Populárně naučný koutek


« strana 1 »

Vývoj nových efektivnějších léků proti rakovině


Chytrý experimentální lék může podle prvních výsledků probíhající klinické studie zmenšit nádory nejméně o 30 procent, a to hned u šesti nejčastějších typů rakoviny. Informoval o tom The Guardian. Lék vyvinutý v Oxfordu pracuje na jednoduchém principu – brání tomu, aby se rakovinné buňky „schovávaly“ před imunitním systémem. Tím zvyšuje účinnost imunoterapie, která jinak u některých pacientů příliš nefunguje. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dnes schválil přípravek Rasonque (daraxonrasib), inhibitor RAS pro nejčastější formu rakoviny slinivky břišní. Tím se pacientům s pokročilým karcinomem slinivky břišní nabídla nová možnost léčby s několikaměsíčním předstihem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Vědci nechali padat jednotlivé atomy. Výsledek znovu potvrdil Einsteinovu obecnou teorii relativity


Tři univerzity: izraelská Ben-Gurionova univerzita v Negevu, německá univerzita v Ulmu a britská univerzita v Oxfordu, spojily síly, aby provedly něco, co na první pohled připomíná školní cvičení: nechat padat předměty a sledovat, co se s nimi stane. Experiment, který právě zveřejnili v prestižním časopise Science Advances, však není vůbec triviální: těmito „předměty“ jsou jednotlivé atomy rubidia a měřilo se, zda gravitace popsaná obecnou teorií relativity funguje stejně i v oblasti kvantové fyziky, oboru, který popisuje chování částic a atomů.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Psilocybin může chránit před častým, oslabujícím vedlejším účinkem chemoterapie


Předběžné výzkumy naznačují, že psychedelická látka, která je známá především svými účinky na mozek, může také chránit periferní nervy před poškozením způsobeným chemoterapií. Chemoterapie může zachraňovat životy, ale u mnoha pacientů s rakovinou zanechává bolestivé následky: poškozené nervy, které pálí, brní nebo znecitlivují. Vědci nyní uvádějí, že psychedelická látka by mohla tyto nervy chránit – nikoli díky svým halucinogenním účinkům, ale tím, že pomáhá neuronům udržovat vnitřní přísun energie.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Astronauti mají potíže s vyprazdňováním a dochází u nich ke změně a fungování mozku


Člověk ještě není a nejspíš dlouho nebude jak fyzicky, tak psychicky připravený na delší pobyt ve vesmíru. Domnívám se, že ambiciózní představa začít v nejbližších letech budovat na Měsíci základnu, která se časem změní v město, se jen tak hned neuskuteční. Důvodů je několik. V tomto článku se budu věnovat zácpě a změně struktury a fungování lidského mozku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Cirkadiánní rytmus


Cirkadiánní rytmus (případně cirkadiální) je biologický rytmus s periodou o délce 20–28 hodin. Je jedním z biorytmů, tedy kolísání aktivity a bdělosti nejčastěji s denní, měsíční nebo roční periodou. Různé systémy těla sledují cirkadiánní rytmy, které jsou synchronizovány s hlavními hodinami v mozku. Tyto hlavní hodiny jsou přímo ovlivněny podněty prostředí, zejména světlem, a proto jsou cirkadiánní rytmy svázány s cyklem dne a noci. Pokud je cirkadiánní rytmus správně sladěn, může podporovat konzistentní a regenerační spánek. Když je ale tento cirkadiánní rytmus zahozen, může způsobit značné problémy se spánkem, včetně nespavosti.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Fotografická a eidetická paměť


