat to večer, tak z toho budu otrávený a ráno si z toho budu pamatovat polovičku.
Nevím jak to dělají jiní, ale co si pamatuji z dětství, tak vím alespon o jednom člověku který to dělal jako já. Ráno se probudil a programoval den, pak teprve vylezl z pelechu. Byl to místní farmář a jak vstal od snídaně, tak už nad ničím moc nepřemýšlel, měl to v hlavě srovnané až do večere. Samozřejmě že ten jeho Sw obsahoval i useky
Když to nepůjde malým kladivem, vezmi na to palici

Z vlastní zkušenosti vím, že tyhle ranní chvilky maká mozek mnohem lépe než ho unavovat večermím "vždyť to zvládneš" je k ničemu.

Lucifer
1 Forever Young

«   1    2     »