Jezevec – Aristokrat z lesů

rubrika: Pel-mel


Sobota bývala mým sanitárním dnem a občas se k tomu vracím. Po předchozích filosoficky a i jinak náročně pojatých příspěvcích je navíc zcela potřebné přijít s něčím prostým a uklidňujícím. Za tímto účelem jsem vyhrabal ze zoologické nory Johna Lloyda a Johna Mitchinsona jezevce, což je zvíře natolik svérázné, že britská aristokracie neodolala nechat se jím inspirovat a do jeho kulturních zvyků se zakonzervovat. Mimochodem, představa, že bych si do kravaty zapíchnul kost z jezevčího penisu je dvojako neuskutečnitelná. Zaprvé, kravatu nenosím, a zadruhé, strkat si do něčeho ovázaného kolem krku penisovou kost jakéhokoli pruhovaného zvířete, je zvrhlost, proti níž by se ohradil i markýz de Sade spolu se Sacher-Masochem. Jenže Británie je region velmi rázovitý.

 

Lucifer


Podobnost jezevců s příslušníky britské aristokracie je až zarážející: jezevci jsou tvrdohlaví tvorové s ustálenými návyky: některé jejich nory a pěšiny, které k nim vedou, jsou několik staletí staré, děděné z generace na generaci jako vznosné paláce. Největší nora, jaká se kdy našla, byl skutečný Blenheimský palác s více než 130 vchody, padesáti místnostmi a kilometrem tunelů. Při jejím budování musela zvířata přemístit sedmdesát tun země. Ve většině doupat žije skupina až dvaceti dospělých jezevců, v podstatě rozšířená rodina. Jezevci stráví polovinu života uvnitř, většinou tvrdě spí. Patří do čeledi lasicovitých a jsou blízcí příbuzní lasice, kuny a vydry. Latinský název této čeledi Mustelidae vychází z latinského názvu lasice – mustela.

 

Jezevci se s oblibou živí žížalami, takže skoro nepotřebují pít. Ale stejně rádi jedí myši, krysy, žáby, vosy, brouky, ježky a dokonce i obilí. Pruhovanou srstí jakoby dávali svému okolí na vědomí, že jsou silní, zuřiví a připravení se bránit. S ostatními příslušníky svého druhu komunikují prostřednictvím silného pižma, vylučovaného ze žlázy pod ocasem. Takto si značkují teritorium a potvrzují příslušnost k rodné skupině. Každý jezevec má charakteristický pach a „rodový pach“, který se utváří neustálou vzájemnou výměnou pachů. Dospělý jedinec, jenž stráví příliš dlouhou dobu mimo noru a jeho rodový pach vyvane, riskuje, že bude zapuzen. Jezevci si také vytvořili slovník šestnácti různých zvuků, včetně bzučení, vrčení, krkání, ňafání a kňučení. Kdysi se toto kňučení považovalo za znamení blížící se smrti.

 

Jezevci mohou mít říji kdykoli během roku a spojení může trvat až devadesát minut. Samice se může pářit s několika různými samci, nosí v sobě všechna oplodněná vajíčka, z nichž se brzy zjara narodí mládě, které má několik nevlastních sourozenců. Jen 60 % mláďat přežije první rok života. Většina z nich přijde o život, než dosáhne sedmi let: v Británii jedno z šesti každý rok zahyne na silnicích.

 

Británie patří k zemím s největším výskytem jezevců. Od roku 1985 se jejich populace zvýšila o 70 %, na více než 300 000 jedinců, i přes to, že byli pronásledováni, protože údajně šíří mezi dobytkem tuberkulózu. Ukázalo se, že vybíjení jezevců má paradoxně opačný účinek. Od počátku vybíjení jezevců v sedmdesátých letech 20. století bylo uloveno 50 000 jezevců, ale poraženo bylo více než 118 000 nakažených kusů dobytka. To proto, že při vybíjení se rozpadnou vzájemné vazby v koloniích a nakažení jezevci, kteří přežijí, se odstěhují jinam a šíří chorobu dál.

