Celý pondělní večer, jemuž předcházelo celodenní a nesmírně unavující aprílové počasí, jsem marně přemýšlel, jakým dostatečně plodným způsobem bych mohl navázat na poslední dva velmi hutné příspěvky, jež zcela zákonitě zakotvily v exkluzivní rubrice Povídání. Nebudu vás napínat a bez jakýchkoli obezliček vám zcela pokorně oznamuji, že k ničemu tak plodnému, jež bych mohl za tyto dvě úžasné povídací piruety bez uzardění zařadit, jsem nedošel, ačkoli jsem se zcela poctivě pokoušel přemýšlet na plný výkon plus ještě něco navíc. Problém mého myslivého neúspěchu zřejmě spočívá v tom, že z nějakých mně naprosto nepochopitelných příčin jsem zakotvil v přístavu bezuzdné unavenosti. Pokusím se vás alespoň pobavit stanovami jistého Klubu unavených, které jsem někdy ve svém středověku či možná spíše pravěku vyhrabal na internetu, a v zájmu zachování rovnováhy to opepřím maturitou z kompozitní teorie.
Lucifer
15.04.2014, 00:00:11 Publikoval Luciferkomentářů: 17
Jak konstatuje Jiří Dědeček v doslovu ke knize lékaře Jaroslava Pichlíka Indikace k ústavnímu léčení, ve Slovníku českých lékařů-spisovatelů najdeme přes pět set jmen. Říká, že Jaroslav Pichlík píše nemilosrdné příběhy nemilosrdným jazykem. Tento teplický lékař je podle slov jeho kamarádů Vladimíra Mišíka a Jaroslava Olina Nejezchleby poněkud neortodoxní. Píše např. recenze o rockové hudbě. A o nové době soudí:
Všichni jsou hodný a krotký, protože nikdo neví, co bude zejtra. To tenkrát jsme měli ten socijálismus forever a nikam níž se v podstatě spadnout nedalo… Ona stačí ta rychlost, se kterou vypuzují své výrobky madony z řad nepřizpůsobivých… V našem vezdejším, i když zatím moc se nedařícím kapitálismusu, kdy se musíme daleko víc starat sami o sebe, nejsouce determinováni, opečováváni, přebalováváni, kolébáni a chlácholeni Velkým Bratrem a přidruženými bratranci a švagry, je výsledný tlak na čtvereční centimetr každé hlavy přinejmenším stejný jako tenkrát. Přičemž alkoholická nebo jiná relaxační vzpruha už není berličkou, nýbrž hřebíkem do existenční rakvičky…
A z Pichlíkovy poezie, se vzpomínkou na Činoherní studio v Ústí nad Labem, cituje:
Stella
14.04.2014, 00:00:12 Publikoval Luciferkomentářů: 30
test
12.04.2014, 19:17:18 Publikoval Luciferkomentářů: 0
S již téměř samozřejmým úžasem jsem zjistil, že je tady opět víkend. Ten kalendář se snad otáčí jako buben pračky při ždímání. Také jsem zjistil, že jsem tady zcela nenápadně nápadně začal zavádět něco jako Čertí víkendoviny, které spočívají v tom, že v sobotu něco velmi moudře povídacího či nemoudře poetického žblebtnu a v neděli se na to kompletně vybodnu. Dnešní sobotní žblebtnutí je povídací, na nějaké poeticky eskamotérské kousky se vážně necítím, a zároveň vzpomínkové. Ano, začínám mít pocit, že se dostávám do věku, kdy už se budu utápět jen ve svých vzpomínkách. Neupadejte však na mysli (to bych si měl vlastně říci sám sobě, že?), už jsem vyhlásil mobilizaci: pokouším se ze svých vzpomínek postupně vyřazovat minulost a zařazovat budoucnost. Vzpomínky na budoucnost mají výhodu v tom, že si s nimi můžete hrát jako kočka s myší; u vzpomínek na minulost to funguje přesně opačně. Pro dnešek se však musíte spokojit s jednou mojí vzpomínkou na minulost. Takže nastavte čivy, právě s ní přicházím.
