Pel-mel


« strana 2 »

Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele


Druhý vstup z knížky Marka Mansona bude více méně ještě stále na jejím začátku. Už jsem se dočetl skoro až do poloviny, našel řadu velmi chytrých úvah od chlapa, který je výrazně mladší než já, přičemž jsem ale cítil, že vlastně myslí jako já. Jenže jeho text je tak nadupaný těmi myšlenkami, že momentálně nejsem schopen ho vám zde až do poloviny knížky vyklepat. Nicméně vězte, že k tomu ještě dojde. Samozřejmě pokud nechcete čekat, tak si tu knížku kupte. Nestojí moc a stojí za to. Pro dnešek budu pokračovat s výňatky z první kapitoly, přičemž na přetřes nejdřív přijde znovu Charles Bukowski.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Co se to děje? (Václav Cílek: Něco se muselo stát)


Je dobře si připomínat, že u nás žije mnoho moudrých a hledajících lidí. Václav Cílek vyzval „autory z různých kmenů“, známé i neznámé, aby se podělili o myšlenky, jež by podle jejich názoru neměly druhým lidem uniknout. Denně jsme zahlcováni bezduchými banalitami, přesvědčováním o nezbytnosti hospodářského růstu (kam až?), topíme se v balastu slov i obrazů. Setkání s jasným a původním slovem pak působí jako živá voda. Soubor různorodých příspěvků Václav Cílek nazval Novou knihou proměn. Pestrou tematiku doplňují výroky odposlechnuté v pražských dopravních prostředcích i na ulicích, případně vyčtené v tisku. Knihu provázejí také citáty G. K. Chestertona, slavného břitkého (a britského) spisovatele.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 5         


Nesnažte se


Před pár dny jsem tady v jednom komentáři naznačil, že jsem si v knihkupectví KOSMAS zakoupil knížku, jejíž název i nakladatele naleznete na konci, na kterou jsem byl navigován v předchozím komentáři. Autorem knížky je Mark Manson, americký spisovatel, bloger a podnikatel, který se narodil v roce 1984. Na začátku knížky je psáno: Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu nakladatele. Ve svém komentáři jsem napsal, že se domnívám, že citovat z jakéhokoli zdroje, který uvedu, není v rozporu s právem autora a vydavatele.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


Krásní, odvážní a samozřejmí (Anna Politkovská – mohla by přežít?)


Po tragédii v beslanské škole. Saša s Rimmou chodí po Beslanu dům od domu a přemlouvají táty a mámy, kteří už své děti pohřbili, aby je z čerstvých hrobů zase dobrovolně exhumovali….“Čtvrtého září se tu děly hrozné věci – mrtvá děvčata jsme se snažili poznat podle kalhotek, protože podle zbytku těl se to poznat nedalo. Do Rostova k identifikaci na tamní soudní patologii vezli jen těla úplně zčernalá… Jenže na tolik mrtvol není stavěný ani Rostov, a tak mnohá zuhelnatělá těla zůstala tady, bez znalecké expertízy. A lidi si je rozebrali domů… Podle těch kalhotek… Beslan ale není žádné velkoměsto, butiky tu nemáme a prádlo si kupují všichni na jednom tržišti, takže hodně děvčat mělo kalhotky stejné. Proto se to všechno tak popletlo. To jsme chápali, a tak jsme sami chodili po márnicích, prohlíželi každý prstík a nakoukli do každého pytle.“

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 37         


Pryč od nich! (Všední nebezpečí)


Mám kamarádku a ta má z dopuštění božího a z vlastní neopatrnosti manžela, který je cholerik. Prostě vybuchuje jako vztekloun, jako nálož dynamitu, jako jaderný reaktor, který otevřel vrátka a vyšel si na procházku. V některých chvílích je Tomáš zkrátka zcela neovladatelný pruďas. Kdo to o něm neví, neuvěří. Jinak je totiž velmi příjemný a dokáže být ohleduplný, udělá pro člověka první poslední. Miluje své děti, zbožňuje vnoučata. Jeho paní zachovává klid i v okamžicích, kdy o sobě slyší věci nevídané. Nesmírně ji obdivuji. Když se stane, že jsem svědkem jeho monologu o síle několika shakespearovských tragických hrdinů, cítím vřelé porozumění pro vraždy v afektu. Ne tak Zdenka. Klidně se dál zabývá svými záležitostmi. Nanejvýš jenom poznamená: U nich doma takoví byli všichni. Táta ještě mával puškou. Vystřelila jednou, do stropu. Měl, chlapec Tomáš, v životě štěstí, že potkal ženu, kterou potkal.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 5         


