Vina

rubrika: Pel-mel


V zájmu nastávající víkendové vložky jsem se rozhodl nahradit sílu intuice pocitem viny. Proč? To je vcelku jednoduché. Obojí spolu svým způsobem souvisí. Mediální masáž pod taktovkou všelikých „pověřenců“ se snaží z jedné strany zbavit nás přirozené intuice a ze strany druhé v nás vyvolat jakousi „dědičnou vinu“. A to vše v zájmu našeho „spasení“, ačkoli skutečný zájem bude bezpochyby úplně jiný. Následující text jsem převzal ze zde již několikrát citovaného zdroje, přičemž jsem si ho dovolil lehce poupravit a doplnit.

 

Lucifer


Vina je už od nepaměti jedním z nejdůležitějších nástrojů k ovlivňování lidí. V křesťanské části světa již po více než tisíc let sehrává v tomto smyslu vůdčí úlohu církev. Tento nástroj si však více či méně efektivně osvojili vůdčí představitelé celé řady jiných věrouk (v dnešní době především islám), sekt, ale i nevěroučných ideologií. Pokud jde o církev, ta svým konceptem dědičného hříchu přesvědčuje věřící, že se něčím provinili. Svou moc využívá k tomu, aby věřícím naočkovala hluboce zakořeněné obavy. Systém byl velmi jednoduchý. Lidé byli připraveni o své božství a namluvilo se jim, že existují odděleně od stvoření. Tím přijali závislost a dali se snadno ovlivňovat. V tuto chvíli se také zrodil ďábel a peklo. Obojí zplodily hlavy lidí, kteří znali pouze jeden cíl – využívat moc nad druhými, a to všemi myslitelnými prostředky.

 

Ve středověku se v kostelích vystavovaly truhlice, aby se hříšníci mohli ze své viny vykoupit. Kdo svých pochybení litoval a odvedl církvi patřičnou částku, tomu papež přislíbil odpustek, jímž své hříchy splatil a vyhnul se trýzni očistce. Papež vydával takzvané odpustkové listiny, které šly mezi obyvatelstvem na dračku. Pro církev se staly lukrativním obchodem, protože ti, kteří si je pořizovali, měli pocit, že se mohou ze svých hříchů „vykoupit“.

 

Církev sama o sobě začala rozhlašovat, že je Božím prostředníkem na zemi a své výhrůžky podporovala obrazem rozhněvaného Boha. Zajímavé je, že samotným prelátům byl samotný Bůh zřejmě ukradený, jelikož nečinili nejmenší náznak, že by se ze svého hříchu nestoudné manipulace a okrádání lidí hodlali „vykoupit“. V průběhu dějin ve jménu církve a Ježíše Krista zahynulo díky těmto hrozbám asi 20 milionů lidí. Je nesmírně smutným paradoxem, jakým způsobem se Ježíšovo učení podařilo překroutit. Církev si uzurpovala roli zprostředkovatele mezi Bohem a lidmi, ačkoli Ježíš učil o přímém propojení jedince se stvořitelem. Je zřejmé, že církev pro opodstatnění své existence Boha potřebuje. Otázkou jen zůstává, jestli to platí i naopak – tedy zda Bůh potřebuje též církev.

 

Ježíš se vždy označoval za Syna člověka a učil, že nebe i peklo tkví v člověku, stejně jako Boha nenajdeme někde ve vesmíru, ale jen v našem nitru. Konkrétně hlásal: „Všichni mohou učinit to, co jsem učinil já, neboť Otec i vy jste jedno. Království nebeské je uvnitř vás.“ Velmi dobře to osvětluje následující prastarý příběh:

 

Bůh pověřil tři anděly, aby ukryli pravdu. První anděl navrhl, aby ji schovali na nejvyšší hoře světa, tam že ji nikdo nenajde. Druhý anděl však pravil: „Můj návrh je ještě lepší. Pohřběme ji na nejhlubším místě oceánu, tam se nikdo nedostane.“ Bůh však ani s jedním návrhem nebyl spokojen a dotázal se i třetího anděla.

 

Ten mu odpověděl: „Našel jsem místo, kde můžeme pravdu ukrýt a kde ji lidé nenajdou, neboť tam nikdy nezkusí hledat.“ Bůh se na něj se zaujetím podíval a otázal se: „Kde se takové místo nachází?“ „V lidech samotných,“ odvětil mu anděl.