12.04.2014, 00:00:09 Publikoval Luciferkomentářů: 20
Pro páteční relaxaci následující po velmi vypjatém týdnu, po níž bude následovat ještě relaxovanější sobota, jež skončí v naprosté nedělní nanicovatosti, jsem připravil jedno krátké zvířecí pojednání, jemuž před nějakým časem předcházelo něco podobného o tučňákovi. Zvířátko, o němž v tomto pátečním umdlévajícím čase bude řeč, se však na rozdíl od tučňáka nevyskytuje na zemském povrchu, natožpak v arktické oblasti, ale pod hladinou mořskou a hlavně teplou. Není to jenom jedno zvíře, ale celý zvířecí řád, jehož členů je však poskrovnu a jenž je zajímavý tím, že se pod tou mořskou hladinou pase jako třeba kráva na zemském povrchu, přičemž nemám na mysli tu na parkovišti, ale tu na pastvišti. Zajímavé je, že si tento živočišný mořský řád, jenž představuje jediné mořské savce, kteří se pasou, vydobyl, mimo tu mořskou krávu, ještě jeden velmi vzletně romantický nick – siréna. Pod pojmem siréna se v tomto případě však nemyslí tem idiotský jekot každou první středu v měsíci, kdy je nám hlášeno, že se nejedná o nebezpečný vzdušný úder jakéhokoliv válečnou zbrojí obdařeného nepřítele, ale o zkoušku těch sirén – pod tím pojmem je zde míněna jakási mořská postava ze starořeckých bájí, která svůj jekot myslí skutečně vážně. Zajímavé je, že k oněm zde níže zmíněným mořským krávám se tenhle příměr hodí asi jako kožich do sauny. Na druhou stranu je však nezpochybnitelné, že samičky tohoto druhu jsou vybaveny zajímavým prsním implantátem, že jeden z dalších nicků, mořská panna, není až tak úplně od věci, obzvláště když se vezme v potaz, že se umějí velmi přizpůsobivě tulit, což poněkud hatí fakt, že tohle umějí i samci navzájem.
11.04.2014, 00:01:48 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Alenka měla ve zvyku odhodit lopatku, sednout si na okraj pískoviště a s pohledem do sídlištního ztracena smutně a táhle zpívat: Nechtělá jsem, muselá jsem, nechtělá, muselá… Až to jednou Tomáše pořádně rozzlobilo, třískl kamionem, postavil se naproti ní a začal ji překřikovat: Vlak jede krajinou, já jedu za jinou, já jedu za jinou, ale nevím kam. Ale přece jen věděl, kam pojede. Prý za jinou lokomotivou.
10.04.2014, 00:00:16 Publikoval Luciferkomentářů: 13
Jedněmi z nejlepších čichačů na této planetě jsou psi, kteří jsou zároveň jediným zvířecím druhem, jenž je člověku naprosto oddán. Na rozdíl třeba od koček, jež nás zhruba stejně dlouho jako psi provázejí, ale přitom si zachovávají svoji suverenitu a zatímco psi jsou formováni člověkem, tak kočky spíš formují člověka. Bloodhound (též bladhaund či svatohubertský pes francouzsky Chien de Saint-Hubert) je největší pes lovící čichem na světě. Má vynikající nos a dokáže navětřit i dva týdny starou stopu. Pro dnešek jsem připravil z již zde uvedeného zdroje (naposledy Jak se stát zcela poctivě proti své vůli cvokem) výňatek, v němž jeho autor, Richard Feynman, popisuje, kterak se snažil napodobit bloodhoundy:
09.04.2014, 00:00:22 Publikoval Luciferkomentářů: 11
Pod názvem tohoto příspěvku jsem chtěl na samotném konci března napsat aprílový žert, jenž spočíval zhruba v tom, že vás seznámím s velmi tajným projektem uskutečňovaným ve velmi tajných laboratořích, jehož cílem je nadělat z běžných pozemských občanů naprosté loutky, něco jako umělé lidi (viz Návrat z ráje v Šílenství doby IV). K této informaci jsem se měl jakoby dostat nenadálým setkáním s člověkem, který na tomto projektu pracoval a když se mu z toho začal zvedat kufr, tak díky svým úžasným schopnostem z oněch laboratoří uprchl do jakéhosi i těmi loutkovodiči prakticky nedetekovatelného azylu. Kontaktoval mě proto, že z obsahu Neviditelného čerta usoudil, že je na správné adrese. Mělo to být velmi šokující sdělení, v němž bych skutečné cíle loutkovodičů naznačil jen velmi mlhavě s tím, že bych dal odkaz na jednu velmi tajnou webovou stránku v českém jazyce, jež stejně jako podobné stránky v jiných jazycích slouží k dorozumívání mezi jednotlivými tajnými laboratořemi loutkovodičů rozmístěných po celé naší planetě. Vše mělo být jako zakamuflováno díky nebetyčným hackerským schopnostem onoho tajemného informátora tak, že by internetoví agenti loutkovodičů vůbec netušili, která bije. Pokud byste si klikli na ten link, tak by na vás vybafla nějaká aprílová ptákovina atd. Jenže jsem od tohoto aprílového projektu nakonec upustil. Dnes vás pod stejným názvem seznámím s běžnými denními ptákovinami, jež s původním záměrem (loutkovodičů?) evidentně nesouvisí ani po použití velmi silné lupy či po požití nadměrného množství koncentrovaného resveratrolu. Világos?
