Vyšší vzdělání může lépe pomoci v boji s hrozící demencí ve starším věku

rubrika: Populárně naučný koutek


Navazuji na debatu pod článkem o výzkumu ohledně Alzheimerovy choroby.

Zuzana


edbooks.jpgVýzkum, jehož výsledky dodatečně uveřejňuji, do jisté míry potvrzuje, že předpoklad tazatelů byl správný. Studie z července 2010 ukazuje, že lidé s vyšší úrovní vzdělání jsou schopni lépe čelit mozkovým změnám vedoucím k demenci, což může u nich vysvětlit nižší procento rizika. Nedávný výzkum ukázal, že každý rok vzdělání navíc je spojen asi s 11% redukcí rizika demence. Není ale jasné, zda to způsobuje vysoká úroveň vzdělání sama, nebo i další faktory s ní spojené - např. lepší životní styl a finanční status, viz studie o vlivu vzdělání na srdeční choroby o níž byl jeden z nedávných úvodníků: Nemoci srdce úzce spojeny s úrovní vzdělání.

Nová studie přišla na to, že mozkové změny vedoucí k demenci se týkají lidí různých úrovní vzdělání, ale ti s vyšší úrovní mohou efekty snadněji eliminovat. Vědci zkoumali mozky 872 lidí, kteří se zúčastnili ve třech rozsáhlých výzkumech stárnoucí populace v Evropě. Participanti vyplnili dotazníky ohledně svého vzdělání. Předešlý výzkum prokázal, že není jednoznačný vztah mezi diagnózou demence během života a změnami, které lze najít v jejich mozku poté, kdy zemřou. U jednoho případu lze najít v mozku spoustu patologických změn, u druhého jenom velmi málo a přece oba trpěli demencí, jak řekla spoluautorka studie Dr. Hannah Keage z University of Cambridge v Anglii. (Tuto informace uváděla i studie o Alzheimerově chorobě). Dr. Keage řekla, že vzdělání v raném věku zřejmě lidem usnadňuje úspěšně se utkat se spoustou změn v mozku předtím, než se demence skutečně dostaví.

Studie, která byla publikována v srpnovém čísle časopisu Brain je velmi důležitá, protože na světě žije velké množství stárnoucí populace. Zmíněná studie údajně poskytuje velkou podporu investicím do vzdělání v mládí a může tím pádem mít velký vliv na společnost a délku života lidí. Je tedy velmi relevantní co do rozhodování o důležitosti uvolňování dotací na vzdělání, tolik souvisejícího s lidským zdravím.


30.12.2010, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 47         



Komentáře (Array)

Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 3 »

17
Zuzana (neregistrovaný) 30.12.2010, 23:04:39
Mimochodem mate na to converters ci konvertory po celem netu. :)
16
Zuzana (neregistrovaný) 30.12.2010, 23:02:20
No a jak se ta Lidina miliarda prelozi, Milosi? :)))
Nebude to v nasi 'hatmatilce' bilion?
15
Zuzana (neregistrovaný) 30.12.2010, 22:59:49
Co Lida sdelila na prvni miste je, ze vime, ze mame kazdy 25 miliard nervovych bunek. Tak mame, Mildo, nebo jak to je? Jinak jeji informace o vyvoji detskeho mozku si muze zjistit a overit pouhym kliknutim i to male dite s temi neurony ktere zminila. To je samozrejme pravda, ze prvni tri roky zivota jsou velmi dulezite, ale tady litala cisla jak detska rikadla od Pavly Moudre, kterych se nedopocitate ani kdybyste byl zmineny Andrej Nikolajevic. :)
14
Miloš (neregistrovaný) 30.12.2010, 22:55:30
Zuzano, jen pro upřesnění: "několik málo desítek neuronů" v ANN (artificial neural network) nebylo myšleno v miliardách ale jednotkách, tj. třeba pouhých třicet nebo čtyřicet.
Také jsem si někde přečetl, že lidský mozek má 100 miliard neuronů = tj. 1 a 11 nul za tím (to jen pro jistotu, protože v britské a americké angličtině se naše česká "miliarda" řekne dvojím způsobem).
13 Z toho, co sděluje Lída
Mgr.Milda (neregistrovaný) 30.12.2010, 22:53:31
vyplývá, že nejvíc se na dítě může působit v prvních třech letech jeho života. Právě v době, kdy se v jeho mozku vytváří nejvíce propojení je nutno se jím intenzívně zabývat. Každý vzruch, kontakt s dítětem, podporuje vývoj mozkových cest a procesů. Zanedbané dítě pak zřejmě později už mnoho nedožene.
12
Zuzana (neregistrovaný) 30.12.2010, 22:32:38
Andrej Nikolajevic do dokazal, ale tady padlo konkretni cislo 25 miliard, odtud moje podiveni. ;)
11
(neregistrovaný) 30.12.2010, 21:42:22
Od 80. let se v aplikované matematice používají umělé neuronové sítě pro řešení složitých optimalizačních problémů, které nepracují se 100 miliardami neuronů, ale třeba jen s několika málo desítkami. Ruský matematik A. N. Kolmogorov dokázal, že k hledání globálního optima (maxima nebo minima) jakékoliv funkce stačí 3-vrstvá dopředná neuronová síť (jedna vrstva vstupní, jedna skrytá vnitřní a jedna výstupní, spoje jsou jen ve směru od vstupů k výstupům), problém je pouze v tom najít váhu spojů mezi neurony, tj. sílu synapsí. Nejde tedy ani tak o množství neuronů, jako o naučení sítě na úlohy daného typu. Dalšími aplikacemi je rozpoznávání obrazů nebo predikce (ceny akcií, meteorologie), vše na základě naučení sítě na sadě vzorů, k nimž je znám výsledek.
10
Zuzana (neregistrovaný) 30.12.2010, 18:26:55
Nicmene jste neopovedela na otazku, pocty vam opravdu nevychazi.

