(Podzimní)
Lucifer
11.10.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5
V krátké reportáži o tom, jak jsem na Vyšehradě potkal Paula Daviese, jsem slíbil, že z knížky o dalších velkých otázkách týkajících se našeho všeobjímajícího vesmíru včetně nás, která mě k tomuto setkání navigovala, nejdříve vypustím otázku číslo šest, tedy tu poslední. Nehodlám to nijak oddalovat, takže ji tady hned máte. V následujících řádcích pod perexem předkládám jakýsi výtažek z příslušného rozhovoru Paula Daviese s Phillipem Adamsem. Obsahuje pouze Daviesovy reakce na Adamsovy nahrávky. Záležitost, kterou oba pánové v poklidném rozhovoru rozebírají, se týká neklidného chaosu, jenž se dá poetickým způsobem zpodobnit máváním křídel kosmických motýlů, ačkoli i nadále v sobě zachovává určitý, i když ne až tak deterministický řád.
09.10.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 27
První říjnový víkend jsem se kromě předpovídání budoucnosti rozhodl navštívit Vyšehrad. Je to moje nejkultovnější místo v pražských končinách, jemuž může tak trochu konkurovat už jenom Divoká Šárka nebo moje postel. Sebou jsem si vzal útlou knížečku od Paula Daviese Další velké otázky – Rozhovory s Phillipem Adamsem, o níž jsem se zmínil na konci úvodu ke knížce od Russela Targa o mimosmyslovém vnímání. Když jsem se blížil k rotundě sv. Martina (nejstarší zachovalé rotundě v našich luzích a hájích), potkal jsem anglicky mluvícího jedince mužského rodu, který se mě zeptal, kudy se může dotrmácet ke hradu. Řekl jsem mu, že tady žádný hrad není, může si však půjčit Šemíka, přeskočit Vltavu, a tam už nějaký ten hrad najde. Pokud ale chce dorazit k bazilice sv. Petra a Pavla, tak nechť se vydá po hradbách. V oné knížečce jsem našel velmi zajímavé myšlenky a úvahy, o některé z nich se s vámi časem podělím. Poděkoval, Šemíka zavrhl a začal skotačit ke svému cíli. Dnes bych se s vámi ale chtěl podělit s tím, jak jsem na Vyšehradě potkal Paula Daviese, což se stalo ve stejné restaurační zahrádce, kde jsem psal: Jak jsem pod Vyšehradem potkal medvěda.
07.10.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Přicházím s poslední básní. Není však ode mne, ale od Jiřího Ortena. Na tu mou si budete muset ještě počkat. Pokud budu psát něco posledního, bude to zřejmě báseň. Není však vyloučeno, že si to nebudu vůbec uvědomovat. Prostě ji napíšu na poslední list své kytky s pocitem, že zítra budu zase míti jinou. Napíšu ji na křídla kosmických motýlů, a jeden z nich pak těmi křídly mávne… A já už tu nebudu.
05.10.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
První říjnový víkend jsem se rozhodl věnovat předpovídání budoucnosti. Moje první předpověď zní: Tento víkend se námi bude roztomile zaobírat babí léto. Tu druhou a další si zatím schovám do kapesních laloků. Předmětem dnešní prekognitivní vize je jistý produkt neomezeného vnímání. Základem tohoto počinku je zde již několikrát zmíněná knížka od Russella Targa, s nímž jsem si tak trochu pohrál a okořenil svými prekognitivními poznámkami.
03.10.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Započíná se třetí měsíc od konce našeho dvanáctiměsíčního kalendáře, jemuž se v českém žargonu říká říjen, což má jakousi souvislost s jelení říjí. Nejsem jelen, a pokud chci mít říji, tak je mi úplně jedno, jaký měsíc se zrovna nachází v kalendáři, ani fáze oné poďobané satelitní mičudy kroužící kolem zemské mičudy mě nezajímá. Koncem předchozího měsíce, kterému v našich končinách říkáme září, jsem se kompletně vyzářil. Něco z tohoto úkazu se vám teď pokusím vyždímat, ale od sfouknuté svíčky toho moc nečekejte.
01.10.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5