Populárně naučný koutek


« strana 1 »

Neznámý vesmír – „Reverzní inženýrství“ Arthura Eddingtona


V předchozím zahřívacím kole seriálu o neznámém vesmíru byly naznačeny počátky moderní kosmologie. V tomto kole téhož vás s pomocí Zdroje seznámím se zajímavým vědeckým přístupem jistého anglického astrofyzika. Na první pohled to může vypadat, že jsem od původního cíle (velký třesk) ustoupil ještě více do pozadí. Ale není tomu tak. Tato zahřívací část v sobě obsahuje jeden velmi důležitý aspekt. Na scénu přichází nový (revoluční) přístup fyzikálního bádání. Má v sobě spoustu zajímavých vědeckých podnětů, zároveň však i řadu nastražených pastí vedoucích na scestí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Neznámý vesmír – Počátky moderní kosmologie


Přicházím s dalším zahřívacím kolem seriálu o neznámém vesmíru. Předchozí zahřívací kolo se týkalo opravdového bastarda, jemuž se říká „temná hmota“. Druhým, ještě kulatějším, je „temná energie“, ale k tomu se dopracuji až téměř v samotném finále. Dnešní zahřívací kolo se týká historických základů moderní kosmologie, jakožto obecně i fyziky či všeobecněji přírodovědného pohlížení na náš všeobjímající svět. Do hry vstoupí tři hlavní protagonisté, na něž bychom mohli s jistou nadsázkou pohlížet jako na vesmírné architekty. Díky nim se k světu začal klubat skutečný vědecký přístup. Zajímavé přitom je, že dva z nich se podstatnou dobu své tvůrčí kariéry věnovali dvěma nepříliš vědeckým záležitostem, astrologii a alchymii. Ten třetí, vůdčí představitel první eskadry vesmírných architektů, se zase ukájel myšlenkou o duté Zemi. Každý prostě nějak ujíždíme. Podstatné je, zda jsme schopni i na tomto podkladě vymyslet něco, co se nakonec ukáže dostatečně věrohodně sjízdné.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Neznámý vesmír – Opravdoví bastardi


K víkendovému odpočinku jsem přichystal druhou část seriálu o Neznámém vesmíru, v níž vás lehkou formou seznámím s člověkem, jenž zavedl pojem temná hmota. Dospěl k němu díky astronomickým výpočtům, k nimž se uchýlil jen tak ze cviku, když se dozvěděl, že galaxie tvoří shluky (kupy), v nichž jsou navzájem vázány gravitací. V této části neočekávejte nic složitého v souvislosti s velkým třeskem, neuvěřitelnou inflační expanzí krátce po zrodu našeho vesmíru či rozbor současného kosmologického modelu s podivuhodnými záplatami (již zmíněnou temnou hmotou či temnou energií atp.). Této záležitosti bude především věnována až poslední část (číslo zatím neznám), která vás možná pobaví skoro stejně, i když poněkud jiným způsobem, jako předkládaná část číslo dvě.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Neznámý vesmír


Konečně přicházím s již dlouho avizovaným příspěvkem do Populárně naučného koutku na téma velký třesk čili zrod našeho vesmíru. Současný kosmologický model vychází z představy, že náš vesmír vznikl z ničeho a po krátké chvíli expandoval rychlostí vyšší, než je rychlost světla ve vakuu, tedy způsobem takříkajíc inflačním. Výsledkem této urychlené snahy našeho vesmíru je mimo jiné takzvané reliktní záření čili neměnný mikrovlnný šum přicházející k nám ze všech stran vesmíru. Někteří kosmologové tvrdí, že skrze ten „exkrementní“ šum se počátku našeho vesmíru alias velkého třesku dopátrat nemůžeme. To je dost oblíbený způsob, kterak svoji teorii alibisticky zaštítit. Nejen běžní lidé, ale i vědci mají tendenci zakopávat se do předem připravených pozic. Někdy je to dobrý nápad, povětšinou však dekadentní.

Svým způsobem navazuji na před drahnou dobou zde vypuštěný Úvod do fyzikálního modelování reality. K tomuto volnému pokračování jsem použil knížku Neznámý vesmír v 10 kapitolách od Stuarta Clarka. Původně jsem měl v úmyslu obsah tohoto zdroje zkomprimovat do jednoho článku. Trvalo mi hodně času, během něhož jsem knížku přečetl tam a zpět několikrát a popsal více jak deset papírků poznámkami, než jsem pochopil, že tudy cesta nevede – že bych to prostě nikdy nevypustil. Takže je to vlastně též „Úvod“, jelikož jsem přečerpal především úvodní část knížky, což jsem doplnil svými četnými vsuvkami. Další pokračování bude obsahovat některá upřesnění včetně zajímavých postřehů ze života fyziků a dalších zajímavostí, jimiž se tato knížka Stuarta Clarka doslova hemží.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Sebevědomý outsider (Benoît B. Mandelbrot, „otec fraktálů“)


Michael Frame, profesor matematiky na Yaleově univerzitě, cituje v doslovu knihy Fraktalista (Rebelem ve vědě) slova jejího autora, Benoîta B. Mandelbrota: Najdi si něco, co budeš milovat, a následuj to celým srdcem. To, za čím jdeš, možná zpočátku nedává smysl, pokud však vytrváš, najdeš to – a v té chvíli se probudíš. To, co najdeš, je jen tvoje, ale ať najde každý z nás cokoli, obohatí to všechny... Nekonečné divy pramení z jednoduchých pravidel, která se donekonečna opakují.“

