Neviditelný čert

Bezpochyby ano. Otázka je, v jaké jsou formě a jestli jsme s nimi schopni komunikovat. Zapomeňte na zelené mužíčky, UFO a tak podobně. Všechno to bude nejspíš úplně jinak. Dobře, když tady jsou, tak proč o nich nevíme? Tuhle otázku si položil Enrico Fermi při schůzce s dalšími fyziky v roce 1950 v Los Alamos. Vznikl z toho Fermiho paradox. Toto téma jsem zde nadhodil v „Kde tedy všichni jsou?“ nebo „Země je plná, jděte domů“. Názory na existenci mimozemských civilizací se různí. Zajímavou myšlenku k tomu přinesl spisovatel A. C. Clarke v podobě Prvorození. Na Live Science jsem objevil článek od Martina Reese „Proč je mimozemská inteligence spíše umělá než biologická?“, v němž se praví, že jakákoli civilizace ve Vesmíru se v krátké době změní v umělou inteligenci. V následujícím textu z něho předkládám některé pasáže.

Lucifer

Předpokládejme, že existují jiné planety, kde život vznikl, a že se vyvíjel podobně jako darwinovský vývoj (což nemusí být pravda). I v takovém případě je velmi nepravděpodobné, že by vývoj inteligence a technologie probíhal přesně stejným tempem jako na Zemi. Pokud by výrazně zaostával, pak by tato planeta zjevně neodhalila našim radioteleskopům žádné důkazy o mimozemském životě. Ale v okolí hvězdy starší než Slunce mohl mít život náskok miliardy let nebo i více.

Lidská technologická civilizace je stará jen několik tisíciletí (nanejvýš) – a může trvat jen jedno nebo dvě další století, než člověka, tvořeného organickými materiály, jako je uhlík, předstihne nebo překoná anorganická inteligence, jako je umělá inteligence. Výpočetní výkon počítačů se již nyní exponenciálně zvyšuje, což znamená, že AI v budoucnu může být schopna využívat mnohem více dat než dnes. Z toho zřejmě vyplývá, že by pak mohla být exponenciálně inteligentnější a překonat obecnou inteligenci člověka.

Východiskem by možná bylo vylepšit se pomocí genetických modifikací v kombinaci s technologií – vytvořit kyborgy s částečně organickými a částečně anorganickými částmi. To by mohl být přechod k plně umělé inteligenci.

Umělá inteligence se může dokonce vyvíjet a vytvářet stále lepší a lepší verze sebe sama v čase rychlejším, než je darwinovský časový rámec, po dobu miliard let. Organická inteligence na úrovni člověka by pak byla jen krátkým intermezzem v naší „lidské historii“, než ji převezmou stroje. Pokud by se tedy mimozemská inteligence vyvíjela podobně, bylo by velmi nepravděpodobné, že bychom ji „zachytili“ v krátkém časovém úseku, kdy by ještě byla ztělesněna v biologické podobě. Pokud bychom mimozemský život odhalili, byl by mnohem pravděpodobněji elektronický než z masa a kostí – a možná by ani nesídlil na planetách.

Musíme proto nově interpretovat Drakeovu rovnici, která byla stanovena v roce 1960 k odhadu počtu civilizací v Mléčné dráze, s nimiž bychom mohli komunikovat. Rovnice zahrnuje různé předpoklady, například kolik planet existuje, ale také jak dlouho je civilizace schopna vysílat signály do vesmíru, což se odhaduje na 1 000 až 100 milionů let.

Životnost organické civilizace však může trvat nanejvýš tisíciletí, zatímco její elektronická diaspora může trvat miliardy let. Pokud toto zahrneme do rovnice, zdá se, že civilizací může být více, než jsme si mysleli, ale že většina z nich bude umělá.

Možná bychom dokonce měli přehodnotit termín "mimozemské civilizace". "Civilizace" znamená společnost jednotlivců. Naproti tomu mimozemšťané mohou být jedinou integrovanou inteligencí.

SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence) se zaměřuje na rádiovou část elektromagnetického spektra. Protože však nemáme představu o tom, co se tam venku nachází, měli bychom jednoznačně prozkoumat všechna vlnová pásma, včetně optické a rentgenové části. Spíše než jen poslouchat rádiové vysílání bychom měli být ostražití i vůči dalším důkazům o nepřirozených jevech nebo aktivitách. Patří mezi ně umělé struktury postavené kolem hvězd, aby pohlcovaly jejich energii (Dysonovy sféry), nebo uměle vytvořené molekuly, jako jsou chlorofluorouhlovodíky – netoxické, nehořlavé chemikálie obsahující uhlík, chlor a fluor – v atmosférách planet. Tyto chemikálie jsou skleníkové plyny, které nemohou vzniknout přirozenými procesy, což znamená, že by mohly být známkou "terraformace" (změny planety za účelem jejího lepšího obydlení) nebo průmyslového znečištění.