Eidetická paměť, známá také jako fotografická paměť a totální vybavování, je údajná schopnost vybavit si obraz z paměti s vysokou přesností – alespoň na krátkou dobu – poté, co jej člověk viděl pouze jednou a bez použití mnemotechnické pomůcky. Ačkoli se termíny eidetická paměť a fotografická paměť běžně používají zaměnitelně, existují i rozdíly. Eidetická paměť označuje schopnost vidět objekt několik minut poté, co již není přítomen, a fotografická paměť označuje schopnost vybavit si stránky textu, čísla nebo podobné věci ve velkých detailech. Pokud se tyto pojmy rozlišují, je eidetická paměť údajně vyskytována u malého počtu dětí a obecně se nevyskytuje u dospělých, zatímco existence skutečné fotografické paměti nebyla nikdy prokázána.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


mRNA a Covid-19


mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“. Také je známa pod názvy informační nebo mediátorová RNA. První vakcíny proti korona viru znamenaly zásadní změnu, protože se dostaly od koncepce k masové výrobě během pouhých několika měsíců. Byly však také jedinečné tím, že využívaly nový způsob stimulace imunitního. Vědci po celém světě objevili další využití technologie mRNA mimo oblast vakcín. Zkoumají její použití pro průlomové léčby rakoviny a autoimunitních onemocnění, stejně jako pro terapie genetických poruch pomocí úpravy genů.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Jak náš mozek vnímá a přetváří realitu


Realita není přímý přenos. Mozek realitu upravuje dřív, než si toho stačíme všimnout. Barvy, tváře, zvuky i vzdálenosti působí jako něco, co mozek pouze přijímá a zobrazuje. Současná neurověda však nabízí podstatně zvláštnější obraz: mozek nečeká, až mu smysly oznámí, co se děje. Neustále předvídá, co pravděpodobně uvidí, uslyší nebo ucítí, a teprve potom své odhady porovnává s informacemi přicházejícími zvenčí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Možná žijeme v Matrixu


Včera jsem zcela náhodou objevil populárně vědecké stránky Kód Enigma. V prohlížeči mám devět složek na populárně vědecké zdroje. Chtěl jsem použít jeden článek, ale ukázal se mi úplně jiný. Napsal jsem do Googlu název toho článku a nalezl něco podobného v jiném zdroji, který jsem neznal. Týká se Matrixu, o kterém jsem tady psal několikrát. Následující text jsou mírně poupravené výňatky z toho článku plus kratší citace z jiných zdrojů včetně mých komentářů, které jsem už tady prezentoval.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Dotykový výběr


Vystudoval jsem fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Bylo to za minulého režimu a ta univerzita byla přejmenována na UJEP – Univerzita Jan Evangelisty Purkyně. Přes 30 let jsem svoje vzdělání praktikoval v jednom vědeckém ústavu v Praze. Věnoval jsem se diagnostice výbojového plazmatu a nacházel se v jakémsi stěnami omezeném tunelu. Teď už nejsem profesionálně aktivní, což ale neznamená, že mě přírodní vědy nezajímají. Ba právě naopak. Díky knížek a internetu jsem začal pronikat do jiných přírodovědných oborů. V prohlížeči mám devět záložek na populárně naučné internetové stránky. Některé z článků si přečtu, některé uložím do záložek a ty, které mě velmi zaujaly, prezentuji na Neviditelném čertovi, povětšinou se svým dodatkem. Jedním z těch webů je Dotyk. Koukl jsem do složky Dotyk a spatřil několik článků, o nichž jsem uvažoval, že je tady prezentuji. A to nyní učiním.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Proč lékaři předepisují příliš mnoho antibiotik


Pediatři jak v USA, tak v Japonsku mají tendenci předepisovat antibiotika příliš často, i když se situace v poslední době zlepšuje. Co za touto tendencí stojí? Problémem je, že většina běžných dětských infekcí je způsobena viry, na které antibiotika neúčinkují. Z dlouhodobého hlediska může zbytečné předepisování antibiotik podporovat vznik rezistence u bakterií, čímž se snižuje účinnost těchto léků a přispívá k nárůstu nebezpečných superbakterií.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Pobyt ve vesmíru mění strukturu a fungování lidského mozku


Vědci zjistili, že už několik týdnů strávených na oběžné dráze Země dokáže výrazně změnit strukturu i funkce mozku astronautů. Nejnovější studie odhaluje, jak beztížné prostředí přetváří mozkové komory a co to znamená pro budoucí mise k Marsu. Tyto objevy mohou zásadně ovlivnit plánování dlouhodobých kosmických expedic.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  39  40  41  42  43   »