Neviditelný čert

Poslední srpnový víkend roku 2017

Přesně za týden bude zase pátek, jenže už v září. Ve čtvrtek se s námi srpen rozloučí, jmeniny bude zrovna slavit Pavlína, alespoň dle českého kalendáře. Zajímavé je, že prvního září jsou v tomto kalendáři uvedena hned tři jména: Linda, Samuel a Jiljí. Linda je jasná, Samuel… no dejme tomu, ale Jiljí? Tož brknul jsem klávesnicí strejdovi Googleovi a hned na prvních dvou místech v seznamu jeho bleskových odkazů jsem se dozvěděl, že Jiljí byl mnich a poustevník a zároveň i jeden z nejoblíbenějších středověkých světců, za což byl vyznamenán svatým řádem a v Praze mu pak vystavěli kostel. Tak jsem se zase poučil. Jinak v kalendáři tohoto týdne dominují ženská jména. Před Lindou (se Samuelem a Jiljím (ihned mě napadlo něco jako švédská trojka)) je kromě Pavlíny Vladěna a Evelína, za ní pak Adéla, která možná ještě nevečeřela. Muži, kromě již zmíněného Samuela a Jiljího s Lindou, jsou zastoupeni pondělním Augustýnem a nedělním Bronislavem, přičemž tomu poslednímu byla kalendářníky přifařena Bronislava. Příští týden je kromě emancipačního kalendáře české provenience zajímavý také tím, že se budu vyskytovat na jedné z mnoha svých dalších mimopražských výprav.

Lucifer

25.08.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 12         

Vyhoření

Syndrom vyhoření je známá věc. Šlapete jako perfektně seřízené hodinky, v hlavě se vám rodí inspirativní myšlenky jako houby po dešti, pod rukama se vám tvoří jedno dílo za druhým a najednou BUM! Vaše duševní hodinky se zastaví, jako by dostaly ránu dvoutunovým kladivem. Nepohnete se z místa a nejenže nejste schopni nic kloudného vykonat, ale ani nevíte, co byste chtěli vykonat. Ve vaší hlavě je pusto a prázdno jako v čerstvém hnoji. A navíc vám to začíná být úplně jedno. Dokonce nemůžete ani umřít, jelikož i tento čestný způsob odstoupení ze života, který evidentně ztratil jakýkoli smysl, je vám naprosto ukradený. Čumíte jen tak do blba v pozici nehybné sochy z žulového kvádru.

Lucifer

02.04.2017, 16:36:46   Publikoval Luciferkomentářů: 7         

Narozeninové PS (Vážné)

Stalo se to včera a bylo to jakoby nečekané. Měl jsem narozeniny. Proč nečekané? Vždyť říkám „jakoby“ – což znamená, že jsem se to v sobě do poslední chvíle snažil zatloukat a přitom jsem si vlastně hrál jenom na schovávanou. Neschovával jsem se před sebou, což jindy s oblibou činím, třeba ve sklepním šuplíku v dřevěné podobě Roupera de Clotrimazola. Schovával jsem se před kalendářem. Cyklickým trhacím kalendářem. Ten je rozdělen do dvanácti měsíců s jednatřiceti, třiceti, dvaceti osmi a někdy i devětadvaceti dny. Těch dvacet osm a jednou za čtyři roky dvacet devět se odehrává pouze jediný měsíc v roce. No a v tom jsem se narodil. Každý rok se to opakuje, přičemž rok je doba, za kterou Země oběhne Slunce. My pak obíháme ten kalendář a v něm se skví jeden oběhový okamžik, kdy jsme se narodili, což v nás aktivuje hluboce zakořeněný podnět ho více či méně razantně oslavit. Někdy více znamená méně, někdy méně znamená více, někdy je to úplně jedno. Způsobů oslavy narozenin je několik, včetně absolutní ignorace. No a na to poslední jsem se snažil hrát, jenže kalendář mi řekl: „Piky, piky na hlavu, na schovávanou nehraju.“ A tak jsem to vzdal, z kalíšku vína upil další kapku své krve a z kalendáře utrhl další narozeninový list. V následujícím cyklu se pokusím tu schovávací ignoraci dotáhnout do konce. Nehodlám neustále recyklovat pod taktovkou jakéhosi trhacího kalendáře.