08.04.2014, 00:00:30 Publikoval Luciferkomentářů: 34
Po posledním modelu vesmíru (Chaotický vesmír) z galerie Knihy vesmírů od Johna D. Barrowa, jsem se tuto vesmírnou historii rozhodl takřka zakončit s pomocí jiného zdroje. V galerii Barrowa jsem dorazil do míst, která se už překrývají s tím, co zde v Populárně naučném koutku bylo již probíráno, jako třeba temná hmota, temná energie či inflace. Za účelem tuto záležitost nějak shrnout jsem vybral jiný zdroj, poněvadž je to v něm mnohem hutněji vyjádřeno, nicméně není vyloučeno, že se k vesmírné galerii J. D. Barrowa ještě drobnými postřehy vrátím. Vzhledem k tomu, že to zesumírování vesmírných modelů zde již bylo mnohokráte naznačeno v dobách před uvedením Knihy vesmírů, tak v tomto finále nebudou žádné odkazy na specifické pojmy atd. Vše, o čem tady bude řeč, a nejen to, lze nalézt v seznamu na konci, jenž obsahuje všechny články z Populárně naučného koutku, které s tím nějak souvisí
07.04.2014, 00:10:59 Publikoval Luciferkomentářů: 5
A je tady zase víkend. Je to možné? S hrůzou jsem po tolika jurodivě namáhavých letech zjistil, že se tento fenomén opakuje každý týden, což je jakýsi prapodivný časový interval pro ubohé kruté lidi, jenž v sobě zahrnuje sedm dní, z nichž těch pět je venkoncem k ničemu, a ty poslední dva jsou právě tím víkendem, který by k něčemu mohl být, ale prvního dne příštího týdne máme obvykle pocit, že byl taky k ničemu. Když jsem v pátek přišel do své pracovní instituce, tak po vylíčení všech těch šílených záležitostech v podzemním krtkovi svému kolegovi jsem se ho zeptal: „Je to vůbec možné?“, načež mi odvětil, že možné je úplně všechno. Je to vůbec možné? Je však tady víkend, jenž v poslední době zakořenil tak, že v sobotu vám tady dám něco na uklidněnou a v neděli se tiše vytratím k Neumětelům. Tohohle schématu jsem jářku bezpochyby, stejně jako bez chyby schopen i nadále se držet jako klíště, takže jsem pro tuto první dubnovou sobotu vybral povídku od bratrů Strugackých, která se nazývá Ubozí krutí lidé. Uvolněte se, odpoutejte se a teplému jarnímu víkendu se oddejte s náruživostí nahého císaře:
05.04.2014, 00:00:27 Publikoval Luciferkomentářů: 41
O knize SNY A PODSVĚTÍ jsem se dočetla velmi lákavé informace v tom smyslu, že originálně doplňuje freudovské a jungovské teorie snů. Po přečtení několika stránek, na nichž autor aplikoval při výkladu snů antické mýty, jsem se rozzlobila – to předpokládá u všech snících takové znalosti, že se staré báje mají nějakým způsobem transformovat do snových vidin? Další z těch, kdo dovedně sepíší nedokazatelné, leč originální, tím pádem dobře prodejné! Dopustila jsem se hned dvou chyb typických pro ledabylého a nedůvtipného čtenáře. Až při druhém čtení jsem zjistila, že kniha je poutavá, Hillmanovy závěry působí věrohodně a nejsou ploché. A nejde o to, že bychom my přenášeli do snů své vědomosti, ale o to, že mýtus je výsledkem imaginace – vyjádřením hloubky naší psyché - že obrazným způsobem před staletími vyjádřil to, co my pro sebe jako jednotlivci teprve objevujeme a čemu pouze dáváme jiná jména.
04.04.2014, 00:00:20 Publikoval Luciferkomentářů: 38
Vracím se k povídací knížce od Richarda Feynmana, v jejímž názvu se skví něco jako, že to nemyslí vážně, a z níž jsem zde nedávno reprodukoval Richard Feynman na svobodárně v Los Alamos. Proč tuto myšlenku do názvu své povídací knížky Feynman vetknul, by svým způsobem mohla osvětlit pasáž, která se nazývá Strýček Sam tě nepotřebuje. V ní Feynman vypráví, kterak se zcela nechtěně vyvlekl z vojenské povinnosti. Nijakým způsobem se o to nesnažil a s psychiatry, kteří ho při této příležitosti zkoumali u odvodní komise, hovořil zpříma, poctivě a na jejich otázky odpovídal velmi vážně a zodpovědně, aniž by jakýmkoli způsobem deformoval skutečnou realitu. Výsledkem jeho snahy bylo, že byl označen za cvoka, jehož služba v armádě je zcela nepřijatelná, takže se mohl klidně vrátit ke svým fyzikálním záležitostem, kde taková diagnóza nemá žádnou váhu.
03.04.2014, 00:39:14 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Dnes tady bude něco pro naprosté odlehčení, uvolnění až téměř k úplnému duševnímu vyprázdnění. Něco jako duševní klystýr. Ten název vás asi zaskočil, Kačabača působí dojmem jména nějakého velmi podezřelého jedince a geny zlobivosti se k jakémukoli odlehčení bezpochyby nehodí. Není třeba se však obávat, sestavil jsem ho totiž z názvů dvou komentářů, které jsem před mnoha lety nalezl na internetu. Velmi mě zaujaly, a tak jsem si je uložil do svého archivu. Domnívám se, že oba vás pobaví natolik odlehčujícím způsobem, že svého výše vytýčeného cíle dosáhnu, což se pokusím podepřít hrstičkou vlastního textu.
02.04.2014, 00:00:44 Publikoval Luciferkomentářů: 8