 

Ukázalo se, že koncepty viny a hříchu jsou mimořádně praktické. Umožňují totiž lidi ovládat a probudit v nich pocit závislosti. Kdybychom naopak žili podle ponaučení skrývajícího se v předchozím příběhu, byli bychom v pravém slova smyslu svobodní a nezáviseli bychom na žádných institucích, které se nám snaží vštípit pocit viny. Základní princip se však nezměnil, jen byl zdokonalen a je aktuálnější než kdy dřív. Po důležitých událostech rozhodují všelijací pověřenci (OSN, EU, vlády atd.) o tom, kdo na nich nese vinu. Protože tito lidé samozřejmě jednají „ve jménu ctnosti“ a „pro blaho lidstva“, osobují si právo hnát domnělé hříšníky k odpovědnosti. Učebnice dějepisu jsou toho principu plné. A obvykle končívá válkou. Problémy tohoto světa však nelze vyřešit tím, že budeme jeden druhému přisuzovat vinu, Záleží totiž vždy na subjektivním vnímání každé situace.

 

Stále ještě žijeme ve společnosti, ve které je kolektivní podvědomí prodchnuto pocitem viny, zčásti dokonce té kolektivní. Naše pocity vznikají pod vlivem sugesce druhých, sugesce vycházející z minulosti. Neustálým opakováním rozličných historických událostí je v nás vzbuzován dojem, že minulost a přítomnost do sebe plynule přecházejí. Tím se hromadí čím dál tím více domnělých důkazů, které na lidi žijící tady a teď působí ubíjejícím dojmem. Nejsou však součástí jejich světa. To, co si myslíme, určuje naše emoce a vytváří příčiny našich životních okolností. Když své myšlení vědomě změníme, vytvoříme si také vlastní svět.

 

Zdroj: Heiko Schrang, Lži století – Které znají jen zasvěcení, Grada Publishing, a.s., Praha 2017


komentářů: 40         



Komentáře (40)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 2 »

Stella
25
Stella 15.07.2017, 10:11:59
Co sám nerad, nečiň jinému. A hotovo.

Ve Zločinu a trestu je, bohužel, adorováno ponížení a utrpení. Možná v rámci rovnováhy. Nejprve se R. cítil být někým víc než jeho oběť.
A ono Rasputinovi nešlo jen o peníze, ale o spravedlnost, tak, jak ji chápal on.

Ano, boží syn se mstivému tatínkovi poněkud vysmekl. A otec ho klidně obětuje...

24
Zuzana (neregistrovaný) 15.07.2017, 01:24:59
Nemam se z ceho vyspavat. Tady na spani ani neni cas, je teprve pul osme vecer. Od zacatku do konce klidne diskutuju - bez invektiv. So long..:)

Lucifer
23
Lucifer * 15.07.2017, 01:12:17
Bible má dvě části, Starý a Nový zákon. Pokud máš na mysli ten Nový, tak v něm se Ježíš Kristus staví proti masážním politrukům, k nimž, jak jsem nabyl možná mylného pocitu, se chceš zařadit. Hlavně se z toho vyspi.

https://www.youtube.com/watch?v=I7-HNDQ0l_w

Mrkající

22
Zuzana (neregistrovaný) 15.07.2017, 01:03:55
Kat se za za hrichy je vec svedomi kazdeho jednotlivce. Rec byla o vine, svedomi a biblickych podobenstvich.
Kdo ma svedomi, tak ma svedomi. Nic jineho v tom neni. A jak muze mit clovek svedomi, kdyz nerozezna dobro od zla?
Jablko poznani je zdroj poznani, obrazne, samozrejme. Poznani znamena rozlisovat. Eva a Adam to pred snezenim jablka nevedeli. K tomu, abych to pochopila, nepotrebuju zadne kupciky v chramu, kam ani nedochazim.

Bibli neberu jako 'masaz politruka', ale neupiram nikomu pravo videt to svyma ocima.
Dobrou a klidnou noc.


Lucifer
20
Lucifer * 15.07.2017, 00:46:45
Kát se za své hříchy? Ano, jistě, ale ne za kýbl cizí špíny, kterou mu někdo v zájmu manipulace vylil na hlavu. A ne kát se a sypat si popel na tutéž hlavu, ale uvědomit si, co udělal špatně, lze-li to napravit, a hlavně se z toho poučit. Ne za třicet stříbrných zakoupit odpustky od nenažraných manipulátorů a stát se jejich otrokem, ale za pár kaček si koupit prak a těm manipulačním úředníkům vystřelit do hlavy dostatečně velkou díru, aby jí prošel ten slizký had.

Good Night Ospalý

19
Zuzana (neregistrovaný) 15.07.2017, 00:32:29
Nevim, co delal Buh za oponou, ale dvojice ziskala vědomí a vědení a v tom vidim v te biblicke story pointu. Zaroven neupiram nikomu pravo to videt jinak. Kat se za sve hrichy neni to nejhorsi, co lidstv0 potkalo a dozajista jeste potka.
Taky preju dobrou noc.