 

Evropská jezevec lesní (Meles meles) se do Evropy rozšířil z Asie před dvěma miliony let. V Číně žije jiný podobný druh dodnes. Štětiny na štětkách na holení pocházejí z čínských jezevců, kteří jsou pronásledováni jako škodná. Navzdory pověstem se nestříhají jako ovce. Maso jezevců se kdysi jedlo v Irsku i v Británii. Jejich kýty se udily jako „jezevčí šunky“ a chutnaly jako uleželé skopové. Viktoriánští gentlemani používali penisovou kost jezevců jako jehlici do kravaty.

 

Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech


komentářů: 42         



Komentáře (42)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

27
Anna Kopecký (neregistrovaný) 11.01.2014, 21:45:57
Na Pražskýho démona mám blbý vzpomínky... moc alkoholu... druhej den mi bylo na umření Úžasný

co takhle klasika: http://www.youtube.com/watch?v=dS6aoz0xiBg

26 Někdy iá-démoni překvapí...
mefi (neregistrovaný) * 11.01.2014, 21:39:21

Vítkovo kvarteto - Pražskej démon

http://youtu.be/B9nXN8rBt2U

Mrkající

25
Anna Kopecký (neregistrovaný) 11.01.2014, 21:29:46
Jaj, Procol Harum... to jsem poslouchala na gymplu
http://www.youtube.com/watch?v=ZlFPmHaXO9E

24 To nejlepší od Sa(n)tana...
mefi (neregistrovaný) * 11.01.2014, 21:28:45

http://youtu.be/95Jv62q-_9s

Usmívající se

23 Mé černé Srdce, bělejší bílé
mefi (neregistrovaný) * 11.01.2014, 21:23:00

Procol Harum - A Whiter Shade Of Pale (Long Version)

http://youtu.be/d7AUdVfbc90

Mrkající

22
Anna Kopecký (neregistrovaný) 11.01.2014, 20:42:30
Ani nevím, jestli nějakou ženu, co nosí kožichy, osobně znám. Měli jsme ale jednu klientku, ta měla hodně kožichů, mít kožichy byla její představa blahobytu. Aby jí je nesežrali moli, měla je v odborné úschově u kožešníka, asi jako když si někdo koupí obraz a místo, aby ho pověsil na zeď a koukal na něj, strčí ho do sejfu. Chodila se na ty svý kožichy občas koukat do úschovy, možná si někdy nějakej svůj kožich vypůjčila a šla s ním na nějakou trachtaci, v poslední době už málo, jednou se někde v cizině přichomejtla do nějaké protestní protikožichové akce a zrovna měla na sobě ten svůj z úschovy vypůjčenej kožich... Když ta paní zemřela, není to zas tak dávno, její děti měly hlavu v pejru, co s takovou pozůstalostí, co jsem slyšela, nedařilo se jim ji ani darovat po příbuzenstvu. Myslím, že nakonec kožichy zůstaly za nějakej bakšiš u kožešníka. Jó, blahobyt, to není žádná prča... Úžasný

21
linda (neregistrovaný) 11.01.2014, 18:35:37
Teď jsem dokoukla nádherný film o tučňácích...tolik dokonalých gentlemenů ve fracích a tučňáčích dam v kožešinách...jestli my lidi neděláme něco úplně blbě...mě tak při tom napadlo. Zamračený
Jinak..co říct.Mé tradiční..dáma v kožichu,ruku nepodám.Můj způsob....netvrdím,že nejlepší. Nerozhodný

Lucifer
20
Lucifer * 11.01.2014, 16:27:08
Kožichy z drahé kožešiny jsou pravěkým přežitkem, stejně jako spousta jiných zvyků, jež u nás stále přežívají. Pravěcí lidé, když začali pelichat, museli si sehnat nějaké oblečení, obzvláště pak ti, co žili na severu a k tomu ještě přišla doba ledová. Teplé oblečení z rostlinných natožpak umělých vláken vyrobit nedokázali. Dokázali však ulovit zvěř, která kromě toho, že byla poživatelná, měla ještě velmi hustý kožich. Počet takto získaných kožichů, obzvláště těch velmi kvalitních, byl omezený. Ten nejlepší si samozřejmě oblékl náčelník kmene a do dalšího navlékl svoji ženu. Mít na sobě velmi kvalitní kožich se stalo symbolem bohatství a moci, což v mnohých kulturně zaostalejších zemích přetrvává dodnes.

