Přijde čas a člověk musí jít

rubrika: Povídání


Padla na mě taková zvláštní únava. Myšlenky se mi zcela rozklížily, nedokázal jsem se soustředit na práci, vlastně vůbec na nic. Nebylo to Mezipřistání, nebyla to ani Konečná. Byla to pouze pustina naprostého rozklížení úplně všeho. Prázdnota. Jako když v sále uprostřed nejlepší zábavy zhasnou všechny reflektory a nastane neprostupná tma, všechno ztichne, nepohne se ani lísteček osiky, není slyšet ani pád jehly. Nic. Naprosté NIC.

 

Lucifer


Vlastně to nebylo až tak úplné nic. Něco v mé hlavě přece jenom bylo – únavný zmatek, zmatečná únava, chaos bílých a černých teček, žádné barvy, žádná inspirace alespoň k něčemu. Tupě jsem zíral do monitoru počítače, a pak ve mně přece jenom vzklíčilo jedno zapomenuté semínko. To semínko mě ponouklo k tomu, abych se duševně zcela bezprizorně podíval do svého písemného archivu v počítači. Do míst, kde se nacházejí texty, které jsem zplodil, když jsem žádnou únavu, jež mě zrovna zalehla, vůbec necítil.

 

Moc mi to pomohlo. Když se člověk nemůže pohnout, měl by se vrátit zpět ve svých šlépějích a najít místa, kdy se pohnout mohl. Těch míst jsem ve svém psavém archivu našel celou řadu. Zde jsou tři z těch míst, která mou zvláštní únavu nicotnosti nejvíce zahnala.

 

 

Noc je ještě mladá

 

Na parapetu dodělává můra

druhá mi lítá kolem hlavy

noc je ještě velmi mladá

hlavně že všichni jsme zdrávi

 

Pár minut zbývá do půlnoci

pár hodin do příštího jitra

kolem mé hlavy lítá můra

a za chvíli už bude zítra

 

 

Noc plná deště

 

Mám rád

když v noci prší

dobře se usíná

kapky deště na polštáři chladí

dešťová víla tančí námořnický sen

v písečných dunách

 

 

Přijde čas a člověk musí jít

 

Tohle mám od dědy - středního rolníka kdesi na východě bývalé republiky, potomka venkovské šlechty. Děda necestoval často - většinou farmařil na svých pozemcích, ale když bylo třeba někam jet, tak se před cestou vždy posadil. I kdyby to byla cesta na věčnost. Táta to zdědil po něm.

 

Když jsme někam jeli a vůkol panoval zmatek - věci se balily náhodně, jak přišly pod ruku - všichni pobíhali jako sršni kolem jablečného moštu - a pak najednou šmitec. Konec balení, konec příprav, konec cesty před cestou. Nastalo ticho a my jsme se posadili a chvíli hleděli do prázdna. Možná jsme přemítali o cestě a možná taky ne - o čem jsme přemítali, bylo mávání motýlích křídel - a potom najednou přišla chvíle, když jsme věděli, že je třeba jít.

 

A já jsem tohle zdědil po tátovi. Když někam mám jet - bývám nervózní a balím, co mi přijde pod ruku. A pak přijde ta chvíle. Posadím se o křesla a je mi úplně jedno, jestli něco pojede dřív nebo později - těch pár minut v klidu věnuji té chvíli, která předchází cestě - a jsem si jist, že mi to neuteče.

 

Už nemám dědu ani tátu, ale když se chystám na nějakou cestu, tak těsně předtím než vyrazím, udělám onu důležitou věc. V naprostém klidu se posadím, ani se nehnu, jen v tichém rozjímání sleduji mávání motýlích křídel.

 

A potom přijde čas, kdy mohu jít.

 

Třeba i na věčnost.

 

 


komentářů: 31         



Komentáře (31)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
31
Lucifer * 16.01.2014, 19:30:14
Ano vero, to je přesně ono, dík za postřeh. Rusové byli značně ovlivnění nájezdy kočovných kmenů, odtud to převzali. U mého dědy to však přišlo patrně přes Maďary, kteří původně taky kočovali.