Nechte to plavat. :)
9
Ludmila (neregistrovaný) 30.12.2010, 18:07:58
A dál roste do asi 30 let a pak šmitec.Viz dole.
8
Ludmila (neregistrovaný) 30.12.2010, 17:59:47
Novorozenec,u kterého váží mozek asi 400 g.má kolem 25 miliard neuronů.Ve třech letech se hmotnost ztrojnásobuje a v šesti letech váží kolem 250 g.A s tím roste i počet neuronů.
7
Zuzana (neregistrovaný) 30.12.2010, 17:34:43
Ano, tech 100 miliard jsem tady uz otiskla - a v jake fazi veku tedy je to tady vami uvedenych 25 miliard, kdyz pisete, ze do stareho veku lidi prijdou o 15% mozkovych bunek?
6
Ludmila (neregistrovaný) 30.12.2010, 17:10:37
Ze začátku,ale je to 100 miliard.
5
Zuzana (neregistrovaný) 30.12.2010, 16:20:02
Ja predevsim nechapu, proc jste psala, ze mame ci disponujeme 25 miliardami nervovych bunek?
4
Ludmila (neregistrovaný) 30.12.2010, 16:01:53
První čtyři měsíce nám v hlavě, každou sekundu, vzniká 9500 neuronů. Zhruba šedesát dní před porodem se roztáčí další kolotoč, který se přestává točit okolo třech let našeho života. Každý z té stovky miliard neuronů začíná komunikovat s ostatními ve snaze navázat spojení. Kdyby se jednalo o navazování vztahů mohli bychom se od neuronů učit. Do tří let totiž každý naváže na patnáct tisíc synaptických spojení s dalšími neurony. Patnáct tisíc spojení krát sto miliard! patnácti let věku většina synaptických spojení (těch, které nepoužíváme) přeruší. My, tím pádem, ztrácíme miliardy synapsí. Když se probudíme na své 16. narozeniny, polovina našich synapsí je pryč s tím, že už je nikdy nebude možné vybudovat.
3 Ludmilo ;)
Zuzana (neregistrovaný) 30.12.2010, 15:10:38
Average number of neurons in the brain = 100 billion
Number of neurons in octopus brain = 300 million (from How Animals See, S. Sinclair, 1985)
Number of neurons in honey bee brain = 950,000 (from Menzel, R. and Giurfa, M., Cognitive architecture of a mini-brain: the honeybee, Trd. Cog. Sci., 5:62-71, 2001.)
Number of neurons in Aplysia nervous system = 18,000-20,000
Number of neurons in each segmental ganglia in the leech = 350
Volume of the brain of a locust = 6mm3 (from The Neurobiology of the Insect Brain, Burrows, M., 1996)
«   1  2    3    4   »