Lucifer
19
Lucifer * 11.01.2014, 16:16:15
Kožich pro dámu. To jsi mi, lindo, připomněla jeden můj zážitek před takovými, řekněme, patnácti lety. V naší instituci byly na návštěvě dva kolegové z Kanady. Když jsme dokončili odbornou stránku, pozval jsem je na procházku Prahou s nějakým občerstvovacím zakončením. Bylo to v zimě a když kanadští kolegové zahlédli ženu v nadýchaném kožichu, zatvářili se dost znechuceně. To se několikrát opakovalo, takže jsem se jich nakonec zeptal, co se jim nelíbí. Jak mi to vyložili, snad nemusím popisovat. Od té doby jsem se k tomu začal postupně stavět záporně i já. A netýkalo se to jen kožichů pro ženy, ale třeba i kožených bund pro muže. Předtím jsem už měl nejméně dvě takové bundy, potom už žádnou. Když se u nás objevili první Ukrajinci jako levná pracovní síla, černou koženou bundu měl na sobě skoro každý z nich. Tož tak.

18
linda (neregistrovaný) 11.01.2014, 16:07:33
Dobrá,tedy k tématu.
Gentlemani a penisová kost jezevců.
Nevím, co si od této ozdoby gentlemani slibovali.
Jestli to ovšem vůbec byli gentlemani!já bych řekla,že penisovou kost si do kravaty zapíchne jen šílenec,ale to bych se jen okruhem vrátila k tématu...kdo je vlastně šílenec.Ale abychom nestíraly jen pány....on takový pěkný kožich pro dámu....i my dámy si sáhněme do svědomí....dáma v kožichu,pán s kravatou...dolce vita nebo šílenství doby?! Úžasný

17
Anna Kopecký (neregistrovaný) 11.01.2014, 15:49:10
Na jeden kožich je prý potřeba cirka deset jezevců (11 polárních lišek, 4 leopardi, 125 hranostajů atd). Zabít kvůli kabátu 10/11/4/125/atd zvířat... je podle mě úchylka mnohem větší... a přitom zcela v normě našeho sociokulturního prostředí.

Lucifer
16
Lucifer * 11.01.2014, 15:07:02
[14] Konečně si toho někdo všiml. Když jsem to psal, tak jsem se skoro válel smíchy, což jsem nenápadně demonstroval v perexu. Úžasný

Lucifer
15
Lucifer * 11.01.2014, 15:04:55
lindo, tady není řeč o strachu z bacilů. Rozumný člověk se jim bude samozřejmě rozumným způsobem vyhýbat, aniž by to znamenalo, že trpí fobií. Řeč je o tom, co je považováno za normální, a co za nenormální. Byly doby, kdy tomu u nás bylo v mnohých případech naopak, než jak jsem to na dnešku ilustroval. A to, že třetina národa používá antidepresiva, jenom dokresluje fakt, že narušení duševního zdraví se u nás stává normálním. S vyplazeným jazykem

14
Anna Kopecký (neregistrovaný) 11.01.2014, 15:01:02
...zapichovat si do kravaty kost z jezevčího penisu... do je hodně ujetá úchylka... abychom alespoň okrajově zůstali u tématu úvodníku Mrkající

13
Anna Kopecký (neregistrovaný) 11.01.2014, 14:58:09
"To zase děsí mě." I mě, Lindo.

Pharmabyznys postupuje správně, cesta k vyšší spotřebě prášků vede přes přesvědčení co největšího počtu lidí, že mají problém, který bez prášků nezvládnou. 46% usa-obyvatel splňuje v současné době kritéria psychického onemocnění.

«   1    2    3   »