30
vera (neregistrovaný) 16.01.2014, 19:26:09
Je to pozůstatek z kočovných dob, loučení s místem...ale má i veskrze praktickou stránku. Staré karavany si takto sedaly dvakrát - před odjezdem, a pak na první zastávce, která bývala na dohled od výchozího města. Všechno se znovu rozbalilo, uvařilo se jídlo, znovu se uklidilo a sbalilo - a tak se krásně zjistilo co chybí, a pro co je třeba poslat posly domů.

Lucifer
29
Lucifer * 15.01.2014, 01:13:52
Informace, prokrišnaavalon, Maďaři mají s Mongoly z kulturního hlediska asi tolik společného jako Apači s Tibeťany. A vůbec, jdu spát. Howgh Nevinný

28
no name (neregistrovaný) 15.01.2014, 01:09:18
Ale jo, když se Vám to tak líbí. Madaři, ti jako se považují za potomky nebo alespoň zpřízněné s Mongoly. Když Vy jste zas potomek velkého třesku, tak dobrá. As You Like It.

Lucifer
27
Lucifer * 15.01.2014, 01:02:08
informace, vaříte již z dávno vyvařené vody. Mí předci pocházejí ze všech končin Evropy a Asie, a potažmo samozřejmě i z Afriky. Jenže, informace, a teď dávejte bacha: to, že všichni pocházíme z Velkého Třesku, znamená pouze to, že máme nějaký hodně vzdálený původ. Jenže my se teď bavíme o kultuře, o kulturních okruzích, do nichž se ten Velký Třesk z Afriky rozbujel. Stejně jako v tom smyslu nemají Laponci téměř nic společného s Maďary, tak ani já nemám nic společného s Mongoly. Ju? Úžasný S vyplazeným jazykem

26
no name (neregistrovaný) 15.01.2014, 00:57:20
Myslíte si, že Vaši předci přiharcovali na koních z mongolských stepí a všichni se před nimi třásli strachy? Ale kdepák, přitáhli bůhví odkud a jen se tu začali roztahovat, jako by tu byli doma.
Váš pradědeček nebyl žádný Timurlenk nebo nějaký Kublajchán, ale docela vobyčejnej rybář, co chytal do sítí hejna polozmrzlejch rybiček.

Lucifer
25
Lucifer * 15.01.2014, 00:42:40
Jistě, domnělá italská informace, všichni máme původ v Africe, a taky ve Velkém Třesku Smějící se Smějící se Smějící se

24
no name (neregistrovaný) 15.01.2014, 00:40:38
Ale mají, a to moc společného. Původ, a jazyk to právě dokazuje. I když se to Magyárům a pomaďarštělcům nezdá. Domnělý potomku Džingischána!

Lucifer
23
Lucifer * 15.01.2014, 00:38:24
A chvíle pominula. V Laponsku jsou Maďaři, informace? Jasně, a v Itálii jsou Nunavuti

http://cs.wikipedia.org/wiki/Laponsko

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ugrofinské_jazyky

Dle mého soudu nemají Laponci s Maďary společného ani szeremed. S vyplazeným jazykem

Lucifer
22
Lucifer * 15.01.2014, 00:31:11
informace, nejsem filolog, něco česky, polsky, maďarsky jen ty ptákoviny typu fekete harom či co, slovensky, anglicky, německy a možná ještě něco pár, ale laponsky ani náhodou. Takže teď si to tu zkusím přeložit do laponštiny, do jazyka tvorů, o nichž se domnívám, že s Maďary nemají nic společného, ju?! Úžasný

Za chvíli dám vědět

21
no name (neregistrovaný) 15.01.2014, 00:26:22
To je prosím, laponština, přesnějí řečeno jižní sami, která také patří do skupiny ugrofinských jazyků vedle maďarštiny, finštiny, estonštiny.
To vzácný filolog nepoznal?

Lucifer
20
Lucifer * 15.01.2014, 00:21:10
[19] nem tudom neszeremed turbo S vyplazeným jazykem

19
Anna Kopecký (neregistrovaný) 15.01.2014, 00:17:03
18 - http://glosbe.com/sma/en/buaregh

Lucifer
18
Lucifer * 14.01.2014, 23:54:15
Buaregh, aasi! je co, informace z Itálie? Úžasný

17
Anna Kopecký (neregistrovaný) 14.01.2014, 23:38:09
hezký rozlučkový zvyk, jednoodkud

https://www.youtube.com/watch?v=QB0ordd2nOI

«     1    2  3   »