Vyšší vzdělání může lépe pomoci v boji s hrozící demencí ve starším věku

rubrika: Populárně naučný koutek


Navazuji na debatu pod článkem o výzkumu ohledně Alzheimerovy choroby.

Zuzana


edbooks.jpgVýzkum, jehož výsledky dodatečně uveřejňuji, do jisté míry potvrzuje, že předpoklad tazatelů byl správný. Studie z července 2010 ukazuje, že lidé s vyšší úrovní vzdělání jsou schopni lépe čelit mozkovým změnám vedoucím k demenci, což může u nich vysvětlit nižší procento rizika. Nedávný výzkum ukázal, že každý rok vzdělání navíc je spojen asi s 11% redukcí rizika demence. Není ale jasné, zda to způsobuje vysoká úroveň vzdělání sama, nebo i další faktory s ní spojené - např. lepší životní styl a finanční status, viz studie o vlivu vzdělání na srdeční choroby o níž byl jeden z nedávných úvodníků: Nemoci srdce úzce spojeny s úrovní vzdělání.

Nová studie přišla na to, že mozkové změny vedoucí k demenci se týkají lidí různých úrovní vzdělání, ale ti s vyšší úrovní mohou efekty snadněji eliminovat. Vědci zkoumali mozky 872 lidí, kteří se zúčastnili ve třech rozsáhlých výzkumech stárnoucí populace v Evropě. Participanti vyplnili dotazníky ohledně svého vzdělání. Předešlý výzkum prokázal, že není jednoznačný vztah mezi diagnózou demence během života a změnami, které lze najít v jejich mozku poté, kdy zemřou. U jednoho případu lze najít v mozku spoustu patologických změn, u druhého jenom velmi málo a přece oba trpěli demencí, jak řekla spoluautorka studie Dr. Hannah Keage z University of Cambridge v Anglii. (Tuto informace uváděla i studie o Alzheimerově chorobě). Dr. Keage řekla, že vzdělání v raném věku zřejmě lidem usnadňuje úspěšně se utkat se spoustou změn v mozku předtím, než se demence skutečně dostaví.

Studie, která byla publikována v srpnovém čísle časopisu Brain je velmi důležitá, protože na světě žije velké množství stárnoucí populace. Zmíněná studie údajně poskytuje velkou podporu investicím do vzdělání v mládí a může tím pádem mít velký vliv na společnost a délku života lidí. Je tedy velmi relevantní co do rozhodování o důležitosti uvolňování dotací na vzdělání, tolik souvisejícího s lidským zdravím.


komentářů: 47         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 4 »

2 Jak píše vlada.
Ludmila (neregistrovaný) 30.12.2010, 14:48:19
Víme,že máme 25 miliardami nervových buněk a do stáří přijdeme o 15% buněk.Také je známo,že i kdybychom používali jen 50% neuronů,nevyrovnal by se nám žádný počítač.Ale nejdůležitější jsou synapse,to je spojení neuronů.A čím víc namáháme mozek,tím víc synapsí máme.Do třicítky se synapse obnovují samy,ale po třicítce,když jsme líní přemýšlet,ztrácíme synapse a s tím i paměť.Je pravda,že kůra pořád produkuje neurony,ale když jste líní myslet,nevytvářejí se synapse.A pozor,díky alkoholu ztrácejí alkoholici denně o 60 000 neuronů více než stejně staří jedinci, kteří nepijí.
Jak jsem si přečetla,tak Edison, Goethe, Monet či Tizian vytvořili některá ze svých nejlepších děl, když jim bylo sedmdesát i osmdesát let. Někteří dokonce, jako například Shaw nebo Picasso, byli aktivní ještě ve svých devadesáti letech.Edison, Goethe, Monet či Tizian vytvořili některá ze svých nejlepších děl, když jim bylo sedmdesát i osmdesát let. Někteří dokonce, jako například Shaw nebo Picasso, byli aktivní ještě ve svých devadesáti letech.Takže závěr je,cvičme mozek,abychom nehledali klíče a trefili domů.

1
vlada (neregistrovaný) 30.12.2010, 06:32:04
Neurologické vysvětlení by mohlo být následující: Neuronové buňky se tvoří během celého života. Učící proces vytváří nové neuronové spoje. Neuronové buňky se mohou "přeprogramovat" na obsluhu jiných vzruchů, pokud dojde k poškození.
Závěrem by mohlo být, že lidé zvyklí se vzdělávat mají větší množství neuronových spojů, stálým učením vytvářejí větší množství neuronových spojů u nových buněk a tak mají lepší možnosti k "přeprogramování" činnosti mozku vlivem jeho poškození.

«   1  2  3    4     »