Dokonce by stálo za to hledat stopy po mimozemšťanech v naší sluneční soustavě. I když můžeme pravděpodobně vyloučit návštěvy druhů podobných lidem, existují i jiné možnosti. Mimozemská civilizace, která ovládla nanotechnologii, mohla například přenést svou inteligenci na malé stroje. Mohla by pak napadat jiné světy nebo dokonce pásy asteroidů s roji mikroskopických sond.

A nejsme nakonec i my umělí? Jako v nějakém Matrixu?

Post-lidská inteligence může být také schopna sestrojit počítače s obrovským výpočetním výkonem. Lidé jsou již dnes schopni modelovat některé poměrně složité jevy, například klima. Inteligentnější civilizace však mohou být schopny simulovat živé bytosti – se skutečným vědomím – nebo dokonce celé světy či vesmíry.

Jak můžeme vědět, že nežijeme v takové simulaci vytvořené technologicky vyspělými mimozemšťany? Možná nejsme nic víc než trocha zábavy pro nějakou vyšší bytost, která takový model řídí? Pokud je totiž život předurčen k tomu, aby dokázal vytvořit technologicky vyspělé civilizace, které umí vytvářet počítačové programy, je možné, že existuje více simulovaných vesmírů než těch skutečných – takže je možné, že se nacházíme v jednom z nich.

Tato domněnka může znít nadpozemsky, ale vychází z našich současných znalostí fyziky a kosmologie. Určitě bychom však měli být otevření možnosti, že mnohému nerozumíme. Možná jsou zákony, které vidíme, a konstanty, které měříme, pouze „lokální“ a v jiných částech vesmíru se liší? To by vedlo k ještě větším možnostem, z nichž by nám spadla čelist.

Fyzická realita by nakonec mohla zahrnovat složitosti, které nedokáže pochopit ani náš intelekt, ani naše smysly. Některé elektronické „mozky“ mohou mít prostě zcela odlišné vnímání reality. Stejně tak nemůžeme předvídat nebo pochopit jejich motivy. Proto nemůžeme posoudit, zda současné rádiové ticho, které SETI zažívá, znamená nepřítomnost vyspělých mimozemských civilizací, nebo jen jejich preference.

Lucifer:

Domnívám se, že nejen v našem, ale i v jiných vesmírech existují nejrůznější formy inteligence. Jestli převažují jenom ty umělé, netuším. Faktem nicméně je, že pokud nás některá z nich navštíví, vůbec si toho nevšimneme. Možná zaznamenáme jenom nějaký přírodní úkaz, ale nebudeme absolutně tušit, která bije. Představte si, že jdete lesem, narazíte na mraveniště a začnete si ho prohlížet. Pár mravenců možná zašlápnete, ale mravenci to budou tak nějak vnímat jako přírodní úkaz. A to je jenom velmi slabé přirovnání. Ve skutečnosti může být kontakt s mimozemskou civilizací mnohem neuchopitelnější. A třeba na nás ti mimozemšťané ani nebudou šlapat. Jsou mnohem inteligentnější.

I přes všechny úžasné výdobytky naší vědy se potácíme v jakémsi pravěku. Stačí nějaký virus, který jsme si sami vyrobili v laboratořích, a celá naše slavná civilizace se potácí v jakémsi ubohém kómatu. Fakt chceme létat ke hvězdám? Vždyť máme problém doletět alespoň k jedinému přírodnímu satelitu Země, k Měsíci. Ano, naše sondy už doletěly až k Jupiteru a některé i dál, ale pořád se potácíme jenom na našem malém písečku.

Asi řeknete, že máme úžasné vědátory, jako byl třeba Albert Einstein. A že ti další už sestavili model Velkého třesku, popsali černé díry, dopomohli sestrojení výkonných počítačů na bázi kvantové fyziky a tak dále. Jasně, pár skvělých myslitelů se v naší civilizaci objevilo, a můžeme jim poděkovat, že už nepobíháme po savaně či v lese s kyjem, abychom si ulovili maso, že se těmi kyji navzájem nezabíjíme. Fakt? Opravdu jste si jistí, že jsme se až tak změnili? Relativně nedávno skončila druhá světová válka. A krátce předtím první světová válka, která byla skoro stejně krutá. I dnes se válčí na všech možných frontách, a na každé straně se šermuje nějakými stupidními ideologiemi.

Mraveniště je proti tomu procházka růžovým sadem.

06.11.2021, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 7