Jan Žižka, nelítostný válečník a náboženský fanatik


Z knížky bratrů Honzáků, která se zabývá časem psychopatů, jsem zde naposledy vyexpedoval Václava Babinského. Nyní vás z téhož zdroje oblažím Janem Žižkou z Trocnova, který se svým způsobem tak věhlasně podílel na jurodivém husitském hnutí. Jedná se o jednu z nejznámějších postav českých dějin. Dodnes je po něm nejen v Čechách, ale i na Moravě pojmenována spousta míst; kupříkladu v Praze celá čtvrť, a poblíž na kopci jménem Vítkov je jeho nadživotní socha na nadživotním koni.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Přidej se svým zpěvem (Z Erasma Rotterdamského)


Současný člověk je v životě bezradný a neustále dochází do nějakých poraden. Vždyť my máme poradnu předmanželskou, manželskou, pomanželskou, rozvodovou, porozvodovou, psychologickou, pedagogickou… Můj dědeček a prapradědeček prošli komunistickým a nacistickým kriminálem a psychologa nepotřebovali. Všechno to zvládli silou vůle. A navíc vycházeli ze dvou věcí, které jsou dnes silně nedostatkovým zbožím, a těmi jsou zdravý selský rozum a svědomí. To se dnes absolutně nepěstuje (Max Kašparů).

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 21         


Domácí mazlíčci


Pod pojmem „domácí mazlíček“ si dnes drtivá většina lidí nejen u nás nepředstavuje milovanou lidskou bytost, ani v podobě vlastního dítěte, ale patřičně „vyšlechtěnou“ bytost zvířecí. Mezi nejoblíbenější domácí mazlíčky patří psi, kteří člověka oddaně provázejí nejmíň 14 tisíc let. Až do relativně nedávné doby (vzhledem k tak dlouhému soužití) nebyla tato nejstarší domestikovaná šelma vlčího původu považována za domácího mazlíčka, ale za užitečného pomocníka v rámci hlídání ovcí, domu či při lovu atp. Z některých menších plemen se postupně začali stávat domácí mazlíčci některých šlechtičen, jako módní doplněk, ale povšechně, obzvláště pak u prostého lidu, se tato záliba začala objevovat až někdy ve druhé polovině minulého století. Na počátku tohoto století nástup psích domácích mazlíčků na všelidovou scénu zaznamenal nebývalý vzrůst, obzvláště v bytových jednotkách městských sídlišť.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Kopr a kopřivy (Letní dopoledne)


Stejně, jako ve svém posledním příspěvku Zlatá brána, opět zůstávám na domácí půdě. Ani báječná dovolená se nekoná, ani bezvadné grilování… Ale proč vzdychat nad něčím takovým, plyne-li život kolem nás sice zvolna, ale s tolika odstíny, že by nám je mohli závidět nejen ti, kteří nikdy neopustí páchnoucí předměstí, kteří nikdy neuvidí jiný obzor než písek… Mám ráda naše malá města v letním ránu i za letního večera. Podřimuje v nich domov.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 7         


Rámus v hlavě (stádo opic a kravské přežvykování myšlenek)


První kapitola knížky Andrease Knufa, se kterou jsem vás seznámil v podobě Splašená mysl, se jmenuje „Rámus v hlavě“. Pro tento příspěvek jsem zpracoval a vlastními myšlenkami okořenil zhruba první část této kapitoly. Rozhodl jsem se, že v předkládaném textu nebudu rozlišovat přímé či stylisticky přeformulované citace z knížky a své koření. Faktem je, že jsem na to šel jako někdo, kdo si s obsahem knížky velmi dobře rozumí, ovšem ne pasivně, ale aktivně – a to na základě svých vlastních zkušeností.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


«   1    2    3  4  5  6 . . . . . . . . . .  106  107  108  109  110   »