Květen nějak začal a jinak končí. Letošní květen byl studený. Hrdliččin hlas zval k lásce tiše, skromně a nenápadně. Tolik mrazivých rán. Někdy to vypadalo hůř než ve druhé půli března. Zdá se, že na jeho samotném konci se hlásí skutečné jaro. Nebude trvat dlouho. V kalendáři bude již zítra květen nahrazen červnem a léto začne přebírat žezlo.
Lucifer
Malý Buddha seděl na lotosu a dumal: Každá cestička vede někam, ale kam, to nikdo neví, respektive já bych to měl vědět, ale nevím. Voda také někam teče, rozmítal Malý Buddha, Do moře, odpovídaly japonské rybičky, které znaly pouze jedno jezírko. Nejen v jezírku, ale i v akváriu mohou rybičky snít o moři. Malý Buddha pokračoval ve přemítání: Co kdyby ty cestičky vedly třeba nikam a voda tekla rovnou do kanálu. Do černé díry.
Vzpomněl jsem si na jarní vílu: Hluboko v lesích žila jedna víla. Probouzela se na jaře. Pučící stromy jí říkaly Jarněnka. Chodila lesem a zpívala píseň, které nerozuměli ani čmeláci. Požádala jeden keř, aby jí podal proutek. Kouzelný proutek. S jeho pomocí pak probouzela všechno kolem sebe. Jarněnka se letos nedostavila. Možná si začala povídat s pařezem, který je o poznání mladší než já. Alespoň z pečlivě vybraného úhlu pohledu. A já budu opět na výletě sám. Jako valící se kámen.
Třeba bych mohl vyrazit do Prokopského údolí. V dubnu 2021 jsem tam potkal žábu s miminkem. Při přecházení můstku přes Prokopský potok jsem na levé straně silnice zaznamenal jakýsi pohyb. Hodil jsem tím směrem pohled, a první, co mě napadlo, bylo, že se jedná o nějakou myš. Zajímavé, řekl jsem si, a šel to prozkoumat. Nebyla to myš, ale žába, která nesla na zádech jakýsi batůžek. Chystala se přehopkat silnici, po které se pohybovala spousta pěších výletníků, cyklisti a občas projelo auto. Došlo mi, že to pro ni nemusí skončit dobře. Rozhodl jsem se, že ji budu chránit.
Kousek přede mnou, asi patnáct metrů, postávala tříčlenná skupinka cyklistů. Jak jsem postupně pochopil, jednalo se o tátu, jeho dceru a syna. Ten syn, ještě malý kluk, něco řekl tátovi a vydal se ke mně. Když dorazil na místo určení, zavolal na tátu: „Tady je žába s miminkem“. Ano, ta žába neměla na zádech batůžek, ale malou žabičku.
A což takhle vydat se na výlet do Pekla. Jedna cestovka v Nebi začala nabízet zájezd do Pekla. Andělé začali kroutit hlavami a nedůvěřivě mávat křídly. Našli se však i takoví andělé, které ten zájezd zaujal. Podívat se na dovolené do exotického prostředí, proč ne. Vždyť je tady v Nebi nuda. K této zprvu malé skupince andělů se postupně přidávali další. Nemohli nepodlehnout tomu lákání a těšili se, že by si mohli něco nevšedního užít. Cestovka začala praskat ve švech.
Anebo se mohu vydat do Ráje. Tam na mě čeká Eva s jablkem poznání. Nad námi bude držet ruku Bůh a zlovolný Had našeptávat, abychom si do toho jablka kousli. Pojedu tam metrem, dokud nedorazím do stanice Rajská zahrada. Ukončete výstup, dveře se zavírají.
31.05.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1