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 15         


Fyzikální modelování reality - Úvod


Možná jste si všimli, že Populárně naučný koutek, který je v seznamu témat zařazen hned na druhém místě, je v poslední době poněkud zanedbáván. Není to tím, že bych neměl k dispozici nějaká témata, ale někdy v první polovině minulého roku jsem se jaksi zašprajcoval. Začaly se mi kupit knížky s podivuhodnými interpretacemi dvou úhelných kamenů moderní fyziky: kvantové mechaniky a teorie relativity. A tak jsem se rozhodl, že všechno, co jsem na toto téma tady různým způsobem vypouštěl již několik let, skloubím do jednoho všeobjímajícího pojednání, k němuž připojím své aktuální závěry. Příprava spočívala v tom, že jsem převážně při jízdě metrem plnil papírky poznámkami k jednotlivým knížkám, rozvíjel je ve vlastních úvahách atd. Už to trvá dost dlouho a finální ucelené pojednání je stále v nedohlednu. Takže jinak. Rozhodl jsem se místo jednoho uceleného pojednání začít vše nahromaděné vypouštět postupně v neucelených balíčcích, jejichž systematičnost by však měla narůstat. Na úvod toho mnoho nečekejte, ale startovní výstřel jsem musel učinit, jinak by ty popsané papírky úplně vybledly a mé odhodlání své pojednání završit vyvanulo do ztracena.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Zmanipulovaný systém odměňování v lidském mozku


Přicházím s posledním letošním pondělním vizionářským rozjímáním. V předchozím s názvem Internetová manipulace a kyberzločin jsem naznačil, že s pomocí nejnovějšího Spitzerova Zdroje rozeberu příčinu toho, proč lidé na internetových sítích o sobě dobrovolně vydávají všechny možné informace. Důvod je prostý. Systém odměňování v jejich mozku se nedokázal adaptovat na novodobý způsob, jak být zneužíván ku prospěchu ziskuchtivých manipulantů. K této problematice se jistě ještě vrátím napřesrok; po zbytek tohoto roku se však zde budu věnovat nejspíš zcela jiným věcem. Jakým? Uvidíme.devil

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Pořád na začátku… (Několik poznámek o knize Stevena Weinberga Jak vyložit svět)


Fyzik Eric Betzig prolomil hranici viditelnosti v miniaturním světě. Za sestavení mikroskopu s extrémně vysokým rozlišením obdržel se svými dvěma kolegy Nobelovu cenu – za chemii.

V televizním pořadu Hyde Park Civilizace vyslovil několik názorů, u vědce ne úplně běžných. Především to, že sám sebe považuje spíš za vynálezce, že ve vědecké práci je naprostou nutností znalost potřeb koncového uživatele, protože nové teorie a nové technologie bez praktického použití nejsou k ničemu. Podle Betziga musí akademik dobře vědět, co požaduje průmysl i obchod. Vědecké konference by měly plnit v první řadě právě tento účel. Dále konstatuje jako samozřejmé, že většina času věnovaného vědecké práci je časem selhání. On sám ztratil 8 let života usilovné, houževnaté práce vymýšlením přístroje, který se ukázal být nerealizovatelný.

O to pozoruhodnější pak je, že při práci na převratném mikroskopu PALM prý ani on, ani jeho kolega neznali cíl, byli prostě zvědaví, „co to udělá“. Myšlenka, z níž vycházeli, se jim zdála natolik jednoduchá, že nechápali, jak to, že nikoho nenapadla dřív. A další „samozřejmost“ z pohledu vědce: na realizaci jednoduché myšlenky pracovali 6 měsíců, dvacet hodin denně.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 7         


Člověk Nikola Tesla (Povídání)


Nikola Tesla je natolik přitažlivou osobností, že se stal kultovní postavou mnohých zájmových společností i předobrazem knižních a filmových hrdinů. (Na stránkách tohoto blogu se objevuje pošesté.) Roku 1957 se v New Yorku konalo shromáždění zastánců teorie, podle níž byl Srb Nikola Tesla jako nemluvně přenesen do balkánských hor z Venuše. S touto teorií přišla Margaret Stormová, již inspirovalo to, že Tesla vůbec nepochyboval o existenci Marťanů. Stormová prosazovala myšlenku, že Tesla stojí na počátku nového lidského druhu, že je avatárem, zárodečným člověkem. Stormovou podporoval jistý elektrotechnik, který vydal knihu o kosmických cestách, jež absolvoval právě s Teslou. A jak je, nejen v Americe, zvykem věřit, i Nikola Tesla prý žil mnohem déle, než se oficiálně uvádí.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 8         


Co je vesmír?


Jak jsem naznačil v Nesmrtelnosti, mám rozečtenou populárně naučnou knížku Kosmické rozhovory – o povaze vesmíru a pátrání po skutečnosti, jejímž autorem coby dirigentem je americký astronom Stephan Martin. Dirigentem proto, že se jedná o soubor rozhovorů, které vedl a shromáždil s osmnácti zajímavými vědci, filosofy, duchovními učiteli a globálními kulturními aktivisty na téma týkajícího se podstaty a smyslu vesmíru. V onom naznačení jsem oznámil, že se s některými myšlenkami obsaženými ve „vesmírných rozhovorech“ s vámi podělím a popřípadě oglosuji. Je tam toho hodně a má to velmi široký záběr. Předem oznamuji, že ne se vším, co jsem již stihl přečíst, do té či oné míry souhlasím. Koneckonců i já mohu mít jiný úhel pohledu. Pro začátek předkládám něco z úvodu autora této knížky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  30  31  32  33  34   »