Poslední májová – Reinkarnační

rubrika: Pel-mel


První májové V měsíci lesklých hvězd předcházelo poslední aprílové Pálení čarodějnic, v němž jsem naznačil, čemu zde bude Máj – měsíc lásky – věnován: Lásce na všechny způsoby. Je zjevné, že svého cíle jsem dosáhl jen částečně, jelikož čas vymezený tomuto Máji prakticky vypršel. Příští rok však přijde další Máj, a já anebo nějaký můj následovník může v tomto díle pokračovat. Člověk by si měl vytyčit co nejvyšší cíl, jenž by ho lákal jako vzdálený horizont. Nikdy by však neměl upadat na mysli, pokud ve vymezeném čase dosáhne tohoto cíle jenom částečně. Své zkušenosti může předat dalšímu poutníkovi, jehož vymezený čas je teprve na počátku, a nasměrovat ho k zářícímu horizontu. Tím následovníkem může být svým způsobem on sám v reinkarnační podobě, k čemuž dospěli nejrůznější myslitelé v různých časech a na různých místech zeměkoule.

 

Lucifer


Od kolegy, jenž mi nedávno zapůjčil knížku Návrat ze zítřka, jsem obdržel další půjčku v podobě knížky Základy anthroposofie, která představuje výbor jedenácti přednášek předního českého anthroposofa Jana Dostala (1920-2015). Pro zakončení letošního Máje jsem si dovolil zde přetlumočit něco ze začátku první přednášky, jež se jmenuje Reinkarnace a karma:

 

Myšlenka reinkarnace – znovuzrozování – nemá kořeny jen v hinduismu a následně pak v buddhismu, jak si možná mnozí myslí. V nejrůznějších formách ji najdeme prakticky ve všech civilizacích, i v antickém Řecku či v novověké Evropě a Americe. Jan Dostal se patrně domníval, že neindičtí myslitelé, vědátoři, filosofové, teologové či šamani k ní dospěli zcela nezávisle. V některých případech možná, ale u mnohých bych si tím nebyl tak zcela jist. Uvažme, že třeba podstata buddhismus doputovala přes Tibet až do Japonska a v Novém zákoně jsou náznaky, že se jí nechal inspirovat Ježíš.

 

David Hume, kterého Masaryk cituje jako nejvýraznějšího představitele filosofické skepse v 18. století, nejnelítostnější kritik náboženských představ, napsal, že „převtělování je jediný názor tohoto druhu, jemuž filosofie může věnovat pozornost“. Jeho francouzský současník Voltaire, racionalista a nemilosrdný posměváček, pravil: „Učení o převtělování není ani absurdní, ani nic neříkající. … Není o nic zázračnější narodit se dvakrát než jednou. V přírodě všechno prochází vzkříšením.“ Už o něco dříve si v Americe Benjamin Franklin, pozdější slavný vynálezce a státník, tehdy 23letý knihtiskař, navrhl náhrobní nápis: „Zde spočívá tělo Benjamina Franklina, knihtiskaře, pokrm pro červy, něco jako desky staré knihy, z nichž byl vyňat obsah a jež jsou oloupeny o nápis i zlacení… Avšak dílo samo nebude ztraceno, nýbrž objeví se jednoho dne v novém, krásnějším vydání, přehlédnuto a opraveno pisatelem.“

 

Neobyčejně silným jasem zazářila myšlenka znovuzrození v úvahách Gottholda Ephraima Lessinga, dramatika, kritika, osvíceného, myslitele. Uvažuje o vývoji lidstva, o jeho stupních, a dochází k závěru: Lidstvo by se nemohlo zdokonalovat po těchto stupních, kdyby jimi neprošel i každý jedinec. Neseme v sobě celou minulost lidstva a sami v sobě na ní stavíme. V závěru svého spisku píše:

 

Proč by také nebylo možné, že každý jednotlivý člověk už byl na tomto světě více než jednou? Je tato hypotéza proto tak směšná, že je nejstarší ze všech? Že lidský rozum, než ho rozptýlilo a oslabilo školské mudrování, na ni připadl hned zkraje? … Proč bych se neměl vracet tak často, dokud jsem schopen získávat nové poznatky, nové dovednosti? Odnáším si snad najednou tolik, že už nestojí za námahu se vrátit? Proto tedy ne? – Nebo protože zapomínám, že už jsem tu byl? Blaze mi, že to zapomínám. Vzpomínka na předešlé stavy by mi dovolovala leda špatné využití současného. A co pro teď musím zapomenout, cožpak jsem to zapomněl navěky? Nebo protože by mne to stálo příliš mnoho času? Cožpak je ten čas ztracen? A co tím zmeškám? Což mi nepatří celá věčnost?

 

 

A to by bylo pro tuto májovou reinkarnaci asi tak všechno. Na obzoru je léto, a pokud budu mít štěstí, na hladině Slapské přehrady spatřím plavat hvězdy.

 


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
3
Stella 31.05.2017, 22:24:53
Mušky zlaté odchytávám na lepicí žluté šipky.
A pořád nic...

Aspoň takto:

https://www.youtube.com/watch?v=0bTv1-fb61U

Lucifer
2
Lucifer * 31.05.2017, 20:03:11
S tím štěstím to někteří vidí poněkud pesimističtěji

https://www.youtube.com/watch?v=TBiTFL7Xt1U
Mrkající

Stella
1
Stella 31.05.2017, 08:50:37
Kdo může potvrdit, že nejde jen o výraz naděje!
O neochotu smířit se s konečností.
Jenom ten občasný pocit, že člověk má starou duši, jiný velmi mladou... Říkáme tomu temperament a všelijak jinak.
Lessing (no,Čert taky) Mrkající to shrnul dobře.


«     1     »