Lucifer

08.02.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 4         

Silvestrovská a novoroční v jednom balení

Nastává poslední den roku 2016, jenž bude okamžitě následován prvním dnem roku 2017. Je to takový konec něčeho a začátek něčeho jakoby jiného v jednom balení, což ani jinak býti nemůže. Jak jsem ve Vědomé autosugesci předznamenal, tenhle příspěvek na rozhraní obou aktuálních let bude úplně praštěný. Pokud si chcete zachovat jakous takous soudnost a přiměřeně příjemné duševní rozpoložení na hraně rozdělení obou výše zmíněných kalendářních let, radši ten zbytek už nečtěte. Přijměte pouze mé blahopřání k zdárnému ukončení roku 2016 a přání k ještě zdárnějšímu vykročení do roku 2017. Nenapravitelný zbytek nechť se odebere o patro níže.

Lucifer

31.12.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 15         

Babí léto padlých andělů

Z pohledu astronomického kalendáře se včera započal podzim, jenže ne ten skutečný. Po občasně se vyskytujícím mariánském létu, letos velmi horkém, nastává koncem září léto babí. S pocitem, že tentokrát nedorazí, jsem se smiřoval s myšlenkou, že se musím bez mezery adaptovat na podzim. Jenže dorazilo. Včera. A s maximálními denními teplotami kolem dvaceti stupňů Celsiových vydrží až někdy do konce příštího týdne. Pokud se nebudete potloukat po nocích, tak lehký téměř letní oděv by měl postačit. A všude kolem spousta malých pavoučků na pavučinových padáčcích.

Lucifer

23.09.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 8         

Mléčná dráha

Narodil jsem se v Mléčné dráze. To je taková galaxie, kde jste se narodili všichni, kdo tohle čtete. Nepředpokládám, že to čte někdo z jiné galaxie, ale jeho přítomnost bych jistě přivítal.

Lucifer

25.07.2016, 10:21:55   Publikoval Luciferkomentářů: 4         

Na svatého Jiří vylézají sněhuláci

Tohle je poslední čistě dubnový víkend. V neděli bude slavit svatý Jiří (jmeniny, ne narozeniny), přičemž jak známo vylézají hadi a štíři. Meteorologové se nám však snaží naznačit, že nad 600 metrů by mohli vylézat spíš sněhuláci. Někteří dokonce tvrdí, že se to protáhne až do příští neděle, kdy bude slavit svátek Práce (pracovní, ne narozeniny či jmeniny). To bude první víkend způli májový, a pokud to meteorologům vyjde, Karel Hynek Mácha se bude obracet ve svém sarkofágu.

Lucifer

23.04.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 7         

Vánoční monstrance

Vánoce jsou nadohled, zdatný junák by k nim dohodil šutr, neméně zdatná junačka kabelku plnou všeobjímajících nezbytností ženského kalibru, a já jsem v úvodu prasince slíbil, že se zde budou odehrávat jen ty nepodivuhodnější věci – žádné populárně naučné či filosofické obohacování s pomocí sebe sama či jiných autorů atd. Když jsem to slíbil, tak mi nezbývá, než abych ten slib splnil – nejsem přece jenom tak nějaká neviditelná slibotechna. Abychom si však nalili čistého vína: Nejsem též perfekcionista, takže vám svoji slibotechnu zaručuji na sto procent pouze do Vánoc. Ten zbytek – no, uvidíme.

Dnes, patnáctého prosince roku 2015, přicházím s jednou lehounce aktualizovanou vánoční básničkou, kterou jsem napsal šestnáctého prosince roku 1998. Je to tak těžký kalibr obojetného pohlaví, že jsem se rozhodl vypustit ji s takovým předstihem, abych samotné Vánoce až tak úplně neznehodnotil. Mám k nim totiž docela dobrý vztah, stejně jaký jsem poměrně nedávno pocítil k olomouckým tvarůžkům. Vážně si na mou čest nedělám legraci. Díky polistopadovým návštěvám Francie jsem si velmi oblíbil tamní špičkové sýry, a k tomu samozřejmě tamní špičkové vína. Už jsem se z toho vyléčil. Kam se celá ta sýrová Francie hrabe na olomoucké tvarůžky, které se vyrábějí v Lošticích. Bez nich se někdy nedokážu dohrabat ani do postele.

Ještě před vypuštěním Vánoční monstrance tohle: Nezařadil jsem ji do Poetického koutku, jelikož si myslím, že má o kapku blíže olomouckým tvarůžkům. Taková rubrika tady není, pročež ji umisťuji do Slova Neviditelného čerta.

Lucifer

15.12.2015, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3