Lucifer
18
Lucifer * 15.07.2017, 00:24:29
Člověk, který má svědomí, nepotřebuje, aby mu ho neustále masíroval nějaký politruk. Člověk, který ho nemá, je schopen zmasírovat bez uzardění kohokoli, i politruka. A kdo se směje za oponou? Šéf masážního salónu. S vyplazeným jazykem

Lucifer
17
Lucifer * 15.07.2017, 00:10:38
Takže ďábel přemluvil Evu, aby Adam s ní sežral zakázané jablko. Cherchez la femme! Křičící

Bůh se zřejmě jen tak chechtal zpoza rajské opony a Adamovo sémě z Evina lůna, které o tomhle debaklu nemělo ani tuchy, se dodnes musí před jakýmkoli hadem kát za své hříchy a dermatologicky se utápět v hlubinách nekonečné viny.

Ámen

Smějící se

16
Zuzana (neregistrovaný) 15.07.2017, 00:06:06
Moje reakce k tematu je v prispevku 15.

15
Zuzana (neregistrovaný) 14.07.2017, 23:59:53
(13)

Self-punisment je sebepotrestani. Jestli je necim clovek hnan do te miry, ze pocituje vinu, tak je to jeho vlastni svedomi. V Bibli - kud vim - stoji , ze Evu premluvil dabel v podobe hada. To byl tedy nejspis ten manipulator, zaroven z Bohem, jenz jim predtim dal jista povoleni a zakazy ohledne jezeneho ovoce.

Nevedomost hrichu necini a tak teprve, az vedome spachas hrich, (snis zakazane ovoce), pak hresis a muzes byt potrestan, byt jen vlastnim svedomim.. Nepokrades, ani ovoce ;)Jestlize tedy nekdo byl manipulatorem, tak byl dabel. Premluvil Evu a ta primela Adama, aby snedli zakazane jablko poznani. Jezte ze vsech ovocnych stromu ale tohoto se nedotykejte. (Buh). No a oni proste sladovali zakazane jablko a lup ho, poznani.Byt s naslednym pocitem viny, nebot jejich vedomi aka svedomi se dostavio hned pote, co jablko snedli. Predtim svedomi nemeli, byli nevedomi. Takze long story short - byli potrestani vlastnim s(vedomim).



A pokud jde o kolektivni vinu, ta nemuze byt trestana soudne. Zde jde ciste zase a jenom o vlastni svedomi.

Lucifer
14
Lucifer * 14.07.2017, 23:38:28
[12]

Nečti pana Schranga, podstata jeho sdělení ti evidentně způsobuje s životem neslučitelné utrpení. Vykoupej se radši v Dostojevského Zločinu a trestu, ačkoli jsi ho bezpochyby též nepochopila. Bude ti v té lázni však mnohem lépe. Úchylné sebemrskačtví je docela komická forma sebedestruktivní idiocie.

Nevinný

Lucifer
13
Lucifer * 14.07.2017, 23:13:59
Amorálními manipulanty vynucený bezdůvodný self-punishment je jedním z nejtěžších hříchů. Především na straně příjemců. Amorální manipulanti dělají jenom to, co jim ti morální příjemci dovolili.

Tomu není přece tak těžké porozumět.

Úžasný

12
Zuzana (neregistrovaný) 14.07.2017, 22:51:53
Ano, Stello, svedomi je nas nejvyssi soudce. Nejspis proto taky Havel pronesl tu okridlenou a mnohymi zatracovanouv vetu:"Nebudme jako oni." Meli bychom na svedomi dalsi prehmaty a zlociny.
Cteme Dostojevskeho, ve Zlocinu a trestu je to tam. Necteme vsak pana Schranka ;))


Vsechno utrpeni prave prameni ze znalosti, tam je problem toho 'dedicneho hrichu', to uvedomovani sama sebe. ! Clovek tim, ze porusil tim, pred cim byl chranen, byl potrestan, da se tomu rict self-punishment. A nevedomost hrichu necini. Tim, se se chteli dopatrat vedeni na sebe uvalili trest a to je zase DUALISM prirody.
Tomu neni prece tak tezke porozumet.

Obrazne receno sami se vyvrhli za raje, nebot nechteli byt jako zvirata a tim padem jsou na veky potrestani tim, ze VI.

Stella
11
Stella 14.07.2017, 21:35:33
"Jdi a nehřeš více!"

Přijmout vinu předků, a potom žít dál.
Němci jako málokdo provedli hlubokou sebereflexi.
Ale žije tam daleko víc obdivovatelů Ády, než se běžně ví. Ve východní části!
Jenomže Němci i přes tu sebereflexi mají sklon ctít autority, mnohem víc, než je tomu u jiných národů. Takže.
(Mám v plánu toto téma, velmi neletní.)

Dědičný hřích v biblickém pojetí je dost velká hrůza. Trest za touhu po poznání. (Já vím, že za touhu vyrovnat se nelaskavému Bohu...)

Spoluvina za stav doby - podobně to říkal už Hus.
Vinou je i nedělat nic.

Balzac říká, že svědomí je neomylný soudce, pokud jsme jej ještě nezavraždili.
Což se udělat dá, spíš - že je vůbec (v dítěti) neprobudíme.

«   1    2    3   »